Spoluúčast při financování vysokoškolského studia, MŠMT ČR

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Termín spoluúčast se v českém politickém i mediálním slovníku začíná slušně zabydlovat. Po spoluúčasti pacientů na placení zdravotní péče, která v České republice funguje od počátku tohoto roku, se začíná mluvit i o spoluúčasti v dalších oblastech, například ve školství. Řada odborníků je přesvědčena o tom, že bez poplatku a teď je řeč o vysokém školství se do budoucna neobejdeme. O to, jak by ona spoluúčast měla konkrétně vypadat, se na ministerstvu školství živě debatuje. Jedním z těch, kdo se na reformě podílejí, je sociolog Petr Matějů, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva. Dobrý den.

Petr MATĚJŮ, sociolog, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství
Dobrý den.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Druhým hostem duelu Radiofóra je stínový ministr školství za sociální demokracii Jiří Havel, dobrý den i vám.

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Dobrý den. Zdravím.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Ptát se našich hostů můžete i vy, posluchači. Dotazy posílejte na adresu Radioforum@rozhlascz nebo můžete psát SMS zprávy ve tvaru RF mezera a váš text na číslo 9077703. Pane Matějů, pro začátek si ale vyjasněme pojmy. Znamená finanční spoluúčast na vysokém školství to samé, co školné?

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
Já bych chtěl rozptýlit to, jaksi tu vazbu přímou mezi školným a spoluúčastí. Vždycky školné bylo používáno v té souvislosti, že někdo zaplatí a bude moci začít studovat. Tak vlastně i historicky vzniklo. Ale také se historicky už dávno přežilo. Ukazuje se, že v těch zemích, kde bylo zavedeno tradiční školné asi zůstane ještě dlouho, ale prakticky v žádné zemi, kde se začalo zavádět, tak už vlastně není toto tradiční školné, které skutečně může zvyšovat sociální bariéry, ale zakládá se spoluúčast založená na tom, že lidé splácejí ze svých budoucích mnohem vyšších příjmů, než které by dosáhli, kdyby dostudovali a tyto příjmy je možné nějakým způsobem splácet škole za tu poskytnutou vzdělávací službu. Je to sociálně daleko únosnější, není to nějaký dražší systém, jak někteří tvrdí, ale v každém případě to pomáhá oběma stranám. Pomáhá to vysokým školám, protože přeci jen nějaké příjmy z toho získávají.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
V čem konkrétně, pane Matějů?

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
No, samozřejmě získávají prostředky. Ale samozřejmě nezískávají jenom prostředky, protože nikdy není ta částka nebo ty prostředky z té spoluúčasti nějakou zásadní sumou, ale získávají podle mého soudu hodně na tom, protože student se stává klientem té školy. Začíná si víc všímat toho, jakého vzdělání se dostává. Začíná víc jaksi dbát na to, aby ta služba byla co nejkvalitnější a to ohromně pomáhá růstu kvality vysokoškolského vzdělání. Naopak vysokým školám prostě pomáhá samozřejmě i to, že ten drobný příspěvek tam přeci jen přichází.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Necháme promluvit Jiřího Havla, stínového ministra školství za ČSSD. Pane Havle, obejde se podle vašeho názoru české vysoké školství do budoucna bez školného, nebo řekněme, finanční spoluúčasti?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Tak v tom nejbližším horizontu se dá předpokládat, že určitě ano. Navíc ani v modelech, které doposud byly na ministerstvu školství předkládány, se nepředpokládá, že by to školné mělo nějaký finanční přínos v horizontu deseti, možná patnácti let.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Takže to, co říkal pan Matějů, podle vašeho názoru není pravda?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Ona to je pravda, jenom musíme rozšifrovat a rozklíčovat ty jednotlivé položky. Čili jestliže předepíšeme odložené školné a ono ekonomicky je úplně lhostejné, jestli to platíte teď nebo to platíte v budoucnosti, ta platba se liší pouze o úrokovou sazbu, ale problém je v tom, že když to školné předepíšete někdy v roce 2010, pak musíte počkat, až studenti dostudují a začnou vydělávat a splní nějaký majetkový census, respektive příjmový census, aby začali to školné splácet. Čili zavedete-li to školné v roce deset, tak řekněme, někdy mezi rokem 2015 a 2020 budete dostávat vlastně první peníze. To je asi něco, co je pro ty školy hodně daleko.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
To je sice pravda, pane Havle, ale co se týče českých škol a jejich boje s nedostatkem financí, neznamená to tedy, že už včera bylo pozdě?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Já si myslím, že to neznamená, že včera bylo pozdě. Jak vidíte, tak rozpočet ušetřil momentálně pětadvacet miliard korun. Reforma ušetří, tedy respektive rozdá poplatníkům sedmdesát miliard korun a to, co by vyneslo školné, je jedna jediná pouhá miliarda, zhruba pět procent toho, co potřebujeme na financování vysokých škol. Čili ta částka z tohoto pohledu je opravdu velmi nízká.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Matějů, skutečně by nešlo dodat vysokým školám finance prostřednictvím šetření v rozpočtu?

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
Já nejsem ministr financí, abych vám na tu otázku odpověděl, ale ministr financí říká: Nejde to. Takže já se toho musím držet. A pokud jde o to, zda teď nebo potom, v tom je velmi podstatný rozdíl, a to pan docent Havel velmi dobře ví. Protože, kdybychom řekli teď, tak tím zabráníme mnoha uchazečům o vysokoškolské vzdělání z nižších příjmových pásem se na ty vysoké školy dostat. Zatímco, když je to potom, tak tím zatěžujeme jejich budoucí rozpočty a chápeme to skutečně jako investici. Takže v tom je podstatný rozdíl a v tomto smyslu já bych tedy rozhodně nesouhlasil a tvrdím, že je to daleko sociálnější.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Havle, to pro vás není dostatečný argument?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
No, mně to přijde velice legrační, protože v tuto chvíli byla zavedena spoluúčast ve zdravotnictví. Tato platí okamžitě a každý, kdo je chronicky nemocný, platí pět tisíc korun ročně. Když propočítám školné z hlediska cifer, které byly dávány, tak potom samozřejmě, když se na to podívám prostřednictvím úrokových sazeb a pravděpodobností toho, co kdo bude platit, tak by to školné v hotovosti se rovnalo stejným pěti tisíci korunám, jako se rovná ta spoluúčast v tom zdravotnictví. Pokud pan kolega Matějů chce říci, že toto se stalo sociální bariérou toho, aby byla poskytována zdravotní pomoc, pak k takové konstrukci mu gratuluji.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Matějů, na druhou stranu skutečně v Česku nazrála situace pro zavedení školného? Někteří komentátoři poukazují na to, že by stát měl nejdříve zavést bezúročné půjčky a stanovit jasné podmínky pro jejich splácení třeba i kvůli tomu, aby ty sociální rozdíly nerostly a sociální bariéry tu nebyly pořád pro studium. Nemají pravdu?

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
To je naprosto přesné. Mimochodem komentátoři vycházejí z toho, že my jsme se touto cestou již vydali. V tuto chvíli připravujeme celý komplex opatření. První bude samozřejmě zvýšení podílu těch, kteří mají sociální stipendia na vysokých školách, další je zavedení půjček, samozřejmě nízkoúročených půjček. To znamená, půjček, které nakonec musí garantovat stát a samozřejmě chceme též pokročit v té debatě o zavedení spoření na vzdělání s podporou státu. Tam se to lehce teď komplikuje po vyhlášení pana premiéra, ale to ještě nevíme přesně, jak to myslel, zda nebude případně možné použít toho stavebního spoření, toho konceptu právě na spoření na vzdělání. Až toto všechno budeme mít a s tím trochu víc spěcháme a počítáme, že do roku 2010 by tyto produkty pro vysokoškoláky byly připravené, pak samozřejmě už ta situace pro zavedení spoluúčasti je mnohem příznivější. Zdá se, že i ta časová posloupnost, v roce 2010 bychom měli tyto produkty, snížili bychom bariéry přístupu k vysokoškolskému vzdělání zejména a v nízkopříjmových vrstev a pak by se dalo v roce 2010, protože teď už je stejně debata už velmi platonická, protože víme, že vládní prohlášení ho neumožňuje zavést, ale budeme připraveni ho zavést tím způsobem, který se osvědčil všude v zahraničí, kde skutečně, když bylo zavedeno touto formou, o které mluvíme, nikde to sociální bariéry nezvýšilo. Takže jdeme konsekventně, jdeme logicky přesně tak, jak komentátoři uvažují.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Havle, pokud by to prostředí bylo skutečně uzpůsobeno tomu, aby zde fungovaly bezúročné půjčky pro studenty a tak dále, byly nastaveny podmínky, zvedl byste jako stínový ministr školství za ČSSD ruku pro podobnou reformu?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
No, mně to přijde komické, protože já jsem propočítal ty náklady těch opatření, a pokud budete dělat spoření zvýhodněné pro studenty za stejných podmínek jako spoření stavební, tak bude vás to ročně stát zhruba čtyři miliardy korun. Vedle toho vám ovšem školné vynese dvě miliardy korun, tak to je podle mého názoru pro státní kasu naopak dvoumiliardová ztráta a peněz potřebuju daleko daleko více. Ten koncept ekonomicky nedává smysl.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pan Matějů vrtí hlavou, má zřejmě jiný výpočet.

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
Ne, jaksi vždycky mě zaráží, že pan kolega Havel vychází z propočtů, ačkoliv od nás si žádná čísla nevyžádal. My to propočty děláme též. Takže já těžko mohu na jeho výpočty jakýmkoliv způsobem reagovat, nevím, z čeho vychází. Vždycky tvrdil, že toto zavedení toho systému odloženého školného bude nesmírně drahé a náročné. Totéž zavedení půjček tímto způsobem splácených. V Maďarsku to provedli pod vedením pana profesora Baara /nesrozumitelné/ a ukazuje se, že pouze jedno a půl procenta z té celkové, z toho objemu půjček, které dostávají studenti, je potřeba věnovat na chod toho systému. Takže ty propočty pana docenta Havla prostě nevím, z čeho vychází. Ale ve chvíli skutečně se tomu začali věnovat renomovaní ekonomové a spočítali to pro Maďarsko, tak najednou se ukáže, že stačí jeden a půl procenta té celkové sumy a ten systém funguje. Takže je to zbytečný strašák, že to bude drahé a podle mého soudu, vyčkejte na propočty, které uděláme. Ve chvíli, kdy to bude možné mít ty parametry, které nám povolí například ministerstvo financí a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Havle, já se ještě vrátím jednou jaksi k obecnější otázce. V Česku roste poptávka po vzdělání, to víme všichni. Na druhou stranu rostou i náklady na studium, sám jste to říkal a vypočítával, a s nimi samozřejmě rostou i sociální bariéry k přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. Je skutečně možné podle vašeho názoru tenhle rozpor vyřešit jenom navyšováním peněz, přílivu peněz do vysokého školství ze státního rozpočtu?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Tak vysoké školy mají samozřejmě více zdrojů peněz, ale je otázkou, jestli je produktivní v tuto chvíli, aby peníze platili studenti. Když se podíváte na to, jak vypadá mediánová mzda v České republice, je to sedmnáct tisíc korun hrubého, více než polovina obyvatel České republiky bere sedmnáct tisíc korun a méně. A náklady na jednoho vysokoškoláka už dneska má rodina mezi pěti tisíci až sedmi tisíci korunami. Takže představa, že do toho přihodí další náklad, který se bude notabene splácet právě v okamžiku, kdy ten vysokoškolák má začít splácet hypotéku, a kdy má založit rodinu a kupovat kočárek, tak to mi nepřijde příliš vtipné.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Matějů, není na druhou stranu tohle oprávněný argument? V Hospodářských novinách jsem se dočetla ve vašem textu, vy jste zmiňoval, že uvažujete o splácení školného už při výši minimální mzdy. Použiji otázku, která na toto téma padla také v Hospodářských novinách. Kterého studenta by těšil výhled na splácení dluhu už při osmitisícovém výdělku? Co by mu zbylo?

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
Ten údaj o tom, že to bude z minimální mzdy, není z mého článku, není ze žádného mého výroku. Je to z článku, který napsal někdo jiný o tom, co já jsem údajně řekl a ten pán to popletl. My jsme říkali, že by bylo vhodné, aby nízkoúročená půjčka právě proto, že bude velmi nízko úročena, tak ta už by se začínala, myslím tím půjčka na životní náklady, ve velmi nízké výši zhruba dva tisíce měsíčně. Takže tato by se měla pravděpodobně splácet již z minimální mzdy, nikoliv odložené školné. Tam se vždycky uvažuje o tom, že z průměrné a spíše vyšší. Takže to je podstatný rozdíl, takže já jsem nikde neřekl, že školné by se splácelo z minimální mzdy. Nehledě na to, že to, co říkal pan docent Havel, ve chvíli, já chápu jeho údaj o té mzdě, kterou nám tady před chviličkou tak dojemně sděloval, že nebude na kočárek, ale je přece známo, že ze statistického úřadu a z posledních dat, že příjem, průměrný příjem vysokoškoláka s magisterským diplomem je u nás třicet devět tisíc a říkám průměrný a u člověka, který dosáhl pouze maturity dvacet tři tisíc, to je ohromný rozdíl. Teto rozdíl mimochodem svědčí o tom, jak ohromná je to investice studovat na vysoké škole a myslím si, že ono odložené školné, tento druh spoluúčasti, který vlastně zatíží ten budoucí příjem a nikoliv, jak říká dojemně pan docent Havel, zatíží rodiče, to je přesně, co nechceme. My chceme odpoutat rozhodování o studiu od příjmu rodičů. Proto mluvíme o odloženém školném. Takže, když vidíte ten ohromný rozdíl mezi těmi dvěma jaksi osobami, tedy osoba s maturitou a s magisterským diplomem, vidíte, že ten prostor pro to splácení tam přeci jenom je. Neříkám, že okamžitě po ukončení vysoké školy. Ale vy víte dobře, že ten prostor dává, nebo vidíte, že určitý prostor tady skutečně je.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Havel, vy jste zmiňoval v té své předchozí odpovědi také další zdroje financování pro vysoké školy. Nakolik by problémy vysokého školství mohlo posílit větší zapojení soukromých firem do financování vysokých škol?

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Tak ono záleží na typu školy. Na řadě vysokých škol ty soukromé zdroje hrají poměrně vysokou roli, a pokud se podíváte na špičkové americké univerzity, tak zhruba na některých z nich čtyři pětiny těch zdrojů jsou zdroje které jdou především do výzkumu. Na všech těch školách zdroje, které pocházejí ze školného jsou samozřejmě minoritní. A i v České republice školy jednak musí dělat výzkum, ať už je to výzkum, který je placený z jiných zdrojů a z veřejných tedy kapse, anebo výzkum, který je určen soukromým institucím a pak je zcela evidentní, kdo ten výzkum platí. I to je věc, která stále ještě dostatečně u nás využita není.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Pane Matějů, poslední otázka pro vás. Vy sám osobně, myslíte si, že vaše plány skutečně mají šanci uspět třeba i v rámci samotného ministerstva? Vy sám jste zmínil, že v programu Strany zelených a vůbec ve vládním programu je placení školeného vyloučeno. Řekl jste, že by to byla věc až příští vlády po roce 2010. Nicméně skutečně se za vás ministr Liška postaví, když on sám tedy slibuje i jeho strana, že školné na vysokých školách nebude?

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
Ale naše dohoda je poměrně jasná a my jsme jí také publikovali. My víme, že do roku 2010 se školné u nás zavádět nebude, ale také jsme se dohodli na tom, že nebudeme bránit debatě o tom, jak by případně mohlo vypadat, kdyby se u nás jednou zavedlo. Já se jenom obávám, že postupně, když se díváme okolo sebe v Evropě, tak jedna země za druhou k tomuto systému prostě přistupuje a mám pocit, že tím pádem tyto vysokoškolské systémy se budou stávat stále efektivnější a my budeme čekat. Ale určitě se to vyplatí i počkat.

Lenka KABRHELOVÁ, moderátorka
Hosty Radiofóra byly sociolog Petr Matějů, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství ta také stínový ministr školství za sociální demokracii Jiří Havel. Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor.

Jiří HAVEL, stínový ministr školství /ČSSD/
Na shledanou.

Petr MATĚJŮ, ředitel analyticko-koncepčního odboru ministerstva školství, sociolog
Na shledanou.

MŠMT ČR

Navigace

Moje menu

Naposledy čtené články

Vyhledávání

Přepínání jazyků

Spoluúčast při financování vysokoškolského studia

Navigace v sekci

Kontakt pro veřejnost

Podatelna pro veřejnost: