Diskuse o odloženém školném začala už před volbami, kdy o něm začal poprvé nahlas mluvit tehdejší stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš. „Školné nesmí být jen ideologizováno. Dokonce i takové země jako Čína a Vietnam zavádějí odložené školné," odmítal již tehdy argumenty, že jde o asociální krok. Upozorňoval přitom na to, že jde v první řadě o investici každého studenta. Průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaného člověka je totiž o 70 až 80 procent vyšší než u středoškoláka.
Současný ministr školství Ondřej Liška (SZ) zavedení školného nezavrhuje, ale nepovažuje jej za prioritu. Podle něj se tak na českých veřejných vysokých školách nezačne platit odložené školné dříve než před parlamentními volbami v roce 2010.
Ve vládní koalici tak tento koncept razantně prosazuje pouze ODS. „Budu docela razantně postupovat i proti zeleným," uvedl nedávno Bartoš, současný předseda školského výboru sněmovny. KDU-ČSL slovy místopředsedkyně jejich poslanců Michaely Šojdrové „podporuje limitované školné doplněné sociálním programem, spořením a půjčkami".
Opozice je proti
Opoziční strany se netají tím, že koncept odloženého školného odmítají. „V době, kdy budete splácet školné, máte sice nadprůměrný plat, ale živíte čtyřčlennou rodinu a v bance po vás chtějí splácet hypotéku," sdělil pro Respekt.cz stínový ministr školství Jiří Havel (ČSSD). Vysokoškoláci v té době navíc nebudou mít tak nadprůměrný plat. „Vysokou školu v té generaci budou mít dvě třetiny lidí," myslí si. Podle Havla navíc školy dostanou jen třetinu této částky. „Zbytek spolkne inflace a administrativní náklady," tvrdí.
Havel také zpochybňuje motivační prvky odloženého školného. „Těžko stimulujete studenta, když zaplatí tuto daň až dodatečně. Nebude to stimulovat ani samotnou školu. Budete učit lépe, protože ti, co přijdou po vás, dostanou více peněz?" ptá se provokativně. Nelíbí se mu ani systém studijních půjček. „Místo toho, aby si vzal student půjčku na auto, tak si vezme půjčku na studium, kterou to zaplatí," dodal.
Akademická obec není jednotná
Odlišné názory panují i v Radě vysokých škol. Podle jejich představitelů jde o diskusní téma a oficiální stanovisko rada nemá. „Zaměstnanecká část je spíše pro, studentská spíše proti," prozradila Respektu.cz bývalá členka studentské komory rady Savina Finardi.
To potvrdil i tiskový mluvčí komory Miroslav Jašurek. „Zásadně odmítáme zavedení školného. Ministerstvo a zastánci školného dosud věrohodně neprokázali, že kladné důsledky tohoto kroku převáží záporné," uvedl pro Respekt.cz. Podle Jašurka by měla být diskuse o školném v jakékoli formě zahájena až ve chvíli, kdy veřejné výdaje na vysoké školství dosáhnou alespoň průměru podílu na HDP zemí OECD.
Finardi, která je v současnosti odbornou zástupkyní Mladé občanské platformy pro oblast školství, rovněž odmítá odložené školné. „Odložené školné nepodporujeme, ale protože jsme spíše pro přímé školné. Odložené školné není lékem na současný stav vysokých škol," tvrdí.
Stejně jako Havel se domnívá, že by to dostatečně nemotivovalo studenty a školy a vedlo by to k velké administrativní náročnosti. „Systém odloženého školného navržený v Bílé knize by byl příliš administrativně náročný. Je otázkou, jaký by byl čistý přínos," okomentovala nový dokument ministerstva školství zaměřený na vysoké školy.
Nátlak na školy?
Ucelený systém podpory ve studiu jako stipendia a studijní půjčky je podle Finardi spíše politickou otázkou. „Bez toho se školné nepodaří prosadit," domnívá se Finardi. Stínový ministr školství Havel kritizuje také výši státního příspěvku. „Letos došlo poprvé od roku 1989 ke snížení prostředků směřujících do vysokého školství. Při současné vysoké inflaci tak přišly školy reálné až o desetinu dotací," uvedl Havel s tím, že ministerstvo v dalších letech hodlá vysokým školám přidávat jen jedno procento ročně.
Podle Havla chce tímto ministerstvo tlačit na školy, aby souhlasily s odloženým školným. „Školné se může zavést i bez názoru vysokých škol. Jejich vliv je malý. Je to spíše konstrukce stínového ministra," nesouhlasí s Havlem Finardi. Ministerstvo školství navíc ještě nemá rozpočet pro příští rok připravený. „Žádná čísla k rozpočtu pro VŠ na příští rok ještě nemáme, vláda jej bude projednávat teprve v červnu," sdělil Respektu.cz Ondřej Gabriel z tiskového oddělení ministerstva.
Vysoké školy dostaly na svůj provoz v letošním roce přes 24 miliard korun. Loni činil státní příspěvek více než 26 miliard. Školy dostávají takzvaný normativ na studenta, který činí v letošním roce zhruba 34 tisíc korun, ale celkový příspěvek státu na studenta je vyšší. V případě dvou z pěti největší českých univerzit činí tyto náklady přes 100 tisíc korun ročně. Jde o Karlovu univerzitu a České vysoké učení technické v Praze. Vysoké náklady způsobují zejména technické obory.
