Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice
Obsah:
1. Výpis z Usnesení vlády ČR ze dne 6. ledna 1999 č. 2.
2. Předkládací zpráva
3. Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice.
4. Přílohy - statistické tabulky
Výpis z U S N E S E N Í VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 6. ledna 1999 č.2
ke Koncepci státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice
Vláda
I. s c h v a l u j e Koncepci státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice obsaženou v části III předloženého materiálu s úpravou podle připomínky vlády;
II. b e r e n a v ě d o m í jako základní programová východiska pro rozvoj tělovýchovy a sportu v České republice doporučení vyplývající z dokumentů Rady Evropy: Evropské charty sportu a Kodexu sportovní etiky, Evropské charty sportu pro všechny: zdravotně postižené osoby i Doporučení Výboru ministrů R/9516 a R/95/17,
III. u k l á d á ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy, předložit vládě
2. do 31. prosince1999
a/ Návrh "Národního programu rozvoje sportu pro všechny v České republice"
b/ Návrh "Zásad komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentů",
3. do 30. června 2000 návrh zákona o ochraně a podpoře sportu.
Provedou:
ministr školství, mládeže
a tělovýchovy,
vedoucí ostatních ústředních
orgánů státní správy
Předseda vlády
Ing. Miloš Z e m a n, v. r.
Předkládací zpráva
Domácí i mezinárodní ohlas vynikajících výsledků našich olympioniků na XX. olympijských hrách v Naganu i dalších reprezentantů znovu potvrdil význam sportovních úspěchů na velkých.světových a evropských soutěžích pro zvýšení národní hrdosti a prestiže státu. To je však jen jeden z mnoha důvodů, proč je třeba věnovat tělesné výchově a sportu všestrannou pozornost.
Přiměřená pohybová aktivita patří k intervenujícím činitelům zdraví a délky lidského života, kterou není možno jiným způsobem kompenzovat. Vzhledem ke stálému snižování přirozené fyzické zátěže u všech věkových skupin občanů je proto funkce tělovýchovy a sportu v současné době v jejich životě nezastupitelná.
Významná je též úloha tělovýchovy a sportu pro usměrnění agresivity, rozvoj sociálního vědomí a etického kodexu člověka, zejména v jeho dětství a mládí. Jako nejrozšířenější ze všech sociálních aktivit přispívá tělovýchova a sport ke vzniku demokratických sdružení občanů, vede je k aktivitě, toleranci, respektu a spolupráci. Aktivní způsob života patří mezi nejdůležitější a nejefektivnější součásti prevence drogové závislosti, alkoholismu, kriminality a dalších negativních sociálních jevů. Mnohým občanům se zdravotním postižením napomáhá v jejich snaze úspěšně se vyrovnat s jejich handicapem a v integraci do společnosti.
Sport je i přínosem pro národní hospodářství. Odvodem daní ze sportovního průmyslu a služeb získává dnes stát více prostředků, než poskytuje na podporu tělovýchovy a sportu formou dotací. Bez významu není ani vliv sportovního průmyslu, služeb a organizací na počet pracovních příležitostí.
Sport a tělovýchova, zejména vrcholový sport, jsou ve světě v posledních letech výrazně ovlivňovány komercializací, která souvisí s odměňováním účasti a výkonů špičkových sportovců, jejich mediální prezentací a následnou popularitou slučovanou s propagací a reklamou nejrůznějšího zboží. Příklady vrcholových světově populárních sportovců se stávají vzorem pro mládež a ostatní obyvatele k aktivnímu tělesnému pohybu. To je též jeden z kroků, který vede vlády vyspělých zemí k vypracování sportovní politiky, která je zaměřena na zvyšování účasti obyvatel na nejrůznějších pohybových a sportovních aktivitách. Nabídky k aktivní účasti jsou zajišťovány nejen prostřednictvím sportovních klubů ale i na komunální úrovni, kdy se nižší orgány státní správy stávají koordinátory těchto aktivit v rámci svého regionu.
V souladu s těmito přístupy je formulována Evropská charta sportu a Kodex sportovní etiky, jejichž principy respektuje většina vlád evropských zemí. Jejich obsah tvoří doporučení vládám členských zemí Rady Evropy v rozhodujících směrech etiky, organizace a podpory sportu.
V České republice má bohaté tradice především spolková tělovýchova, jež byla vždy vnímána jako specifická součást naší národní kultury. Více jak sto let v různých společensko - ekonomických formacích poskytovala občanům příležitost k projevům národní svébytnosti, hrdosti, vlastenectví i vlastního sebezdokonalování. Účast sportujících se rozlišovala na vrcholovou, výkonnostní a rekreační úroveň ( Sport pro všechny). Těchto tradic a zkušeností je nutné využít v nové koncepci tělovýchovy a sportu u nás.
Předkládaný koncepční materiál si neklade za cíl analyzovat danou problematiku z hlediska ekonomické rozvahy. Případné nároky na státní rozpočet budou komplexně kvantifikovány a uplatněny v rámci plnění navrhovaného usnesení vlády bod III. 2. a/, 2b/ a 3.
Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice
1. SOUČASNÝ STAV TĚLOVÝCHOVY A SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE
A JEHO HLAVNÍ PROBLÉMY
Výsledky sociologického průzkumu, uskutečněného v roce 1995 agenturou Amasia, prokázaly značnou diferenciaci zájmu občanů o aktivní sport. Zjednodušeně řečeno zhruba 1/3 lidí se věnuje sportu soustavně a dlouhodobě, 1/3 příležitostně a 1/3 nesportuje téměř vůbec. Přitom většina si význam sportu uvědomuje a mnozí z nich by se chtěli sportu soustavněji věnovat za předpokladu lepších podmínek. Srovnání těchto výsledků s vyspělými evropskými zeměmi, např. s SRN, Dánskem, Norskem i dalšími, kde vlády a obce sport výrazněji podporují, ukazuje, že situace v ČR je neuspokojivá.
Přitom u dětí a mládeže trvale klesá míra spontánního sportování, vztah ke sportu se u dětí a mládeže stále více polarizuje. Na jedné straně poměrně malá část dětí a mládeže intenzivně sportuje několikrát v týdnu, někdy i každodenně, na druhé straně velká část dětí i mládeže postrádá jakoukoliv fyzickou aktivitu během svého volného času. Soustavně se zvyšují počty zdravotně oslabených dětí, nárůst civilizačních chorob se projevuje i v počtech občanů s částečným invalidním důchodem (144 tis.) a plně invalidních (390 tis.).
1.1. Tělesná výchova a sport na školách
V současné době trpí 41% dětí a mládeže v důsledku sedavého způsobu života a nedostatečné pohybové aktivity nějakým typem zdravotního oslabení. V této situaci 2 hodiny povinné tělesné výchovy týdně pro mladý organismus rozhodně nestačí. Odborníci považují za optimální zajistit pro veškerou mládež 8 - 10 hodin intenzívní pohybové aktivity týdně.
Roku 1990 přijalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) opatření k postupnému rozšíření povinné tělesné výchovy na základních a středních školách na 3 hodiny týdně. Z finančních i dalších důvodů se však nikdy zcela nerealizovalo a v současné době ztratilo účinnost. Navíc došlo k výrazné redukci počtu oddělení zdravotní tělesné výchovy, která umožňuje aktivní zapojení i stoupajícímu počtu zdravotně oslabených žáků. Při úsporných opatřeních byl rovněž zrušen systém sportovních kroužků a sportovních her, který využívalo v roce 1990 380.000 žáků, systém sportovních soutěží a příspěvek státu na lyžařské a sportovně-turistické kursy.
Významné místo při zajišťování volnočasových aktivit dětí a mládeže včetně tělovýchovných a sportovních mají Domy dětí a mládeže.
Na většině vysokých škol došlo po roce 1989 k redukci povinné tělesné výchovy, na některých školách až k přechodu na nepovinnou výběrovou tělesnou výchovu což ve svém důsledku vedlo k značnému snížení počtu sportujících studentů. Nepovinná tělesná výchova na VŠ není dostatečně finančně zajištěna v důsledku nízkého rozpočtu VŠ. V současné době je povinná výuka tělesné výchovy pro studenty 1. ročníků zařazena na 69% , ve 2. na 49 % a ve 3. ročníku na 27% vysokých škol.
Školy jako celek v 75% mají svoje vlastní tělocvičny a hřiště, závažnější situace je na vysokých školách, kde vlastní halu či tělocvičnu má pouze 52% fakult. Většina těchto zařízení je však zastaralá a neodpovídá současným potřebám, svým charakterem, prostředím a atmosférou nemotivuje mládež k aktivnímu sportování.
Tento stav, při současné konkurenci atraktivních nepohybových aktivit /hrací automaty, počítačové hry, reprotechnika, virtuální realita/, přispívá k všeobecnému poklesu zájmu mládeže o sport s často vážnými důsledky rostoucí kriminality, drogové závislosti a nárůstu civilizačních chorob.
Počet žáků a studentů zapojených do pravidelné mimoškolní tělesné výchovy a sportu v ČR je 25 - 30%, což je pouhá polovina zahraničních ukazatelů /ve vyspělých zemích 50-60%/. Za této situace úlohu škol na sebe musí přebírat občanská sdružení v tělovýchově a sportu. I když je ve sportovních spolcích, někdy i opakovaně, zapojeno 915 857 dětí do 18 let, nemohou svým vlivem úlohu škol zcela nahradit. A to i přesto, že na řadě škol vznikly kluby dětí a mládeže sdružené v Asociaci školních sportovních klubů /209 tis.členů/ a v České asociaci akademického sportu /25. tis. členů/.
Nezastupitelnou úlohou školy je rozvíjet talent dětí a mládeže i ve sportu. Po roce 1989 se rozpadl ucelený systém sportovních tříd a sportovních škol. To společně s tím, že současně zanikla centra talentované mládeže ve sportovních organizacích vedlo k tomu, že se výrazně snížila možnost podchycení a kvalitní přípravy budoucí sportovní reprezentace ČR. V současné době je ve sportovních třídách na školách zařazeno cca 15 000 dětí v 15 sportovních odvětvích, ve sportovních gymnasiích 1840 studentů v 17 sportovních odvětvích. Dalších 10 sportů na sportovních gymnasiích zajišťuje všestrannou sportovní přípravu ve sportovních klubech. V důsledku absentujícího systému však vynakládané finanční prostředky většinou nekorespondují s dosahovanými výsledky.
Hlavní aktuální problémy:
- rozdílná úroveň vedení a nedostatečný počet hodin povinné tělesné výchovy na základních a středních školách,
- nedostatečné možnosti aktivního zapojení do povinné školní tělesné výchovy zdravotně oslabených žáků,
- omezení rozsahu povinné tělesné výchovy a nedostatečné finanční zajištění nepovinné tělesné výchovy na vysokých školách,
- zrušení systému sportovních kroužků a sportovních her na školách umožňující širší zapojení žáků a studentů do mimovyučovacích forem sportu,
- výrazné omezení úlohy školy ve vyhledávání a sportovní přípravě talentovaných jedinců,
- převážně nedostatečná spolupráce mezi školou, sportovními spolky a obcemi, vyplývající z toho, že v mnoha obcích neexistují ucelené programy pro rozvoj tělovýchovy a sportu, zejména dětí a mládeže,
· zastaralá sportovní zařízení a absence koncepce jejich účelné výstavby, modernizace a údržby.
· omezená výstavba, údržba a nezajištěný provoz jednoduchých, volně přístupných zařízení, včetně zařízení škol, umožňujících spontánní sportovní aktivity,
- nedocenění možnosti širšího využití školních sportovních zařízení pro mimoškolní sportovní činnost školních sportovních klubů, tak i ostatních občanských sdružení,
- nedostatečná možnost ohodnocení pedagogických pracovníků za práci ve sportovních klubech, což je rozhodující faktor pro zabezpečení pravidelných sportovních aktivit žáků.
1.2. Tělovýchovná a sportovní občanská sdružení
Sportovní a tělovýchovné spolky jsou v českých podmínkách dlouholetou tradiční základnou dobrovolné tělovýchovy a sportu. Na jeho organizaci se každodenně podílejí desetitisíce dobrovolných pracovníků (trenéři, cvičitelé, rozhodčí a funkcionáři) což výrazně snižuje nejen soukromé, ale i veřejné náklady na tuto oblast.
V roce 1990, po zániku monopolní tělovýchovné organizace - Československého svazu tělesné výchovy a po zrušení Zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy byly vytvořeny základní podmínky pro celkovou transformaci tělovýchovného sportovního hnutí. V souladu se Zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů došlo k podstatnému rozšíření různě profilovaných občanských sdružení. Z nich řada navázala na přerušenou činnost /Česká obec sokolská, Autoklub ČR, Orel, Svaz dělnických tělovýchovných jednot Československa apod./, řada z nich v souvislosti s vývojem sportu vznikla nově. Ustavením Unie zdravotně postižených sportovců a Českého hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené se zlepšily podmínky pro sport zdravotně postižených občanů.
V současné době vyvíjí soustavnou sportovní činnost nebo tělovýchovnou spolkovou činnost více jak 20 000 lokálně působících klubů a jednot a více jak 150 sportovních svazů s celostátní působností. Většina z nich se ještě dále spolkově sdružila do střešních sportovních institucí jako jsou např.: Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace sportu pro všechny, Sdružení technických sportů a činností České republiky, Autoklub České republiky a další. Podrobnosti o spolcích v tělovýchově a sportu v přiložených tabulkách.
O rozvoj myšlenek olympismu a o zajištění reprezentace ČR na Olympijských hrách pečuje Český olympijský výbor. S obdobnými funkcemi a posláním ve vztahu k zdravotně postiženým občanům a v kontextu se světovým vývojem byl ustaven Český paralympijský výbor.
Potřeba užší koordinace a zastupování společných zájmů občanských sdružení v této oblasti, zejména ve vztahu ke státu a jeho institucím, přivedla 10 nejpočetnějších zastřešujících organizací a spolků k vytvoření Všesportovního kolegia ČR, které vzniklo v roce 1994.
MŠMT, které je z kompetenčního zákona resortem pro tuto oblast, vytvořilo jako poradní orgán ministra Radu pro tělovýchovu a sport MŠMT, ve které jsou zastoupeni představitelé největších občanských sdružení z hlediska rozsahu a ekonomiky i další odborníci.
Přes všechny tyto možnosti sjednocování názorů spolků a možnosti dialogu mezi státní a nestátní sférou je stávající systém málo účinným / podíl na přípravě zákonných norem, jejich připomínkování, prosazení objektivních potřeb podpory sportu v rozpočtech státu, měst a obcí, řešení otázek materiální základny, systém zdaňování občanských sdružení a další /.
V základních článcích občanských sdružení /klubech, tělovýchovných jednotách/ je hlavní úsilí početných převážně dobrovolných pracovníků orientováno na zajištění existenčních materiálních a finančních podmínek.
Je to dáno zejména tím, že dobrovolné spolky spravují, na rozdíl od mnoha jiných zemí, převážnou část tělovýchovných a sportovních zařízení v ČR, čímž nezbývá čas, ani síly k řešení vlastních otázek sportovní přípravy a organizace sportu.
Úrovni tělovýchovné a sportovní činnosti také nepřispěl faktický rozpad systému základní zdravotní péče o sportovce a zároveň i výsledky privatizace Ústavu sportovní medicíny, které vedly k faktickému rozpadu zdravotního zajištění sportovní reprezentace.
Nedostatečná je podpora státu vědě a výzkumu ve sportu, šíření a výměně informací. V aplikaci nových vědeckých poznatků do metodiky sportovní přípravy se, ve srovnání se zeměmi obdobného postavení z hlediska sportovní úspěšnosti, začínají objevovat prvky zaostávání. Plně se zatím nedaří využívat pro potřeby sportu erudici a vědeckou kapacitu vysokoškolských pracovišť, zejména na sport specializovaných fakult v Praze a Olomouci.
Důvěryhodnosti sportu ve veřejnosti nepřispívá dlouhodobě neřešené otázky etiky sportu, zejména boje proti dopingu. Nepřiměřeně dlouho se řeší postavení Antidopingového výboru ČR a to i přesto, že k této otázce bylo Vládou ČR přijato dne 5. 1. 1996 usnesení č. 12.
Za této situace se jen obtížně spolkům daří získávat nové zájemce o sport, udržet stávající rozsah, zejména mládežnických soutěží, a pečovat v odpovídající kvalitě o přípravu sportovní reprezentace. Proto odborníci, přes některé významné úspěchy českého sportu, stále častěji upozorňují, že současní úspěšní reprezentanti nebudou mít v krátkém čase své stejně úspěšné následovníky.
Proto občanská sdružení v tělesné výchově a sportu hodnotí současný stav jako kritický s tím, že bez podpory státu a obcí je spolková tělovýchova vážně ohrožena, a to zvláště u mládeže.
Hlavní aktuální problémy:
- obecné nedostačující legislativní podmínky pro rozvoj sportu /absence zákona o tělesné výchově a sportu, omezující vliv stávajících daňových a dalších zákonů/,
- malá účinnost mezinárodní spolupráce a spolupráce mezi vládními a nevládními organizacemi,
- neujasněnost spolupodílu státu na financování potřeb tělovýchovy a sportu a z toho pramenící nestabilita zdrojů ze státního a obecních rozpočtů ve víceletém výhledu,
- absence koncepcí výstavby, údržby a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení republikového i místního významu, respektující širší veřejný, komerční i spolkový zájem,
- nedořešení vlastnických otázek u zařízení, které spolky provozují na základě institutu t.zv. trvalého užívání,
- v nedávné minulosti nedostatečné projednávání a prosazování potřeb tělovýchovy a sportu prostřednictvím resortu MŠMT,
- malá mediální podpora veřejno-právními institucemi (Českou televizí a Českým rozhlasem) myšlenek sportu pro všechny, zejména zdravotně preventivní a socializační funkce sportu.
1.3. Státní sportovní reprezentace a příprava sportovních talentů
Dobré výsledky sportovní reprezentace na mezinárodním poli jsou vždy výsledkem dlouhodobé, náročné přípravy sportovců, počínaje výběrem talentů pro sport až po úspěšné vystoupení na olympijských hrách, či jiných světových soutěží. Dosažení těchto cílů předpokládá úzkou součinnost řady státních i nestátních institucí a většinou jsou výsledkem dobře fungujícího komplexního systému.
Po roce 1990 byl tento systém narušen a jeho mnohé funkční články / testování talentované mládeže, sportovní třídy, tréninková střediska mládeže, střediska vrcholového sportu/ byly z politickoekonomických důvodů zrušeny, ačkoliv v mnoha sportovně vyspělých zemích byly rozvíjeny dále /SRN, Francie, Skandinávské země, Rakousko atd./.
Těžiště odpovědnosti za sportovní přípravu reprezentantů ČR je v současné době ve sportovních svazech a jejich oddílech. Podmínky pro jejich činnost pomáhají vytvářet střešní občanská sdružení, Český olympijský výbor a Český paralympijský výbor. Přípravu sportovců k reprezentaci státu podpořilo usnesení vlády č. 371/1993 ke komplexní péči orgánů státu o sportovní reprezentaci. Toto usnesení zlepšilo podmínky pro přípravu sportovců a zajistilo spolupráci resortů vnitra, obrany, školství, mládeže a tělovýchovy na jejich přípravě v resortních centrech. Resortní sportovní centra jsou specializovaná pracoviště, jejichž hlavním úkolem je vytváření personálních, sociálních a ekonomických podmínek pro přípravu vybraných špičkových sportovců ke sportovní reprezentaci státu. Jejich podíl na úspěšnosti státní sportovní reprezentace je značný.
Všechna tato opatření však nevytvářejí ucelený systém a podle názoru mnoha odborníků přes některé významné úspěchy českého sportu nebudou mít současní úspěšní reprezentanti v krátkém čase své stejně úspěšné následovníky.
Hlavní aktuální problémy:
- absence uceleného, vnitřně propojeného systému od vyhledávání a péče o sportovní talenty k vrcholové sportovní přípravě,
- nízká úroveň podpory sportovních talentů, zejména z sociálně slabšího prostředí /mladé rodiny, zdravotně postižená populace/,
- nedostatečná síť specializovaných sportovních středisek pro přípravu reprezentantů a jejich finanční a materiálně technické zabezpečení,
- rozpad systému zdravotní péče v této oblasti,
- nedostatečné podmínky pro přípravu a soustavný odborný růst trenérů i dalších odborníků na vrcholovou sportovní přípravu,
- malá možnost vytvářet a získávat moderní vědecké poznatky pro vedení sportovní přípravy a uplatňovat je v praxi.
- nevyjasněné financování výstavby, údržby a modernizace sportovních zařízení určených pro vrcholovou sportovní přípravu a mezinárodní soutěže, včetně zajištění provozu sportovních center ve kterých se připravuje státní sportovní a tělovýchovná reprezentace.
1.4. Podnikatelská činnost v tělovýchově a sportu
Podléhá ustanovením živnostenského zákona. Je vhodným, v podmínkách ČR relativně novým, doplňkem činnosti tělovýchovných a sportovních spolků. Vzhledem k tradicím naší tělovýchovy, poměrně nízké prosperitě této oblasti podnikání i omezeným ekonomickým možnostem větší části obyvatelstva však zatím neovlivňuje významnou část populace, zejména pokud jde o pravidelné aktivity. Nabídku tvoří především Fit centra a Wellnes kluby s různými formami posilování a aerobiku, prázdninové a víkendové pobytové kurzy se sportovním programem, lyžařské, turistické a specializované jednorázové akce, organizované jak specializovanými obchodními společnostmi, tak i základními články spolků.
Úroveň těchto komerčních tělovýchovných a sportovních aktivit je velmi různá. Vliv na to má novela živnostenského zákona, podle níž patří podnikání v tělovýchovné a sportu mezi živnosti ohlašovací. Pro jejich provozování se nevyžaduje žádná kvalifikace, což může ohrozit zdraví i životy účastníků /potápění, horolezectví, windsurfing, motorismus, střelectví a letecké sporty/. Tento stav vyžaduje zásadní úpravu příslušné části živnostenského zákona. Potřebné úpravy jsou v současné době ministerstvem průmyslu a obchodu připravovány.
Hlavní aktuální problémy:
- potřeba novelizace živnostenského zákona
1.5. Charakteristika ekonomických podmínek tělovýchovy a sportu
Od roku 1990 se postupně formoval nový systém ekonomického zajištění tělovýchovy a sportu. Historicky se zachoval rozhodující podíl dobrovolných spolků na zajišťování správy a provozu tělovýchovných a sportovních zařízení i na financování vlastních sportovních aktivit.
Objem obhospodařovaného majetku dosáhl hodnoty 53 269 mil.Kč a na jeho správě a provozu se rozhodující měrou podílí subjekty sdružené v:
- Českém svazu tělesné výchovy 43 059 mil.Kč
- České obci sokolské 4 788 mil.Kč
- Autoklubu ČR 2 584 mil.Kč
- Sdružení technických sportů a činností 1 178 mil.Kč
- Orel 640 mil.Kč
- Český střelecký svaz 320 mil.Kč
Významná část tohoto majetku není vlastnictvím spolků, ale vztahuje se na něho institut trvalého užívání podle § 70 jinak zrušeného zákona č.109/1994 Sb.,/Hospodářský zákoník/ . Tento právní stav, spolu s postupnou restrikcí státní finanční podpory, vede k postupnému a trvalému snižování jejich funkčnosti. Z části také přestávají být způsobilé k provozu a tak se snižuje úroveň občanské vybavenosti měst a obcí s přímým dopadem na veřejnost.
Dotace ze státního rozpočtu na údržbu a provoz tělovýchovných zařízení se postupně snižovala až na 148,7 mil.Kč v roce 1998, což činí 0,28 % z hodnoty majetku. Jestliže minimální výdaje na údržbu tvoří 2 % z hodnoty zařízení ročně, měl by státní příspěvek činit 1 065 mil.Kč, optimálně by měly činit 3,5%, což je 1 864 mil.Kč.
Postupně byly vytvořeny podmínky pro vznik vícezdrojového financování občanských sdružení.
Spolky získávají finanční prostředky z vlastní činnosti, členských příspěvků, sponzoringem právnických a fyzických osob, podílejí se na výtěžku sázkových her SAZKA a.s., a v řadě případů jsou podporovány z rozpočtu obcí. Rozhodující část zdrojů /60-75%/ však stále používají na financování provozu a údržby sportovních a tělovýchovných zařízení.
Výtěžek ze sázkových her SAZKA a.s., pro sportovní a tělovýchovné spolky v uplynulých letech činí /tis.Kč/
1995 1996 1997 1998 630 938 671 830 715 808 715 000 [1] Ze státního rozpočtu jsou poskytovány investiční a neinvestiční dotace občanským sdružením na veřejně prospěšné programy, na státní sportovní reprezentaci a činnost rezortních sportovních center:
Dotace 1995 1996 1997 1998 Neinvestiční celkem 956 636 1 003 086 874 203 752 884 Veřejně prospěšné programy 484 136 475 942 396 283 281 686 Stát.sport.reprezentace (VPS) 248 000 286 150 255 000 243 062 Resortní sport.centra (VPS) 224 500 240 100 222 000 240 000 Investiční celkem 310 325 258 241 216 380 150 231 Občanská sdružení 239 969 169 255 164 340 113 275 Státní sport.reprezentace 2 000 18 000 16 000 3 059 Resort.sportovní centra 68 356 70 986 36 040 33 897 CELKEM 1 266 961 1 260 433 1 089 663 914 979 Uvedený vývoj státních dotací ukazuje, že podpora tělovýchovy a sportu trvale klesá. Největší tempo poklesu je přitom ve směru k občanským sdružením.
Rozdělování státních prostředků posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport, která svá doporučení předkládá k rozhodnutí ministru školství, mládeže a tělovýchovy.
Sestupný trend státní podpory tělovýchovných a sportovních spolků se projevil i v ekonomické legislativě. Restriktivní dotační politika státu nebyla kompenzována daňovými úlevami. Hlavní problémy jsou v zákonech o dani z příjmů, o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Hlavní aktuální problémy:
- nedořešení vlastnických vztahů občanských sdružení v tělovýchově a sportu k majetkům, které využívají, provozují a udržují,
- absence samostatné kapitoly pro tělovýchovu a sport v rozpočtech okresů, měst a obcí i ve státním rozpočtu republiky,
- nedostatečná akceptace specifik tělovýchovných a sportovních spolků v některých daňových zákonech,
- trvale sestupný trend investičních a neinvestičních dotací ze státního rozpočtu pro občanská sdružení v tělovýchově a sportu.
2. NÁVRH VÝCHODISEK PRO ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU
Východiska vycházejí:
- z obecného významu tělovýchovy a sportu ve společnosti.
Vláda ČR vzhledem k mimořádnému významu tělovýchovy a sportu jako významného faktoru lidského rozvoje bude programově vytvářet duchovní i hmotné podmínky pro rozvoj a optimální fungování tělovýchovy a sportu. Za tím účelem bude tělovýchovu a sport všestranně podporovat, zejména ve prospěch mladé generace, v rámci své školské, zdravotní, kulturní, ekologické, zahraniční a finanční politiky,
- z dlouholetých bohatých tradic české tělovýchovy a sportu.
Vláda ČR si uvědomuje že tělovýchova a sport v ČR se úspěšně rozvíjely vždy jen v demokratických podmínkách, kdy stát sport podporoval,ve kterých stát a spolkové tělovýchovné a sportovní organizace vzájemně respektovaly své poslání a úlohu, spolupracovaly na partnerské úrovni a odpovědně plnily své úkoly. V tomto smyslu bude vláda ČR řešit své vztahy k dobrovolnému, pluralitnímu sportovnímu a tělovýchovnému hnutí, které považuje za jeden z pozitivních projevů aktivity občanů,
- ze zhodnocení aktuálního stavu tělovýchovy a sportu v ČR.
Vláda ČR považuje celkový stav, přes některé úspěchy, především sportovní reprezentace na mezinárodním poli za neodpovídající standardu většiny evropských zemí, především při vytváření podmínek pro sportování podstatné části populace. Ve své činnosti je odhodlána přistupovat ve svých opatřeních vůči sportu jako k veřejně prospěšné činnosti. Proto si klade za cíl připravit Národní program rozvoje sportu pro všechny a zásady komplexní péče pro sportovní reprezentaci ČR.. V této souvislosti všeobecné úkoly státu a jeho vztah k dobrovolnému sportovnímu prostředí pak kodifikovat v návrhu zákona o ochraně a podpoře sportu,
- z připravované reformy veřejné správy.
Vláda ČR je přesvědčena, že i v oblasti tělovýchovy a sportu jsou pro život občanů rozhodující podmínky vytvářené v obcích, městech a v regionech. Proto bude podporovat, aby do jejich kompetencí byla začleněna i problematika tělovýchovy na komunální úrovni, která zahrnuje nejen materiální podporu, ale i koordinaci spolkové a státní sféry,při současném zvyšování nabídky tělovýchovných a sportovních aktivit nejširší veřejnosti.
- z doporučení Evropské charty sportu a dalších dokumentů Rady Evropy a v dalších souvisejících dokumentech.
Vláda ČR přijímá doporučení obsažená v Evropské chartě sportu a Kodexu sportovní etiky, jako základní rámec pro svá opatření, přijímaná v této oblastí a pro své přístupy k občanům se zájmem o sport i k nevládním tělovýchovným a sportovním organizacím. Plněním doporučení těchto dokumentů chce vláda přispět k integraci České republiky do evropských struktur.
3. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU USNESENÍ
K bodu usnesení I.
Předložené hodnocení současného stavu tělovýchovy a sportu v České republice shrnuje dostupné analytické materiály v této oblasti, které v průběhu zpracování shromáždilo MŠMT z podkladů občanských sdružení v tělovýchově a sportu, z analytických rozborů ministerstva a srovnávacích studií mezinárodních vládních i nevládních organizací. Využity byly také závěry a doporučení z národní konference "Tělesná výchova a sport na přelomu století", konané na závěr roku 1996. S předloženým hodnocením se ztotožnili členové Rady tělesné výchovy a sportu MŠMT i členové Všesportovního kolegia ČR. Lze proto předpokládat, že předložené hodnocení a hlavní aktuální problémy objektivně postihují současný stav.
K bodu usnesení II.
Vhledem k předpokládanému začlenění České republiky do Evropské unie je třeba čerpat ze zkušeností členských států Evropské unie, kde je sportovní legislativa na potřebné úrovni. Základní východiska Rady Evropy k problematice tělovýchovy a sportu jsou obsažena v Evropské chartě sportu a Kodexu sportovní etiky i dalších doporučeních. Vzhledem k tomu, že vláda České republiky dosud oficiálně nevyjádřila svůj kladný vztah k těmto doporučením, navrhuje se, aby tak učinila v souvislosti s projednáváním tohoto materiálu.
Další smlouvy Rady Evropy - Evropské úmluva k diváckému násilí a Evropská Antidopingová úmluva, které mají charakter mnohostranných mezinárodních smluv byly vládou ČR v roce 1996 již projednány a Česká republika k nim přistoupila.
Od roku 1989 do současné doby se žádná z předchozích vlád komplexně nezabývala problematikou tělovýchovy a sportu a vztahů ve sportovním prostředí. To vedlo k tomu, že řada problémů byla řešena jen velmi obtížně a nahodile. Na sport se velice často pohlíželo jen jako na resortní záležitost ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které pak některé závažné problémy muselo řešit bez potřebné podpory dalších resortů a v nevyjasněných vztazích vládních a nevládních organizací.
K zásadní změně tohoto stavu, t.j. k dosažení sladěného postupu všech příslušných resortů vlády ČR vládních i nevládních organizací a jako základ pro formulování ucelené státní politiky, jak v oblasti sportu pro všechny, tak i státní sportovní reprezentace se doporučuje přijmout předkládaný návrh východisek koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu.
V souladu s těmito východisky bude vláda ČR v gesci ministra školství, mládeže a tělovýchovy za spolupráce věcně příslušných resortních ministerstev:
1. Působit na vytváření příznivého společensko-politického, legislativního a ekonomického rámce pro rozvoj sportu jak v rámci své zákonodárné iniciativy, tak v rámci činnosti exekutivních orgánů státu.
2. Podporovat činnost občanských sdružení organizujících tělovýchovnou, sportovní a turistickou činnost mládeže i dospělých, včetně aktivit zdravotně oslabených a handicapovaných občanů.
3. Podporovat sportovní reprezentaci státu, usilovat o vytvoření funkčního a efektivního systému péče o sportovně talentovanou mládež (včetně zdravotně postižené mládeže) a vytvářet pro ně potřebné podmínky.
4. Zabezpečovat v účinné pohybové aktivity školní mládeže v povinných školních i zájmových formách tělesné výchovy a sportu.
5. Podporovat organizaci významných mezinárodních sportovních akcí na území ČR s ohledem na zájmy ochrany přírody a životního prostředí.
6. Podporovat účelnou investiční činnost v oblasti sportu a vytvářet předpoklady pro účelnou údržbu a provoz sportovních zařízení.
7. Zajišťovat specializovanou zdravotní péči v oblasti sportu, včetně antidopingových opatření, pečovat o přípravu specializovaných lékařů a tělovýchovně zdravotních odborníků.
8. Dbát o vědeckovýzkumnou práci v oblasti tělovýchovy a sportu, o zachování archivních památek, dokumentů a odborného knižního fondu.
9. Ve smyslu ochrany přírody a péče o životní prostředí působit na souladnost zájmů ochrany přírody s možnostmi provádění různých forem pohybových aktivit v přírodě.
10. Podporovat prostřednictvím veřejně právních institucí (České televize a Českého rozhlasu) propagaci individuálního i společenského významu sportu a idejí mezinárodního olympijského i paralympijského hnutí.
K bodu usnesení III. 2. a/
Přestože aktivní provádění sportu i dalších pohybových činností ve volném čase občanů je především jejich osobní záležitostí, nemůže se stát vzdát své odpovědnosti vzhledem k společenskému významu sportu a tělovýchovy, za vytváření podmínek pro jejich provádění. Proto se doporučuje, aby vláda ČR uložila MŠMT, za spolupráce příslušných resortů, zpracovat Národní program rozvoje sportu pro všechny. Program připravit tak, aby svým obsahem diferencovaně vycházel vstříc zájmům a možnostem občanů i rodin jak o rekreační formy pohybových aktivit i o soutěžní sport. V jeho rámci navrhnout opatření, která povedou ke zkvalitnění tělesné výchovy na školách, která je rozhodující pro vytvoření celoživotního aktivního vztahu k tělovýchově a sportu,
K bodu usnesení III. 2. b/
Z předloženého rozboru současného stavu vyplývá, že přes některé významné mezinárodní úspěchy českého sportu se začínají objevovat i v této oblasti varovné signály, že vážným způsobem zaostává příprava nové generace reprezentantů. Aby se předešlo možnému propadu České republiky na mezinárodní sportovní scéně, doporučuje se, aby v odpovědnosti MŠMT spolu s ostatními zainteresovanými resorty byl Vládě ČR předložen dokument reagující na tyto tendence. Na rozdíl od oblasti sportu pro všechny, v souladu s přístupy jiných sportovně úspěšných zemí, je zodpovědnost státu za sportovní reprezentaci /ingerence/ nezastupitelná. V zásadách komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace půjde především o to, aby byl řešen problém od výběru sportovních talentů a péče o ně na školách a ve sportovních klubech až k všestrannému zajištění sportovní přípravy na potřebné úrovni včetně zdravotní péče. Souběžně s tím je nutné vyjasnit kompetence, odpovědnost a vztahy mezi participujícími resorty i mezi těmito resorty, sportovními svazy, zastřešujícími spolky, včetně Českého olympijského výboru a Českého paralympijského výboru, aby vzniknul funkční systém racionálně využívající veškeré možné zdroje a to nejen celorepublikové, ale i regionální.
K bodu usnesení III. 3
V roce 1990 byl zrušen federálním shromážděním zákon č.68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy v České republice. Absence základní zákonné normy se ukazuje jako jeden z limitujících faktorů stability a rozvoje tělovýchovy a sportu v ČR. Proto se doporučuje zákonnou normu připravit. V ní půjde, vzhledem k tomu, že tělovýchova a sport mají průřezový charakter o upřesnění kompetencí subjektů sportovního prostředí, o jeho ochranu před negativními vlivy a tendencemi v intencích legislativy Evropské unie.
Při přípravě materiálů k návrhu usnesení III. 2. a/, 2 b/ a 3 se zabývat těmito doporučeními:
a/ v oblasti legislativy
- při přijímání, resp. novelizaci daňových zákonů přihlížet k tomu, že je zájmem státu vytvářet pro sport jako obecně prospěšnou činnost vhodné rozvojové podmínky a předpoklady,
- připravit návrh novelizace Živnostenského zákona ve prospěch odborného a kvalifikovaného provádění tělovýchovných služeb.
- do připravovaného zákona o Vyšších územně správních celcích zapracovat problematiku tělovýchovy a sportu.
b/ v oblasti péče o materiálně technickou základnu sportovních a tělovýchovných zařízení:
- zpracovat souhrnné studie o rozsahu a stavu materiálně technické základny v jednotlivých regionech a zpracovat generely jejich další výstavby, včetně školních sportovních zařízení,
- stanovit novou metodiku určování výše příspěvků na údržbu a provoz tělovýchovných zařízení ze státního rozpočtu, resp. rozpočtů nižších územně správních celků,
- dořešit vlastnické vztahy ve sportovním prostředí /např. zrušení institutu trvalého užívání a bezúplatný převod tohoto majetku na stávající uživatele, popř. na obce/,
c/ v oblasti financování sportovního prostředí:
- objektivizovat a stabilizovat výši a formu příspěvku ze státního rozpočtu, zejména na programy veřejně prospěšné činnosti,
- zdokonalit systém zajišťování potřeb tělovýchovy a sportu ve státním rozpočtu i v rozpočtech VÚSC a všech nižších orgánů státní správy a samosprávy,
d/ v oblasti zdravotnického zabezpečení:
- připravit opatření směřující k prosazení pravidelných lékařských kontrol registrovaných sportovců hrazených zdravotním pojištěním,
- dořešit činnost Antidopingového výboru ČR a transformovat jej na obecně prospěšnou společnost.
e/ v oblasti přípravy pedagogických pracovníků:
- vypracovat zásady odborné přípravy tak , aby systém přípravy byl kompatibilní se státy EU
- řešit společenské / i jiné/ oceňování dobrovolných funkcionářů, trenérů a cvičitelů.
| Tabulka č.1: Vybrané statistické údaje o rozhodujících občanských
| ||||||||
| sdružení ve sportu a tělovýchově
| ||||||||
| Poř. | Občanské sdružení | Počet členů | z toho | Sdružené | Sdružené | |||
| k 31.12.97 | dospělí | mládež | svazy | kluby | ||||
| 1 | Český svaz tělesné výchovy | 1187 956 | 709 614 | 478 342 | 79 | 7 530 | ||
| 2 | Česká asoc.sport pro všechny | 223 171 | 134 908 | 88 263 | 5 | 2 135 | ||
| 3 | Asoc. školních sportov. klubů | 209 486 | 10 000 | 199 486 | 0 | 2 139 | ||
| 4 | Česká obec sokolská | 170 941 | 106 850 | 64 091 | 0 | 1 035 | ||
| 5 | Sdružení tech.sportů a činností | 111 394 | 78 043 | 33 351 | 16 | 2 604 | ||
| 6 | Autoklub ČR | 83 454 | 66 401 | 17 053 | 8 | 505 | ||
| 7 | Klub českých turistů | 41 178 | 33 934 | 7 244 | 0 | 649 | ||
| 8 | Asociace TJ a SK | 20 547 | 13 812 | 6 735 | 0 | 80 | ||
| 9 | Český střelecký svaz | 19 990 | 18 734 | 1 256 | 0 | 801 | ||
| 10 | Asoc. víceúčel. zákl. organizací | 14 850 | 13 610 | 1 240 | 0 | 602 | ||
| 11 | Unie TV organizací policie | 14 780 | 12 150 | 2 630 | 0 | 89 | ||
| 12 | Česká skateboardová asoc. | 14 000 | X | X | 0 | 412 | ||
| 13 | OREL - Křesťan.TV organizace | 13 461 | 9 638 | 3 823 | 0 | 234 | ||
| 14 | Letecká amaterská asoc. | 12 004 | 11 984 | 20 | 3 | 23 | ||
| 15 | Unie armádních sport. klubů ČR | 6 531 | 3 048 | 3 483 | 0 | 50 | ||
| 16 | Svaz sálového fotbalu ČR | 5 888 | 5 761 | 127 | 0 | 448 | ||
| 17 | Asoc. hokejbalových klubů | 4 284 | 3 806 | 478 | 0 | 123 | ||
| 18 | Čes. motocyklová federace | 3 347 | 2 629 | 718 | 8 | 187 | ||
| 19 | Česká federace aikido | 1 772 | 1 238 | 534 | 0 | 42 | ||
| 20 | Svaz dělnických TJ | 1 700 | 1 295 | 405 | 0 | 25 | ||
| 21 | Česká asociace frisbee | 971 | X | X | 0 | 14 | ||
| 22 | Čes.asoc.rogainingu a hor.o.b. | 900 | 824 | 76 | 0 | 20 | ||
| 23 | Western Riding Club | 697 | 629 | 68 | 0 | 37 | ||
| 24 | Český svaz interkrosu | 605 | 366 | 239 | 0 | 40 | ||
| 25 | Asoc. českého snowboardingu | 350 | 295 | 55 | 0 | 25 | ||
| 26 | Český balonový svaz | 282 | 273 | 9 | 0 | 24 | ||
| C E L K E M
| 2164 539 | 1239 842 | 909 726 | 119 | 19 873 | |||
| Tabulka č.2: Statistické údaje o svazech střešních občanských sdružení.
| ||||||||
| A | Český svaz tělesné výchovy
| |||||||
| Poř. | Sdružený svaz | Počet členů | z toho
| Počet | ||||
| dospělí | mládež | oddílů | ||||||
| 1 | Fotbal | 333 596 | 199 472 | 134 124 | 3 654 | |||
| 2 | Rekreační sport | 85 167 | 56 364 | 28 803 | 990 | |||
| 3 | Tenis | 57 466 | 39 499 | 17 967 | 833 | |||
| 4 | Lední hokej | 43 642 | 19 000 | 24 642 | 483 | |||
| 5 | Volejbal | 42 025 | 24 825 | 17 200 | 933 | |||
| 6 | Lyžování | 33 238 | 20 321 | 12 917 | 529 | |||
| 7 | Bojová umení | 27 206 | 7 509 | 19 697 | 291 | |||
| 8 | Atletika | 25 725 | 9 969 | 15 756 | 287 | |||
| 9 | Akademický sport | 25 436 | 20 249 | 5 187 | 41 | |||
| 10 | Basketbal | 24 570 | 10 119 | 14 451 | 327 | |||
| 11 | Stolní tenis | 22 642 | 13 724 | 8 918 | 948 | |||
| 12 | Plavecké sporty | 16 568 | 4 939 | 11 629 | 146 | |||
| 13 | Házená | 16 453 | 7 011 | 9 442 | 182 | |||
| 14 | Zdravotně postiž. sportovci | 13 466 | 8 392 | 5 074 | 139 | |||
| 15 | Šachy | 12 385 | 8 960 | 3 425 | 470 | |||
| 16 | Hokejbal | 12 302 | 9 108 | 3 194 | 176 | |||
| 17 | Judo | 10 197 | 2 619 | 7 578 | 143 | |||
| 18 | Kulturistika | 9 982 | 8 378 | 1 604 | 218 | |||
| 19 | Kanoistika | 9 859 | 6 713 | 3 146 | 181 | |||
| 20 | Kuželky | 9 239 | 7 966 | 1 273 | 247 | |||
| 21 | Jezdectví | 8 632 | 4 515 | 4 117 | 241 | |||
| 22 | Orientační běh | 7 091 | 3 793 | 3 298 | 159 | |||
| 23 | Sportovní gymnastika | 6 652 | 1 929 | 4 723 | 131 | |||
| 24 | Cyklistika | 6 587 | 4 741 | 1 846 | 252 | |||
| 25 | Nohejbal | 6 475 | 5 228 | 1 247 | 351 | |||
| 26 | Jachting | 6 419 | 5 278 | 1 141 | 126 | |||
| 27 | Moderní gymnastika | 6 416 | 1 615 | 4 801 | 91 | |||
| 28 | Národní házená | 6 247 | 3 586 | 2 661 | 75 | |||
| 29 | Horolezectví | 5 193 | 4 599 | 594 | 133 | |||
| 30 | Florbal | 4 397 | 2 645 | 1 752 | 81 | |||
| 31 | Softbal | 4 176 | 2 256 | 1 920 | 80 | |||
| 32 | Jóga | 3 845 | 3 273 | 572 | 62 | |||
| 33 | Veslování | 3 808 | 2 265 | 1 543 | 36 | |||
| 34 | Golf | 3 697 | 3 151 | 546 | 22 | |||
| 35 | Badminton | 3 639 | 1 787 | 1 852 | 101 | |||
| 36 | Taekwon-do ITF | 3 613 | 1 007 | 2 606 | 29 | |||
| 37 | Baseball | 3 432 | 1 092 | 2 340 | 54 | |||
| 38 | Krasobruslení | 2 828 | 1 194 | 1 634 | 47 | |||
| 39 | Pozemní hokej | 2 686 | 1 154 | 1 532 | 20 | |||
| 40 | Zápas | 2 435 | 884 | 1 551 | 41 | |||
| 41 | Triatlon | 2 074 | 1 469 | 605 | 128 | |||
| 42 | Rugby | 2 026 | 1 062 | 964 | 17 | |||
| 43 | Vodní lyžování | 1 750 | 1 264 | 486 | 25 | |||
| 44 | Billiard | 1 742 | 1 572 | 170 | 63 | |||
| 45 | Korfbal | 1 697 | 637 | 1 060 | 25 | |||
| 46 | Box | 1 682 | 1 046 | 636 | 34 | |||
| 47 | Vzpírání | 1 667 | 1 058 | 609 | 32 | |||
| 48 | Thajský box ( Muay-thai ) | 1 554 | 1 262 | 292 | 9 | |||
| 49 | Squash | 1 491 | 1 242 | 249 | 24 | |||
| 50 | Silový trojboj | 1 334 | 979 | 355 | 52 | |||
| 51 | Dráhový golf | 1 273 | 971 | 302 | 36 | |||
| 52 | Vodní pólo | 1 169 | 407 | 762 | 15 | |||
| 53 | Vodní motorismus | 1 118 | 979 | 139 | 27 | |||
| 54 | Šerm | 1 073 | 513 | 560 | 28 | |||
| 55 | Psí spřežení | 964 | 746 | 218 | 44 | |||
| 56 | Taekwon-do WTF | 935 | 438 | 497 | 5 | |||
| 57 | Lukostřelba | 686 | 407 | 279 | 22 | |||
| 58 | Rychlobruslení | 564 | 201 | 363 | 8 | |||
| 59 | Stolní hokej | 512 | 276 | 236 | 14 | |||
| 60 | Moderní pětiboj | 500 | 342 | 158 | 6 | |||
| 61 | Metaná | 434 | 340 | 94 | 19 | |||
| 62 | Radiový orientační běh | 399 | 177 | 222 | 12 | |||
| 63 | Akrob. rock and roll | 370 | 72 | 298 | 10 | |||
| 64 | Saně | 326 | 155 | 171 | 9 | |||
| 65 | Curling | 295 | 245 | 50 | 12 | |||
| 66 | Skiboby | 273 | 186 | 87 | 8 | |||
| 67 | Americký fotbal | 266 | 255 | 11 | 4 | |||
| 68 | In-line hokej | 264 | 146 | 118 | 5 | |||
| 69 | Sportovní rybaření | 247 | 130 | 117 | 12 | |||
| 70 | Mariáš | 234 | 229 | 5 | 20 | |||
| 71 | Šipky | 176 | 175 | 1 | 14 | |||
| 72 | Boby | 127 | 120 | 7 | 6 | |||
| 73 | Go | 116 | 86 | 30 | 5 | |||
| 74 | Roll - hokej | 55 | 25 | 30 | 1 | |||
| 75 | Extrémní sporty | 44 | 33 | 11 | 2 | |||
| 76 | Bridž | 14 | 14 | 0 | 1 | |||
| 77 | Střelba polní kuše | 12 | 12 | 0 | 1 | |||
| 78 | Korespond. šach | 11 | 8 | 3 | 2 | |||
| 79 | Ostatní sportovní aktivity | 229 050 | 149 206 | 79 844 | 2 651 | |||
| C E L K E M
| 1187 956 | 709 614 | 478 342 | 16 758 | ||||
| POZNÁMKA:
| ||||||||
| U pořadového č. 79 - Ostatní sportovní aktivity se jedná o odbory turistiky, sportu pro všechny
| ||||||||
| a nová sportovní odvětví. | ||||||||
| B | Česká asociace sport pro všechny
| |||||
| Poř. | Sdružený svaz | Počet členů | z toho | Počet | ||
| k 27.3.98 | dospělí | mládež | oddílů | |||
| 1 | Odvětví SPV | 213 900 | 129 779 | 84 121 | 1 854 | |
| 2 | Taneční sport | 6 448 | 2 855 | 3 593 | 98 | |
| 3 | Jóga | 2 102 | 1 954 | 148 | 148 | |
| 4 | Step | 531 | 152 | 379 | 35 | |
| 5 | Aerobik | 190 | 168 | 22 | X | |
| C E L K E M
| 223 171 | 134 908 | 88 263 | 2 135 | ||
| C | Sdružení technických sportů a činností
| |||||
| Poř. | Sdružený svaz | Počet členů | z toho | Počet | ||
| dospělí | mládež | oddílů | ||||
| 1 | ÚAMK-Ústřed.automotoklub | 35 069 | 35 069 | 0 | 658 | |
| 2 | Kynologové ČR | 11 819 | 11 128 | 691 | 392 | |
| 3 | Aeroklub ČR | 7 191 | 7 132 | 59 | 97 | |
| 4 | Modeláři | 6 246 | 4 067 | 2 179 | 429 | |
| 5 | Potapěči ČR | 4 572 | 3 854 | 718 | 136 | |
| 6 | Zálesák - pobyt v přírodě | 4 230 | 3 450 | 780 | 33 | |
| 7 | Branně technické sporty | 3 849 | 3 447 | 402 | 108 | |
| 8 | Kynologové - Moravskoslez. | 3 600 | 3 141 | 459 | 153 | |
| 9 | Vojáci v záloze | 3 233 | 3 233 | 0 | 98 | |
| 10 | Vodáci ČR | 2 583 | 1 426 | 1 157 | 59 | |
| 11 | Radioklub | 2 182 | 2 132 | 50 | 222 | |
| 12 | Akademické technic. sporty | 1 799 | 1 799 | 0 | 18 | |
| 13 | Biatlon | 1 768 | 1 277 | 491 | 85 | |
| 14 | Potapěči Moravy a Slezska | 1 141 | 879 | 262 | 70 | |
| 15 | Vodáci Moravy a Slezska | 833 | 611 | 222 | 23 | |
| 16 | Kynologové-Záchranné brig. | 448 | 430 | 18 | 9 | |
| C E L K E M
| 90 563 | 83 075 | 7 488 | 2 590 |
| D | Autoklub České republiky
| |||||
| Poř. | Sdružený svaz | Počet členů | z toho | Počet | ||
| dospělí | mládež | oddílů | ||||
| 1 | Automobilový sport | 32 623 | 28 588 | 4 035 | 128 | |
| 2 | Caravan Club | 14 782 | 12 332 | 2 450 | 65 | |
| 3 | Automobil. orientač. soutěže | 9 563 | 9 434 | 129 | 26 | |
| 4 | Motocyklový sport | 7 737 | 3 601 | 4 136 | 115 | |
| 5 | Zdravotně postiž. motoristé | 7 659 | 6 966 | 693 | 5 | |
| 6 | Karting | 4 735 | 1 076 | 3 659 | 59 | |
| 7 | Minikáry | 3 625 | 1 700 | 1 925 | 23 | |
| 8 | Veteran Car Club | 2 730 | 2 704 | 26 | 84 | |
| C E L K E |
