Do voleb by mohly projít dvě části reformy. * Kromě a spoření a půjček pro vysokoškoláky i nižší daně pro firmy, které investují do výzkumu.
Mladí lidé, kteří chtějí studovat na vysokých školách, mají nyní větší šanci, že si na nákladné vzdělání budou moci půjčit peníze a výhodně spořit. Byznysmeni budou mít navíc větší motivaci investovat do škol peníze, protože jim ministr financí Miroslav Kalousek ještě do voleb přislíbil daňové úlevy. To jsou dvě věci z reformy vysokého školství, které by mohly projít do voleb.
»Příští rok bychom mohli spoření a půjčky převést do věcného záměru zákona,« říká Kateřina Böhmová, mluvčí ministerstva školství, které včera představilo finální verzi Bílé knihy - reformy vysokých škol pro příštích dvacet let. Ta kromě peněz pro studenty řeší například i reformu výzkumu, změny v řízení univerzit či rozdělení škol na tři typy: výzkumné, vzdělávací a profesně orientované na bakalářské obory.
Spoření od narození
»Netajíme se tím, že chceme odložené školné, protože student se bude chovat mnohem zodpovědněji. Bez půjček a spoření to ale nepůjde,« potvrzuje i náměstek ministra financí Peter Chrenko.
Poradenská firma KPMG nyní zpracovala studii, jak by mohlo výhodné spoření a studentské půjčky v českém prostředí vypadat. Podle ní by rodiče mohli svým dětem spořit již od narození do jejich 26 let. Peníze by museli ukládat nejméně tři roky a to každý měsíc minimálně dvě stě korun.
Stát by spoření ročně dotoval částkou dva tisíce korun. Student by mohl začít čerpat peníze po předložení potvrzení o studiu na vysoké škole. Pokud by na školu nakonec nenastoupil, peníze by mohl využít například na penzijní spoření. Na knihy, jídlo, stravu či bydlení už dnes vysokoškoláci v průměru platí 6500 korun měsíčně. I na takové náklady by si student mohl výhodně půjčit s nízkým úrokem, na který by přispíval i stát. Půjčky by byly výhodné i pro placení školného.
Tak například: student bude školu navštěvovat pět let, za rok školy zaplatí 25 tisíc korun. Dluh studenta bude s úroky po šesti letech od začátku studia 156 203 korun. Peníze tak bude absolvent splácet měsíčně částkou 2500 korun zhruba pět až šest let. Peníze by začal vracet nejdéle do šesti let od začátku studia a také ve chvíli, kdy jeho mzda dosáhne 1,3násobku průměrné mzdy v daném roce.
Dluh od absolventů by stát vybíral přes daňovou správu a peníze by studentům chodily jednou za půl roku přímo na jejich účty.
Peníze na půjčky, granty či stipendia má poskytovat jedna nezávislá instituce, kontrolovaná státem - Centrum správy financování terciárního vzdělávání. Lidé by si na studia mohli půjčovat nejdříve od roku 2010. Půjčky na studium nabízí většina vyspělých zemí.
Byznysmeni do škol
Se školskou a daňovou reformou by si měly polepšit i firmy, které se zapojí s univerzitami do výzkumu. Za dobré nápady a investované soukromé peníze do vědy by měly úlevu na daních. Navíc se budou podílet na výuce ve školách, aby studenti byli připraveni na praxi.
»Plně podporujeme reformu školství. Potřebujeme odborníky, kteří budou mít akademické znalosti, ale také schopnosti manažerů,« říká Zbyněk Frolík, ředitel společnosti Linet a člen Rady pro výzkum a vývoj.
»Pokud mají školy vychovat studenty schopné uspět na trhu, bez spolupráce s odborníky z byznysu se neobejdou,« podotýká i Pavel Kafka, generální ředitel Siemens.
Univerzity by měly také víc připomínat firmy: při zachování role senátů v rozhodování o akademických záležitostech by se na jejich řízení více podílely správní rady, kde by seděli i byznysmeni. Ti by měli tlačit na lepší výsledky. »To je zcela běžná praxe ve vyspělých státech. Zvyšuje se kvalita a škola je více konkurence schopná,« upozorňuje Jan Švejnar, profesor ekonomie na Michiganské univerzitě.
Zapojení firem do řízení škol se však rektoři brání. Bojí se, že by školy byly závislé na zájmech podnikatelů. »Jak zajistíte, že lidé z firem, kteří budou sedět v radách, si nebudou přihrávat vlastní kšefty?« ptá se Jiří Nantl, kancléř Masarykovy univerzity.
