Účastníci kulatého stolu se shodli, že další sbližování evropského vysokého školství je důležité a ministerstvo by mělo v Evropě prosazovat rozvoj společných studijních programů evropských vysokých škol (joint-degree), zjednodušení uznávání zahraničního vzdělání a zasadit se o nárůst mezinárodních mobilit akademických pracovníků.
Internacionalizace ve vysokém školství, kterou se v Evropě daří posilovat především díky tzv. Boloňskému procesu, patří mezi hlavní priority ministerstva. 48 členských zemí zapojených do Boloňského procesu bude v nadcházejících měsících jednat o směřování evropské spolupráce v dalším desetiletí. MŠMT proto s využitím veřejných konzultací připravuje vlastní vizi evropského vysokoškolského prostoru, kterou bude v Evropě prosazovat.
Náměstek sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček vyzdvihl během kulatého stolu důležitost Boloňského procesu nejen pro rozvoj mezinárodní spolupráce, ale i pro zvyšování kvality našeho vysokého školství jako celku: „Boloňský proces je primárně prostorem pro diskusi o klíčových a průřezových parametrech vysokoškolského vzdělávání v mezinárodní perspektivě. Změny v evropském vysokém školství, ke kterým díky Boloňskému procesu v posledních dvaceti letech došlo, jsou příkladem velice úspěšné spolupráce států i vysokých škol, která ač probíhá na čistě dobrovolné bázi, tak zásadním způsobem zvýšila konkurenceschopnost evropského vysokého školství v celosvětovém měřítku a milionům studentů zjednodušila studium a uplatnění v zahraničí. V tomto ohledu tak zásadním způsobem přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti Evropy jako takové.“
Výsledek kulatého stolu poskytuje ministerstvu mandát k jednáním, která vyvrcholí ministerskou konferencí konanou 23.–25. června 2020 v Římě. Ministři školství evropských zemí na ní schválí komuniké, které určí priority a cíle evropské spolupráce na další roky.
Bližší informace k Boloňskému procesu jsou k dispozici zde.
