Seminář pod tímto názvem uspořádal 3. 11. 2008 školský výbor Sněmovny Parlamentu ČR. Jeho cílem bylo představit připomínky, které vzešly z veřejné diskuse k návrhu Bílé knihy terciárního vzdělávání, a jejich vypořádání.
Geneze
Jak uvedl náměstek ministra školství Vlastimil Růžička, na návrhu Bílé knihy terciárního vzdělávání (BKTV) se pracovalo od roku 2006 po návštěvě examinátorů OECD, z jejichž zprávy, hodnotící systém terciárního vzdělávání v ČR, vyplynula jasná potřeba systém reformovat. BKTV je strategický dokument a úkolem MŠMT je ho naplnit a převést do zákona.
Diskuse k dokumentu byla zahájena představením první verze na Inovačním fóru v květnu 2008 »Jak dál v terciárním
vzdělávání?«, které se za účasti předsedy vlády, ministra školství, představitelů reprezentace vysokých škol, státní
správy, zaměstnavatelů a podnikatelů konalo 12. 5. 2008. Text dokumentu si můžete stáhnout 
ZDE.pdf (920,04 KB)
Veřejná diskuse probíhala na různých setkáních, v médiích a ve formě zasílání písemných stanovisek a připomínek. Mezi nejvýznamnější setkání patří Studentské diskusní fórum na VŠE v Praze, Veřejné setkání k BKTV se zástupci Univerzity Karlovy v Praze a filosofických fakult ČR, Seminář Rady vysokých škol k BKTV a Kulatý stůl s představiteli vnějších aktérů. Připomínky jsou zveřejněny http://www.msmt.cz/bila-kniha/pripominky-k-1-verzi-bile-knihy-terciarniho-vzdelavani
Autorský tým BKTV vedený prof. Petrem Matějů zpracoval podrobné strukturované vypořádání připomínek k BKTV, jejichž hlavní okruhy představil na semináři v Parlamentu. Touto závěrečnou konferencí ministerstvo oficiálně uzavřelo veřejnou diskusi a autorský tým se bude věnovat vypracování finální verze strategického dokumentu Bílá kniha terciárního vzdělávání, který bude v dohledné době předložen vládě.
Co také řekli na semináři
Walter Bartoš, předseda výboru pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu: »Úspěch záleží na dobré komunikaci cílů reformy těm, kterých se dotknou... Každá reforma naráží na silné zájmy skupin a silnou rezistenci. Nelze ji protlačovat silou. Jde o změny, které trvají dlouho, a proto musí přežít i změny vlády. Reformní zákony nelze prosazovat stojedničkovou většinou... Současní a budoucí studenti nemají šanci vytvořit silnou nátlakovou skupinu, jakou je Rada vysokých škol nebo Česká konference rektorů. Je třeba hájit zájmy těchto hlavních klientů. Autoři BKTV se tímto směrem vydali, a proto to někdy mezi nimi a reprezentací vysokých škol jiskří... I silná vláda potřebuje podporu veřejnosti při reformách vzdělávání. Žádná z našich vlád ji zatím nenašla. Připomínky RVŠ a ČKR ale dávají naději na konsensus... Cílem reformy je přivést univerzity k excelenci. Měli bychom udělat vše pro to, aby neskončila v šuplíku.«
Ministr Ondřej Liška (z předtočeného záznamu - byl v době semináře na dlouhodobě plánované zahraniční cestě): »Změny považují za nutné všichni, ale ne ve všech detailech je zatím shoda. Reforma musí být naší i vaší reformou.«
Rudolf Haňka, profesor na Cambridge University: »Reforma terciárního vzdělávání se nesmí stát politickým kopacím míčem... Nejdůležitějším elementem excelence je mobilita. Jejím zdrojem je multikulturní nabídka a poptávka mobilních, široce vzdělaných a zkušených vědeckých pracovníků a akademiků. To v ČR chybí... Nejde jen o jazykovou bariéru, ale o nepřijatelně omezený akademický postup (Ad Hominem). Prakticky také neexistuje spolupráce s aplikovanou sférou či bohatými jednotlivci. V Cambridge se obsazují profesorská místa konkursním řízením. Domácí uchazeči musí obstát v konkursu s výběrem z celého světa. Více než polovina profesorů je placena ze soukromých zdrojů... Nejspornější, ale nejvýznamnější změnou v CU byl výběr rektora (Vice-Chancellor) veřejným konkursem na dobu 7 let (do roku 1996 vždy hlava jedné z kolejí pouze na dva roky) - byl to obrat, který nejvíc změnil univerzitu.«
Aleš Bartůněk, generální ředitel IBM ČR s. r. o. a prezident Americké obchodní komory: »Diskuse k budoucnosti českého vysokého školství a jeho roli v rozvoji lidského kapitálu a inovačního potenciálu začíná za pět minut dvanáct!... Existence Bílé knihy je předpokladem i nástrojem diskuse o reformě terciárního vzdělávání. Je důkazem moderního vládnutí, tzv. otevřené státní správy... Kvalita znalostí je determinována jejich potřebností a aplikovatelností v praxi. Vzdělávací politika musí být schopna analyzovat, pružně reagovat na skladbu potřebných souborů znalostí a předvídat jejich budoucí vývoj. Spolupráce se zaměstnavateli je nezbytná.«
Zbyněk Frolík, ředitel společnosti Linet a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy:
»Podniky fungují v globální konkurenci a potřebují globálně konkurenceschopné absolventy... První a základní
podmínkou úspěchu předložené komplexní reformy vysokého školství je rozhodnost MŠMT v jejím prosazování. Podporu
vnějších stakeholderů MŠMT, ministr Liška osobně a celá vláda má.« Představil také Desatero pro reformu terciárního
vzdělávání:
1. Odbornost a racionalita při přípravě
2. Flexibilita dovedností absolventů
3. Provázanost reformy s dalšími oblastmi
4. Dostatečná diverzita systému
5. Systém řízení institucí posilující racionalitu a autonomii
6. Systém financování umožňující strategický rozvoj
7. Autonomní péče o lidské zdroje
8. Vícezdrojové financování
9. Kvalifikovaný státní dohled místo řízení
10. Rychlý a komplexní dopad změn
Úvod k vypořádání připomínek
Přednesl ho Petr Matějů, vedoucí projektu BKTV. Jako velmi častou připomínku uvedl, že BKTV není v předložených návrzích dostatečně konkrétní. Jde o nepochopení role BKTV, která identifikuje hlavní problémy a navrhuje základní směry vývoje a možné nástroje. Konkrétní řešení budou navržena v rámci systémových projektů IPN (věcné záměry zákonů a paragrafová znění). Diskuse s relevantními partnery bude pokračovat.
Připomínky byly často formulovány z pozic specifických zájmů a doporučení byla protichůdná. Jedním z cílů BKTV je maximálně oslabit přímý vliv partikulárních zájmů různých typů škol a jiných zájmových skupin a udržet tak vnitřní konzistenci reformy.
Připomínky se soustřeďují především na oblast řízení, financování, diverzifikace a »kategorizace« vysokých škol, na
transformaci VOŠ a finanční pomoc studentům. Přehled nejdůležitějších připomínek a reakce na ně najdete v prezentaci
prof. Matějů ZDE.pdf (249,59
KB)
Řada připomínek byla akceptována a bude promítnuta do BKTV. Akceptované připomínky jsou uvedeny v dokumentu
Strukturované vypořádání připomínek k BKTV. Dokument si můžete stáhnout ZDE.pdf (835,47
KB)
.
Závažnou připomínkou také bylo, že nerovnost šancí vzniká již na úrovni základního a středního vzdělávání a v terciárním vzdělávání je už velmi obtížné či nemožné je řešit. Tato kapitola byla na návrh porady vedení MŠMT z BKTV odstraněna a bude zařazena její přepracovaná verze (návrh znění je v příloze Strukturovaného vypořádání).
Diskuse
Diskuse byla obsáhlá a obsahovala stanoviska souhlasná i velmi kritická. Vybíráme alespoň nejdůležitější body (asi poznáte, které přednesli zástupci poslanců, akademiků, studentů či podnikatelů):
- ČR zaostává v produktivitě a musí přizpůsobit kvalitu lidských zdrojů. Konkurenci jsou vystaveny nejen školy, ale i jejich absolventi. VŠ by je měly vybavit znalostmi a kompetencemi podle zítřejších požadavků. Deficit si zavinily i samy školy, které zaostaly za vývojem.
- V BKTV chybí návrh, jak řešit velmi nevhodnou strukturu absolventů v ČR - velmi malý počet absolventů přírodovědných a technických oborů a nadbytek u oborů humanitních a uměleckých.
- Pohled technické univerzity: O technické obory je malý zájem, v podvědomí lidí je stále nedostatečné ocenění inženýrů, které už ale neplatí (viz tzv. osmileté »dopravní« zpoždění).
- Nabídka převyšuje počet středoškoláků schopných a ochotných věnovat se vysokoškolskému studiu.
- Odborníci chybí ve všech oborech. Problém je v zájmu o náročné studium. Částečně je na vině přísný systém hned na začátku VŠ studia.
- Současní absolventi středních škol v globálním světě nestačí na pozice středního managementu (jazyky, soft skils) - měli by je nahradit bakaláři.
- Při financování oborů by se mělo zohlednit uplatnění absolventů, ocenit potřebné obory.
- Veřejné financování VŠ se stále zhoršuje. V současnosti je nesmyslné - rozhoduje počet studentů. Zavedení školného by bylo nerozumné. Návratnost VŠ vzdělání u učitelů je hluboko pod úrovní ostatních vysokoškoláků. Školné by u nich bylo nemravné. Stejné dotace soukromým školám (po zavedení školného na veřejných VŠ) je také nutno odmítnout.
- Je mravné, že v současném systému se na VŠ dostává nejméně studentů ze sociálně slabších vrstev, které ze svých daní platí vzdělávání zámožným?
- Šest měsíců je na diskusi o hluboké transformaci terciárního vzdělávání krátká doba. Pokud je poptávka po konkrétních změnách, může to vyřešit novela vysokoškolského zákona.
- V ČR už školné máme - na VOŠ a soukromých VŠ. Je limitované a funguje. Proč je BKTV nenazývá pravým jménem? Lze přece zavést limitované školné.
- Stanovisko UK je razantně kritické. BKTV podle něho nepředstavuje argumentační zdůvodnění radikální reformy. Respektovaným autorům se nepodařilo vytvořit kvalitní a vyvážený materiál. Návrh postrádá podobný étos, jako bylo v r. 1990 odstátnění systému. Co je hlavní myšlenkou? Europeizace?
- Vše je děsivě uspěchané. Je třeba dostat k debatě celé spektrum škol. BKTV by měla být první etapou pro důkladnou diskusi s vysokými školami. Charakteristické je složení předsednictva semináře, kde je zastoupena privátní sféra, ale chybí tu reprezentace univerzit.
- V rámci Boloňského procesu se klade důraz na účast studentů na řízení. Samospráva není příčinou problémů vysokých škol!
- Není dobré, aby klient řídil instituci, která mu poskytuje službu. BKTV nezpochybňuje účast studentů, ale řízení by mělo být více v rukou rektora, který by spolupracoval se správní radou.
- Studentský grant by neměl být podmíněnou půjčkou - pak ji nenazývat grantem. Je pochopitelné, že nelze tolerovat dlouhodobě prodlužované studium, ale někdy může mít objektivní důvody. Problémy jsou i ve studijní mobilitě - některé školy neuznávají zahraniční studia.
- Je třeba poděkovat autorům BKTV za vytvoření otevřeného prostředí, které by vedlo k transformaci našich univerzit ve světové instituce. Pokud se to nestane, octne se ČR mimo. Statistiky potvrzují nutnost reformy - ani jedna česká instituce není v první stovce mezinárodně oceňovaných vysokých škol, mezi prvními třemi stovkami jsou dvě. Pracovní verze BKTV je krok správným směrem.
- Autoři jsou napadáni za omezování akademických svobod - v ČR jsou ale výrazně vyšší než např. v USA. K tzv. snaze dostat vysoké školy pod diktát průmyslu: ani špičkový lékařský výzkum není myslitelný bez spolupráce s průmyslem. Otevření nemocnice sv. Anny v Brně světu a participace na špičkovém výzkumu MAYO kliniky umožnily vytvořit jeden z nejlepších vzdělávacích programů v EU bez jediné investice!
