Samospráva universit a fakult je ohrožena
V půli dubna čekají Filosofickou fakultu volby do akademického senátu. Jejich vítězové budou možná poslední senátoři v dějinách UK a českých vysokých škol, kteří ještě budou mít nějaké reálné pravomoci. Ministerstvo totiž chystá reformu, která senáty fakult a universit víceméně zbaví faktické moci.
Bílá kniha terciárního vzdělávání z dílny ministerstva školství chce české vysoké školství zásadně proměnit. Reforma plánuje dát podíl na řízení univerzit podnikům, které by mohly mít zájem zaměstnávat absolventy. Ministerstvo tak chce přivést vysoké školy k většímu ohledu na situaci trhu práce. Zároveň je v plánu omezení funkce fakultních akademických senátů. Reforma také počítá se zavedením systému tzv. odloženého školného, čímž chce ministerstvo navýšit financování vysokých škol, aniž by se to dotklo státního rozpočtu. „Jde o zásadní kroky, které zatřesou všemi českými universitami. Neříkám, že není co měnit, ale nelíbí se mi, že ministerstvo drží celou věc pod pokličkou, nesnaží se aktivně vyvolat pořádnou veřejnou diskusi," říká senátorka z Filosofické fakulty Tereza Hadravová.
Všeználci v radě a politizace universit
O strategii university by podle Bílé knihy měla napříště rozhodovat správní rada, orgán složený ze zástupců dané university, ale také představitelů krajů, profesních skupin a ministerstva financí a školství. Členové rady budou odpovědní státu, respektive ministrovi školství. „Je to likvidace svobodného akademického prostředí," kritizuje plány Bílé knihy děkan Filosofické fakulty Michal Stehlík, kterému se potlačení role akademických senátů na úkor „vševědoucích" správních rad nelíbí. „Mám za to, že je to pokus nasadit 'pocit z amerického systému´ - nikoliv ovšem americký systém jako takový - do zcela jiného prostředí, s jinými tradicemi," dodává děkan.
„Podíl lidí zvnějšku na chodu university nemusí být z principu špatně, ale nemyslím, že příchod úředníka z magistrátu nebo ministerstva bude automaticky znamenat nějaký zásadní přínos," myslí si Samuel Zajíček z předsednictva fakultního akademického senátu. Správní radu má Universita Karlova už teď, schází se dvakrát do roka a kromě zástupců firem v ní sedí například místopředsedové sněmovny Lubomír Zaorálek a Jan Kasal, primátor Pavel Bém či kardinál Miloslav Vlk. Posílení pravomocí správní rady ovšem logicky znamená nárůst její agendy. „Bojím se, že lidé zvenku budou sotva hledat dost času a energie na orientaci v problémech vysoké školy. Anebo se z toho prostě stane politická funkce a university se v důsledku reformy zpolitizují," varuje Zajíček.
Studenti nechtějí ztratit vliv
Na Filosofické fakultě je zastoupení studentů oproti pedagogům v akademickém senátu tradičně téměř poloviční, což odráží angažovanost studentů v revoluční době počátku devadesátých let. Od té doby už se několikrát ozvalo, že by se počet studentů měl snížit. Argumenty většinou míří na skutečnost, že studenti jsou na universitě jen dočasně a že se proto tolik nezajímají o universitní dění. „Na Filosofické fakultě jsou naopak studentští senátoři velmi aktivní," tvrdí Ondřej Tichý, jeden z iniciátorů studentské kandidátky „15 pro fakultu" do nadcházejících senátních voleb. „Spolu s několika stávajícími senátory jsme oslovili aktivní studenty z celé řady oborů a sestavili jsme společnou kandidátku. Domluvili jsme se na sedmi oblastech, ve kterých chceme na fakultě něco zlepšit, například zahraničí nebo knihovny," vysvětluje Tichý. Studenti z jeho týmu už zveřejnili své plány na webu www.senat. ffuk.cz. Pokud ale dojde na realizaci senátních vizí z Bílé knihy, nebude je jak prosadit.
Omezit funkci senátů jen na hodnocení a kontrolu bez dalších pravomocí, jak Bílá kniha navrhuje, znamená razantní změnu: dnes senát schvaluje všechny vnitřní předpisy, rozpočet, volí rektora či děkana. „Kandiduju do senátu s tím, že chci například zlepšit propagaci možností studia v zahraničí. Pokud by měl senát mít pouze kontrolní nebo hodnotící funkci, nic takového by se skrze něj prosazovat nedalo," upozorňuje doktorandka Tereza Hadravová. Zástupci senátu totiž figurují v řadě komisí, které jsou poradním orgánem děkana a senátor tak může mít celkem přímý vliv na činnost své fakulty. „Díky pozici senátora, který má právo volit děkana, je snazší hájit zájmy studentů. Děkan vám víc naslouchá i ve věcech, o kterých jako senátor přímo nerozhodujete," vysvětluje Veronika Jáchimová ze Studentské rady FF UK.
