Na základě analýzy jednotlivých mediálních výstupů jsme pro vás připravili výběr nejčastějších omylů a nedorozumění souvisejících s Bílou knihou terciárního vzdělávání (BKTV) a připravovanou reformou vysokého školství. Na tomto místě se snažíme vysvětlit, v čem dezinterpretace spočívají.
OMYL: "Vláda zavádí školné."
SKUTEČNOST: Vláda školné NEZAVÁDÍ a ani to neměla v úmyslu.
Existence Bílé knihy terciárního vzdělávání neznamená zavedení školného a nemůže být tudíž chápána ani jako porušení programového prohlášení vlády (popř. volebního programu Strany zelených). Jde o strategický materiál, který má ukázat možná řešení týkající se reformy terciárního vzdělávání. Otázka školného je velmi závažná a nelze ji vyřešit jednoduchým odmítnutím bez fundované analýzy a na ní založené seriózní diskuze. Při přípravě reformy terciárního vzdělávání je povinnost takovou kvalifikovanou debatu vést. Vláda se drží svého programového prohlášení, které jasně říká, že školné v tomto funkčním období nezavede.
Další kolo debaty o zavedení školného bude aktuální nejdříve za pět let. Tedy až poté, co bude zavedena finanční podpora studentů. Teprve pak nastane ten správný čas vyhodnotit, zda by za daných podmínek školné neznamenalo sociální bariéru. Reforma terciárního vzdělávání bude každopádně postavena tak, aby mohla fungovat se školným i bez něj.
VÝTKA: "Bílá kniha terciárního vzdělávání je zpolitizovaná."
SKUTEČNOST: Politizace BKTV se dopouštějí především ti, kteří ji apriorně odmítají, a to bez jakýchkoliv argumentů.
Prosazení zákona o terciárním vzdělávání nutně musí být politickou záležitostí. Laciné zpolitizování bez věrohodné argumentace však vysokým školám jen uškodí. Kontroverze, které BKTV vyvolává, jsou samy o sobě důkazem, že jde o první materiál, který má skutečně reformní rozměr. Diskuzi je ale třeba vést nepředpojatě a se znalostí věci, nikoli kvůli získání politického kapitálu. Politizace reformy vysokého školství, o kterou se někteří opoziční představitelé snaží, povede k tomu, že se vysoké školy stanou rukojmím předvolebního boje. Z toho možná něco vytěží jednotliví politici či politické strany, nikoli však vysoké školy samotné .
OMYL: "Reforma omezí autonomii a samosprávné principy řízení vysokých škol."
SKUTEČNOST: Reforma má za cíl naopak prakticky ve všech směrech posílit samostatnost vysokých škol.
BKTV nepočítá s omezením institucionální autonomie vysokých škol ve vztahu ke státu. Naopak samostatnost
vysokých škol zvyšuje, a to takřka ve všech směrech. Reforma usiluje o posílení autonomie a změnu jejího
charakteru způsobem, který naléhavě doporučují experti OECD a po kterém volají i tzv. externí aktéři (zaměstnavatelé,
neziskový sektor atd.). Vyšší míra autonomie vysoké školy je v BKTV projektována v oblasti nabídky studijních
programů a oborů, akademické kariéry, v investičních aktivitách a ve struktuře a obsahu vnitřní
legislativy. Kritikům vadí navrhované změny ve volbě rektora a v jednání o klíčových strategických a
legislativních dokumentech školy. Tímto krokem se BKTV snaží změnit jistou uzavřenost vysokých škol
a těsněji je propojit se společností.
Zdůrazňujeme, že vliv vnějšího prostředí na instituci terciárního vzdělávání se bude lišit podle
jejího konkrétního zaměření. Zásadnější změnu spojenou s uplatněním externího vlivu lze tedy očekávat
u institucí zaměřených na profesní přípravu. Je tedy poněkud paradoxní, že BKTV v této věci
nejvíce kritizuje univerzita, která je světu profesního vzdělávání velmi vzdálena a změna by se jí
dotkla minimálně.
VÝTKA: "Reforma zapomíná na humanitní fakulty."
SKUTEČNOST: Bílá kniha není adresná k žádným oborům nebo fakultám. Teprve nyní, během přípravy zákona o terciárním vzdělávání, se věnujeme specifickému postavení oborů v reformě.
BKTV je strategický materiál, který nahlíží na vysoké školství jako celek. Neřeší a ani nemůže řešit konkrétní problémy jednotlivých jeho částí či směrů. Je třeba nejdříve stanovit obecná pravidla a na jejich základě pak určit způsoby a mechanismy řešení problémů konkrétních oborů či fakult. Je však třeba říci, že špatný finanční stav mnohých humanitních fakult není způsoben jen nedostatkem finančních prostředků. Svou roli někdy hraje také nezodpovědné vedení, neorganizované a nepromyšlené zakládání nových fakult atd. Mnohé humanitní fakulty jsou naopak úspěšné nejen odborně a pedagogicky, ale také finančně. Právě situace některých vysokých škol a jejich fakult dává nejpádnější argumenty pro potřebu kvalitnějšího a odpovědnějšího managementu jak na úrovni celých vysokých škol, tak jejich jednotlivých součástí.
VÝTKA: "Proč není kvalita pedagogů řešena prostým zavedením individuálních smluv podle kvality?"
SKUTEČNOST: Tomuto opatření nic nebrání již dnes.
Aby však bylo skutečně efektivní, je třeba zavést systém nezávislé evaluace a autoevaluace, s nimiž počítá připravovaná reforma terciárního vzdělávání.
OMYL: "Při tvorbě věcného záměru návrhu zákona MŠMT nespolupracuje s vysokými školami."
SKUTEČNOST: Intenzivní spolupráce s vysokými školami na tvorbě věcného záměru probíhá a MŠMT s nimi komunikuje na všech úrovních.
O nutnosti spolupráce při tvorbě věcného záměru zákona nikdo nepochybuje. Rada vysokých škol i Česká konference rektorů mají své zástupce ve skupině připravující věcný záměr návrhu zákona o terciárním vzdělávání.
OMYL: "Bílá kniha nebyla konzultována s akademickou veřejností a k jejímu zveřejnění došlo pozdě."
SKUTEČNOST: BKTV je s veřejností, zejména akademickou, široce diskutována od ledna 2008, její teze dokonce ještě déle.
Bílou knihu měly v několika fázích její přípravy k dispozici všechny reprezentativní orgány VŠ i VOŠ a průběžně k ní dávaly připomínky. Tyto připomínky byly zpracovávány nejen standardním způsobem vnitřního a vnějšího připomínkové řízení, ale i formou seminářů a konferencí, které probíhaly v průběhu roku 2008.
VÝTKA: "BKTV je špatně načasována, hovořit o školném v době krize je nevkusné."
SKUTEČNOST: Jak již bylo mnohokrát řečeno, vláda školné nezavádí a nezavede.
Co se týče přípravy reformy vysokého školství obecně, jedná se o jedno z nejužitečnějších protikrizových opatření vůbec (viz příklad Finska), byť jeho efekty jsou nutně dlouhodobějšího charakteru.
OMYL: "Bílá kniha není vůbec potřeba, neboť existuje zpráva OECD na dané téma."
SKUTEČNOST: Zpráva OECD a Bílá kniha jsou dva naprosto odlišné materiály.
Materiály OECD jsou jedním ze zásadních analytických podkladů pro BKTV. Bílá kniha je především strategický dokument. pro vznik dvou zákonů - zákona o terciárním vzdělávání a zákona o finanční pomoci studentům.
OMYL: "Bílá kniha mechanicky přebírá zahraniční zkušenosti bez ohledu na specifika českého akademického prostředí."
SKUTEČNOST: Autoři BK vycházeli v mnoha ohledech ze zahraničních zkušeností a z doporučení expertů OECD, nicméně s ohledem na situaci sektoru terciárního vzdělávání u nás.
Pravdou je, že realizace některých návrhů bude prověřena a rozpracována v rámci přípravy věcného záměru zákona a při zpracování paragrafovaného znění. Legislativní zpracování bude respektovat konkrétní podmínky a nepochybně půjde i o hledání kompromisů. Řadě kritiků malé konkrétnosti BKTV je možné nejlépe odpovědět cimrmanovským "Das ist nur die erste Phase".
OMYL: "BKTV a na ni navazující reforma terciárního vzdělávání neřeší otázku dlouhodobého podfinancování vysokého školství ze strany státu."
SKUTEČNOST: Reforma terciárního vzdělávání počítá s navýšením prostředků z veřejných rozpočtů jako s klíčovou podmínkou.
BKTV několikrát upozorňuje na dlouhodobý stav podfinancování vysokého školství. Pro vytvoření globálně konkurenceschopného systému terciárního vzdělávání bude nutné navýšit prostředky z veřejných rozpočtů. K tomu, aby byly efektivně využity, je třeba však změnit mechanismy financování (např. pomocí zavedení kontraktového financování) a řízení vysokých škol.
