Moderátor (Václav Moravec):
Odklad o rok, to je odklad státních maturit, ke kterému se po Sněmovně chystá i Senát. Odklad státních maturit
prosadily před měsícem v dolní komoře Českého parlamentu dvě nejsilnější politické strany, tedy občanští a sociální
demokraté. Exministr školství, šéf zelených Ondřej Liška, k odkladu státních maturit začátkem září prohlásil:
Záznam Ondřeje Lišky:
Dobrá zpráva je to, že máme na rok jasno, špatná zpráva je to, že jsme opět vyslali do světa informaci, že česká
vláda, český parlament, český stát nedokážou dotáhnout do konce žádný velký projekt na zkvalitnění českého školství.
Já to beru tak, že dnes Sněmovna propadla ze zkoušky z dospělosti.
Moderátor (Václav Moravec):
Zaznamenalo začátkem září Rádio Impuls slova exministra školství, šéfa zelených Ondřeje Lišky. Nejen o odkladu
státních maturit o rok bude řeč v následujících minutách. Hostem dnešních Impulsů je předseda Asociace ředitelů
gymnázií České republiky, Alfréd Dytrt. Děkuji, že jste přijal mé pozvání, vítejte v Rádiu Impuls, dobrý den.
Host (Alfréd Dytrt):
Též děkuji, dobrý večer.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že i dnes se můžete vy posluchači hosta Impulsů ptát a to prostřednictvím sms zpráv. Můžete je posílat na
číslo 774 999 888. Pokud tedy chcete jakoukoliv otázku poslat šéfovi Asociace ředitelů gymnázií České republiky,
Alfrédu Dytrtovi, stačí, když ji pošlete ve formě sms zprávy. Ještě jednou číslo pro vaše otázky, 774 999 888. Pane
řediteli, jak bylo jasně řečeno, po Poslanecké sněmovně se k odkladu projektu státních maturit o rok chystá i Senát.
Za jak vážné riziko považujete skutečnost, že po tom už několikátém odkladu nastartování projektu státních maturit
může dojít třeba za rok k jeho zrušení?
Host (Alfréd Dytrt):
Tak politická rozhodnutí a politický vývoj je nevyzpytatelný. To znamená, moje obavy jsou směřovány k tomu místu, zda
se znovu všechno nezačne, všechno znova prodiskutovávat, zda ta maturitní zkouška nemá vypadat jinak, jestli ty
předměty tak, jak tam jsou, by neměly být jinak a tak dále. Já si myslím, že už jsme se dostali do bodu, kde už má
maturitní zkouška jasný základ a pokud se o rok odloží, tak si myslím, že by bylo velmi nedobré pro celou reformu
školskou probíhající současně, že by nebylo vhodné, aby byla jakýmkoliv způsobem napadána maturitní zkouška v tom
jejím principu.
Moderátor (Václav Moravec):
Dá se podle vás už říci, že tím dalším odkladem projektu státních maturit, ke kterému se chystá i Senát, dochází ke
školské deformě místo reformě?
Host (Alfréd Dytrt):
No je to dobrá slovní hříčka, ale myslím si, že, já jsem říkal, že jsem optimista, přečetl jsem si tady na chodbě, že
Rádio Impuls vysílá jenom optimistické zprávy, trochu jsem měl obavu, jestli tou naší exkurzí do školství toto budeme
schopni dodržet. Rozhodně si myslím ale, že celá ta akce má mnoho dalších průvodních jevů, to znamená, učitelé mnoho
let jsou připravováni na to, že maturitní zkouška se bude měnit. Na tuto novou, to je už třetí v pořadí verzi, byli
různě proškolováni, metodiky obdrželi, dělali různé testy, certifikáty a myslím si, že ta atmosféra hlavně není
dobrá. Myslím si, že roční odklad, když maturitu nezpochybníme jako celek, tak opravdu v této chvíli už ten Senát
nemá moc manévrovacího prostoru.
Moderátor (Václav Moravec):
Návrh na odklad státních maturit předložil ve Sněmovně poslanec občanských demokratů, šéf školského výboru Walter
Bartoš. Podle něj je zapotřebí prodloužit dobu příprav, aby byla jistota, že všechno je v pořádku a Walter Bartoš v
rozhovoru pro Rádio Impuls dodal:
Záznam Waltra Bartoše:
Hlavně jsou připraveny po pedagogické stránce, ale nejsou připraveny po logistické stránce. Ministerstvo pod vedením
pana ministra Lišky bylo to, které to zpozdilo. Za rok se to dá zvládnout, dva roky by byly lepší, ale zase by se to
komplikovalo z jiných důvodů. Takže si myslím, že ten rok zvládneme, ale musí to ministerstvo pořádně zabrat.
Moderátor (Václav Moravec):
Říká v rozhovoru pro Rádio Impuls šéf sněmovního školského výboru, poslanec ODS Walter Bartoš, který prosazoval, aby
státní maturity byly odloženy o dva roky. Nakonec tedy Senát ze Sněmovny dostal návrh na roční odložení projektu
státních maturit. Pokud by měl ředitel Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt jasně říci, byla tam ona výhrada,
kterou říká Walter Bartoš, jako oprávněná, že zkrátka logisticky to připravené nebylo? Z vašeho pohledu, z pohledu
terénu.
Host (Alfréd Dytrt):
Do toho asi nikdo pořádně nevidí, ale každopádně zajímavá informace pro jakéhokoliv posluchače je ta, že ministryně
nová, paní Kopicová, několikrát i během prázdnin, nikoliv v této poslední době, se vyjádřila tak, že maturitní
zkoušky připravené jsou a spustitelné jsou. Takže je docela zvláštní, že bych řekl, že politici vědí víc než
ministerstvo.
Moderátor (Václav Moravec):
Není to dáno tím, že v Poslanecké sněmovně potažmo v Senátu podlehli tlaku studentů. Vy jste ředitelem gymnázia, když
si povídáte se studenty, byly tady ony demonstrace, desetitisícové akce na Facebooku, kde sami studenti říkali,
odložte projekt státních maturit. Je to podle vás ta interpretace odkladu státních maturit o rok čistě interpretace -
politici podlehli studentům?
Host (Alfréd Dytrt):
On to každý spíš vnímá tak, že politici podlehli atmosféře, že budou na podzim volby a že těch studentů, kteří
přijdou volit, je poměrně dost a myslím si, že to není žádná nová informace. Na druhou stranu pokud je na stole
nějaké dobré a systematické řešení, tak si myslím, že nezáleží na tom, kolik tisíc lidí má k tomu námitky, ale musím
ho umět potom prosadit, protože jsem přesvědčen o tom, že vím, že je to dobré řešení.
Moderátor (Václav Moravec):
Maturitní generálka, která byla původně plánována na leden příštího roku, se odkládá až na září a říjen příštího
roku. Odklad nijak neovlivní maturity, připomínám, že start státních maturit měl přijít na 317 milionů korun a potom
220 milionů každý rok na provoz toho projektu státních maturit. Když se podíváte na ty vynaložené peníze, myslíte si,
že opravdu ten projekt státních maturit jsou dobře vynaložené peníze daňových poplatníků?
Host (Alfréd Dytrt):
Není dobře přepočítávat všechno na peníze. To, zda tam nějaké peníze byly vynaloženy úplně dobře nebo méně dobře,
samozřejmě posoudit neumím, ale myslím si, že ten celý projekt zapadá do systému našeho školství. Já můžu, jestli
můžu, zmínit celý ten proces té reformy, která probíhá. Slyšeli určitě posluchači, že se vlastně teď vyvíjí školství
tak, že každá škola si zpracovala svůj vlastní vzdělávací program na základě nějakých rámcových limitů. To znamená,
že de facto školy dostaly větší volnost v tom obsahu, někdo jim řekl, co musí splnit, neřekl jim jak a kdy, když to
velmi tedy zkrátím. Ale zároveň je potřeba, pokud na vzdělávání budeme nahlížet jako na státní zakázku, také vědět a
znát výstup a ten výstup je tato maturitní zkouška. Protože ta současná, ta zdaleka už neodpovídá tomu, co se touto
reformou stalo. A proto si myslím, že vynaložené peníze na to, aby stát věděl, co vlastně reforma přinesla, ty peníze
nikdy nebudou vynaložené marně.
Moderátor (Václav Moravec):
Jedna z otázek posluchačů Impulsů, cituji doslova: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli si pan Dytrt myslí, že se
za rok něco změní a učitelé už konečně budou vědět, co nás mají učit ke státním maturitám a jestli vy sám byste je
zvládl v takové formě, jak jsou teď připraveny?
Host (Alfréd Dytrt):
Zvládl by je každý maturant, protože ono to není tak, že by se něco měnilo v obsahu. Ten obsah je jasný od chvíle,
kdy se tato nová maturitní zkouška objevila ve školském zákoně z roku 2005. Potom se připravoval obsah. V podstatě
teď celý ten problém, jak jste sám zmínil, je o logistice, to znamená o tom, jakým způsobem bude maturitní zkouška
provedena a zajištěna. Takže studenti opravdu by neměli mít obavy z toho, že budou zkoušeni z něčeho jiného, než na
co byli ve škole připravováni, v tom ten problém není.
Moderátor (Václav Moravec):
Pokud byste, když se celý projekt odkládá o rok, měl pojmenovat slabá místa projektu státních maturit, se kterými
možno je během toho ročního odkladu pohnout, co byste zmínil?
Host (Alfréd Dytrt):
Slabá místa jsou ta, že si myslím, že pravda, že sklouzla všechna ta
školení hodnotitelů a učitelů, protože to je velké množství osob a je to velmi jaksi velkorysý projekt na to,
proškolit všechny. Ono na jednu stranu to vypadá, že se to naplánovat dá dobře, ale zároveň to koliduje samozřejmě s
rozvrhy těch jednotlivých učitelů, kteří se školit mají a ne vždycky to termínové tak, jak se myslí, hraje na provoz
škol. Takže tam si myslím, že by bylo dobře toto rozplánovat tak, aby všichni byli proškoleni v tom ročním jakoby
časem, který vznikl navíc, v klidu a dobře a bez nějakých časových křečí.
Moderátor (Václav Moravec):
Hrozily časové křeče, pokud by k tomu odkladu nedošlo?
Host (Alfréd Dytrt):
Já si myslím, že ano.
Moderátor (Václav Moravec):
To je jediná pozitivní stránka odkladu státních maturit, když vy, pokud vás poslouchám velmi pozorně, je jasné, že vy
byste, kdybyste byl politikem, tak byste neodkládal státní maturity.
Host (Alfréd Dytrt):
Já, sice jsem přesvědčen o tom, je potřeba risknout to, že ne úplně všechno dokonale proběhne a myslím si, že cokoliv
v životě děláme, tak nikdy neproběhne na sto procent. Jde jen o to, nastavit ten začátek tak, aby maturitní zkouška
proběhla s případnými chybami, které budou signálem pro další rok na to, aby se zlepšily, aby se prostě vychytaly.
Moderátor (Václav Moravec):
Vyvozuji-li správně z vašich slov, tak podle vás dojde i přes to odložení stejně k chybám, které se pak budou
vychytávat v roce druhém maturitním.
Host (Alfréd Dytrt):
Takový projekt nemůže být stoprocentně bezchybný, ale mohu, předpokládám, že by to měly být chyby jakoby sekundárního
významu, které nebudou mít vliv na princip toho, jak bude student hodnocen a co se s ním bude u maturitní zkoušky
dít, to si myslím, že určitě ne.
Moderátor (Václav Moravec):
Když se šéf Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt, který je hostem dnešních Impulsů podívá na ty největší chyby
projektu státních maturit a možného odstranění během toho ročního odkladu, který teď schvaluje Senát, tak je to pouze
proškolování učitelů.
Host (Alfréd Dytrt):
Já si myslím, že v tom, v této chvíli je to opravdu čas, který kdyby ten rok nebyl mezi tím, tak by se všechno
odehrávalo opravdu trochu v křeči, to je pravda, to si, o tom jsem přesvědčen už delší dobu.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je předseda Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt. Nesahejte nám na
rozpočet, s peticí v tomto duchu přišly školské odbory, Senátu předaly petici s více než 75 tisíci podpisy, v té
petici požadují, aby vláda neškrtala v rozpočtu školství a nesnižovala učitelům platy. Vy byste takovou petici
podepsal, pokud jste ji nepodepsal?
Host (Alfréd Dytrt):
Já nevím, jestli ten, kdo řídí věci v tomto státě, potřebuje na všechno mít petici. Prostě si myslím, že jsou věci, o
kterých jsem jako vrcholný politik například přesvědčen, že tak mají být a k tomu petici nepotřebuju. Myslím si, že
pokud je nastavená, nastaven školský systém a ví se, odkud kam má jít, probíhá reforma, která také není zadarmo, tak
každý musí vědět, že do toho systému je potřeba vložit potřebné finanční prostředky. Je pravda, že je příliš mnoho
škol na příliš málo žáků. Nikdo s tím příliš moc nedělá, určitá rezerva tam je, ale chce to politickou vůli také k
tomu, aby se něco s tímto stavem udělalo, abychom neměli poloprázdné třídy, které samozřejmě provozní náklady
potřebují vykrýt, topit se tam musí a tak dál.
Moderátor (Václav Moravec):
To máte jako Asociace ředitelů gymnázií jasně zmapované, že počet poloprázdných tříd je velký, že tam by se šetřit
dalo, zkrátka zmenšit síť škol a nemůže se to, a propos pak vymstít při dalším baby boomu?
Host (Alfréd Dytrt):
Já myslím, že statistiky, které mám byly předány říkají, že teď bude velmi výrazný pokles počtu dětí, dostali jsme
přehledy až někdy do roku 2020, takzvaný baby boom se tam sice projevuje, ale projevuje se, že ta křivka se v těch
posledních letech zvedá o kousek, který není ani třetinou toho propadu dolů, takže jako musíme být připraveni na to,
že prostě těch dětí bude méně. Už nikdy nebude ten stav, aspoň podle těch podkladů, co mám já, nebude ten stav, co je
dneska.
Moderátor (Václav Moravec):
A vy, jako Asociace ředitelů gymnázií, protože vy budete jako ředitelé gymnázií propouštět lidi, propouštět kantory a
budete to řešit v terénu. Vy byste podpořili slučování či dokonce redukci sítě gymnázií v Česku?
Host (Alfréd Dytrt):
Já si myslím, že to se takhle říct nedá. Řekněme si na rovinu, že to bude vypadat jinak. Bude to vypadat tak, že do
gymnázií se vždycky někdo bude hlásit...
Moderátor (Václav Moravec):
To znamená, že vás to nepálí, protože gymnázií se to netýká.
Host (Alfréd Dytrt):
Nás to pálí v tom, že můžeme říkat, že se jakoby tím i zhoršuje třeba trochu úroveň škol, to je pravda, ale určitě
primárně nenastane to, že by gymnázia zůstala prázdná. Nejdřív budou nenaplněné jiné typy škol. To už se
děje.
Moderátor (Václav Moravec):
Váš odhad, kolik škol by mohlo být v rámci sekundárního vzdělávání, středního školství, zrušeno a přitom by se daly
ušetřit peníze a nemuselo by se sahat například na platy.
Host (Alfréd Dytrt):
No v republice nevím, ale jako vím, že u nás v kraji se mluvilo o tom, že pokles počtu dětí bude činit zhruba jednu
třetinu toho stavu, který je dneska, čili od toho se všechno odvozuje, ale...
Moderátor (Václav Moravec):
Dodejme, o jaký kraj jde.
Host (Alfréd Dytrt):
Ústecký, ale nemyslím si, že bychom mohli vymyslet úžasné řešení jenom tím, že zredukujeme síť škol, tam si myslím,
že to nejde udělat čistě 1:1, ale musíme si uvědomit, že to, co jste říkal na začátku, to znamená platy učitelů jsou
dlouhodobě nízké, de facto taková ta vize, že budou na 130 procentech průměrného platu už dávno byla opuštěná a
musíme se vrátit k tomu, jako co od těch učitelů chceme, co chceme, aby oni ve škole dělali, s jakou náladou tam mají
chodit a zda toto všechno bude mít i vliv na to, že tam budou takoví učitelé, které, které tam chceme
mít.
Moderátor (Václav Moravec):
Připomínám, že obě komory Českého parlamentu na návrh Fischerovy vlády schválily snížení platů o 4 procenta pro
ústavní činitele a zaměstnance veřejné sféry. Tam patří právě i kantoři. Tady jsou slova šéfa školských odborů
Františka Dobšíka.
Záznam Františka Dobšíka:
Peticí chceme dosáhnout změny při rozhodování o státním rozpočtu, protože pro nás je nepřijatelné, aby se škrtalo v
kapitole školství, aby se potažmo snižovaly tarifní platy zaměstnanců a aby se snižovaly prostředky na pomůcky,
učebnice a vzdělávání pedagogických pracovníků. Nám se jedná jako kdyby se nepostavilo asi tak něco přes tři
kilometry dálnic. Jsou to zhruba 4 miliardy, které chybí v regionálním školství.
Moderátor (Václav Moravec):
Slova šéfa školských odborů Františka Sobčíka. Premiér Jan Fischer sice slíbil, že bude se zástupci pedagogů i s
dalšími představiteli veřejné správy o snížení platů ještě jednat, připomínám, že to snížení platů státem placených
zaměstnanců, které vláda prosadila v rámci Janotova úsporného balíčku, má ušetřit asi 7 miliard korun. Chápu to tedy
správně, že pane řediteli, například na vašem gymnáziu, respektive na těch gymnáziích nedojde k tomu, že snížení
platů o 4 procenta může vyhnat některé kantory.
Host (Alfréd Dytrt):
Může, ale jako uvědomme si, že to není jenom ten proces toho vyhnání. To je pocit, s kterým kantor chodí do školy, on
by měl vždycky být naladěn tak dobře, aby ti studenti se tam cítili lépe než doma, pokud možno, a nemůže pořád v
podvědomí nosit myšlenku, zdali s tím nesekne a nepůjde někam jinam. Ještě podotýkám jenom k tomu, co řekl pan
předseda odborů, z dlouhodobějšího sledování situace si myslím, že školské odbory jsou relativně slabé ve srovnání
třeba s postupem lékařských odborů, a také si myslím, že i kdyby se teď zachránily, zachránila ta 4 procenta, tak se
vlastně zachrání současný stav, který si myslím, že je stejně mizerný.
Moderátor (Václav Moravec):
Není to tak, že proti kantorům by pak byla veřejnost? Vy, kdybyste byl šéf školských odborů, vy byste byl
tvrdší?
Host (Alfréd Dytrt):
Když stávkovali kdysi před lety lékaři, tak se taky říkalo, že pobouří proti sobě veřejnost, když zavřou ordinace, a
taky to částečně udělali, tak. . .
Moderátor (Václav Moravec):
Vy cítíte, že máte na své straně rodiče, když jste s nimi v každodenním kontaktu jako ředitel jednoho z gymnázií v
Ústeckém kraji?
Host (Alfréd Dytrt):
To nevycítíte, ale každý rodič, který tam má dítě, tak přece pochopí, že pokud bude jeho dítě chodit do školy, kde se
mu nebude plně kantor věnovat a nebude se mu věnovat s tím pocitem, že je rád a ví, proč to dělá, takže to nebude
stoprocentní nikdy. Takže předpokládám, že rozumný rodič nebude koukat skrz prsty na učitele.
Moderátor (Václav Moravec):
Posluchači Impulsů se ptají dnes předsedy Asociace ředitelů gymnázií České republiky, Alfréda Dytrta, který řídí
jedno z gymnázií v Ústeckém kraji, připomínám ono číslo 774 999 888. Pár dotazů a připomínek, které přišly: Dobrý
den, nechápu, jak může politické hašteření tak hluboce zasahovat do ryze odborných záležitostí a netýká se to jen
maturit, ale celé reformy školství. Podepsal byste to?
Host (Alfréd Dytrt):
Ten dotaz je zároveň velmi dobrou odpovědí. K tomu není co dodat.
Moderátor (Václav Moravec):
Do jakých dalších částí nejen státních maturit podle vás politici, čeští politici nekompetentně zasahují, když se
podíváme na školskou reformu?
Host (Alfréd Dytrt):
No možná, že posluchač myslel, jestli třeba zažil přijímací zkoušky letošní, přijímací řízení bylo také velmi
komplikované a bylo komplikované i pro rodiče, kteří pobíhali mezi školami a chodili se zápisovými lístky. Myslím si,
že obecně celý ten právní řád, který se tedy dotýká školství, je strašně překombinovaný a myslím si, že měnit něco a
pořád jsme ve změně, tam nikdo si neumí pořádně vzpomenout, jak se věci mají, protože každou chvíli je něco v pohybu
a mění se. Myslím si, že často zbytečně.
Moderátor (Václav Moravec):
Co byste v souvislosti s přijímačkami na střední školy měnil?
Host (Alfréd Dytrt):
No zmíním jednu variantu, která byla pro nás jako i pro Asociaci velmi zajímavá, která přišla tedy z Cermatu, že by
vlastně na celý ten systém, který bude fungovat pro hodnocení maturitní zkoušky, se nasadilo testování žáků devátých
tříd. A to by byl ideální případ v tom, že by někde v centrálním registru se octl výsledek zkoušky jakéhokoliv žáka v
České republice v tom ročníku, kdy postupuje do gymnázia, buď pátém nebo tedy devátém a pokud by si podal přihlášku
na určitou školu, tak by zároveň s ním šel ten výsledek. Čili tam si myslím, že by to bylo velmi jako dobré řešení. A
ta škola by si samozřejmě dát další kritéria, jestli trochu bude přihlížet k prospěchu nebo k jiným kritériím, to už
je pak její věc, ale v současné době toto není.
Moderátor (Václav Moravec):
Chápu-li to správně, to znamená, že Centrum pro státní maturity by ještě mohlo dělat přijímací řízení na střední
školy?
Host (Alfréd Dytrt):
Tehdy to pan ředitel Zelený v Učitelských novinách zmínil tak jakože aby celý ten, to zařízení nezahálelo, tak
vlastně v době, kdy nejsou maturity, by se podobným způsobem mohla sbírat data z těch devátých tříd. Já si myslím, že
to byla opravdu jenom myšlenka, která ale mě zaujala velmi a myslím si, že kolegy z naší Asociace též, když jsme o
tom mluvili v radě Asociace ředitelů gymnázií, protože to si myslím, že je systém, který všechno ulehčí.
Moderátor (Václav Moravec):
Další připomínka posluchačů Impulsů, kolik dělají učitelé za rok? Pořád mají prázdniny, já mám 20 dnů dovolených a
pracuji i o víkendech.
Host (Alfréd Dytrt):
No tak to je otázka, kterou třeba v Německu nikdo nikde neřeší. Prostě někdo si zvolil profesi učitele, navíc oni to
tam mají ještě tak, že nikoho nezajímají prázdniny nebo ne, jestli má náhradní volno nebo, u nás to pořád tak různě
vymýšlíme a on tam má povinnost chodit do školy, když je výuka a to ostatní je jeho problém. Jestli někdo dělá na
dráze a má zase režijní jízdenku nebo něco jiného, tak to si každý zvolil tak a je to tak. Pravdou je, že často ty
vedlejší prázdniny, na ty většinou zadáváme nějaké samostudium nebo další věci, které si ten učitel musí připravit a
dělat.
Moderátor (Václav Moravec):
Konstatuje ředitel, respektive předseda Asociace ředitelů gymnázií, Alfréd Dytrt. Děkuji, že jste přijal naše pozvání
a těším se někdy příště na shledanou.
Host (Alfréd Dytrt):
Já děkuji též, hezký večer.
