Už žádné miliony do neefektivního výzkumu: stát chce do dvou let dávat peníze přímo vědcům, kteří budou úspěšní. Skončit by měly plošné dotace, které umožňují léta přežívat na státní podpoře vědcům bez výsledků.
Například za odborný článek v mezinárodně uznávaném časopise by vědec mohl dostat i dva miliony korun. »Za patenty či licence i pět milionů korun. Vydělávat budou jen ti, kdo mají za sebou výsledky,« říká Marek Blažka, sekretář vládní Rady pro výzkum a vývoj.
Ta bude právě dnes schvalovat nová pravidla, jak mezi vědce každý rok rozdělovat více než dvacet miliard ze státní kasy.
Placení jen za špičkové výsledky může mít i další efekt: postupný útlum některých zkostnatělých ústavů Akademie věd. Navíc by se výzkum podle plánů zmíněné vládní rady měl více přesunout na univerzity. Ty by do dvou let mohly mít vlastní veřejné výzkumné instituce, podobné dnešním akademickým ústavům, kde by se koncentrovaly nejlepší vědecké týmy. Cílem je, aby se české školy přiblížily těm britským a americkým.
Učinit ze škol centra vědy chce i ODS. »Univerzity mají být klíčovými institucemi výzkumu,« píše se v materiálu z dubnové ideové konference strany. S vědou na univerzitách počítá i Bílá kniha - koncepční materiál ministerstva školství.
Univerzity se svými výzkumnými ústavy by tak v budoucnu mohly podle odborníků získávat více peněz na vědu. Nový systém hodnocení českého výzkumu, který bude platit přímo schopné vědecké týmy, by jim to měl umožnit.
»Akademie věd nyní centrálně přerozděluje peníze i za špatné vědecké výsledky, což není efektivní. Výzkumné ústavy na vysokých školách by byly pružnější, peníze za objevy by k nim šly přímo,« vysvětluje Petr Matějů, šéf Analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství.
Schopný vědecký tým vysoké školy by si tak navíc mohl vydělat i několik milionů korun ročně.
Školy výzkum vítají
Možnost mít vlastní výzkumný ústav se českým vysokým školám líbí.
»Vést vlastní výzkum v rámci velké univerzity je velmi svazující, protože se musíte podřizovat danému rozpočtu školy, který je schválen. Vlastní výzkumná instituce by opravdu sloužila jen na výzkum a skrze ni by se nám i lépe spolupracovalo s firmami v regionu,« upozorňuje Jiří Nantl, kancléř Masarykovy univerzity v Brně.
Více peněz z EU
Výzkumný ústav by si také mohlo založit dohromady i více vysokých škol a společně se podílet na výzkumu.
»Takové spojení přes výzkumnou instituci by pro ně bylo velmi výhodné, protože by se jim v takovém uspořádání lépe žádalo o velké několikamiliardové vědecké projekty z evropských fondů, na které je potřeba dostatečné zázemí a finance,« dodává Marek Blažka, sekretář vládní Rady pro výzkum a vývoj.
