Čeští vysokoškoláci by už za dva roky mohli dostávat od státu bezmála tři tisíce korun měsíčně. Počítá s tím systém grantů a půjček na studium, který chce zavést ministerstvo školství.
Rodina, která má více dětí, nemůže často všem hradit náklady na studium. Proto chci ještě do konce roku předložit sněmovně systém půjček, studijních grantů a spoření na studium," říká ministr školství Ondřej Liška.
Nyní se řada lidí z chudších na vysokou školu ani nehlásí, protože by na studiích neměli z čeho žít. Vytváří se tak sociální bariéra, za kterou Česko kritizuje i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Podle této organizace jsme na jednom z posledních míst v prostupnosti vzdělání. To chceme změnit," řekl šéf analytického odboru na ministerstvu školství Petr Matějů. „Je nejvyšší čas. Bankovní půjčky na studium jsou vysoce úročené (12 až 15 %) a pro mladého člověka, který zakládá rodinu a chce si vzít třeba půjčku na byt, je to finanční zátěž, která mu bude komplikovat život," dodává tajemník Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.
Jaké změny čekají vysokoškoláky? |
|
Rektor Technické univerzity v Liberci Vojtěch Konopa je přesvědčen, že navrhované půjčky, granty a sociální i prospěchová stipendia zcela jistě umožní studovat daleko většímu počtu uchazečů. „Pokud sečteme všechny benefity, dostaneme se k částce zhruba 5000 korun měsíčně, což jsou například na naší škole měsíční výdaje studenta. Má to však háček: škola z těchto peněz nebude mít nic. Proto jsem pro provázání půjček a školného, což by zvýšilo motivaci studentů i pedagogů a napomohlo i modernizaci výzkumných pracovišť na školách," dodává Konopa.
S jeho názorem souhlasí i Matějů. „Nejsme tak bohatá ekonomika, aby lidem studium hradil jenom stát, jako je to třeba ve Skandinávii. Školné by mohlo finančně přilepšit hlavně humanitním oborům, které kvůli nízkým nákladům na výuku dostávají od státu méně peněz než obory technické, a několik tisíc za každého studenta by humanitním školám výrazně navýšilo rozpočet."
V Bílé knize terciárního vzdělání, která se má stát základem nového vysokoškolského zákona, je na financování studentů i škol kladen velký důraz. „Každý student bude mít nárok na základní studijní grant (ZSG). Jeho výše bude stejná po celou standardní délku studia, bez ohledu na typ studijního programu na veřejných i soukromých vysokých školách," vysvětluje Simona Weidnerová z Institutu sociálních a ekonomických analýz (ISEA). Finanční prostředky na ZSG by vláda získala rozpočtově neutrálním převedením různých forem současné nepřímé podpory rodičům. „Jako motivaci k včasnému dokončování studia zakotvuje Bílá kniha i mechanismus postupného překlápění ZSG do tzv. zvláštní půjčky, pokud by student překročil standardní délku studia," dodává tisková mluvčí MŠMT Blanka Javorová.
Každý student bude mít nárok na základní studijní půjčku (ZSP), a to ve všech typech programů, ve všech formách (prezenční, kombinované, distanční) včetně studentů soukromých vysokých škol. ZSP by měla mít dvě části - ZSP na životní náklady a ZSP na úhradu školného. Strop ZSP na životní náklady by měl být odvozen od oficiálního životního minima a maximum roční a celkové výše půjčky by se od jistého věku mělo snižovat. Doba trvání nároku na ZSP na životní náklady by měla být omezena na dobu standardní délky studia plus jeden rok.
S plošnými finančními podporami však nesouhlasí většina studentů veřejných vysokých škol. „Nevidím důvod, proč by měly dostávat půjčky i studenti soukromých vysokých škol. Jejich rodiče mají tolik peněz, že jim mohou platit desetitisícové školné, a co by se tady ušetřilo, o to by se mohly zvýšit studijní půjčky pro nás," tvrdí Kamila Jandová z Masarykovy univerzity v Brně.
Vojtěch Konopa oponuje: „Jsem pro stejná pravidla hry, to ale znamená zavedení stejného normativu na obou typech škol."
Na knihy, jídlo, stravu či bydlení už dnes vysokoškoláci v průměru platí 6500 korun měsíčně. Podle návrhu by mohli získat půjčku dva tisíce korun. Za třicet měsíců studia, což odpovídá tříletému bakalářskému studiu, by tak vysokoškolák dlužil státu 60 tisíc korun. Splácet by je začal ve chvíli, kdy začne vydělávat víc než osm tisíc korun měsíčně.
„Splácení se zastaví ve chvíli, kdy absolventi budou na mateřské dovolené nebo v nevýhodné finanční situaci. Také úroky by měly být nižší než tržní. O jejich výši se teprve diskutuje s ministerstvem financí," vysvětluje ministr Liška.
Dluh by za studenta mohl splatit i budoucí zaměstnavatel a odečíst si ho z daní. Za veřejně prospěšné profese, například za učitele, by část dluhu splácel i stát. Na vzdělání by si student mohl podle návrhu s podporou státu také dopředu výhodně spořit. Stát by mu mohl přispívat 15 procenty z částky, kterou si ukládá.
Navíc by každý vysokoškolák měsíčně dostával na ruku grant 890 korun. Tuto částku si nyní mohou rodiče dítěte odečíst z daně. Pokud by se však student na škole „poflakoval", grant by se stal půjčkou. Totéž by platilo pro sociální stipendia. To by mělo studenty motivovat, aby školu v termínu dokončili.
Měli by studenti na veřejných vysokých školách platit školné? Pomohlo by to rozšíření vysokoškolského vzdělání? Podělte se o názor.
