V Týdeníku Školství číslo 7 jsme zveřejnili názory středoškolských učitelů na státní maturitu. Tentokrát jsme požádali ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Pavla ZELENÉHO o reakci na tyto názory.
Objektivita maturity
Objektivitu státní maturity není podle pedagogů možné zajistit. Osobně se domnívám, že to tak není. Za prvé je potřeba vysvětlit, proč byla pro český jazyk a literaturu a cizí jazyky zvolena forma komplexní zkoušky neboli soubor dílčí ústní zkoušky, didaktického testu a písemné práce. Jazyk nelze zkoušet pouze prostřednictvím didaktického testu, jak je tomu u ostatních předmětů. U jazyka vždy ověřujeme několik znalostí a dovedností, které lze zjednodušeně shrnout do skupin: 1. receptivní řečové dovednosti (čtení, poslech); 2. produktivní řečové dovednosti (písemný projev a ústní projev) a 3. interaktivní řečové dovednosti (ústní interakce). Každá z dílčích zkoušek komplexní zkoušky tedy ověřuje jeden z uvedených souborů znalostí a dovedností. Z toho vyplývá, že pokud chceme zkoušet jazyky, tak jedině formou komplexní zkoušky. Co se týče míry objektivity hodnocení ústní zkoušky a písemné práce, stát negarantuje stoprocentní objektivitu hodnocení, kterou z logiky věci nelze zaručit nikdy. Tento způsob ale zaručuje maximální možnou míru objektivity tím, že stanovuje jednotná kritéria hodnocení, dva hodnotitele pro každou zkoušku a jejich proškolení k tomu, aby hodnotili na základě jednotné metodiky.
Originalita textu
Zkouškou nelze ověřit vše, co se učí, a současně je nutné učit mnohem více než pouze to, co maturitní zkouška
ověřuje.
Do hodin slohu bezesporu patří fantazie, tvořivost, diskuze o originalitě textu, ozvláštnění, autorském stylu a tak
podobně a to vše pochopitelně ovlivní i psaní maturitní písemné práce. Otázkou ale je, co taková zkouška může
ověřovat, respektive co se dá hodnotit a současně zachovat co největší možnou míru objektivity hodnocení. Dílčí
zkouška písemná práce z českého jazyka a literatury ověřuje produkci textu. Ověřuje to, zda žák dovede vytvořit
smysluplný a koherentní text, vyjadřovat se v souladu s jazykovými normami, funkčně nakládat s jazykovými prostředky
a především vyjádřit se k zadanému tématu v rámci konkrétní komunikační situace nebo slohového útvaru. Nejde o
zkoušení tvůrčího psaní, nejde ani o literární soutěž.
Jeden stupeň cesty
Cílem komplexní maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, potažmo i jejích dílčích částí, je posoudit, zda konkrétní žák dosahuje ve svých znalostech a dovednostech na a nad určitou hranici, kterou lze akceptovat jako minimální maturitní výkon. Kritéria hodnocení popisují, co přesně se na výkonech žáků hodnotí a do jaké míry žák tato hlediska naplňuje. Je zřejmé, že maturitní zkoušku budou dělat žáci, kteří v budoucnu půjdou studovat vysokou školu a dosáhnou například na magisterské tituly, z některých budou doktoři, docenti, možná profesoři. K maturitě ale dojdou i ti žáci, kteří už ve studiu dál pokračovat nebudou a pro něž je maturitní zkouška maximem, které na cestě svého vzdělávání dosáhnou. Maturitní zkouška je tedy jen jedním stupněm na cestě, která bude pro každého žáka jinak dlouhá, a má vyjádřit, jak si který žák stojí na tomto úseku cesty. Není potřeba už v rámci maturity zkoušet vyčíslit, zda je žák tak výjimečný, že ho pravděpodobně čeká i doktorát na poli daného předmětu. Výjimečný žák zvládne maturitní zkoušku na vysoký, pravděpodobně plný počet bodů a na zhodnocení své výjimečnosti bude mít bezesporu dostatek času v průběhu svého dalšího studia.
Proškolování učitelů
Školení jsou nutná nikoli proto, že by kantoři nedokázali své studenty hodnotit. Jde o to, že způsob hodnocení je v celém spektru středních škol natolik rozmanitý, že i při jednotném zadání zkoušky bude hodnocení téže zkoušky variovat od stupně 1 po stupeň 5. Když se však hodnotitelé sejdou, seznámí se s jednotnými kritérii hodnocení a ohodnotí výkon žáka do jednotných hodnotících tabulek, rozptyl jejich hodnocení se radikálně snižuje. Nutné je také opakování školení, neboť od roku 2007 došlo k řadě změn v celé koncepci, zvláště u českého jazyka a literatury.
