Reakce MŠMT na petici proti kariérnímu řádu, MŠMT ČR

Zdůvodnění:

Tato petice navazuje na Výzvu senátorům k zamítnutí kariérního řádu pro učitele, kterou k 30. 5. 2017 podpořilo 7 176 pedagogů a doplnilo ji o 2 402 vzkazů adresátům. Chceme upozornit na největší problémy, které nastanou již od září 2017, pokud by byl Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (dále jen „novela“) schválen:

1. Podoba kariérního systému učitelů je v rozporu s cílem uvedeným v programovém prohlášení vlády.
2. Kariérní systém se bude až do roku 2022 týkat pouhých 5 % učitelů a nebude většinu učitelů nijak motivovat ke zkvalitnění výuky.
3. Učitelé, a především ředitelé škol budou zavaleni novou zbytečnou administrativou, která je připraví o čas, jenž by mohli věnovat přípravě na kvalitnější výuku nebo řízení školy.
4. Kariérní systém bude diskriminovat většinu učitelů.
5. Vznikne komplikovaný byrokratický moloch, jehož provoz spolyká velkou část finančních prostředků, které by mohly jít přímo do škol.
6. Stále chybí většina prováděcích právních předpisů, takže další konkrétní dopady novely nelze vyhodnotit.

Podrobné zdůvodnění:

1. V programovém prohlášení vlády se uvádí, že vláda „zavede efektivní kariérní řád pro učitele s jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení“. Předložený kariérní systém není motivační a nepřináší vyšší ohodnocení učitelů. Od září 2017 přejde 95 % učitelů automaticky do druhého kariérního stupně, a to bez jakéhokoliv navýšení platu v souvislosti s kariérním systémem. Naopak všichni učitelé, kteří učí méně než 2 roky, spadnou do prvního kariérního stupně, bude jim přidělen uvádějící učitel a začne jim adaptační období v délce jeden až dva roky. Příplatek 3 000 Kč měsíčně dostanou první učitelé, kteří uspějí v atestačním řízení pro třetí kariérní stupeň, až v roce 2022 a má jich být pouze 1 600 ze všech 150 000 učitelů.

K výše uvedenému: Zaváděný kariérní řád učitelů cílí na podporu profesního rozvoje učitelů a jeho motivující ohodnocení. Platy učitelů zvyšuje vláda navyšováním stupnic platových tarifů – naposledy tomu tak bylo od 1. září 2016. Je proto manipulativní dovozovat z programového prohlášení vlády, že zaváděný kariérní řád má všem učitelům zvyšovat platy.

Nicméně, i když se kariérním řádem přímo neupravuje výše tarifních platů učitelů, jsou s návrhem zákona spojeny některé úpravy ohodnocení učitelů. Plošně se návrhem zvyšuje příplatek třídním učitelům. Nejnižší hranice příplatku se zvyšuje o 150 % (ze 400 na 1000 Kč). Dále návrh zákona přímo přiznává příplatek uvádějícímu učiteli a učiteli ve 3. kariérním stupni 3000 Kč. Kromě příplatku pro učitele ve třetím kariérním stupni dochází zároveň po úspěšném absolvování atestačního řízení pro třetí kariérní stupeň i k uspíšení postupu
do vyššího platového stupně (jednorázovému navýšení doby započitatelné praxe). Celkové navýšení platu učitele v třetím kariérním stupni činí tedy 5.000,- Kč. Je zde zřejmá motivační vazba na ohodnocení učitelů při přechodu z KS1 do KS2 a dále při přechodu z KS2 do KS 3.

Kariérní řád je dále propojen s platem učitele tím, že ukládá řediteli při stanovení výše osobního příplatku přihlédnout k profesnímu rozvoji, kterého učitel dosáhne (viz § 24a odst. 6 návrhu).

2. Kariérní systém se bude až do roku 2022 týkat pouhých 5 % učitelů – začínajících učitelů, jejichž počet odhaduje MŠMT na 3 000, a jejich uvádějících učitelů, kteří obdrží příplatek 3 000 Kč měsíčně.

K výše uvedenému: Kariérní řád se bude týkat od prvního dne všech učitelů tím, že jim dává příležitost a zakládá náležitou podporu k jejich profesnímu rozvoji (§ 24a odst. 4 návrhu). Začínajícím učitelům zejména ve formě uvádějícího učitele a přímé povinnosti zaměstnavatele zajistit další podporu a metodické vedení začínajícího učitele pro dosažení jeho profesních kompetencí v jednotlivých oblastech (§ 29b odst. 2 návrhu). Součástí této podpory je i „normativ na začínajícího učitele“, tedy finanční prostředky poskytované na vícezdrojovou podporu učitele v adaptačním období (např. ze strany fakultních tutorů, učitelů na kariérním stupni 3 z jiných škol, ze strany odborníků z praxe a dalších). Návrh počítá s částkou 15.500,- Kč na učitele na rok.

Samostatný učitel pak může rozvíjet svoji kariéru cestou, kterou si zvolí: směrem ke 3. kariérnímu stupni, na který se může začít připravovat ihned po účinnosti zákona, cestou specializovaných činností (např. pozice školských logopedů, výchovných poradců, metodiků prevence), směrem k výkonu vedoucí funkce, nebo kombinací těchto možností.

Jak bylo řečeno již výše, kariérní řád přinese zcela nový příplatek pro uvádějící učitele. Nárok na specializační příplatek 1000 až 2000 Kč získají i výchovní poradci (ti mají zatím jen odpočty hodin a někteří z nich mohou mít 13. platovou třídu) a dojde ke zvýšení příplatku za práci třídního učitele. Na tyto nové nebo zvyšované příplatky dosáhne mnoho učitelů – včetně těch, kteří se již nerozhodnou aspirovat na třetí kariérní stupeň.
Zákon ukládá ředitelům stanovit rámec profesního rozvoje každého učitele v osobním plánu a vytvořit podmínky k jeho plnění (§ 24a odst. 4 návrhu).

Začínající učitel si bude muset založit portfolio, v němž bude písemně dokládat, že ve své výuce naplňuje 49 kritérií „samostatného učitele“ (každé musí písemně okomentovat). Ředitel školy, ani uvádějící učitel, ani třetí člen atestační komise, kteří budou hodnotit tohoto učitele, naopak nemusejí nijak dokládat, že tato kritéria sami naplňují ve své výuce.

K výše uvedenému: Při atestačním řízení pro postup do vyššího kariérního stupně musí učitel prokázat, že naplňuje všech 11 profesních kompetencí standardu učitele, nikoli 49 „kritérií samostatného učitele“.

Není pravdou, že členové atestační komise nemusí naplňovat kompetence učitele. Návrh stanoví, že ředitel školy musí být vždy alespoň ve 2. kariérním stupni (§ 28c odst. 1 návrhu), další člen komise je učitel v nejméně 2. kariérním stupni (§ 29j odst. 1 písm. b) návrhu), třetí člen komise je člen externí, který vnáší pohled zvenčí školy. Pokud je třetím členem učitel, pak musí být dokonce ve 3. kariérním stupni (§ 29j odst. 1 písm. c) návrhu). Uvádějící učitel není členem atestační komise.

Znění návrhu standardu učitele:

Profesní kompetence učitele

Oblast A – Osobní profesní rozvoj

1.1 Profesní znalosti

Učitel má potřebné profesní znalosti, zejména znalosti cílů vzdělávání, znalosti kontextů vzdělávání, obecné pedagogické znalosti, znalosti obsahu vzdělávání, pedagogicko-psychologické znalosti o dětech, žácích nebo studentech a didaktické znalosti obsahu vzdělávání, a zakládá na nich své pedagogické působení.

1.2 Schopnost sebehodnocení a sebevzdělávání

Učitel reflektuje sebe sama, plánuje a naplňuje svůj osobnostní a profesní rozvoj se zřetelem k potřebám školy a svým profesním zájmům, systematicky se vzdělává, pečuje o svou psychosomatickou kondici a udržuje si všeobecný a kulturní rozhled.

Oblast B – Vlastní pedagogická činnost

2.1 Plánování výuky

Učitel systematicky plánuje co, jak a proč se mají děti, žáci nebo studenti učit na podkladě didaktické analýzy obsahu vzdělávání vzhledem ke stanoveným vzdělávacím cílům a s ohledem na individuální možnosti a potřeby dětí, žáků nebo studentů.

2.2 Podpora učení

Učitel využívá široké spektrum metod a forem výuky, které vedou k aktivnímu a kooperativnímu učení dětí, žáků nebo studentů. Individualizuje vzdělávání s ohledem na dispozice, zájmy, potřeby i možnosti jednotlivých dětí, žáků nebo studentů. Výchovně působí na děti, žáky nebo studenty, umožňuje jim získat vnitřní motivaci, osvojit si žádoucí kompetence, dovednosti, návyky a znalosti.

2.3 Vytváření pozitivního prostředí ve škole – péče o klima

Učitel podporuje sociální klima, založené na vzájemném respektu a spolupráci. Vytváří podmínky pro učení dětí, žáků nebo studentů, které umožní, aby se mohli cítit dobře, kvalitně pracovat a usilovat o zlepšení svých výkonů.

2.4 Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání dětí, žáků nebo studentů

Učitel hodnotí průběh a výsledky vzdělávání dětí, žáků nebo studentů na základě jasných kritérií vztažených k cílům učení a s ohledem na individuální možnosti dítěte, žáka nebo studenta. Učitel hodnotí tak, aby dítě, žák nebo student získával informace pro své další učení a aby se učil autonomnímu hodnocení. Učitel vede děti, žáky nebo studenty k odpovědnosti za průběh a výsledky vzdělávání; opírá se přitom o účinnou komunikaci a spolupráci s ostatními učiteli, se zákonnými zástupci nebo s partnery školy.

2.5 Hodnocení vlastní pedagogické činnosti a její zlepšování

Učitel systematicky reflektuje procesy plánování, realizace vzdělávání a jejich výsledky s cílem zkvalitnit svoji práci a zvýšit tak efektivitu vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta.

Oblast C – Spolupráce a podíl na rozvoji školy

3.1 Sdílení a spolupráce

Učitel přispívá k vytváření pozitivního klimatu školy, založeného na vzájemném respektu, sdílení společných profesních hodnot a spolupráci.

3.2 Komunikace a spolupráce se zákonnými zástupci

Učitel poskytuje zákonným zástupcům informace o škole a vzdělávání ve škole, spolupracuje s nimi při hledání cesty k rozvoji dítěte nebo žáka, usiluje o zapojení zákonných zástupců dětí, žáků nebo studentů do života školy.

3.3 Komunikace a spolupráce s partnery školy

Učitel komunikuje s partnery školy a účelně s nimi spolupracuje.

3.4 Rozvoj školy

Učitel se podílí na prezentaci a rozvoji školy.

3. Novela zákona přináší nové administrativní úkony, které nesouvisejí s kariérním systémem (psaní zpráv o tom, co učitel dělal v jednotlivých dnech v rámci 12 dní volna k samostudiu, vyhodnocování osobního plánu profesního rozvoje ředitelem školy…).

K výše uvedenému: Návrh zákona nepožaduje podávání podrobné zprávy o každém dni volna k samostudiu. Návrh zákon pouze požaduje písemnou zprávu o průběhu volna k samostudiu (§ 24b návrhu zákona); jedná se tedy o podobný případ, jako je zpráva ze služební cesty. Podrobnosti si stanoví ředitel školy sám – jistě postačí, aby tak učinil i neformálně v rámci porady. Není vůbec neobvyklé, že i po návratu z pracovní cesty na školení učitel svým kolegům a řediteli předá nové poznatky, které si přinesl.

Plánování profesního rozvoje je již dnes v zákoně o pedagogických pracovnících upraveno – jako pravidla plánu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků: § 24 zákona: „Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy.“ Pokud se cokoli plánuje, je s tím nerozlučně spjata i potřeba vyhodnocování a aktualizací. Vyhodnocení plnění osobního plánu profesního rozvoje učitele nemá podle zákona písemnou formu (§ 24a dost. 5 návrhu zákona).

Vyhodnocení výkonu práce zaměstnance včetně prohlubování kvalifikace je naprosto běžnou součástí manažerské práce ve veřejném i soukromém sektoru.

Nejvíce nové administrativy je ale spojeno s kariérním systémem (psaní hodnocení pro účely atestačního řízení, protokolů, administrace odvolání, portfolia..). Každá hodina, kterou učitel stráví administrativou, znamená, že ji nemůže věnovat přípravě na kvalitnější výuku žáků; to platí i pro ředitele školy, který čas promarněný administrativou nemůže věnovat zlepšování své školy.

K výše uvedenému: Atestační řízení přináší jen nezbytně nutné množství administrativy, bez kterého by proces nebyl transparentní a nebyla by ani dostatečně zajištěna ochrana práv učitelů. Sepsání jednoduchého protokolu z průběhu pohovoru v rámci atestačního řízení je stejně náročné, jako sepsat zápis z porady. Ministerstvo trvalo na tom, aby atestační řízení nebylo vedeno ve správním řízení, a proto je velmi jednoduché. Není proto pravda, že by školy zatížila administrace odvolání, jelikož odvolání podle správního řádu nepřichází v úvahu. Návrh zákona zmiňuje pouze námitky, které se však podávají přímo ministerstvu (§ 29g odst. 4 návrhu zákona).
Pokud se učitel rozhodne aspirovat na třetí kariérní stupeň, jde o jeho motivované osobní rozhodnutí – jeho bude stát určité množství času sebereflexe a uspořádání jeho dokladového portfolia. Tento učitel nebude psát hodnocení pro účely atestačního řízení, nebude psát protokoly, nebude administrovat odvolání. Tyto dokumenty bude administrovat pověřená organizace nebo jiné určené osoby, které budou za tuto práci odměněny. Pro ředitele je zcela běžné a vyplývá to z jeho postavení jako zaměstnavatele, že musí umět zhodnotit práci svého zaměstnance a toto zhodnocení mu dát k dispozici. Pracovní hodnocení je již dlouhodobě právně ukotveno v zákoníku práce (§ 314 zákoníku práce). Ředitelé škol každoročně předkládají ke dni 15. října školské radě ke schválení „Výroční zprávu o činnosti školy“, která se následně předkládá zřizovateli (vyhláška č. 15/2005 Sb.). Součástí této zprávy je vždy i zpráva o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků školy. Jedná se tedy již o zavedenou praxi, kdy ředitel školy projednává s každým pedagogickým pracovníkem jeho vzdělávání, které se zaměřuje jednak na osobní profesní rozvoj pracovníka a dále i na jeho vzdělávání v souladu s potřebami a rozpočtem školy. Nejedná se tedy o nic nového, ale o již běžně zavedenou praxi, která má být novelou zákona upravena jednotně pro všechny školy. Zpráva o dalším vzdělávání pedagogického pracovníka je důležitým podkladem pro celkové hodnocení práce učitele. Osobní plán profesního rozvoje napomáhá učiteli reflektovat jeho profesní rozvoj, učitel najde snadněji podporu pro uskutečňování svého vzdělávání.

4. Kariérní systém bude diskriminovat učitele, kteří působí na školách méně než 2 roky, protože ti automaticky spadnou do prvního kariérního stupně, zatímco všichni ostatní získají automaticky druhý kariérní stupeň.

K výše uvedenému: Hovořit o diskriminaci učitelů je zavádějící, jelikož žádný reálný kariérní systém učitelů doposud nebyl nastaven. Ministerstvo vycházelo z předpokladu, že učitel s dvouletou zkušeností je kompetentní k výkonu činnosti samostatného učitele. Bylo by nesmyslné při zavádění systému podrobovat atestaci desítky tisíc učitelů, u kterých je předpoklad dostatečných zkušeností. Naopak u méně zkušených učitelů je žádoucí poskytnout podporu v jejich rozvoji ve formě uvádějícího učitele a další pomoci zaměstnavatele.

Také není jasné, jak budou vybíráni učitelé, kteří se budou moci ucházet o třetí kariérní stupeň – v roce 2022 to má být pouze 1 600 učitelů a během dalších pěti let celkem 16 600 (podmínky pro vstup do atestačního řízení přitom bude splňovat 100 000 učitelů).

K výše uvedenému: Pokud učitel splní potřebou délku praxe, může se vždy přihlásit k atestačnímu řízení pro 3. kariérní stupeň (§ 29i odst. 1 návrhu zákona). Uváděné počty učitelů, kteří dosáhnou třetího kariérního stupně v jednotlivých letech, jsou odborným odhadem. Učitelé aspirující o třetí kariérní stupeň nebudou vybíráni, ale budou se sami přihlašovat.

I oni budou muset v portfoliu písemně dokládat, že ve své výuce naplňují 49 kritérií „vynikajícího učitele“, přičemž doklady nesmějí být starší 10 let, a to včetně absolvovaných školení (vztaženo k termínu atestačního řízení). Každý doklad bude nutné písemně okomentovat. Členové atestační komise, kteří je budou hodnotit, přitom nic takového prokazovat nemusejí.

K výše uvedenému: Pozn.: K tomuto viz výše (ad 2). Je nutné rozlišit členy komise z řad učitelů, kteří se tzv. překlopí, tj. ty, kteří učí více jak dva roky – u těch zákon předpokládá, že uvedené kompetence mají. Pokud někdy v budoucnu bude člen komise učitel, který aktuálně začíná svoji pedagogickou kariéru, tak aby se mohl stát samostatným učitelem (a být i potenciálně členem atestační komise), bude muset sám atestací projít.

5. Přestože novela zákona dosud nebyla schválena, přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy NIDV obdržela od MŠMT již v dubnu 2017 v rámci OP VVV částku 508 milionů na projekt s názvem Implementace kariérního systému učitelů (www.karieraucitelu.cz). Většinu finančních prostředků spolkne administrace projektu. Např. jen na propagaci kariérního systému je v něm vyčleněno 41 milionů. Tento projekt má již řadu zaměstnanců, kterým náleží hrubý měsíční plat ve výši: 72 800 Kč (projektový manažer), 51 000 Kč (10 týmových manažerů), 30 000 až 56 000 Kč měsíčně (další manažerské, administrativní a odborné pozice v projektu). Vzhledem k tomu, že nástupní platový tarif učitele ZŠ a SŠ činí 22 140 Kč a učitelky MŠ pouhých 17 260 Kč hrubého měsíčně, jde o výsměch řadovým učitelům. Zatímco členům projektového týmu stačí praxe 3 roky v NIDV, učitel musí mít pro třetí kariérní stupeň praxi minimálně 9 let ve škole. Rozsah tohoto projektu ani jeho finanční náklady naprosto neodpovídají skutečnosti, že se bude v příštích pěti letech kariérní systém týkat pouze 5 % učitelů v daném roce – 3 000 začínajících učitelů a 3 000 uvádějících učitelů, kteří obdrží příplatek 3 000 Kč měsíčně, což je celkem pouze 140 milionů ročně navíc oproti současnému stavu.

K výše uvedenému: Projekt IMKA neřeší financování nároků začínajících učitelů, uvádějících učitelů a škol, které jim vyplynou z novelizovaného zákona o pedagogických pracovnících (adaptační období začínajících učitelů). Mzdové prostředky učitelů v žádném případě nelze hradit z prostředků ESF – proto tyto náklady ponese v plném rozsahu státní rozpočet.

Projekt IMKA řeší implementaci kariérního systému učitelů, ale nejen ji. Jeho součástí jsou mimo jiné i aktivity směřující k vytvoření metodických kabinetů a ke zlepšení kvality dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Pokud dojde k tomu, že novela zákona o pedagogických pracovnících zavádějící nový kariérní systém učitelů nebude přijata, bude nutné provést podstatné změny projektu. Vzhledem k navrhované účinnosti novely (1. 9. 2017), je však žádoucí připravit se na jeho zavedení již nyní.
Aktivita Kvalita - cíle:
Zkvalitní se systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (model systému řízení kvality DVPP, pilotáž systému řízení kvality DVPP, implementace systému řízení kvality DVPP.
Aktivita Kabinet – cíle:
vytvoření a pilotáž systému metodických kabinetů,
pilotáž systematické modulární podpory v oblasti didaktik,
implementace metodických kabinetů.

Většina rozpočtovaných nákladů projektu IMKA bude použita pro přímou podporu aktérů kariérního systému (především ředitelů a učitelů). V dalších letech budou náklady na „provoz“ kariérního systému činit na straně NIDV cca 35 mil ročně na zajištění atestačních řízení.
Pokud jde o „propagaci kariérního systému“ v projektu IMKA, která má činit 41 mil. Kč – ve skutečnosti nestojí ani polovinu této částky. Rozpočet projektu je členěn na jednotlivé aktivity podle dílčích cílů, ale aktivity jsou provázané. To platí především pro aktivitu Veřejnost. 14 mil. Kč tvoří produkce videomateriálů, které budou především součástí e-learningů, 2,5 mil Kč korektury všech textů včetně příruček ke kurzům, 3,5 mil. Kč je rozpočtováno na grafické úpravy textů. Pak jsou zde zahrnuty odborné konference, tisky výstupů celého projektu včetně 10 publikací odborné edice. Další velkou položkou jsou propagační předměty za 5,3 mil. Kč, které obsahují sešit, propisku a desky pro účastníky kurzů (40 Kč na jednoho účastníka kurzu). Celkově není PR s ohledem na problematiku zavedení kariérního systému rozhodně nadsazené, tvoří pouhých 8 % celkového rozpočtu projektu. A jak je vidět z reakcí kritiků, je informování o kariérním systému maximálně důležité, protože většina kritiky kariérního systému pramení z jeho neznalosti. U projektu IMKA je třeba dát rovnítko mezi PR a INFORMOVANOST.

MŠMT je často kritizováno, že připravované kroky nepropaguje dostatečně směrem do odborné veřejnosti, příp. že ne zcela dostatečně zapojuje odborníky z praxe do připravovaných změn a opatření. V případě Kariérního systému se MŠMT snažilo připravit všechny nezbytné kroky pro hladkou implementaci nově navrhovaného systému, vč. zajištění projektu IMKA, který měl kariérní systém metodicky a prakticky doprovázet, včetně propagace.

Co se týká rozpočtované úrovně odměňování jmenovaných pozic, odkazujeme na materiály „Způsobilost mezd/platů OP VVV“, dostupném na http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/zpusobilost-mezd-platu-op-vvv Tento dokument je zpracován za účelem zajištění efektivity a hospodárnosti výdajů a slouží jako podklad pro posouzení hospodárnosti projektu vůči stanoveným cílům projektu. Projekt IMKA je financován z ESF a tyto prostředky tedy v žádném případě nemohou být použity na zvýšení platů učitelů.

6. Novelu má doprovázet 8 prováděcích právních předpisů. Většina jich chybí, další jsou zpracovány pouze formou tezí k vyhlášce. I v nich ale např. schází zásadní údaj, kolik budou učitelé platit za atestační řízení pro třetí kariérní stupeň. MŠMT vyčíslilo náklady na 11 000 Kč na osobu – na jednom webu uvádělo, že poplatek bude 500 Kč, na jiném 5 000 Kč.

K výše uvedenému: Petenti zaměňují počet zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu s počtem prováděcích právních předpisů. Ministerstvo má připraveny 4 potřebné prováděcí právní předpisy: vyhlášku o standardu učitele, vyhlášku o atestační řízení, novelu vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a novelu nařízení o přímé vyučovací povinnosti. Teze prováděcích předpisů jsou součástí sněmovního tisku dostupného na stránkách psp.cz (tisk 959). Jejich výsledná podoba bude záviset na odborné debatě v připomínkovém řízení.

Za normálních časových okolností není obvyklé zasílat návrhy prováděcích právních předpisů do připomínkového řízení předtím, než je schválen zákon, který jejich vydání stanoví. Návrh zákona se totiž může měnit a s tím také prováděcí právní předpisy.

Atestační řízení pro 2. kariérní stupně nepodléhá úhradě. Za atestační řízení pro 3. stupeň ministerstvo počítá s úhradou ve výši 500 Kč.

Výše popsané problémy jsou tak závažné, že je nepůjde v budoucnu opravit případnou další novelou tohoto návrhu zákona. Protože by uvedené negativní jevy, které případné schválení Návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony přinese, nastaly již od září 2017 a pozitivní jevy jsou sporné a nastaly by možná někdy v průběhu deseti až dvaceti let po roce 2022, navrhujeme, aby se v příštích dvou letech připravil zcela nový kariérní řád, který bude učitele skutečně motivovat, nikoliv je zatěžovat zbytečnou administrativou. Novela sice obsahuje zvýšení příplatku pro třídní učitele (ze 400 až 1 000 Kč hrubého měsíčně na 1 000 až 1 500 Kč) a snížení přímé pedagogické činnosti u specializovaných činností, ale kvůli tomu není nutné ji přijímat – stačí novelizovat nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a č. 75/2005 Sb. (kdyby to vláda chtěla udělat, mohla tak učinit již dávno, ale neučinila…).

K výše uvedenému: Zvýšit příplatek třídního učitele cestou novely nařízení vlády č. 564/2006 Sb. není možné z toho důvodu, že upravuje pouze příplatek za třídnictví z titulu míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek. Pokud by měl být příplatek podle tohoto nařízení ve výši 1000 Kč, bylo by nutné konstatovat, že míra ztěžujících vlivů třídního učitele je stejná jako výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. Z tohoto důvodu bylo nutné vyjmout úpravu příplatku z nařízení a vložit ji do jiného speciálního předpisu, aby bylo možné hodnotit i další aspekty práce třídního učitele. Tento postup byl MŠMT doporučen gestorem předmětného nařízení, a to MPSV.

Pokud by přesto Poslanecká sněmovna novelu přijala, odmítáme se účastnit jakékoliv aktivity projektu NIDV Implementace kariérního systému učitelů a nebudeme se na tomto kariérním systému nijak podílet – ani jako uvádějící učitelé, ani jako členové atestačních komisí, ani jako žadatelé o vyšší kariérní stupeň.

Učitelé ani ředitelé škol tento kariérní systém ani tuto novelu nepotřebují. Potřebují lepší podmínky pro svou práci, což je snížení administrativy, dostatek finančních prostředků pro školství jako celek a skokové navýšení tarifních platů (minimálně o 25 %), příplatků a finančních prostředků na osobní ohodnocení. Hlavním problémem českého školství není neexistující kariérní řád, ale dlouhodobé podfinancování. V roce 2016 činil průměrný plat učitele 28 416 Kč měsíčně. Průměrné platy českých učitelů ZŠ činí pouhých 55 % průměrných platů vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ČR, což je nejmenší procento v EU i OECD (na Slovensku to je 61 %, v Polsku 83 %, v Německu 98 %). Veřejné výdaje na vzdělávání činí v České republice pouhých 8 % celkových veřejných výdajů, průměr OECD je přitom 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. Pokud chceme motivovat učitele, měli bychom nejprve narovnat jejich platy a celkové výdaje na školství na průměr EU (to obnáší navýšení minimálně o 25 %). Potom můžeme začít pracovat na kvalitním kariérním řádu. Nemělo by se na něm ale pracovat bez řadových učitelů jako doposud.

K výše uvedenému: Cílem MŠMT je navyšovat ohodnocení učitele, kroky této vlády jsou toho důkazem:

systematicky zvyšujeme platy učitelů i nepedagogických pracovníků – od září 2016 jsme zvýšili platy učitelů v tarifní složce o 6 % a v nenárokových složkách o 2 %. Od července se zvyšují tarifní platy nepedagogů v průměru o 9,4 %. Jen pro letošní rok to znamená navýšení rozpočtu o 800 mil.
Pro rok 2018 MŠMT požaduje zvýšení platů pedagogických pracovníků o 15 % (rozpočtový dopad přibližně 11,2 mld. Kč).
Cílem je, aby výše průměrného platu učitele dosáhla k 1. 1. 2020 přibližně 43 tis. Kč, tj. 130 % průměrné mzdy v České republice.
Celkově platy ve školství od nástupu vlády vzrostly o 13, 7 % (pedagogičtí pracovníci o 14,5 %, ostatní o 12,2 %)

MŠMT ČR

Navigace

Moje menu

Naposledy čtené články

Vyhledávání

Přepínání jazyků

Reakce MŠMT na petici proti kariérnímu řádu

Navigace v sekci

Kontakt pro veřejnost

Podatelna pro veřejnost: