Hlavním tématem jednání byla role výzkumu a inovací jakožto stěžejních nástrojů adresování velkých socioekonomických výzev evropské společnosti ve vazbě na strategii Evropské komise Fit for 55. V průběhu politické debaty tak bylo diskutováno téma meziresortní koordinace sektorových politik v oblasti průmyslu, energetiky, dopravy, zemědělství či životního prostředí tak, aby Evropa naplnila své ambiciózní cíle v oblasti urychlení přechodu EU ke klimatické neutralitě a ke snížení emisí CO2 nejméně o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.
„V ČR se dlouhodobě snažíme o maximální možnou koordinaci individuálních sektorových politik, včetně jejich provázání s unijními a dalšími mezinárodními politikami. Výzkum a inovace jsou přitom zpravidla průřezovou agendou a vystupují jako univerzální jednotící prvek všech strategií a koncepcí ČR, jelikož pokroku v podobě inovativních anebo zcela nových technologických řešení může být dosaženo výlučně díky výdobytkům vědeckého poznání. Jedním z hlavních nástrojů kýžené digitální a zelené transformace české ekonomiky bude v nadcházejícím období Národní plán obnovy ČR. Nicméně ve vzájemné synergii a komplementaritě budou implementovány rovněž další nástroje přispívající k plnění českých národních a unijních cílů, a to ať už se bude jednat o nástroje financované čistě z výdajů státního rozpočtu ČR nebo za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů,“ zmínil náměstek Pavel Doleček v průběhu politické debaty.
Předmětem jednání Rady EU bylo kromě jiného přijetí doporučení Rady k Paktu o výzkumu a inovacích v Evropě a schválení závěrů Rady k novému způsobu řízení Evropského výzkumného prostoru (ERA). Členské státy EU se tímto přihlásily k ambici naplnit cíl v podobě investic vynakládaných do výzkumu a inovací na úrovni 3 % HDP do roku 2030. Současně byla přijata i politická agenda dalšího rozvoje ERA pro léta 2022–2024, která obsahuje na dvě desítky iniciativ, jejichž naplněním má být docíleno dalšího zvýšení kvalitativní úrovně ERA. Konečným cílem je, aby se Evropa stala ještě atraktivnějším makro-regionem pro provádění špičkových vědeckých experimentů a vývoj průlomových inovací s příznivým dopadem na průmyslovou, sociální a kulturní sféru, vedoucím k posilování mezinárodní konkurenceschopnosti ekonomiky EU a úspěšné adresování velkých socioekonomických výzev, kterým čelí evropská populace.
V průběhu jednání Rady EU informovalo slovinské předsednictví i o pokroku v přípravách na implementaci evropských výzkumných a inovačních partnerství, která budou prováděna jako součást 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027). Zrekapitulovalo poté také výstupy všech stěžejních politických a expertních jednání uspořádaných k oblasti výzkumu ve 2. pololetí letošního roku.
Závěrem zasedání Rady EU Evropská komise prezentovala letošní nejnovější aktualizaci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), jež zahrnuje nejvýznamnější výzkumné infrastruktury celoevropského charakteru, významu a dopadu a zasazuje je do scenérie ERA. Nově bude od roku 2021 zařazeno do Cestovní mapy ESFRI i 11 nových projektů, které prošly náročným kvalitativním hodnocením ESFRI a byly doporučeny k implementaci. Úspěchem české vědy je v tomto kontextu kromě jiného zařazení nového projektu EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), koordinovaného velkou výzkumnou infrastrukturou RECETOX RI (Masarykova univerzita) na Cestovní mapu ESFRI.
V neposlední řadě byl představen i program francouzského předsednictví v Radě EU v 1. polovině příštího roku včetně všech hlavních priorit oblasti výzkumu a nejvýznamnějších politických a konferenčních setkání.
