Jednou z oceněných je PhDr. Lucie Rohlíková, Ph.D., která působí v Oddělení celoživotního a distančního vzdělávání a na Katedře didaktické a výpočetní techniky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Doktorka Rohlíková se zaměřuje na využívání technologií ve výuce, e-learning a distanční vzdělávání.
Obdržela jste cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost. Co pro Vás vynikající vzdělávací činnost znamená a jak o ni ve své práci usilujete?
Ve své práci se snažím o profesionální a zároveň lidský přístup. Vždy mne zajímaly netradiční, ale zároveň funkční způsoby, jak pracovat se studenty, odmalička jsem sbírala příklady dobré praxe výuky a přemýšlela nad postupy mých učitelů. Dnes čerpám inspiraci od mnoha kolegů u nás i v zahraničí. Pomáhají mi sociální sítě, díky kterým jsem v kontaktu s úžasnými osobnostmi z celého světa. Svým studentům se snažím předat nadšení pro studovaný obor a vést je k celoživotnímu učení. Je mi bližší konstruktivistický přístup k výuce, kdy stavíme na předchozích znalostech studentů, necháme studenty objevovat, diskutovat a pracovat na praktických projektech. Vynikající výuka na vysoké škole může mít podle mého názoru celou řadu podob. Vysokoškolští učitelé jsou osobnosti, které by bylo těžké vtěsnat do jakékoli úzké krabičky požadavků. Každý vysokoškolský učitel může mít svůj osobitý styl, ale je potřeba, aby zejména v začátcích práce na vysoké škole nebyl jen tak "hozen do vody". Na Západočeské univerzitě v Plzni proto rozvíjíme komplexní systém vzdělávání akademických pracovníků ve vysokoškolské pedagogice a otevíráme kurzy zaměřené na celou škálu praktických problémů vysokoškolské výuky.
Cena se rovněž uděluje za inovace ve vzdělávací činnosti. Je důležité pedagogickou činnost inovovat? A proč? Jsou požadavky a potřeby současných studentů jiné než dřív?
Vysoké školství prochází obrovskými změnami v souvislosti s vývojem celé společnosti. Vznikly nové technické prostředky, které změnily každodenní život nás všech, a současně existuje pestrá paleta technologií, které mohou za určitých podmínek a při vhodném použití usnadnit učení. Proto je potřeba, aby se učitelé i studenti s novými možnostmi průběžně seznamovali a mohli jejich potenciál využít. Zároveň je důležité, aby se na vylepšení těchto nástrojů dál v rámci pedagogického výzkumu pracovalo. Nové poznatky pedagogicko-psychologického výzkumu nás navíc inspirují i v oblastech pedagogické komunikace, přístupu k novým generacím studentů, řešení problémů studijní neúspěšnosti, ale i v podpoře studentů se specifickými vzdělávacími potřebami. Jsem přesvědčená, že výuku je potřeba stále hluboce reflektovat a vylepšovat, je to nekonečná, ale velmi krásná práce.
Na jaké překážky ve své vzdělávací činnosti nejvíc narážíte a jak byste je odstranila, kdybyste byla rektorkou Vaší vysoké školy či rovnou ministryní školství?
V České republice je určitě možné, aby nadšenec zkoušel inovativní metody výuky, získal k tomu potřebné vybavení apod. Takže já osobně necítím žádné výrazné překážky v tom, abych vedla výuku podle svých představ. Problém ale nastává ve chvíli, kdy chceme ovlivnit celý systém vzdělávání, dotknout se všech učitelů a studentů. Konkrétně v mém případě, kdy se snažím o rozvoj kombinované a distanční formy výuky a celoživotního vzdělávání, narážím často na nedůvěru a nezájem kolegů. Domnívám se proto, že ministerstvo školství i vedení univerzit může a vlastně musí neustále komunikovat, vysvětlovat a nadchnout učitele pro realistické a zároveň ambiciózní vize. Dobře komunikované příklady dobré praxe vnímám jako základní nástroje k odstranění většiny bariér.
