DÁLE ČTĚTE:
18. února 2009 byl pracovní skupině pro přípravu věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání představen pracovní návrh zásad věcného záměru. Skupina z něj projednala a připomínkovala části věnované především struktuře systému a možné integraci vyšších odborných škol (VOŠ), řízení vysokých škol (VŠ), roli akademických senátů a postavení správních rad.
Na dalším setkání, které proběhlo 4. března, byly projednávány části věnované zejména otázce akreditací, hodnocení kvality a postavení tzv. Rady vlády pro terciární vzdělávání.
Výsledkem uvedených dvou jednání byla celá řada připomínek, které byly následně zakomponovány do první verze návrhu. Ta vedle zmíněných oblastí obsahuje také části věnované financování. Tato verze bude projednána na dalším setkání pracovní skupiny, které se uskuteční 18. března 2009. S velkou pravděpodobností budou i k tomuto materiálu vzneseny četné připomínky, jež se následně zapracují do další verze.
Konečné práce na návrhu věcného záměru zákona za účasti zástupců VŠ by měly být ukončeny v průběhu dubna, kdy se pracovní skupina sejde dvakrát: 1. dubna, a pak na rozšířeném zasedání ve dnech 22. a 23. dubna, na kterém by měl být materiál dopracován. Teprve poté bude návrh věcného záměru zákona předložen k vnitřnímu i vnějšímu připomínkovému řízení.
Nejvýznamnější návrhy, s nimiž počítá první verze:
1) Sjednocení systému terciárního vzdělávání, které se odráží zejména:
- v zavedení nového typu studijního programu - profesního studijního programu;
- v možnosti vzniku nového typu vzdělávacích institucí - institutů profesní přípravy;
- v povinném zavedení kreditového systému ve všech typech studia;
- ve vymezení základních typů vzdělávacích institucí působících v oblasti terciárního vzdělávání.
2) Nové vymezení role akademických senátů, správních rad a managementu VŠ spojené s posílením autonomie VŠ, přenesením větší zodpovědnosti a stanovením vyváženosti v postavení vnitřních a vnějších aktérů. To se projevuje zejména:
- v posílení postavení rektora;
- ve větší spolupráci mezi akademickými senáty a správními radami, které budou nově společně rozhodovat o volbě rektora, statutu vysoké školy či o dlouhodobém záměru. Návrh je přitom nastaven tak, aby oba subjekty hledaly vzájemný konsensus a nemohly silou prosazovat pouze své návrhy;
- ve výrazném posílení autonomie vysoké školy. Nově by měla rozhodovat o studijních programech, které bude nabízet v rámci akreditovaných studijních oblastí (viz níže), kariérním řádu či nastavení pravidel řízení;
- v dalším posílení klíčových rozhodovacích pravomocí akademických senátů v oblasti akademických svobod, vnitřní struktury VŠ a dalších oblastí souvisejících s každodenním chodem akademického života;
- ve větší zodpovědnosti správních rad za finanční záležitosti (budou např. schvalovat rozpočtová pravidla, roční rozpočty budou však stále v pravomoci senátu) a strategický rozvoj VŠ;
- ve vypuštění Rady vlády pro terciární vzdělávání na základě shody s představiteli akademické obce.
3) Dochází k významné změně, kdy se od akreditací studijních programů a oborů a dokonce i forem studia a akreditací dalších dílčích součástí studijních programů přechází na „institucionální" akreditaci spojenou s hodnocením. Tento obrovský posun, který deleguje na vzdělávací instituce pravomoce v úpravách studijních programů v rámci akreditace celých oblastí studia, tak umožní soustředění potenciálu Akreditační komise právě na důležitou oblast hodnocení (a to důsledně periodického). Přitom zůstávají nástroje na restriktivní opatření u nedostatků v uskutečňování akreditovaných činností. Ve svém důsledku to bude znamenat, že při akreditaci:
- budou zohledňovány spíše výstupní než vstupní parametry (např. počty docentů a profesorů). Dojde tím k výraznému omezení jednoho z největších nešvarů současného systému, kterou je existence "létajících profesorů";
- budou nově akreditovány oblasti vzdělávání a nikoli jednotlivé konkrétní obory a programy jako dosud;
- budou více zohledňována měřítka vnitřní evaluace;
- bude posuzována i kvalita a nastavení takových předpisů, jakým je např. kariérní řád.
4) Změna v pojetí postavení docenta a profesora. Návrh počítá s tím, že pozice docentů a profesorů budou mít charakter funkčních míst. Nově tak budou i profesoři ustanovováni rozhodnutím příslušných orgánů školy, a to na základě jasných hledisek daných kariérním řádem, jehož evaluace bude součástí hodnocení školy i procesu akreditace. Tím se sladí pravidla s naprostou většinou evropských zemí i zemí OECD.
5) Změna v systému financování, která umožní VŠ strategicky plánovat svůj další rozvoj a bude minimalizovat jejich závislost na momentální situaci. Východiskem jsou násleující principy:
- princip agregátní konzistentnosti: zásady nesmí připustit jednání škol a studentů, které by sice parciálně vedlo k institucionální (osobní) výhodě či změkčení podmínek, ale ve výsledku by důsledky nesli ostatní;
- princip maximální předvídatelnosti: prvky smluvního financování;
- princip autonomních regulačních zpětných vazeb;
- princip transparentnosti: dominantní financování podle předem daných kritérií a jejich parametrů a minimální prostor pro ad hoc rozhodování.
Součástí této změny je především:
- zavedení kontraktového financování, které VŠ zaručí garantovaný příjem na období pěti let a stát povede k zodpovědnějšímu definování svých požadavků v oblasti terciárního vzdělávání;
- zahrnutí investičních prostředků do tzv. normativu.
Kateřina Böhmová
ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace
tel.: +420 257 193 566
e-mail: katerina.bohmova@msmt
cz
