Cíl 1: Podpora rozvoje dobrovolné činnosti mladých lidí s cílem zvýšit informovanost o existujících možnostech, rozšířit jejich spektrum a zlepšit jejich kvalitu
O1: Popište stručně situaci ve vaší zemi v době přijetí společných cílů o dobrovolné činnosti mladých lidí (východisko).
Dobrovolné aktivity lze v ČR rozdělit do 3 oblastí:
1. Dobrovolnictví v rámci Zákona o dobrovolnické službě.
2. Evropská dobrovolná služba (dále jen "EDS").
3. Dobrovolné aktivity vykonávané v rámci činnosti nestátních neziskových organizací.
Ad 1) Dne 1.1.2003 vstoupil v ČR v platnost Zákon o dobrovolnické službě. Na základě tohoto zákona je nestátním neziskovým organizacím, které o to požádají, udělována akreditace pro vykonávání dobrovolných činností[1]. Pro její získání musí organizace splnit zákonem předepsané podmínky[2], zejména prokázat standardní úroveň organizačního a právního zajištění výkonu dobrovolnické služby (profesionální management dobrovolnictví, uzavření smluv o výkonu dobrovolnické činnosti s dobrovolníky, pojištění dobrovolníků, obecná i praktická příprava dobrovolníků, zajištění stravování, ubytování a případných cestovních náhrad atd.) Organizace, které získaly akreditaci na svůj projekt, mohou obdržet státní dotaci na pojistné dobrovolníků a na část výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, přípravou dobrovolníků pro výkon dobrovolnické služby a se zajišťováním samotného výkonu dobrovolnické služby[3]. O udělení akreditace a přidělení státních dotací rozhoduje ministerstvo vnitra na základě doporučení Akreditační komise a Dotační komise, v nichž jsou zastoupeny další rezorty (MŠMT, MZV, MPSV, MK, MF, MŽP, Min. zdravotnictví) a Rada vlády pro nestátní neziskové organizace.
V roce 2004 se v rámci Zákona o dobrovolnické službě ministerstvo vnitra soustředilo zejména na informování o možnostech uplatnění, které se dobrovolníkům (resp. neziskovým organizacím vysílajícím i přijímajícím dobrovolníky) nabízejí. Spolupracovalo při tom s Národním dobrovolnickým centrem Hestia a s krajskými úřady. Ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí byly úřady práce metodicky vedeny k tomu, aby spolupracovaly s nestátními neziskovými organizacemi při zahajování dobrovolnických programů nezaměstnaných, zejména mladých absolventů. Navázání spolupráce s úřady práce bylo motivováno hrozbou, že tato skupina mladých dobrovolníků bude mít ztížené možnosti výkonu dobrovolnické služby. Úřady práce zpočátku dokonce přikračovaly k vyřazování těchto osob z evidence nezaměstnaných a problematizovaly vydávání podpor v nezaměstnanosti, zejména v případech, kdy dobrovolníkům podle Zákona o dobrovolnické službě náležely náhrady za cestovné a stravné, apod. Nejvíce se rozvíjely následující akreditované činnosti s vysokým podílem mladých lidí mezi vysílanými dobrovolníky (posuzováno podle míry zájmu o akreditace a úspěšnosti při podávání žádostí o dotace): program "Pět P" - individuální pomoc rizikovým dětem a mládeži, program "Dobrovolníci v nemocnicích", různé typy programů zaměřených na podporu integrace dětí a osob s postižením (jak v rodinách těchto dětí, tak ve stacionářích, dětských domovech, centrech ranné péče apod.).
Ad 2) EDS není třeba na tomto místě popisovat, jelikož podmínky jejího výkonu jsou stejné ve všech účastnických zemích.
Ad 3) Zásadní význam má v ČR dobrovolná činnost mladých lidí uskutečňovaná v rámci činnosti nestátních neziskových organizací. Střešní organizací nestátních neziskových organizací dětí a mládeže je v ČR Česká rada dětí a mládeže, která v současné době sdružuje 95 organizací a cca 200 000 členů. Dalším z důležitých segmentů je Koalice dobrovolnických iniciativ založená Národním dobrovolnickým centrem Hestia, která má za cíl sdružovat organizace nabízející dobrovolnou činnost. Těchto organizací je v současné době 58 a působí ve všech krajích ČR. Přestože jen v menšině případů je činnost těchto organizací zaměřena výhradně na dobrovolnictví mládeže (např. LATA, SADBA a další organizace, které vedou program „Pět P"), lze říci, že velmi seriózní odhad podílu dobrovolníků do 30 let činí až 50% na celkovém počtu dobrovolníků.
Na závěr je třeba doplnit, že v roce 2002 se ČR stala desátou zemí, ve které se uskutečňuje mezinárodní program „Make a connection - Připoj se". Program realizuje Nadace pro rozvoj občanské společnosti (NROS) a společnost Nokia ve spolupráci s lokálními partnery. Program je určen pro skupiny mladých lidí ve věku 16-24 let, které se po předložení vlastních projektů mohou ucházet o grant ve výši 50 000,-Kč. Projekty musí být zaměřeny převážně na místní komunitu - na okolí ve kterém mladí lidé žijí a pro kterou by jejich projekt měl mít pozitivní přínos - např. semináře, studentský parlament, workshopy, ochotnická vystoupení, ekologické projekty, kulturní akce. Osmičlenné skupiny připravují projekty dobrovolně, bez finanční odměny, grantové prostředky jsou určeny pouze na realizaci záměru.
O2: Jak se dobrovolná činnost mladých lidí vyvinula od přijetí společných cílů?
V oblasti dobrovolnictví v rámci Zákona o dobrovolnické službě pokračují trendy naznačené v odpovědi na první otázku. Postupně jsou udělovány akreditace na oblasti dobrovolné činnosti, obecně přitahující zejména mladé lidi, které v roce 2004 mezi akreditovanými programy a projekty vůbec nebyly zastoupeny. Jedná se např. o projekty zaměřené na pomoc při ochraně životního prostředí nebo při péči o zachování kulturního dědictví, kterých se zúčastňují zejména studenti. Dále vzrostl počet projektů akreditovaných v oblasti pomoci imigrantům a příslušníkům národnostních menšin, kde se jako dobrovolníci ve velké míře angažují též mladí lidé, kteří mají zájem o poznání jiných kultur a zvyků a o hledání cest k dorozumění. Rovněž postupně roste počet projektů dobrovolnické služby v zahraničí. Akreditované však mohou být jen projekty organizované mimo rámec Evropské dobrovolné služby.
V oblasti EDS stoupl počet vysílajících a hostitelských organizací (vzestupný trend od roku 2004: v období 2004-2006 se do vysílání dobrovolníků EDS zapojilo 64 organizací, do přijímání dobrovolníků 52 organizací); zároveň stoupl počet přijatých i vyslaných dobrovolníků EDS. V celkovém počtu zrealizovaných projektů EDS převažovaly projekty dlouhodobé (6-12 měsíců). Některé z existujících vysílajících a později i hostitelských organizací se podařilo motivovat k zapojení znevýhodněných dobrovolníků do krátkodobé EDS (tzv. „ST-Term": 3 týdny - 6 měsíců). Zapojení znevýhodněných mladých lidí a mladých lidí s omezenými příležitostmi do akcí programu Mládež je jednou z dlouhodobých priorit České národní agentury Mládež (dále jen „ČNA").
V oblasti činnosti nestátních neziskových organizací se v posledních dvou letech významně rozvíjela oblast dobrovolnictví v nemocnicích a v ústavech sociálních služeb. Ačkoli neexistuje statistika, která by sledovala počet dobrovolníků a zvlášť počet mladých lidí do dobrovolnictví zapojených, vzrůstá počet zařízení, která dobrovolníky ke zkvalitnění služeb využívají. Hestia - Národní dobrovolnické centrum podporovala zavedení dobrovolnictví v letech 2004 - 2006 u celkem 37 subjektů. Nejvíce dobrovolnických programů - 8, bylo zaměřeno na podporu dětí, mládeže a rodiny. Vzniklo také 7 regionálních dobrovolnických center, dobrovolnictví zavedlo 6 nemocnic a hospiců a také 5 zařízení pro seniory. Podle odhadů Hestie - Národního dobrovolnického centra se mládež podílí na tomto dobrovolnictví přibližně 30 - 50%.
O3: Jakým způsobem jsou různé typy dobrovolné činnosti a různé organizace poskytující mladým lidem možnost zapojení do této činnosti podporovány?
V rámci Zákona o dobrovolnické službě se jedná především o finanční podporu formou státních účelových dotací pro akreditované organizace. Akreditované organizace měly v létech 2004 - 2006 možnost získávat prostředky na základě dotačního řízení, které proběhlo ve dvou řádných a jenom mimořádném termínu v každém kalendářním roce. Organizacím to umožňuje, při mimořádných okolnostech nebo obtížně předem odhadnutelném nárůstu činnosti během roku, pružně dočerpat potřebné finance.
Přehled přidělených dotací v létech 2004 - 2006[4]
2004 |
2005 |
2006 |
176 167 EUR |
326 600 EUR |
426 700 EUR |
Do EDS se mohou zapojit všechny neziskové organizace, jejichž zástupce absolvuje školení pro nové vysílající a hostitelské organizace EDS a splní další podmínky /dodání motivačního dopisu a dodání dobrozdání do ČNA + u hostitelských organizací je nutné vytvořit „hostitelský projekt" (Host Expression of Interest), který musí být schválen/. Všechny organizace, které jsou aktivní ve vysílání a / nebo přijímání dobrovolníků EDS figurují na seznamu vysílajících a hostitelských organizací, který je k dispozici na internetových stránkách www.youth.cz.
Finanční podpora EDS je následující:
EDS funguje na principu ko-financování. Neziskové vysílající a hostitelské organizace, které se chtějí do EDS zapojit, podávají žádosti o grant k jedné z 5 uzávěrek do roka. V praxi to znamená, že na 1 projekt podává žádost jak vysílající, tak hostitelská organizace, a to v závislosti na zemi, odkud dobrovolník přijíždí a kam jede EDS vykonávat. Důležité je, aby vysílající a hostitelská organizace podaly žádosti ke stejnému termínu uzávěrky. Projekt je možné realizovat v případě, že jsou obě žádosti o grant schváleny příslušnými výběrovými komisemi (každá národní agentura nominuje do výběrové komise nezávislé zástupce).
Dalšími podpůrnými opatřeními je pořádání různých školení s různou tématikou, a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni.
Jednou z priorit ČNA Mládež je také zvyšování kvality probíhajících a budoucích projektů EDS. V této souvislosti byla počátkem roku 2004 zavedena akreditační školení pro nové vysílající a hostitelské organizace EDS, které organizuje ČNA 3 x ročně na národní úrovni. Školení trvá 3 pracovní dny. Cíle těchto školení jsou následující: zapojení nových vysílajících a hostitelských organizací do EDS, zvyšování kvality budoucích i stávajících projektů EDS, osvojení základních principů, filozofie EDS a zároveň rolí jednotlivých aktérů EDS (vysílající a hostitelská organizace, dobrovolník a mentor), znalost podmínek získání grantu, pochopení principů neformálního vzdělávání a v neposlední řadě navázání kontaktů a vzájemné spolupráce mezi organizacemi.
Kromě těchto školení organizuje ČNA Mládež formou „kulatých stolů" jednodenní setkání pro pokročilejší vysílající a hostitelské organizace EDS. Cílem těchto setkání je výměna dosud nabytých zkušeností s EDS, uvedení příkladů dobré praxe a jsou zde probírána aktuální témata a praktické záležitosti. Další akcí zaměřenou na EDS je jednodenní školení s názvem „Jak vypracovat závěrečnou zprávu" (1-2 x ročně, dle zájmu vysílajících a hostitelských organizací). Školení je určeno pro žadatele, kteří již uskutečnili projekt EDS a jsou ve fázi vyúčtování projektu. Cílem školení je zkvalitnění poslední fáze projektů EDS - vypracování závěrečné zprávy. Mimo uvedené aktivity organizuje ČNA další školení, která podporují jak přímo, tak nepřímo zkvalitňování projektů EDS, např. školení pro mentory, apod.
ČNA se také aktivně zapojuje do mezinárodních školení zaměřených na EDS. Jmenujme především „Mezinárodní školení pro vysílající a hostitelské organizace SOHO", které se koná během roku v několika zemích EU. Na toto školení jsou pravidelně vysíláni představitelé vysílajících a/nebo hostitelských organizací (každoročně se školení účastní cca 8 zástupců těchto organizací, případně mentorů EDS dobrovolníků). V roce 2004 hostila uvedené školení Česká republika. Mezinárodní kontaktní semináře, organizované vždy na určité téma, jsou další z možných mezinárodních akcí pro zástupce vysílajících a hostitelských organizací. Jejich cílem je navázání nových kontaktů mezi vysílajícími a hostitelskými organizacemi a vyhledání vhodných partnerů pro potenciální projekty EDS. Dále jsou organizována školení týkající se specifických (např. školení zaměřené na konfliktní management v EDS „COME") či horizontálních témat (např. školení na téma Evropské občanství, lidská práva apod.).
Součástí agendy EDS jsou různé typy školení pro dobrovolníky EDS, která jsou organizována v průběhu projektu EDS. Jedná se konkrétně o tato školení: předodjezdové školení, popříjezdové školení, střednědobé vyhodnocení, popř. setkání ex-dobrovolníků (není na rozdíl od ostatních školení povinné). Tato školení zajišťuje ČNA ve spolupráci s externími školiteli. Uvedená školení také přispívají ke zkvalitnění projektů EDS.
V rámci nadnárodní spolupráce lze zmínit úspěšný multilaterální projekt EDS (schválen na centrální úrovni) s názvem „RECOVERING THE TATRA MOUNTAINS" na pomoc Tatrám po přírodní katastrofě v roce 2005. Koordinátorem projektu byl Slovenský Skauting a projekt probíhal od června do srpna 2005 na Slovensku. Do tohoto projektu se zapojily i české vysílající organizace (INEX-SDA, o.s. VITA, Hestia), které vyslaly několik českých dobrovolníků EDS.
Rozvoj dobrovolnictví, zejména výměnou informací, poradenstvím a školením dobrovolnického managementu, podporuje dále významným způsobem Hestia - Národní dobrovolnické centrum. Podpora je poskytována zejména prostřednictvím internetových stránek www.hest.cz a www.dobrovolnik.cz, nabídkou kurzů pro koordinátory dobrovolníků, publikační činností, atd.
Dobrovolnictví v rámci „Programu „Make a Connection" je finančně podporováno společností NOKIA a realizačně zajištěno a podporováno NROS. Vzhledem k tomu, že program velmi podobně funguje i v Polsku a Maďarsku, probíhá mezi těmto zeměmi úzká spolupráce při organizování nejrůznějších mezinárodních projektů pro mladé lidi. V roce 2002 bylo v rámci tohoto programu v ČR podpořeno 53 projektů částkou cca 56,6 tis. EUR, v roce 2003 bylo podpořeno 73 projektů částkou cca 66,6 tis. EUR, v roce 2004 bylo podpořeno 75 projektů částkou cca 63,3 tis. EUR, v roce 2005 bylo podpořeno 79 projektů částkou cca 63,3 tis. EUR a v roce 2006 bylo podpořeno 73 projektů částkou cca 66,6 tis. EUR.[5]
NROS dále realizačně zajišťuje „Program klub-net", který je finančně podporován německou nadací Roberta Bosche. Jedná se o program probíhající ve 3 sousedních zemích (ČR, Polsko, Německo), podporující vznik klubů při středních školách a volnočasové dobrovolné aktivity mladých lidí v nich sdružených. Kromě aktivit na místní úrovni jsou podporovány i mezinárodní iniciativy a projekty mladých lidí, zapojených do programu.
MŠMT podporuje činnost dobrovolníků v nestátních neziskových organizacích prostřednictvím "Programu státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace". V roce 2003 činila podpora cca 5,9 mil. EUR, v roce 2004 cca 6,3 mil. EUR, v roce 2005 cca 7,1 mil. EUR a v roce 2006 cca 7,3 mil. EUR (podpořeno více než 400 projektů). V rámci účasti ČR na kampani Rady Evropy a EK, „All different, all equal" podpořilo MŠMT v roce 2006 celkem 16 projektů částkou 80 tis. EUR.
Řada projektů zaměřených na aktivní občanství mladých lidí byla dále podpořena v rámci Evropského týdne mládeže 2005. Evropský týden mládeže se v ČR odvíjel ve znamení konzultací s mladými lidmi a jejich organizacemi na téma dalšího rozvoje perspektiv politiky mládeže v kontextu Paktu pro mládež a aktivního občanství mladých lidí. Po projednání možnosti zapojení ČR do této aktivity s Národním institutem dětí a mládeže MŠMT, Českou radou dětí a mládeže a ČNA, rozhodlo MŠMT o vyhlášení mimořádných dotací ve výši cca 16 700 EUR v rámci Programu státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace. Tyto dotace byly zaměřeny na podporu 9 projektů na témata „aktivní občanství", „Evropský pakt mládeže" a „mládež a Evropa". Do projektů byli zapojeni rovněž mladí lidé s omezenými příležitostmi, menšiny a neorganizovaná mládež. V obdobných aktivitách bude MŠMT pokračovat i v rámci Evropského týdne mládeže 2007.
V letech 2004 a 2005 vyhlásilo MŠMT ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže soutěž pro dětské a mládežnické kolektivy „Být při tom" (národní kolo evropské soutěže "Envie d´agir"). Hlavním cílem soutěže bylo veřejné představení a ocenění projektů, které mají za cíl podporovat aktivní zapojení mladých lidí do života společnosti, jejich spolupráci na národní i mezinárodní úrovni, podporu demokracie a odstraňování všech forem diskriminace. Společným jmenovatelem soutěžících projektů byla „solidarita", tzn. že projekty musely být směřovány na probuzení zájmu mladých o ostatní lidi a zvýšení schopnosti mladých jednat s nimi v jejich prospěch či sdílet jejich zájmy. Projekty mohly být individuální či kolektivní a mohly být zaměřeny např. na práci s dětmi a mládeží, mezinárodní solidaritu, zdraví, životní prostředí, sport, kulturu, zaměstnanost apod. V roce 2004 se vítězné projekty ve čtyřech kategoriích a jeden projekt, který porota ocenila jako originální, zúčastnily evropského kola soutěže, které se uskutečnilo na podzim ve Francii. Slavnostního předání cen na národní úrovni se zúčastnila ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 2005 byly vítězné projekty na národní úrovni představeny a oceněny v rámci Evropského týdne mládeže.
Cíl 2: Usnadnění účasti mladých lidí na dobrovolné činnosti prostřednictvím odstraňování existujících překážek.
O4: S jakými překážkami se mladí lidé v oblasti dobrovolných služeb setkávají?
Některá omezení vyplývající ze Zákona o dobrovolnické službě do jisté míry znesnadňují zapojení mládeže do dobrovolných aktivit, např. v oblasti volnočasové a preventivní činnosti s dětmi, příp. vysílání dobrovolníků do zahraničí. Jedná se zejména o tyto překážky:
- vysílající akreditovaná organizace nesmí uzavírat smlouvy o výkonu dobrovolnické činnosti sdobrovolníkem, který je jejím členem nebo kní má jiný právní vztah (přičemž většina organizací sdružujících děti amládež zaúčelem neformálního vzdělávání a společensky prospěšného trávení volného času jeorganizována výhradně na členském principu)
- vysílající organizace je povinna uzavřít před vysláním dobrovolníka kvýkonu dobrovolnické služby pojistnou smlouvu, kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou dobrovolník při výkonu dobrovolnické služby způsobí sám nebo mu bude způsobena (je velmi obtížné nalézt pojišťovací ústavy, které jsou schopné pro výkon dobrovolnické služby ve vzdálených arizikových oblastech nabídnout pojistky plně vyhovující zákonu za dostupné ceny)
- vysílající a přijímající organizace a jejich povinnosti jsou vzákoně definovány tak, že organizace, která funguje např. jako zprostředkovatel mezi přijímajícími organizacemi vČR a vysílajícími organizacemi vzahraničí (mimo Evropskou dobrovolnou službu) se obtížně zapojuje do systému akreditací
V souvislosti s výkonem EDS se setkáváme s následujícími překážkami:
- problém komunikace s cizineckou policií a ambasádami u dobrovolníků ze zemí mimo EU (oboustranně). V případě dobrovolníků vyjíždějících mimo státy EU úřady ČR neposkytují prakticky žádnou podporu pro získání dlouhodobých víz, ačkoli by taková intervence mohla značně ulehčit proces vyslání dobrovolníka.
- nutnost platit si sociální pojištění z vlastních zdrojů v případech, kdy dobrovolníci vykonávají EDS v zahraničí
- V případech, kdy dobrovolník vykonává EDS po dobu kratší než 6 měsíců, je nucen hradit si národní zdravotní pojištění z vlastních zdrojů. České pojišťovny jej na dobu kratší než 6 měsíců odmítají ze systému zdravotního pojištění odhlásit. Proplacení zdravotního pojištění v takovém případě není možné nárokovat na pojišťovně AXA, u které jsou všichni dobrovolníci EDS pojištěni během trvání projektu EDS a zároveň tyto náklady není možné zahrnout do žádosti o grant vysílající organizace. Tento problém bude nutné systematicky vyřešit především v nové generaci programu Mládež v Akci, kde dochází ke zkrácení dolní hranice trvání EDS z původních 6 měsíců na 2 měsíce a lze proto předpokládat nárůst krátkodobějších projektů. V této souvislosti je třeba upozornit na fakt, že krátkodobé projekty EDS (2 týdny - 2 měsíce) jsou primárně určeny znevýhodněným dobrovolníkům. Pro takovou skupinu dobrovolníků je pak zvláště obtížné platit jakékoliv finanční výlohy (např. úhrada zdravotního pojištění, sociálního pojištění) spojené s projektem EDS z vlastních zdrojů.
- Po návratu ze země výkonu EDS mívají dobrovolníci problémy s uznáváním nároku na podporu v nezaměstnanosti, hlásí-li se do evidence úřadu práce. Ze strany úřadů práce neexistuje jednotný postup pro uznávání dlouhodobé dobrovolné služby jako doby, kterou musí evidovaný odpracovat, aby měl nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Z hlediska NNO lze obecně říci, že největší překážkou je stále nepochopení pojmu dobrovolnictví, nedůvěra v dobrovolnictví mladých lidí ze strany většinové společnosti a nízká společenská prestiž dobrovolné práce. Česká rada dětí a mládeže dále upozorňuje, že nedochází k dostatečnému uznávání kompetencí získaných v procesu neformálního vzdělávání dobrovolníků v rámci činnosti NNO.
O5: Jak se tyto problémy řeší?
S cílem vyřešit odstranění některých překážek, vyplývajících z aplikace Zákona o dobrovolnické službě, jednalo Ministerstvo vnitra v letech 2003 - 2004 s Českou asociací pojišťoven o zavedení pojišťovacích produktů, které by byly v souladu se zákonem. V roce 2005 se Ministerstvo vnitra zapojilo do přípravy novelizace zákona, která měla řešit jak problém s pojištěním, tak některé další sporné oblasti. Připravovaná novela neměla bohužel politickou podporu. V současné době připravuje Česká rada dětí a mládeže návrh novely zákona, která by odstranila některé problémy zákona (např. vyloučení dobrovolníků na členském principu). Rovněž je třeba, aby byla zavedena možnost uznávání kompetencí dobrovolníků získaných neformálním vzděláváním v rámci běžné činnosti NNO a zabezpečeno větší společenské ohodnocení činnosti dobrovolníků ve výchovně dětí a mládeže. MŠMT i Ministerstvo vnitra jsou připraveny poskytnout veškerou podporu při zpracování a předložení návrhu novely.
V souvislosti s otázkou úhrady národního pojištění v rámci výkonu EDS kontaktovala ČNA pojišťovnu AXA s žádostí o proplacení těchto nákladů, pokud nastanou. Tento krok však pojišťovnou AXA nebyl schválen. ČNA dále konzultovala možnost zahrnout částku na proplacení nákladů národní pojistky do grantu s osobou zodpovědnou za EDS v EK, nicméně tento návrh také nebyl schválen.
ČNA vystavuje na požádání vysílajících i hostitelských organizací potvrzení pro cizineckou policii a potvrzení pro ambasády. V případě nutnosti konzultuje vzniklé problémy, týkající se vystavení víz/ povolení k pobytu, přímo s danou cizineckou policií/ ambasádou.
Cíl 3: Podpora dobrovolné činnosti s cílem posílit u mladých lidí smysl pro solidaritu a jejich angažovanost coby odpovědných občanů.
O6: Jakým způsobem byla dobrovolná činnost mladých lidí ve vaší zemi podporována v posledních dvou letech?
Ministerstvo vnitra pořádá pravidelně školení k podání žádosti o akreditaci podle Zákona o dobrovolnické službě, a to v rámci seminářů pořádaných organizací Hestia - Národní dobrovolnické centrum pro koordinátory dobrovolníků. Dále pořádá každým rokem seminář na téma podávání žádostí o státní dotace a jejich vyúčtování.
Podpora EDS probíhala především prostřednictvím různých vzdělávacích aktivit, jako např. semináře a školení organizované ČNA na národní i regionální úrovni. Během roku 2004-2005 probíhaly navíc různé prezentace jak programu Mládež, tak EDS (za pomoci regionálních konzultantů ČNA Mládež). V prosinci 2005 se ČNA aktivně zapojila do propagační akce Youthweek - Evropský týden mládeže. V rámci této akce se uskutečnila v Praze jednodenní akce Youwent, kde byl prostor poskytnut zejména EDS - odpolední představení zahraničních EDS dobrovolníků, workshopy hostitelských organizací, soutěže, prezentace podařených projektů EDS, apod. Zapojením masmédií napomohla tato týdenní akce výrazně ke zviditelnění programu Mládež i EDS na národní i regionální úrovni. Během roku 2005 také proběhla propagační akce EDS na vybraných školách.
S podporou dobrovolné činnosti souvisí také podpora ex-dobrovolníků EDS ze strany ČNA. V minulých letech byla zorganizována setkání bývalých dobrovolníků (v září 2003, dále v roce 2004 a v říjnu 2006), která byla přínosná pro dobrovolníky EDS především z hlediska výměny vlastních zkušeností z projektů EDS a zhodnocení průběhu projektu. Kromě toho se ČNA dlouhodobě snaží podnítit vznik Asociace bývalých dobrovolníků a podporuje další iniciativy ex-dobrovolníků (např. internetová stránka www.evs.cz shromažďující praktické informace o EDS a konkrétní příklady projektů EDS). Tyto aktivity zviditelňují Evropskou dobrovolnou službu a podporují neformální vzdělávání.
Podpora dobrovolné služby je jedním z cílů Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže (dále viz níže - „doplňující otázky"). K finanční podpoře z prostředků MŠMT viz otázka č. 3.
- Byly analyzovány jevy vedoucí k vyřazování určitých skupin mladých lidí z možné účasti na dobrovolné službě? Pokud ano, k jakým poznatkům se došlo?
V oblasti dobrovolné služby podle Zákona o dobrovolnické službě viz odpovědi na otázky č. 1 a 4.
Zapojování mladých lidí s omezenými příležitostmi do EDS je obtížnější, jelikož jim chybí potřebné kontakty, informace, někdy i motivace a vůle. V rámci strategie zapojování těchto mladých lidí do programu se ČNA snaží je cíleně vyhledávat a oslovovat. Některé vysílající a hostitelské organizace s touto skupinou v rámci EDS pracují (např. INEX-SDA - vysílání znevýhodněné mládeže na krátkodobé projekty EDS; TOTEM Plzeň a SONS Praha - hostitelské organizace zapojené do přijímání znevýhodněných dobrovolníků na krátkodobou EDS).
Cíl 4: Zohledňování dobrovolné činnosti mladých lidí s důrazem na osobní dovednosti, které jejím prostřednictvím získávají, na angažovanost mladých lidí ve prospěch společnosti a na úlohu, kterou dobrovolná činnost hraje z hlediska usnadňování přechodu ze vzdělávání do pracovního procesu a dospělosti.
O7: Co bylo vykonáno za účelem lepšího zohledňování dobrovolné činnosti mladých lidí?
- Které kroky byly podniknuty - ze strany společnosti, veřejných orgánů, zaměstnavatelů, vzdělávacích institucí či samotných mladých lidí - k zajištění uznávání účasti na dobrovolné činnosti včetně dovedností a znalostí jejím prostřednictvím získaných a včetně příslušné přidané společenské hodnoty?
Ministerstvo vnitra podniká kroky ke zviditelnění dobrovolnictví v rámci Zákona o dobrovolnické službě. Vede seznam akreditovaných organizací na svých internetových stránkách, v roce 2005 vydalo i v anglické verzi leták propagující akreditované dobrovolnictví. V rámci dotační politiky podporuje propagační činnost organizací pracujících s mladými dobrovolníky, včetně těch, které v rámci programu dobrovolnictví nezaměstnaných vyvíjejí značné úsilí pro uplatnění nezaměstnaných absolventů škol. V případě úspěšné dlouhodobé dobrovolnické činnosti je těmto mladým lidem vydáváno vysílajícími organizacemi osvědčení jako doporučení pro zaměstnavatele.
Po absolvování EDS získávají dobrovolníci certifikát EU včetně přílohy k certifikátu (vyplňuje hostitelská organizace ve spolupráci s daným dobrovolníkem). Od roku 2005 navíc dobrovolníci EDS získávají také Europass (ČNA Mládež podepsala smlouvu s agenturou Europass na podzim 2005) - první evropský soubor dokladů o vzdělání držitele, jeho schopnostech, dovednostech a pracovních zkušenostech. Cílem dokumentu je zmapovat výše uvedené oblasti u daného dobrovolníka a usnadnit komunikaci mezi zaměstnavatelem a uchazečem o práci. Zároveň slouží jako nástroj zlepšující monitoring kvalifikace a mobility pracovníků v EU. Od r. 2007 je plánován nový, speciální nástroj pro uznávání neformálního vzdělávání - Youthpass.
S cílem většího zviditelnění dobrovolnictví oceňuje Hestia - Národní dobrovolnické centrum každým rokem vybrané dobrovolníky cenou Křesadlo. Ocenění dobrovolníků probíhá v několika regionech pod různými názvy.
V rámci dotačních programů MŠMT byla zavedena určitá forma státního uznávání činnosti organizací dětí a mládeže (a tím zároveň činnosti dobrovolníků). Pokud organizace splní určitá kritéria (dlouhodobé fungování NNO, zpracování 4-letého projektu), může požádat MŠMT o udělení titulu „nestátní nezisková organizace uznaná pro práci s dětmi a mládeží". Jedná se nejen o formu společenského ocenění práce těchto organizací, ale zároveň o potvrzení kvality práce organizace a osob, které v jejím rámci vykonávají dobrovolné aktivity. S titulem jsou spojeny i určité výhody pro NNO (přednostní zařazení organizace do dotačního programu MŠMT, předložení nezbytných dokladů pro účely přidělení dotace pouze jednou v průběhu 4 let, apod.)
(Dále viz podpora v rámci Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže, podpora v rámci Evropského týdne mládeže, apod. )
O8: Byly společné cíle užitečné? Přispěly ke zkvalitnění dobrovolné činnosti mladých lidí?
Obecně lze konstatovat, že je užitečná každá iniciativa, která přispěje k řešení problémů mladých lidí. V případě podpory dobrovolné služby je však nutné vyvíjet kontinuální činnost, nelze se omezit na krátkodobé naplnění několika cílů.
Lepší porozumění a větší informovanost o mládeži
O9: Co bylo vykonáno za účelem identifikace existujících informací o dobrovolné činnosti mladých lidí na národní, regionální a místní úrovni?
ČNA zveřejňuje aktuální informace o EDS (www, e-mail), vytváří propagační materiály zaměřené na program Mládež a EDS (obecné i podrobné brožury včetně příkladů dobré praxe, plakáty, letáky, apod.), průběžně aktualizuje seznam vysílajících a hostitelských organizací EDS (tento seznam je uveřejňován na www.youth.cz a na vyžádání poskytnut potenciálním dobrovolníkům, kteří mají zájem o účast v EDS). Dále propaguje EDS a dobrovolnictví obecně na seminářích a školeních pořádaných na národní i regionální úrovni. Distribuuje informace přes síť regionálních konzultantů ČNA Mládež a síť Eurodesk. Na propadagi EDS spolupracuje ČNA dlouhodobě se sítí Eurodesk a se sítí regionálních konzultantů Programu Mládež. Tato aktivita bude fungovat také v nové generaci Programu „Mládež v akci" na léta 2007-2013, propagace EDS bude i nadále jednou z priorit ČNA.
Kromě uvedených vzdělávacích aktivit se ČNA v uvedených letech zaměřila na dokumentační činnost (vydání a aktualizace obecné brožury, podrobných brožur o akcích programu Mládež, vydání nových letáků, plakátů, apod.). V rámci propagace EDS se v minulých letech podařilo natočit dokument prezentující jednotlivé akce programu Mládež, včetně konkrétních výstupů (představení vybraných projektů). Dokument má 2 podoby, kratší (cca 30 min. - celková prezentace EDS včetně jednoho konkrétního projektu za každou akci) a delší verzi (cca 60 min. - prezentace několika konkrétních projektů za každou akci programu Mládež). Tento dokument je v češtině s anglickými titulky a ČNA jej hojně využívá na různých národních i mezinárodních školeních.
Hestia-Národní dobrovolnické centrum administruje web www.dobrovolnik.cz, který shromažďuje informace o dobrovolnictví, dobrovolnické nabídce a poptávce a nabízí virtuální poradnu. Na webu www.hest.cz je k dispozici seznam organizací tvořících Koalici dobrovolnických iniciativ. Zde je také možno přihlásit se jako dobrovolník z jedné virtuální adresy do kterékoli z uvedených organizací jako dobrovolník.
V rámci programu „Make a Connection" je každoročně prováděna analýza výstupů z jednotlivých projektů mladých lidí. Zároveň byly provedeny separátní případové studie o programu, vypracované většinou studenty vysokých škol[6].
MŠMT - odbor pro mládež zveřejňuje aktuální informace o dobrovolnické službě na svých webových stránkách a informuje o možnostech v této oblasti na pravidelných jednáních se zástupci krajských úřadů.
O10: Objevily se při realizaci společných cílů a během práce na této zprávě nějaké problémy?
Při zpracování této zprávy se žádné problémy neobjevily, k problémům při realizaci společných cílů odkazujeme na odpověď na otázku č. 4.
O11: Pokud jde o budoucí strategii, mělo by se pokračovat ve směru, který určují společné cíle, nebo by měl být tento směr pozměněn (pokud ano, jak)?
Většina zpracovatelů této zprávy se shodla na potřebě pokračování ve směru, který určují společné cíle. Česká rada dětí a mládeže navrhuje doplnění většího uznávání neformálního vzdělávání a výměnu osvědčených mechanismů v této oblasti.
O12: Probíhaly konzultace s mladými lidmi?
- během realizace společných cílů
V oblasti dobrovolnictví v rámci Zákona o dobrovolnické službě konzultuje Ministerstvo vnitra s neziskovými organizacemi reprezentujícími mladé lidi pravidelně, ale spíše z jejich vlastní iniciativy.
V rámci ČNA probíhají průběžně obecné konzultace (osobní, telefonické, emailové, apod.). Speciální konzultace zaměřené na zpracování této zprávy (např. přímo s žadateli o grant EDS) nebyly ze strany ČNA organizovány.
Při zpracování hloubkové studie o výsledcích programu Make a Connection „A closer look at the Czech Republic "Make a Connection Program" outcomes and implementation", proběhly desítky setkání (focus groups) přímo s mladými lidmi a jejich názory na program a dobrovolnictví obecně byly ve zprávě zaznamenány. Zpráva bude brána v potaz při plánování dalšího pokračování programu. Obecně je nutné zdůraznit, že oba programy NROS (Make a Connection, Klub-net), podporující dobrovolnou činnost mladých lidí, jsou postaveny na konkrétních potřebách mladých lidí a jejich zpětné vazbě, která je každoročně vyhodnocována (závěrečné zprávy, monitoring, zapojení mladých lidí přímo do přípravy a realizace programů).
V rámci Evropského týdne mládeže se v ČR uskutečnila v průběhu podzimu 2005 řada konzultací s mladými lidmi a jejich organizacemi, a to formou "kulatých stolů", seminářů, apod. (blíže viz odpověď na otázku č. 3 - podpora MŠMT)
- v průběhu práce na této zprávě
ČRDM zveřejnila v průběhu podzimu 2006 4 společné cíle v oblasti dobrovolnictví společně s otázkami EK na svých webových stránkách www. adam.cz a vyzvala mladé lidi k vyjádření se na toto téma. Zástupci ČRDM, Hestie - Národního dobrovolnického centra a NROS byli zároveň členy pracovní skupiny, která zprávu o naplňování společného cíle zpracovala.
Doplňující otázky:
- Členské státy by měly zároveň uvést, zda byla v oblasti rozvoje dobrovolné činnosti mladých lidí přijata určitá strategie a kterých společných cílů se tato strategie týká.
MŠMT podporuje dobrovolnictví v rámci Koncepce státní politiky v oblasti dětí a mládeže. Koncepce je přijímána usnesením vlády ČR na období 4 let a každé 2 roky jsou vyhodnocovány splněné úkoly a stanovovány nové priority s ohledem na aktuální problémy a potřeby. S ohledem na tuto skutečnost nepovažuje MŠMT za nutné přijímat speciální koncepci (strategii) pro oblast dobrovolných činností.
ČNA se dlouhodobě snaží zvýšit počet jak vysílajících, tak hostitelských organizací Evropské dobrovolné služby (dále jen „EDS") v ČR. Nárůst nových organizací, zapojených do EDS, byl patrný především od roku 2004. V letech 2004-2006 se podařilo znatelně zvýšit, kromě počtu vysílajících organizací, především počet hostitelských organizací a s tím i počet nových hostitelských projektů a příchozích dobrovolníků. Toto zvýšení souviselo také s novou strategií ČNA zavedenou v roce 2004: pořádání akreditačních školení pro nové vysílající a hostitelské organizace EDS. Současně se podařilo zvýšit propagaci EDS v regionech, především díky vytvoření sítě regionálních konzultantů.
- Členské státy by pokud možno měly ve zprávě uvést i počet mladých lidí, kteří vykonávají dobrovolnou činnost (celkový počet a procento z celkového počtu mladých lidí žijících v dané zemi), aby bylo možné provést srovnání s údaji poskytnutými jednotlivými členskými státy v době přijetí společných cílů.
Od roku 2003 do října 2006 bylo na základě Zákona o dobrovolnické službě akreditováno 148 projektů a programů dobrovolnické služby. Držitelé akreditace udávají při předložení žádosti průměrné počty registrovaných a aktivních dobrovolníků, ale pouze v omezené míře udávají věkové skupiny - studenti, nezaměstnaní absolventi škol, ženy na rodičovské dovolené, lidé v produktivním věku, aktivní senioři.
Lze však vytipovat jeden program, který prakticky stoprocentně vykonávají studenti a mladí lidé. Jedná se o individuální činnost s dětmi v rámci programu "Pět P" (česká obdoba preventivního programu „Big Brothers, Big Sisters").
Od června 2003 do srpna 2006 byla akreditace na program "Pět P" udělena devíti vysílajícím organizacím.
Přehled udělených akreditací, průměrné počty dobrovolníků:
Organizace - občanská sdružení |
Počty dobrovolníků |
1. Hestia, Národní dobrovolnické centrum |
120 |
2. Dobrovolnické centrum, Ústí nad Labem |
40 |
3. Sdružení Nové Město na Moravě |
20 |
4. AVE, Čs. Těšín |
40 |
5. Spektrum preventiv. činností pro děti a mládež Kroměříž |
30 |
6. INEX - Sdružení dobrovolných aktivit |
30 |
7. Střed - sdružení třebíčských dobrovolníků |
30 |
8. Arkáda - sociálně psychologické centrum |
16 |
9. Okna - Jindřichův Hradec |
16 |
Celkem Pět P |
148 (150) |
Pokud se vezme v úvahu skutečnost, že ve všech zbylých 139 akreditovaných projektech minimálně jedna pětina (a v projektech zaměřených na klientelu z oblasti sociálních služeb spíše dvě třetiny) aktivních dobrovolníků jsou tvořeny studenty, absolventy a mladými matkami - pohybují se průměrné počty akreditovaných mladých dobrovolníků v rozmezí 150 - 1000, příp. 1500 osob.
Evropská dobrovolná služba
Rok 2004:
Vyslaní dobrovolníci EDS |
Přijatí dobrovolníci EDS |
|
Celkem |
55 |
31 |
muži/ženy |
16/39 |
13/18 |
Neschváleni |
16 |
12 |
Rok 2005:
Vyslaní dobrovolníci EDS |
Přijatí dobrovolníci EDS |
|
Celkem |
74 |
60 |
muži/ženy |
26/48 |
29/31 |
Neschváleni |
6 |
9 |
V případě dobrovolníků činných ve sdruženích dětí a mládeže se počty pohybují odhadem 20 tisíc, počítáme-li jen osoby starší 18 let. Pokud se jedná i o mládež ve věku 15-18 let, pak je to několikanásobně více. V porovnání s běžnou populací či jinými formami dobrovolné činnosti jde o velmi vysoké procento.
[1] Akreditace se uděluje na následující oblasti dobrovolnické služby:
- pomoc nezaměstnaným, osobám sociálně slabým, zdravotně postiženým, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, pomoc při péči o děti, mládež a rodiny vjejich volném čase
- pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování životního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí
- pomoc při uskutečňování rozvojových programů a vrámci operací, projektů aprogramů mezinárodních organizací a institucí včetně mezinárodních nevládních organizací
[2] Pro výkon dobrovolných činností obecně není získání akreditace podmínkou. O udělení akreditace žádají organizace, které chtějí na realizaci svého projektu získat státní dotaci dle Zákona o dobrovolnické službě. Akreditace zároveň slouží jako určitá garance kvality daného projektu.
[3] Dobrovolníkům, kteří vykonávají dlouhodobou dobrovolnou činnost (tj. po dobu delší tří měsíců) alespoň 20 hodin v týdnu, může být dále z dotací hrazeno důchodové pojištění.
[4] Téměř každá dotovaná organizace má určité procento mladých dobrovolníků, většinou nadpoloviční. Zde jsou uvedeny souhrnné částky - některé projekty jsou malé a požadované částky pouze v řádech tisíců Kč.
[5] V rámci programu „Make a Connection bylo od roku 2004 přiděleno na projekty mladých lidí více než 190 000 EUR a na rozvoj regionálních organizací podporujících dobrovolnictví 180 000 EUR.
- případová studie o zapojení dospělých do projektů mladých lidí
název: „A case study of adult participation in youth-designed and youth-led community projects implemented within
the "Make a Connection" Programme in the Moravskoslezsky region", Czech Republic, autor: Inga Kaskelyte, datum:
říjen 2005
- analýza závěrečných zpráv Make a Connection a šetření mezi jeho
účastníky:
název: „Dobrovolnické aktivity české mládeže", autor: Tereza Pacovská, datum: 2005
- hloubková studie o výsledcích programu Make a Connection
název: „A closer look at the Czech Republic "Make a Connection Program" outcomes and implementation", autor: tým odborníků, Brandeis university, datum: 2006