Tisíce českých studentů se v těchto dnech ve stresu chystají na velmi důležitý okamžik: budou skládat státní závěrečné zkoušky. Už za pár let by se jim od několikatýdenního "šprtání" mohlo ulevit. Může se totiž stát, že státnice budou úplně zrušeny.
Důvod? "Pokud u nás bude dobře fungovat kreditový systém podle evropského modelu, státní zkoušky budou nadbytečné," vysvětluje kancléř Masarykovy univerzity v Brně Jiří Nantl. Právě on patří do skupiny odborníků, která chce rušení státnic navrhnout.
Bílá kniha se mění v zákon
Ministr školství Ondřej Liška před dvěma týdny zveřejnil svou představu o tom, jak by měly v budoucnu vypadat vysoké a vyšší odborné školy (tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání). Stojí v ní například, že by se po roce 2010 mělo na univerzitách platit školné; bude však zavedeno až poté, co vznikne systém podpory chudších studentů.
Co všechno by se mohlo změnit
- státní zkoušky: budou zrušeny, studenti své dovednosti a znalosti prokáží už při skládání jednotlivých zkoušek
- zjednoduší se uznávání zahraničních studií: zatímco dnes musí každý, kdo studoval v cizině, absolvovat složitou nostrifikaci (ta potvrdí, že vzdělání je dost kvalitní), v budoucnu by uznávání provedla sama škola - například tím, že by bakaláře pustila do svého magisterského programu
- zruší se habilitace a profesury: titul docenta a profesora by už nebyl "doživotní", ale pojil by se k určité pracovní pozici; docentem by se tak mohl stát i člověk, který po skončení studií působil v praxi, a ne jen dlouholetý akademik, jak tomu je dnes
Odborníci nyní připravují "transformaci" Bílé knihy v chystaný zákon o terciárním vzdělávání. Tým, jehož členem je i Nantl, zvažuje hned několik možných změn ve vysokém školství (viz box). Jednání o konkrétních návrzích budou pokračovat i v následujících měsících.
Rušení státnic?
"Bez státních zkoušek se obejdete například ve Spojených státech, ve Švédsku nebo v Británii," upozorňuje Nantl. Podle něj se systém vysokoškolského studia měl změnit tak, aby nebyly nutné. V budoucnu bude mít každý obor stanovený profil absolventa, a k tomuto profilu se student dopracuje získáním stanoveného počtu kreditů a obhajobou závěrečné práce.
Změnit předměty tak, aby přispívaly ke tvoření profilu absolventa, školy stejně musejí - počítají s tím zaváděná celoevropská pravidla. "A pokud bude dostatečně zajištěna kvalita vzdělávacího procesu, budou státnice zbytečné," vysvětluje Nantl.
Zrušení státnic by navíc školám ušetřilo spoustu peněz i organizačních problémů. "Školy se neshodují ani v tom, zda započítávat státnice do současného kreditového systému," upozorňuje Nantl.
Státnice jsou obstarožní
A co na to akademici? Například Janu Jirákovi, studijnímu proděkanovi Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, by zrušení zkoušek v současné podobě nevadilo. Podle něj ústní státnice "začínají být obstarožní".
Považuje ale za nutné prověřit, jestli mladý člověk své znalosti umí používat a propojit. "Podporoval bych zavedení takzvaných klauzurních prací. Student by měl třeba celé dopoledne na to, aby s využitím knihovny a internetu napsal práci, v níž by syntetizoval poznatky z jednotlivých kurzů," vysvětluje Jirák.
