České vysoké školství se musí rozhodnout, jakým směrem se bude vyvíjet. „Může se vydat skandinávskou cestou, která nepočítá se školným a privátním financováním, nebo britskou, která je zavedla," uvedl včera šéf analytického odboru ministerstva školství Petr Matějů. Patří k hlavním autorům Bílé knihy terciárního vzdělávání, nad níž skončila půlroční diskuse. Do dvou týdnů bude na základě připomínek veřejnosti a akademické obce vypracována její druhá verze. Poté vznikne věcný záměr vysokoškolského zákona. Finanční kondici vysokých škol by měly především vylepšit peníze ze soukromé sféry. Větší provázanost s praxí má podpořit nově pojaté manažerské řízení univerzit. Rektor má být vybírán bez účasti studentů na sedm let a nemusí být ani členem pedagogického sboru. Klíčové slovo v řízení a financování VŠ bud mít správní rada složená i ze zástupců podniků.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu, generální ředitel Siemens ČR Pavel Kafka Deníku řekl, že úroveň absolventů není dobrá. „Z jedné třetiny jim chybějí znalosti, což v podniku dohoní, ale ze dvou třetin postrádají nasazení, samostatnost, schopnost adaptovat se na nové prostředí, zapojit se do týmové práce. Velmi by jim prospělo duální vzdělávání německého typu, kde se během několika semestrů střídá po šesti týdnech výuka a praxe," konstatoval Kafka.
Spokojenost zaměstnavatelů bude jedním z hodnotících kritérií vysokých škol. Žebříčky jejich úspěšnosti se mají pravidelně zveřejňovat.
Školné po roce 2010
„Školné na veřejných vysokých školách není pilířem chystaných změn, do roku 2010 uzákoněno nebude, ale rozhodně pomůže k větší konkurenceschopnosti škol i jejich větší otevřenosti," řekl Matějů na včerejší konferenci, která se zabývala vyhodnocením připomínek k první verzi Bílé knihy. Podle něj současný systém řadí Česko mezi státy s nejnižším počtem vysokoškoláků ze sociálně slabších vrstev. Profesor Rudolf Haňka sdělil, že zatímco na jeho mateřské Cambridžské univerzitě je podíl těchto posluchačů 12,6 procenta, v Česku jich průměrně studuje kolem osmi procent. Matějů argumentuje také tím, že investice do vzdělání je nejlukrativnější. Školné by absolvent splácel až po dosažení průměrného příjmu v dané profesi. Náměstek ministra školství pro VŠ Vlastimil Růžička zdůraznil, že o školném může být řeč až po zavedení zákona o finanční podpoře studentů.
Všechny platby, na něž má vysokoškolák nárok, by měly zůstat jemu. Rodičovský přídavek 890 korun by se stal studijním nevratným grantem, zvýšilo by se sociální stipendium. Posluchač by si mohl od státu ještě půjčit zhruba dva tisíce korun měsíčně.
