Záznam přímého přenosu z konference je
dostupný na YouTube kanálu Masarykovy univerzity.
Tuto každoroční konferenci organizuje MŠMT, přičemž letošní 5. ročník
hostila Masarykova univerzita (MUNI) ve spolupráci se
Středoevropským technologickým institutem (CEITEC). Národní den
velkých výzkumných infrastruktur ČR nabízí výzkumným stakeholderům jedinečnou příležitost diskutovat o
nejaktuálnějších otázkách agendy velkých výzkumných infrastruktur. Přesto, že se
konference konala z důvodů epidemiologické situace virtuálně, zúčastnilo se jí přes 300
účastníků, kteří sledovali přímý přenos vysílaný ze studia na Masarykově univerzitě.
“Vysoká úroveň velkých českých výzkumných infrastruktur a jejich dlouhodobé socioekonomické přínosy a dopady musí být adekvátním způsobem zohledněny v jejich veřejném financování. K tomu musíme přijmout taková opatření, která zabezpečí postavení velkých českých výzkumných infrastruktur, a i tím i naší země jako celku, v Evropském výzkumném prostoru a v konsorciích evropských výzkumných infrastruktur. Předsednictví ČR v Radě EU se v 2. pol. roku 2022 zaměří právě na výzkumné infrastruktury jako na jednu ze svých stěžejních priorit s tím, že ambicí bude přijmout Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. K tomuto tématu bude Česká republika navíc hostit i další ročník mezinárodní konference ʻICRI 2022ʼ. Té se zúčastní stovky výzkumně-infrastrukturních stakeholderů z celého světa. V průběhu konference bude přijata tzv. Brněnská deklarace vyzývající k budování celosvětového integrovaného ekosystému výzkumných infrastruktur. Čeští vědci a politici by proto měli budoucímu rozvoji velkých výzkumných infrastruktur věnovat náležitou pozornost,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík.
Exkurze výzkumných infrastruktur Masarykovy univerzity v brněnském kampusu v Bohunicích
Monitorování velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021
V průběhu dopolední části programu konference byly nejprve představeny výstupy mezinárodní peer-review evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, kterou provedlo MŠMT v roce 2021. Následně byly Technologickým centrem AVČR prezentovány výsledky pilotní analýzy socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur provedené na základě informací dostupných za léta 2016–2020. Vypracování této analýzy bylo financováno MŠMT, přičemž v nadcházejícím období se počítá kromě jiného i s přípravou komplexní metodiky ke sledování socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur v dlouhodobých časových horizontech. Programový blok uzavřeli provozovatelé vybraných velkých výzkumných infrastruktur, kteří seznámili obecenstvo s případovými studiemi, a to jak úzce spolupracují velké výzkumné infrastruktury s průmyslem, jak intenzivně se podílejí na krizovém managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, dále jak zásadně přispívají k vývoji léčiv proti onemocnění Covid-19 a jak sbírají data o socioekonomických dopadech pandemie na společnost.
Masarykova univerzita (MUNI)
Financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v letech 2023–2029
V návaznosti na mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR a provedení analýzy jejich socioekonomických přínosů a dopadů bude letos vláda ČR přijímat nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR pro období po roce 2022. MŠMT předloží návrh na financování velkých výzkumných infrastruktur poté, co vláda ČR schválí výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2023 a jejich střednědobý výhled na léta 2024–2025. Důležité je, aby byla rozpočtová alokace k financování velkých výzkumných infrastruktur dostatečná, aby měla prorůstový charakter a reflektovala inflační vývoj, dále aby byla také předvídatelná a umožnila tak velkým výzkumným infrastrukturám dlouhodobé finanční plánování týkající se provozu zařízení, poskytování služeb, plánování investičního rozvoje a zapojení se do mezinárodních výzkumně-infrastrukturních partnerství.
Středoevropský technologický institut (CEITEC)
Evropské výzkumné infrastruktury koordinované ČR
V úvodu odpolední části konference byli účastníci informováni o aktuálním stavu realizace projektů evropských výzkumných infrastruktur ELI (Extreme Light Infrastructure) a EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), které jsou koordinovány výzkumnými infrastrukturami ČR. Oba dva projekty jsou zařazeny na nejnovější aktualizaci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury z roku 2021, která obsahuje celkem 41 úspěšně implementovaných projektů evropských výzkumných infrastruktur – tzv. ESFRI Landmarks (z nich 25, jichž je účastna ČR), a celkem 22 tzv. ESFRI Projektů (z nich 7, kterých se účastní ČR).
Extreme Light Infrastructure (ELI) – ELI Beamlines
ČR se připravuje na implementaci iniciativy EOSC
Konference byla zakončena tzv. „odečtem“ příprav na implementaci iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Vybudování komplexní, integrované a interoperabilní datové infrastruktury pro zpracování, ukládání, sdílení a výměnu vědeckých dat – v souladu s tzv. FAIR (Findability, Accessibility, Interoperability and Reusability) principy – bude podpořeno ze zdrojů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), prostřednictvím kterého bude ČR čerpat prostředky politiky soudržnosti EU. Vědečtí stakeholdeři ČR proto mobilizují svou expertízu a kapacity k budování centrálních a vědně-oborových repositářů české národní datové infrastruktury. Jejich koordinace probíhá pod organizační záštitou e-infrastruktury e-INFRA CZ a Národní technické knihovny, přičemž výzvy k předkládání návrhů projektů do OP JAK budou vyhlášeny už letos v návaznosti na schválení OP JAK Evropskou komisí.
European Environmental Exposure Assessment Network (EIRENE) – RECETOX Research Infrastructure
Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj nejvyspělejších technologií vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přinášejí znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje kromě jiného schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, která v konečném důsledku také přispívá nebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy.