ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
Skoč na obsah Skoč na navigaci

MŠMT ČR MŠMT ČR

Navigace

  • Ministerstvo
    • Základní informace
    • Služby veřejnosti
    • Legislativa
    • Hospodaření resortu
    • Kariéra na MŠMT
    • Pro novináře
    • Ceny MŠMT
    • Genderová rovnost
    • Archiv
  • Vzdělávání
    • Školství v ČR
    • Pedagogičtí pracovníci a pracovnice
    • Společné vzdělávání
    • Předškolní vzdělávání
    • Základní a základní umělecké vzdělávání
    • Střední vzdělávání
    • Vyšší odborné vzdělávání
    • Vysoké školství
    • Spec.vzděl., prevence, inst. vých.
    • Školní stravování
    • Další vzdělávání
    • Školský rejstřík
    • Organizace školního roku
  • Mládež
    • Aktuality
    • Politika mládeže
    • Mládež v pohybu a ve zdraví
    • Finanční podpora
    • Neformální a zájmové vzdělávání
    • Mezinárodní spolupráce
    • Letní tábory
    • Odkazy
    • Kontakty
    • Archiv
  • Sport
    • Kontakty
    • Národní rada pro sport
    • Dokumenty
    • Akreditace - změna od 1. 1. 2020
    • Antidoping
    • Sport
    • Neinvestiční dotace
    • Investiční dotace
    • ARCHIV
  • Výzkum a vývoj
    • BEZPEČNOST VÝZKUMU
    • Aktuality
    • Dokumenty a legislativní předpisy
    • Podpora výzkumu a vývoje
    • Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
    • Evropský výzkumný prostor
    • Projekty sdílených činností
    • Veřejné rejstříky, registry a seznamy
    • Ceny ministra ve VaVaI
    • Ostatní
  • EU a zahraničí
    • Pomoc Ukrajině
    • Stipendijní pobyty v zahraničí
    • Financování - výzvy a peněžní dary
    • Uznávání kvalifikací a vzdělání v EU
    • Rada EU
    • Erasmus+ a Evropský sbor solidarity
    • Evropský prostor pro vzdělávání
    • Evropské školy
    • Další aktivity v oblasti politik EU
    • Studium cizinců v České republice
    • Mezinárodní smlouvy, organizace a sankce
    • Češi v zahraničí, lektoráty a krajané
    • Jazykové vzdělávání a další mezinárodní projekty
    • Archiv
  • Fondy EU
    • Národní plán obnovy
    • OP JAK (2021-2027)
    • OP VVV (2014-2020)
    • OP VaVpI (2007-2013)
    • OP VK (2007-2013)
  • Marwel seznam

    Moje menu

    Přidat stránku pod názvem:

    Naposledy čtené články

    • Ženy a dívky ve vědě: Zajímavé rozhovory s nominovanými a laureátkami Ceny Milady Paulové

Vyhledávání

Přihlášení   Registrace
x


Poslat heslo

Přepínání jazyků

Výběr jazyka englishEN
Titulní stránka ⁄ Ministerstvo ⁄ Pro novináře ⁄ Tiskové zprávy ⁄ Ženy a dívky ve vědě: Zajímavé rozhovory s...

Ženy a dívky ve vědě: Zajímavé rozhovory s nominovanými a laureátkami Ceny Milady Paulové

4
Praha, 20. února 2023 – 11. únor si každoročně připomínáme jako Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Cílem tohoto dne, který vyhlásilo v prosinci 2015 Valné shromáždění OSN za mezinárodní den, je poukázat na stále nízké zastoupení žen ve vědě. Tento mezinárodní den, který si letos připomeneme už poosmé, připomíná nejen důležitou úlohu žen v oblasti vědy a výzkumu, ale poukazuje také na to, že celosvětově zastoupení žen ve vědě je stále nízké. Česká republika se přitom v tomto ohledu řadí v EU na poslední příčky s necelými 27 % žen mezi výzkumníky. I z tohoto důvodu přináší MŠMT rozhovory se zajímavými ženami ve vědě, které připravilo NKC - gender a věda, a to s nominovanými a laureátkami Ceny Milady Paulové. Tuto cenu uděluje každoročně právě MŠMT ve spolupráci s NKC - gender a věda s cílem ocenit vědeckou práci významných českých vědkyň, podpořit ženy ve vědě a inspirovat začínající vědkyně a studentky, které vědeckou dráhu zvažují. Druhý rozhovor je se slavistkou  Ludmilou Stěpanovou.    

Slavistka Ludmila Stěpanova: Bohatství českého jazyka

Pokud někdy budete potřebovat rusko-český frazeologický slovník, bez jména profesorky Ludmily Stěpanové se rozhodně neobejdete. Svou prací se výrazně zasloužila o lexikografické zpracování české a ruské slovní zásoby, a je tak jednou z hlavních tváří této disciplíny. V rozhovoru pro NKC – gender a věda prozradila, co a kdo jí k oboru přivedl, jak se liší věda v Čechách a Rusku i to, jak její kariéru ovlivnilo mateřství.

Co vás přivedlo k vašemu oboru a vaší hlavní specializaci na česko-ruské lexikum?

Prapočátkem byl obdiv k paní učitelce, která bydlela v naší ulici. Jako malá školačka jsem snila o tom, že také budu učitelka a budu nosit kufřík se sešity. Pak přišla záliba v angličtině, ale při výběru oboru, který bych chtěla studovat na univerzitě, jsem si řekla, že bych si měla zvolit ještě nějaký slovanský jazyk. Jsem Ruska, babička byla Polka, pár slovíček jsem polsky uměla, tak jsem si řekla, že čeština bude pro mne ten nejzajímavější jazyk, i když jsem o češtině neměla ani ponětí. Přihlásila jsem se na bohemistiku na Petrohradské státní univerzitě. Zájem o obor byl obrovský a brali jen pět lidí, ale nějakým zázrakem se mi podařilo udělat přijímací zkoušky na výbornou.

Mimo vaší paní učitelky, byly i další osobnosti, které vás ovlivnily?

Například proslulá paní profesorka Liličová, nebo páni profesoři Mokienko, Makogoněnko a Bondarko, kteří nám přednášeli na katedře slavistiky v Petrohradě a díky kterým bylo studium vynikající. To oni mi vštípili lásku k češtině a k lingvistice, především k lexiku a frazeologii. Zvláště frazeologie jako věda studující expresivní rčení mě upoutala natolik, že se stala mým celoživotním koníčkem. Na studium na katedře vzpomínám moc ráda, vládla tam tvůrčí atmosféra, pro studenty se pořádaly tzv. Slovanské pátky – večírky, kde se přednášely vědecké referáty, povídalo se o slovanských zemích a zpívaly se slovanské písně.

Jakému tématu se momentálně věnujete?

I teď se věnuji rusko-české a česko-ruské frazeologii a historickému výzkumu frazémů v obou jazycích. V současné době píšu Historicko-etymologický slovník české frazeologie. Česká frazeologie  je mimořádně zajímavá, neboť má jak slovanské kořeny, tak mnoho výpůjček z němčiny. Jejím prostřednictvím získala celé bohatství starobylé klasické a evropské frazeologie.

Jsou ve vašem oboru momentálně nějaká moderní témata?

Hned několik témat, je to například lingvokulturologie a jazykový obraz světa, výzkum starého vidění světa, který je zachycen ve frazémech. Dále je to také diachronní analýza frazeologie, která je velmi málo rozpracovaná.  Je velký nedostatek lexikografických rusko-českých a česko-ruských publikací, proto se snažím vydávat slovníky, které jsou věcí téměř nadčasovou.

Máte pocit, že Vaši vědeckou dráhu nějak ovlivnilo to, že jste žena a matka?

Ano, myslím si, že to mou vědeckou dráhu ovlivnilo, protože jako matka jsem neměla tolik času na vědeckou práci, kolik ho měli muži. Dobře si pamatuji, jak jsem psala články s malým dítětem na klíně, nebo jak jsem v kuchyni, abych nerušila ostatní členy rodiny, psala na stroji disertační práci až do třetí hodiny ranní. A ráno pak šla učit.

Bylo složité skloubit rodinný a pracovní život? Co by podle vás ženám usnadnilo harmonizaci těchto dvou sfér?

Ano, to bylo dost složité, chtělo to mít hodně energie a vytrvalosti. Naštěstí jsem měla hodného manžela a hodnou tchyni, která mi pomáhala s dítětem. Bylo by dobré, aby ženy-matky mohly pracovat na částečný úvazek a také, aby bylo víc dobrých jeslí a školek pro děti, třeba jen na část dne.

Jak se proměňuje postavení mladých lidí, především doktorandek ve vašem oboru? Mají to podle vás dnes těžší, než jste to měla vy, když jste začínala?

Myslím si, že to mají trochu snazší díky novým vymoženostem, které ženám usnadňují život, ale v podstatě to mají pořád těžké. Často se stává, že mladé maminky po narození dítěte přeruší studium, pak se ale do rytmu vědecké práce dostávají velmi těžko, mnohé z nich studia nechají.

Dokázala byste porovnat na základě své zkušenosti fungování vědy u nás a v zahraničí?

Mohu porovnat Rusko a Česko. Technická vybavenost je v Česku rozhodně lepší. Ale v Rusku se vědcům pracuje lépe, protože je výzkum otevřenější, inspirativnější: je víc možností konzultovat s kolegy, společně projednat vědecké otázky, v Rusku se vám také dostane větší pomoci ze strany kolegů.

Čím si tento stav vysvětlujete?

Vysvětluji si to národní povahou. Rusové jsou celkem mnohem otevřenější a jsou kolektivisté. V Česku si každý hledí svého, žárlivě si svoje téma střeží, svou negativní roli hraje i závist.  Když český vědec odejde do důchodu, většinou rozdá svoje knihy a už se vědě nevěnuje, pro ruského vědce je jeho věda srdeční záležitost, píše třeba do šuplíku, ale pracuje. Přístup k vědě je v Rusku emocionálnější a učitelé se tam těší větší úctě.

Co si myslíte o vnímání vašeho oboru společností? Je povědomí o vaší disciplíně výstižné?

Bohužel, společnost vnímá lingvistiku jako něco nedůležitého, méněcenného v porovnání s průmyslem nebo IT technologiemi atd., společnost si neuvědomuje důležitost kultury a vědy pro výchovu dětí a dospělých, negativní výsledky toho vidíme v celkovém poklesu dobrých mravů.

Jak lidé reagují, když jim řeknete, že se věnujete slavistice?

Většinou lidé o slavistice nic nevědí, ale uslyší-li, že učím ruštinu, tak se ptají: To se ještě učí? A hlásí se vám na to někdo? A potom: No jo, obchodovat se musí.

Co si myslíte o aktivitách, jako je Cena Milady Paulové? Vnímáte, že by si práce vědkyň zasluhovala větší pozornost?

Myslím si, že je dobře, že se tomu věnuje pozornost. Ve filologii je žen hodně, rychlé tempo je nyní samozřejmostí, stejně jako je samozřejmostí honba za granty a body, Scopusy a publikace ve WOSu. Mnoho mladých vědkyň zůstává bez rodiny, dávají přednost kariéře před mateřstvím, protože není možné skloubit dvě tak náročné „disciplíny“. Budeme-li o tom mluvit, třeba alespoň něco se pro mladé matky změní k lepšímu.

Zdroj: NKC - gender a věda (zveřejněno 20. 2. 2020)
https://genderaveda.cz/rozhovory/slavistka-ludmila-stepanova-bohatstvi-ceskeho-jazyka/

Nahoru

Navigace v sekci

  • Aktuality
  • Kontakty pro média
  • Tiskové zprávy
  • Ministr
  • Logo MŠMT
  • Archiv tiskových zpráv

Patička

small-logo.png Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

mapa stránek | novinky e-mailem | prohlášení o přístupnosti | RSS 


Rejstříky, databáze
  • Statistika školství
  • Pro veřejnost
  • O školské statistice
  • Sběry statistických dat
  • Statistické výstupy a analýzy
  • Číselníky a klasifikace
  • Adresáře školských institucí
  • Důležité odkazy
  • Školský rejstřík
  • Přehled vysokých škol
  • Plán veřejných zakázek 2024
  • Otevřená data
  • PORTÁL YOUR EUROPE
Kontakt pro veřejnost

Karmelitská 529/5
118 12 Praha 1
tel. ústředna:
+420 234 811 111

Podatelna pro veřejnost:

pondělí a středa - 7:30-17:00
úterý a čtvrtek - 7:30-15:30
pátek - 7:30-14:00


8:30 - 9:30 - bezpečnostní přestávka
(více informací ZDE)

Elektronická podatelna:
posta@msmt_gov_cz

ID datové schránky: vidaawt

Snadné čtení

1Snadne cteni

© 2013 – 2025  MŠMT

Nastavení soubrů cookies

Tvorba webových stránek a aplikací Tvorba webových stránek a aplikací