REFORMA NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH ZAČALA, NE VŠUDE ALE POCHOPILI UČITELÉ, ŽE MUSÍ SAMI PŘISTUPOVAT K VÝUCE JINAK
Reforma základního i středního školství by brzy mohla mít první výsledky. Má to jen jediný problém: pochopit změny a naučit se učit jinak, kreativněji, musí nejprve samotní učitelé.
"Teprve potom se můžeme dočkat toho, že ze škol budou vycházet mladí lidé, kteří jsou připraveni na život v moderní společnosti," říká analytička základního a středního vzdělávání Jana Straková z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy.
HN: Proč vlastně česká společnost potřebuje změnu vzdělávacího systému, která se nyní děje na základních školách a brzy má zasáhnout i ty střední?
Moderní společnost ve vyspělých zemích, kam se také řadíme, si změny žádá. Vyplývá to i z průzkumů zaměstnavatelů, jde i o poptávku trhu. V demokratické společnosti potřebujeme lidi, kteří budou schopni dělat autonomní rozhodnutí. K tomu jim má více pomoci i nový vzdělávací systém. Učitelé by měli kromě intelektuálních vědomostí rozvíjet u dětí i klíčové kompetence potřebné pro život. Kromě vzorečků by učitelé měli sledovat i to, zda si dítě dovede samo vyhledávat informace a umí je použít. Měli by vést děti k práci ve skupinách a kultivovat jejich mluvený projev. A zároveň to umět průběžně hodnotit a dětem s tím pomáhat. Právě to zatím učitelé neumí a ani o potřebnosti těchto dovedností zatím nejsou přesvědčeni.
HN: Myslíte si, že se myšlení českých učitelů může nakonec změnit? Nebude stále řada těch, kteří říkají: my už učit umíme, novoty nepotřebujeme...
V každé skupině je část, která je rezistentní a se kterou nelze nic dělat. Takoví učitelé vždycky budou a není tedy důvod na reformu rezignovat. Ostatní učitele je potřeba přesvědčit, proč je změna dobrá. Chyba byla, že ještě před spuštěním reformy v české společnosti o potřebě nového vzdělávacího systému neproběhla debata. Tu mělo spustit ministerstvo školství.
HN: Co máte konkrétně na mysli?
Dám vám příklad. V roce 2002 proběhl v rámci OECD projekt, ve kterém odpovídali význační odborníci - vědci, ekonomové, sociologové - na otázku, jaké dovednosti jsou pro úspěšný život v dnešní společnosti potřebné. Došli právě k těm dovednostem, které aplikujeme i do českého vzdělávání - potřeba sebeprezentace, vlastního rozhodování a další. Například Belgie si takový průzkum udělala i sobě na míru a snažila se to promítnout do školství.
HN: Myslíte, že kdyby něco takového proběhlo i u nás, tak i učitelé by se k reformě stavěli lépe?
Ta diskuse je potřebná. Dokonce o změně není přesvědčena ani akademická obec, která nedávno podepisovala petici, ve které reformu kritizovala. Je vidět, že akademici o tom nepřemýšlejí, že chtějí školu založenou na vědomostech, na autoritě, kázni. Vůbec se nezamysleli nad tím, zda se společnost nezměnila natolik, že je potřeba děti vzdělávat trochu jinak. Jejich povrchní pohled pak vede k tomu, že reforma je interpretována zkresleně: děti si mají ve škole jen hrát a učitelé na ně nemají klást intelektuální nároky, což není pravda.
