Bolavým místem absolventů českých technických a ekonomických vysokých škol je jejich nedostatečná praktická
připravenost na vstup do zaměstnání a slabší schopnost orientovat se v podnikových procesech. To omezuje jejich
výkonnost. Přitom finanční hodnocení absolventů není nikterak nízké, jejich mzdy se od nástupu do zaměstnání do tří
let rychle zvyšují.
Tuzemští podnikatelé jsou však spokojeni s úrovní znalostí absolventů, kteří po
ukončení studia přicházejí do jejich firem. Oceňují i jejich teoretické znalosti získané během studia a schopnost je
použít při řešení praktických úkolů v podniku. Z pohledu českého průmyslu mladí absolventi technických a ekonomických
vysokých škol dovedou také pracovat s informacemi.
To jsou některé hlavní závěry dotazníkového šetření mezi členy Svazu průmyslu a dopravy ČR, které byly vyhodnoceny z
odpovědí 252 zástupců tuzemských firem. Dotazníkové šetření proběhlo v první polovině letošního roku a reagovalo na
ozývající se kritické hlasy vůči kvalitě přípravy absolventů technických a ekonomických vysokých škol.
„Svaz průmyslu a dopravy se rozhodl pomocí nezávislého anonymního průzkumu zmapovat stávající stupeň odborné přípravy
absolventů vysokých škol. Výstupem projektu je obraz toho, jak soukromý sektor vidí české vysoké školy a jejich
spolupráci s podniky. To nám umožní lépe prosazovat zájmy podnikatelů ve vztahu k vysokým školám," vysvětlil záměr
Jaroslav Mil, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Předmětem hodnocení byly vybrané fakulty technických a ekonomických vysokých škol, přičemž respondenti se vyjadřovali
celkem k 20 vysokým školám v ČR. U třinácti z nich se vyjadřovali k 53 fakultám, s nimiž mají zkušenost v podnikové
praxi, určitou formou s nimi spolupracují nebo jsou jejími absolventy.
Jak vyplývá z dotazníkového šetření, nejlépe byla hodnocena odborná způsobilost absolventů (91 % respondentů).
Odbornou způsobilost absolventů škol hodnotí jako vysokou 79% respondentů, jako velmi vysokou 12% respondentů.
Až 68% respondentů považuje schopnost absolventů uplatnit teoretické znalosti v praxi za vysokou, 9% jako velmi
vysokou. Menší část respondentů považuje tuto schopnost za nízkou (19 %) či velmi nízkou (3 %).
Pozitivně je podnikateli hodnocena schopnost absolventů pracovat s informacemi, 67% z nich hodnotí tuto schopnost
jako vysokou, 23% jako velmi vysokou, pouze 9% ji považuje za nízkou a 1 % za velmi nízkou.
Horší situace je ovšem z pohledu českých podnikatelů na úroveň mezioborových znalostí absolventů. Tím se rozumí
znalost souvisejících technických oborů, ekonomické, právní, ekologické souvislosti, znalosti průmyslového
inženýrství apod. Tyto mezioborové znalosti posuzuje 49% respondentů jako nízkou či velmi nízkou (6%).
Kamenem úrazu českých absolventů vysokých škol je nedostatečná připravenost na praxi. Pouze polovina respondentů
hodnotí kladně schopnost absolventů vysokých škol orientovat se po nástupu do zaměstnání v podnikových procesech. A
to je právě to, co vadí mnohým podnikatelům a kvůli čemu kritizují stav českých vysokých škol.
„Záleží na tom, jak výsledek šetření interpretujete. Zda jako poloprázdnou či poloplnou sklenici. Já se domnívám, že
vysokoškoláci by měli být na vstup do praxe připraveni stoprocentně, což nejsou. Rada podniků přitom netoleruje
slabší využitelnost absolventů, kteří se neorientují v podnikových procesech," tvrdí Zbyněk Frolík, iniciátor
dotazníkového šetření, ředitel společnosti Linet a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle něho šetření poukázalo na problém nedostatečné propojenosti vysokých škol a jejich absolventů s praxí.
„Přestože výsledky ukázaly na vysokou kvalitu našich absolventů, ne vše je perfektní. Chcete-li překonat kanál La
Manche, nemůžete přestat plavat v 90 % dráhy. Stejně tak nemohou být zcela spokojeni ani zástupci tuzemského průmyslu
s tím, že absolventi nejsou perfektní," řekl Zbyněk Frolík.
„Na rozdíl od technických a ekonomických vysokých škol je lékařství právě příkladem propojení teorie a praxe. Lékař
po ukončení studia, kdy si prošel přípravu ve fakultní nemocnici, vstupuje rovnou do praxe. V technických a v
ekonomických oborech tomu tak není. Navíc nezřídka nastupují absolventi VS na místa, na které nemají potřebnou
specializaci. Musí potom investovat množství energie na doučení se v práci. V řadě zemí funguje však propojení
vysokých škol s firmami, což přináší efektivnější využití znalostí absolventů," dodal Zbyněk Frolík.
Podobně kritický pohled má prof Růžena Petříková z DTO CZ s.r.o., členka pracovního týmu, zpracovávající dotazníkové
šetření. Podle ní nevyhovující orientace řady absolventů v podnikových procesech je způsobena absencí některých
významných vyučovacích předmětů na technických a ekonomických školách, například procesního řízení, kreativity,
inovačního inženýrství či interkulturního managementu.
„Školský systém není nastaven dobře a měl by projít co nejrychleji radikální reformou. S odkazem na Bílou knihu,
která se zabývá oblastí terciálního školství, lze očekávat, že snad konečně dojde k výraznějšímu posunu a řada
problematických oblastí včetně kvality technického vzdělávání bude řešena, včetně problematicky praktické průpravy a
přípravy současných absolventů. Ostatně do 15. září probíhá veřejná diskuse k materiálu Bílé knihy," poznamenala
Růžena Petříková.
„Celá tato situace způsobuje i naše obecně pomalé inovační tempo v řadě odvětví. Studenti jsou vcelku dobře
připraveni na svoji specializaci, na běžně zavedené modelové situace, které jsou v praxi odzkoušené. Svět je dnes
však velmi dynamický a chová se nepředvídatelně. Jsme svědky nových situací, na které nejsou studenti připraveni.
Přicházejí noví investoři a potažmo i vlastníci, přinášejí nové technologie, postupy, unikátní formy a metody řízení
lidí, na které školy reagují spíše sporadicky," upozornila Růžena Petříková.
Kritický pohled na metody výuky vysokých škol má také prof. Zbyněk Pitra ze společnosti Management Consulting, který
se podílel na dotazníkovém šetření.
„Připravenost našich absolventů na praxi odpovídá situaci v západní Evropě. Co však by mohl být do budoucna větší
problém, je to, že vysoké školy nedostatečně učí absolventy metodám, jak získávat nové informace a jak zpochybňovat
ty současné. Zatímco české vysoké školy se v řadě případů orientují spíše na encyklopedické znalosti, to je často i
případ jiných evropských zemí, například ve Spojených státech je systém technických a ekonomických vysokých škol
založen spíše na řešení případových studií," vysvětlil Zbyněk Pitra.
Nehledě na nedostatečné osvojení si praxe, absolventi v současné době nejsou nikterak platově podhodnocováni. „Pro
podniky jsou drahé zboží, které by tudíž mělo odpovídat kvalitě," poznamenal Zbyněk Frolík. Jak dále ukázalo šetření,
platy absolventů nejsou po nástupu až tak nízké a během tří let od nástupu se výrazně zvedají.
Respondenti uvádějí, že u 52% absolventů je nástupní plat do 20 tisíc Kč, avšak v průběhu tří let dochází k značnému
posunu, plat do 20 tisíc Kč má už jen 14 % absolventů.
Platy jsou přitom tlačeny nahoru i nedostatkem pracovních sil. „Jsme svědky přetahování absolventů a odborníků a s
tím souvisejícím šroubování platů, byť jsou zde velké regionální rozdíly," podotkla Růžena Petříková s tím, že v
podnicích chybí strojaři, vývojáři, konstruktéři, metalurgové a řada další inženýrské profese.
Řešením současného stavu je spolupráce podniků s vysokými školami, která v některých případech již probíhá. Jak
navrhují samotní zaměstnavatelé, jednou z možností, jak se studenti mohou seznámit s procesy v průmyslových
podnicích, jsou studentské praxe.
Z provedeného šetření vyplývá, že 67% respondentů považuje praxi studentů v podnicích za důležitou. Přitom 49 % z
nich uvádí, že vysoké školy nabízejí studentům možnost praxe v podnicích. Což je nedostatečné.
Další důležitou formou spolupráce je zadávám diplomových/ disertačních prací (60% respondentů) a možnost podniku
zadal vysoké škole výzkumný projekt (54% respondentů).
„Na vysokých školách by měla vznikat byznysová centra či projekční útvary, které by mohly pracovat pro jednotlivé
podniky. Spojení vysokých škol s praxí tu chybí. Jistě by bylo účelné, aby se například zástupci Svazu průmyslu a
dopravy ČR mohli podílet na vzdělávacích plánech vysokých škol a aby studenti mohli strávit delší praxi ve vybraných
podnicích," poznamenal Zbyněk Pitra.
Zájem o spolupráci s vysokými školami je mezi tuzemskými podniky vysoký, 73 % z nich má o ní zájem. Poptávka je však
vyšší než současná nabídka, neboť s vysokými školami spolupracuje nyní 51 % podniků-respondentů. Přičemž 62% podniků
se domnívá, že vysoké školy mají zájem spolupracovat s nimi.
Podniky mají zájem spolupracovat zejména v oblasti výzkumu. Ovšem pouze 25 % z nich uvádí, že vysoké školy jim
nabízejí výsledky svého výzkumu. Přitom kolem 40 % podniků má zájem o spolupráci na výzkumných projektech.
Jen 19 % respondentů uvádí spolupráci s vysokými školami na projektech v oblasti výzkumu a vývoje, což celkem
představuje 205 výzkumných projektů. A 22 % podniků spolupracuje s vysokými školami i na projektech v jiných
oblastech (256 projektů). Většinou si však podniky zajišťují své vývojové a výzkumné aktivity samy či s využitím
externích kapacit.
Problematikou vzdělávání a odborné přípravy se stále intenzivněji zabývá také Evropská unie. Politika Bruselu vychází
z toho, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými faktory, které mají vliv na budoucí růst a dlouhodobou
konkurenceschopnosti v Evropě. A že je třeba uvolnit potenciál mladých a zajistit jim širší rozsah schopností něž kdy
dříve. Je také nutné posílit prvek vzdělávání ve znalostním trojúhelníku „výzkum-inovace-vzdělávání".
„Svaz průmyslu a dopravy ČR proto vítá iniciativu Evropské komise zaměřenou na Zlepšování schopností pro 21. století,
která by měla podpořit evropskou spolupráci v oblasti školství a zlepšování kvality systémů vzdělávání a rovného
přístupu k němu. Trendem v Evropě je sestavovat studijní programy tak, aby pomohly studentům získat znalosti a
osvojit si dovednosti a postoje, které jsou nezbytné pro jejich uplatnění v praxi," uvedla Vladimíra Drbalová,
ředitelka Sekce mezinárodních organizací a evropských záležitostí na SP ČR.
Aktivitami a potřebami zaměstnavatelských a podnikatelských svazů v oblasti vzdělávání se zabývají také BIAC (Poradní
výbor pro průmysl a obchod při OECD) a BUSINESSEUROPE (Konfederace evropského podnikání sdružuje 36 podnikatelských a
zaměstnavatelských svazů z 33 zemí Evropy.). Z nedávného šetření BIAC a ze stanoviska BUSINESSEUROPE k
zaměstnavatelnosti absolventů vysokých škol vyplývá, že zaměstnavatelé a podnikatelé kladou důraz zejména na: *
Kvalitu předškolního vzdělávání * Individuální přístup, lepší přizpůsobení výuky potřebám každého studenta * Základní
vzdělání zaměřené na klíčové kompetence * Efektivnost školních systémů vycházející z reality 21. století a nových
potřeb světa práce * Větší autonomii vysokých škol (s orientací na praktické uplatnění) * Snižování míry předčasného
ukončování školní docházky * Vytváření partnerství mezi školami navzájem, školami a podniky (kombinace teorie a
praxe, konzultace studijních programů s podniky) * Zajištění zaměstnavatelnosti již během studia (konzultace,
kariérní centra, poradny apod.) * Osobní odpovědnost a aktivní přispění mladých lidí * Migraci a mobilitu (Evropský
rámec kreditů).
Podobné principy prosazuje také Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Závěr:
„Zájem tuzemských firem o téma kvality absolventů českých vysokých škol je nadále značný. Pro Svaz průmyslu a dopravy
je to pobídka pro další kroky k prosazování postojů zaměstnavatelů v jednotlivých rezortech. Po čase chceme
prostřednictvím dalšího dotazníkového šetření opět posoudit úroveň kvality absolventů z pohledu zaměstnavatelů,"
vysvětlil záměry SP ČR jeho generální ředitel Zdeněk Liška.
Navíc Svaz průmyslu a dopravy ČR připravuje na říjen (23. 10. 2008) konferenci pod názvem Konkurenceschopná Evropa
bez bariér z pohledu zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice. Jeden ze čtyř debatních panelů bude zaměřen na
nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu práce, na včasné předvídání nových kompetencí pro nová místa a na
mobilitu pracovních sil.
