„Podporu začínajících učitelů považujeme za klíčový prvek v procesu zkvalitňování vzdělávacího procesu. Nejde jen o jejich finanční ohodnocení, kdy pro ně vláda zakotvila do zákona jistotu 130 % průměrné mzdy, ale také o zvyšování prestiže učitelského povolání, o které se různými kroky snažíme,“ říká ministr školství mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.
„Během posledních dvou let byly na učitele v důsledku pandemie kladeny mimořádné požadavky. Je nicméně zjevné, že učitelé, kteří v těchto podmínkách strávili první roky v profesi, to neodradilo. Drtivá většina z nich hodlá setrvat v profesi i za rok, tři ze čtyř učitelů se vidí ve třídách i za pět let. Jedná se o závěry, které jsou v rozporu s běžně reprodukovaným obrazem velké fluktuace absolventů učitelských oborů,“ konstatuje Zuzana Šalamounová ze SYRI.
Oboru pomohlo, že stát v minulých letech platy učitelů navýšil. V současnosti průměrná mzda kantora dosahuje 45 835 korun, což je oproti celostátní průměrné mzdě o 21 procent více. Nástupní plat učitele je ale výrazně nižší. Učitelé, kteří pociťují určitou nejistotu v tom, zda se budou výuce věnovat i za pět let, nejsou zcela spokojeni se svým finančním ohodnocením. „Na tento výsledek se můžeme dívat pozitivně, neboť jako klíčový důvod pro odchod z profese u začínajících učitelů se dlouhodobě uvádí tzv. šok z reality. Jedná se o rozpor mezi představami a ideály, s nimiž začínající učitelé do škol vstupují, a každodenní školní realitou, s níž se setkávají. Pokud nejistota začínajících učitelů ohledně setrvání v profesi nepramení v rozčarování či frustraci z každodenního života ve škole, jedná se bezesporu o pozitivní trend,“ doplňuje Šalamounová.
Výsledky šetření dále ukazují, že téměř všichni začínající pedagogové vnímají učitelství jako společensky důležitou a smysluplnou profesi. Celkem 84 procent z nich pak hodnotí svou práci jako profesi, v níž mohou dobře využít vlastních schopností.
Začínající učitelé se vyjadřovali také k tomu, zda během prvního roku v praxi měli oporu v uvádějícím učiteli, který funguje jako jejich mentor. Právě zkušení pedagogové by totiž měli přicházejícím absolventům poskytnout potřebnou podporu v tom, aby dobře zvládli svou novou roli. „Podíl učitelů, kteří se setkávali s uvádějícím učitelem, je téměř 70 procent, avšak pouze polovina z nich hodnotí vzájemnou spolupráci jako intenzivní. Přibližně každý desátý začínající učitel ve své škole mentora neměl. Mezi začínajícími učiteli se pak 19 procent domnívá, že uvádějící učitel je pouze formální institut,“ uvádí Martin Sedláček ze SYRI, který je odborníkem na procesy vedení a řízení ve škole. „Institut uvádějících učitelů zjevně částečně kompenzuje podpora začínajících učitelů na úrovni celé školy. Dvě třetiny začínajících učitelů totiž uvedly, že ve škole mají možnost se s někým poradit, pokud potřebují pomoc s realizací výuky nebo hodnocením žáků. Nelze však říci, zda se jedná o pravidelnou, plánovanou a systematickou podporu, kterou by měli poskytovat právě zkušenější kantoři,“ říká Sedláček.
Národní šetření mezi začínajícími učiteli, které letos probíhalo poprvé, se bude pravidelně opakovat také v dalších letech. „Učitelství dlouhodobě patří do pětice profesí s nejvyšší společenskou prestiží. Potřebujeme však zjišťovat, jak se v profesi cítí sami učitelé. Plánujeme proto pravidelná šetření, která se budou orientovat na učitele na začátku jejich kariérní dráhy. Díky tomu můžeme průběžně monitorovat, jak začínající učitelé vnímají svoji kariérní volbu i své profesní dovednosti, a s těmito informacemi dále pracovat,“ doplnil Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a rozvoje vzdělávání Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy.
Kontakt pro bližší informace: Zuzana Šalamounová, salamounova@phil
municz, tel.: 732 341 329, Martin Sedláček, msedlace@philmunicz, 549 495 308, Jan Mušuta, Jan.Musuta@msmtcz, +420 234 812 139.
O SYRI
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) vznikl 1. června 2022. Pod
jednou střechou sdruží cca 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zkoumat bude
následujících 9 oblastí: (1) Komunikace, riziko a nejistota; (2) Právo a vládnutí; (3) Systémy resilience; (4)
Socioekonomické nerovnosti; (5) Polarizace a populismus; (6) Efektivita zdravotního systému; (7) Vzdělávání; (8)
Ekonomické dopady; (9) Trh práce. Ve všech těchto oblastech zapojení výzkumníci dlouhodobě rozvíjejí své výzkumné
aktivity, avšak projekt SYRI je prvním, který je zaměřen na nová systémová rizika vztažená ke zdravotním a jiných
celospolečenským ohrožením typu pandemií.
Jak správně označovat SYRI: SYRI je zkratkou pro Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a
systémových rizik. Při reportážích můžete v případě potřeby krácení uvádět pouze: národní institut SYRI.
Zuzana Šalamounová se věnuje otázkám pregraduální přípravy studentů učitelství. Řeší, co by měli absolventi učitelství umět při vstupu do praxe a jak připraveni se cítí začínající učitelé. Zabývá se možnostmi intervence u učitelů v praxi.
