Ministryni školství, mládeže a tělovýchovy v současné (dočasné, úřednické) vládě nemusíme našim čtenářům představovat, neboť před nedávnem již byla šéfkou našeho rezortu. Tak jsme se zeptali na její současné plány a priority.
Co rozhodlo o tom, že jste vstoupila podruhé do stejné řeky, jakkoli ta řeka je samozřejmě poněkud jiná.
Přiznám se, že jsem této nabídce dlouho odolávala, moc se mi nechtělo do této funkce se vrátit. Poprvé jsem věřila, že jsem tu na čtyři roky a přivedla jsem si silný tým. Teď je situace jiná. Můj mandát je časově hodně omezený. Nechci sem někoho na tak krátkou dobu přivést a zase odvést. To bych mohla po sobě zanechat ministerstvo ve velmi zbědovaném stavu. A hlavním důvodem, proč jsem nakonec tuto funkci přijala, je ten, že jsem dostala velmi silnou podporu od bývalého i současného premiéra. Navíc otázkami vzdělávání se zabývám neustále, i když jsem teď byla nějakou dobu mimo tento úřad. A doufám, že pro tento nejdůležitější rezort mohu něco udělat.
Tu důvěru jste získala pro svůj evropský rozhled?
Jak jsem řekla při uvedení do úřadu - tento obor nemůžete nemilovat. Dnes mi nejde o žádnou prestiž, koneckonců, už jsem jednou byla ministryní.
Takže kdybyste měla sen, že jednou budete ministryní, tak už to jednou stačilo.
Vážím si všech lidí, kteří se věnují této oblasti. Od učitelek v mateřinkách, přes školy základní a střední až po pány rektory. A u nich bych se trochu v našem rozhovoru pozdržela. V období, kdy ohromným způsobem rostou nové technologie, čímž je nutné udržet konkurence schopnost, nezbývá nic jiného, než mít připravené odborníky, kteří budou schopni věnovat se úspěšně i poněkud jinému druhu práce. Naše země začíná mít nedostatek odborníků pro strategická odvětví. Například pro energetiku. Ale ze statistiky vyplývá, že jenom deset procent absolventů tohoto oboru u něj zůstává. Takže nelze vzdělávat jen manažery, ale také technické odborníky. Tím nechci říci ani slovo proti humanitním oborům. Musíme vědět, jak se mění naše společnost, proč a co s tím. V poněkud příliš konzumní společnosti, v níž se ocitáme, jsou duchovní hodnoty velmi důležité.
Víte, už jsem musela odpovídat na otázky, zda jsem jen pro vysoce kvalifikované odborníky, nebo se budu starat také o učňovské školství. Tak to ale není. Ve školství jsme povinni, aby žáci a studenti dostali šanci dosáhnout takového vzdělání, na které mají šanci. A společnost si musí vážit jak lékařů a vědců, tak zdravotních sester...
...nebo třeba novinářů a politiků.
Těch také, jistě.
Vraťme se k vašemu zatím nepříliš dlouhému mandátu. Podzimní volby mohou dopadnout podle vašich představ. Zůstala byste?
Jsem přesvědčena, že jsem tu jen do předčasných voleb. Nicméně po své nynější zkušenosti už nikdy neříkám nikdy. Těším se zpátky na svou práci a současný stav beru opravdu jako dočasný.
Takže to asi nebude třikrát do stejné řeky. Na druhou stranu, do říjnových voleb je trochu málo času, obzvlášť když jsou za dveřmi dvouměsíční školní prázdniny.
Já vím, ale ty prázdniny se týkají škol, nikoli úředníků.
Doufám, že se nevyhlásí začátkem července nějaká důležitá měsíční veřejná diskuze.
To v žádném případě neplánuji. A také se snažím, abych nerozvíjela očekávání, která v tom krátkém čase nemohu splnit. Nechci si zároveň přivodit nepříjemný pocit, že to, co začnu, jde po volbách zpět do starých kolejí. Proto jsem se rozhodla, že se pustím do několika kroků, které považuji v současné době ze velmi důležité a mohu je uskutečnit. Na prvním místě jmenuji školský rozpočet. To je strašně důležitá a momentálně neuspokojivá věc. Dále bude velice důležité, jak už jsem naznačila, umět se překvalifikovat. Vždyť to vidíme už dnes. Některé firmy v současné ekonomické krizi už zkrachovaly, jiné to možná čeká, i když jim to nepřeji. Nicméně vzdělávání dospělých je další důležitý bod. Nesmí trvat moc dlouho, na to není čas. Musí být vysoce odborné a efektivní. Spolupráce je samozřejmě nutná mezi školstvím a ministerstvem práce a sociálních věcí, ovšem není nutné budovat nějaké alternativní kapacity. Naše odborné školství má kapacit i odbornosti dost.
V rámci zákona o střetu zájmů budou muset na konci školního roku ředitelé škol podávat majetková přiznání. Co si o tom myslíte?
Co vám na to mohu říci. Nic dobrého. Je to neetická nezodpovědnost, že něco takového budou muset dělat. Možná jim to zabere pouhé dvě hodiny, ale je to urážející. Navíc na ministerstvo školství dostaneme řádově deset tisíc majetkových přiznání a zatím ani nevíme, co s tím budeme dělat. Pro letošek už to nejde zastavit. Jsem z toho nešťastná a rozzlobená. Okamžitě předložím návrh na mimořádnou sněmovní schůzi, aby se tento sporný bod projednal. Aby příští školní rok už tato nepochopitelná zbytečnost neplatila.
Jedno z prvních vašich rozhodnutí bylo, že se státní maturity nebudou odkládat, že se spustí. Jste přesvědčena, že o jejich smyslu i náplni jsou přesně informováni studenti, jejich rodiče a především učitelé?
Co je precizně připravené? Před třemi lety na tomto místě jsem podala návrh na odložení státních maturit, protože opravdu nebylo možné je spustit. I dnes jsem přišla s určitými pochybami, ale když jsem si nechala předložit veškerá fakta, usoudila jsem, že když budeme soustředění a nezdržíme ten proces, podaří se smysl státních maturit naplnit. Jsem přesvědčená, že výhrady proti státním maturitám, jako je například nedokonalá logistika, jsme schopni zvládnout. Ale když se podíváme na současnou podobu maturit, kdy si školy samy vypracují otázky, pak studentské odpovědi samy vyhodnotí, tak horší už to být nemůže.
Jak hodnotíte působení vašeho předchůdce? Je to možná poněkud bulvárně nepříjemná otázka. Do odpovědi vás nebudu nutit.
Byla jsem nějakou dobu mimo úřad, ale byla jsem s ním v neustálém kontaktu. A podle mne je ministerstvo v dobrém stavu. Snad jediná věc - asi bych byla razantnější při reformě terciárního vzdělávání. Na druhou stranu se pokročilo ve strukturálních fondech, totéž v přípravě nových maturit, jak jsme již řekli, ale nechtějte nějaké známkování pana ministra Lišky, to by ode mne nebylo fér.
