Ministerstvo školství začíná připravovat zákon o reformě vysokého školství
Po roce diskusí má ministerstvo školství definitivní podobu Bílé knihy terciárního vzdělávání. Tedy koncepčního dokumentu o reformě vysokoškolského vzdělávání. Tu by měla do konce tohoto roku dostat ke schválení vláda.
Oproti první verzi se však tato poslední výrazně neliší. Obsahuje především dílčí úpravy. Hlavní body zůstávají stejné. Například to, že by do čela univerzit mohl usednout i člověk z byznysu. Ve správní radě by totiž mohli být i manažeři soukromých firem. Podíleli by se tak na volbě kandidáta na rektora či schvalování rozpočtu. Vzniknout by mohla takzvaná rada terciárního vzdělávání. „Byl by to nezávislý poradní orgán pro jmenování členů správních rad a vyjadřování se k dalším důležitým otázkám,“ vysvětlil náměstek ministra školství Vlastimil Růžička.
Právě ale změna fungování správních rad je věc, která se vysokým školám příliš nelíbí a ke které měli jejich představitelé největší připomínky. Obávají se totiž toho, že by mohla škola přijít o svou nezávislost. „Naopak autonomita škol se posílí,“ reagoval Růžička.
Bílá kniha i nadále počítá se zavedením tří typů vysokých škol: vzdělávacích, výzkumných a profesně orientovaných. A každá z nich by měla jinou roli. Nově by také vyšší odborné školy mohly udělovat titul bakalář.
Dokument počítá také se zavedením školného. Pouze ale ve formě odloženého školného a nejdříve po roce 2013. Tedy ve chvíli, kdy bude fungovat systém finanční podpory pro studenty - zavedení nízkoúročených půjček, spoření na vzdělání, grantů a stipendií.
Hlavním úkolem celé reformy je dostat do terciárního vzdělávání víc peněz. A s tím by mohly školám pomoci právě soukromé firmy, které by do něj vstoupily.
Na ministra Ondřeje Lišku nyní čeká jiný úkol: připravit zákon o reformě vysokých škol. „Pokud vše půjde podle plánů, mohl by být hotový na podzim,“ řekl Liška.
Ne všechny školy však s Bílou knihou souhlasí. Například Univerzita Karlova ji celou odmítá.
