Dlužníci by je spláceli až v zaměstnání. O školném bude řeč později
Praha - Ministerstvo školství chce dostat více studentů na vysoké školy. Hledá proto mimo jiné způsob, jak proklestit cestu za diplomem i sociálně slabším studentům. Jejich rodiče nemají dost peněz, aby jim zaplatili třeba koleje a další výdaje.
V takzvané Bílé knize terciárního vzdělávání proto ministerstvo navrhuje systém půjček s nízkými úroky, který by sociálně slabším pomohl. Dlužníci by je spláceli, až v budoucím zaměstnání dosáhnou na určitou platovou hranici.
Školné? Možná, ale odložené
Pokud by se systém půjček osvědčil, mohla by se podle ministryně školství Dany Kuchtové „rozvinout diskuse" o poplatcích za studium, o školném (ačkoliv se ministryně úporně brání to tak nazývat).
„Pokud se ukáže, že systém půjček funguje, že je absolventi splácejí, že mají efekt, pak bychom mohli přistoupit k debatě o takzvaném odloženém školném," říká Kuchtová.
Studenti by si platili část výdajů na vzdělání (na provoz školy, na platy učitelů a podobně). „Neplatili by je přímo během studia, ale zpětně. Až ve své profesi dosáhnou na určitý plat. Konkrétní podoba je otázkou dlouhodobé diskuse," řekla MF DNES Kuchtová.
Ministerstvo podle ní hledá možnosti, jak rozšířit kapacitu vysokých škol, aby mohly přijímat větší množství studentů. Poslední zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj totiž znovu Česko vystavila na pranýř. Vysokoškolský diplom má o padesát procent méně lidí než v jiných zemích OECD.
Ministerstvo proto chystá reformu vysokého školství. „Představili jsme v Senátu tezi takzvané Bílé knihy, jak by reforma mohla vypadat, " říká Simona Weidnerová z ministerstva. „Veřejnou debatu vedeme i o školném, ale jak dlouho bude trvat, není lehké říct," dodává.
„Chceme odstranit bariéry"
Verdikt, zda „odložené školné" zavést, nebo ne, podle ní není svázán přímo s vysokoškolskou reformou. Ta by měla být hotová v roce 2010. „Nejen diskuse o tom, zda školné ano, či ne, ale třeba pro koho, za jakých podmínek... to je běh na dlouhou trať," říká Weidnerová. Momentálně je pro ně prý prioritou odstranění sociálních bariér pro studium. Měla by se například odstranit hranice 26 let, dokdy za studenta platí zdravotní a sociální pojištění stát. Je podle ní špatně, že starší studenti na úlevu nárok nemají bez ohledu na to, jestli mají nějaké příjmy, nebo ne.
O autorovi| LENKA NEJEZCHLEBOVÁ, s přispěním Pavly Kubálkové
