Konference se zúčastnili stakeholdeři zodpovědní za tvorbu politiky výzkumných infrastruktur z celé Evropy, jakožto i zástupci evropských výzkumných infrastruktur. Za ČR na konferenci vystoupili Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), a Jan Hrušák, zmocněnec MŠMT pro agendu výzkumných infrastruktur a úřadující předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
Výzkumné infrastruktury pro chytřejší budoucnost
V roce 2020 si EU připomíná dvacetileté výročí implementace konceptu ERA. Za tímto účelem členské státy EU – ve spolupráci s Evropskou komisí – rekapitulují dosavadní úspěchy ERA, vyhodnocují stávající stav ERA, co se týče jeho silných a slabých stránek, hrozeb, resp. příležitostí, a debatují nad směřováním ERA v období nadcházejícího víceletého finančního rámce po roce 2020. Výzkumné infrastruktury jsou jednou z klíčových priorit ERA, vtělenou mj. i do Cestovní mapy ERA na období let 2015 až 2020. Účelem konference bylo proto debatovat nad rolí výzkumných infrastruktur v rámci ERA, o jejich významu pro rozvoj vědecké excelence v Evropě a o jejich přínosu pro adresování velkých socioekonomických výzev evropské a světové populace. Hlavní priority, kterými by se měli evropští stakeholdeři působící v oblasti výzkumných infrastruktur zabývat, shrnulo ESFRI v publikaci „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, jíž představil předseda ESFRI Jan Hrušák.
„Kromě toho, že výzkumné infrastruktury naplňují své primární vědecké cíle, hrají velmi významnou roli rovněž při naplňování širších politických cílů EU, jakým jsou tzv. Zelená dohoda pro Evropu či digitalizace evropského průmyslu. Z tohoto důvodu musí být dále posíleny vazby mezi stakeholdery reprezentujícími sektor výzkumných infrastruktur na straně jedné s představiteli dalších sektorových politik, působícími v oblastech, jakými jsou energetika, životní prostředí, zemědělství nebo zdravotnictví, na straně druhé. Pouze takto může být nezměrný potenciál, jež výzkumné infrastruktury skýtají, využit naplno. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy výlučně jako vědecká zařízení, ale jako prostředí pro sdílení špičkových znalostí a technologií s průmyslovými podniky.“, uvedl Jan Hrušák ve svém projevu.
Výzkumné infrastruktury jako katalyzátor naplňování klíčových evropských politik
Konferenční program se ve svých dalších programových blocích zaměřil na diskuzi nad synergiemi mezi výzkumně-infrastrukturními a dalšími sektorovými politikami EU i debatu nad příspěvkem výzkumných infrastruktur k adresování pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolávané nemoci Covid-19. Výstupy konference shrnula závěrečná panelová diskuze čelních představitelů výzkumně-infrastrukturních politik z vybraných evropských států, které se zúčastnil mj. i náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský.
„Výzkumné infrastruktury mohou podstatným způsobem přispět mj. ke zvýšení soudržnosti v rámci EU. Jejich rovnoměrnější rozložení v EU může pomoci i k vyrovnanějšímu rozmístění center výzkumné, resp. inovační excelence napříč Evropou a v konečném důsledku tedy i ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi členskými státy EU. Výzkumné infrastruktury je v tomto kontextu dále potřeba nahlížet i jako katalyzátory socioekonomického rozvoje celých regionů a makro-regionů. Výzkumné infrastruktury přispívají k tvorbě znalostně náročných pracovních míst, jsou atraktivní pro investory, jelikož nabízí významné podnikatelské příležitosti, a v neposlední řadě přispívají také k rozvoji veřejných služeb v lokalitách jejich umístění, co do dopravní infrastruktury, zdravotní péče či vzdělávání. Mají významné multiplikační efekty na rozvoj znalostní společnosti, resp. znalostní ekonomiky v jejich okolí.“, uvedl Václav Velčovský v rámci svého příspěvku.
Konference uspořádaná chorvatským předsednictvím v Radě EU byla nejvýznamnější událostí konanou k problematice výzkumných infrastruktur v Evropě v průběhu 1. pol. roku 2020. Závěry konference pak budou i jedním ze vstupů do inovovaného konceptu ERA pro období po roce 2020.
