Informace O Národní konferenci 2001
Sport v České republicena začátku nového tisíciletí
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ
NÁRODNÍ KONFERENCE
Sport v České republice na začátku nového tisíciletí
Závěry a doporučení
Národní konference Sport v České republice na začátku nového tisíciletí, se konala na půdě Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 1. - 4. února 2001. K účasti na konferenci se zaregistrovalo celkem 401 účastníků. V deseti odborných sekcích zaznělo 185 referátů, ve dvou částech Posterů bylo prezentováno 52 sdělení na nástěnkách, videopřehlídka nabídla 10 výukových, propagačních, instruktážních či dokumentárních filmů se sportovní tématikou v celkové délce více n
ež 5 hodin. Nabídku účasti na výstavě sportovních potřeb a sportovní literatury využilo 5 vystavovatelů.Závěry Národní konference by měly sloužit k rozvoji tělesné výchovy a sportu v České republice. Jsou určeny širokému spektru institucí od orgánů státní správy na jedné straně až po občanská sdružení na straně druhé.
Účastníci konference předpokládají, že vytvořené skupiny odborníků budou i nadále pracovat se závěry konference a budou k dispozici všem těm, kdo projeví hlubší zájem o řešení některého z problémů, který konference projednávala.
Závěry a doporučení sekce 1: Škola, mládež, sport
Odborný garant: Karel Frömel
V sekci 1”Škola, mládež, sport” bylo předneseno celkem 25 příspěvků, z toho pět příspěvků ze zahraničí, což umožnilo posuzovat další rozvoj tělesné výchovy a sportu dětí a mládeže i v mezinárodním kontextu. Kladem jednání byla aktivní účast pracovníků ze školské i mimoškolské praxe. Nejvíce byla diskutována problematika trendů a tendencí ve vývoji školní tělesné výchovy, školní a mimoškolní pohybové aktivity žáků, inovace školních kurikul, standard ve školní tělesné výchově, nových a méně známých sportovních odvětví a změn v “roli žáka”.
V tématicky shodném jednání u kulatém stolu “Jaké jsou cíle školní TV na začátku tisíciletí” pod předsednictvím Vladislava Mužíka byla zdůrazněna reálnost a splnitelnost cílů tělesné výchovy vzhledem k podmínkám současné školy. Tělesná výchova by měla zejména vést k pohybové aktivitě jako trvalé životní potřebě, podporující zdatnost a kultivující pohybový projev člověka, a to i jako předpoklad dostatečného sebevědomí a profesně sociální úspěšnosti.
Shodli jsme se, že současná generace sportovních pedagogů má historickou šanci, ale i povinnost, vytvořit základy nové etapy rozvoje tělesné výchovy a sportu dětí a mládeže v počátku tisíciletí.
Závěry:
Závěry a doporučení sekce 2: Tradiční a nové sporty, pohybové aktivity mládeže a dospělých
Odborný garant: Vratislav Svatoň
Vývoj pohybových aktivit v účelovém prostředí sportu, tělesné výchovy a pohybové rekreace probíhá v Evropě více než dvě stě let. Dynamický rozvoj současné společnosti a celosvětové globalizační tendence ovlivňují nabídku tradičních a nových aktivit. Ty vstupují a udržují se v životě člověka tehdy, stanou-li se pro něho hodnotou. Hromadné pohybové skladby žijí např. znovu v sokolských sletech a na světových gymnaestrádách, z módního aerobiku se stala životní filozofie značné části sportující populace, rekreační lyžování, skateboard, cyklistika na stezkách i v horském prostředí je spontánním boomem pohybové rekreace současnosti. V sekci byly prezentovány nové sporty – estetická skupinová gymnastika, squash, golf i stolní biliard a nové didaktické technologie.
Patří k tradici České republiky provádět pohybové činnosti v organizacích. Při celosvětovém směřování k individuálnímu pojetí pohybové rekreace očekáváme, že občanská sdružen vytvoří rozmanitou a vzájemně se doplňující mozaiku nabídek pohybových aktivit a programů pro neorganizované občany, příchozí. Postrádali jsme však výraznější prezentaci programů občanských sdružení ve smyslu vymezeného tématu, s výjimkou ČOS a vysokých škol.
Individuální pohybová aktivita lidí je odrazem sociálně ekonomické úrovně společnosti a mediálně vedené zdravotní osvěty, ve které musí sehrát sportovní a vysokoškolské instituce iniciační roli.
Podáváme proto návrh na vyhlášení roku 2001 rokem SPORTU a RODINY. Rodinné prostředí je výrazem životního stylu a má rozhodující vliv na sportovní orientaci mládeže. Integrující roli by měla sehrát občanská sdružení a vyjít ze zkušenosti Národních dnů a kultury 2000.
Všeobecně přijatelná by byla nesporně záštita‚ ČOV a všestranná pomoc MŠMT ČR.
Závěry a doporučení sekce 3: Talentovaná mládež, vrcholový sport, sportovní reprezentace
Odborný garant: František Dvořák
Celkem bylo prezentováno 32 příspěvků s širokým rozptylem témat z této oblasti. Nejvíce referátů bylo zaměřeno na výběr a péči o sportovně talentovanou mládež, což je vnímáno velmi pozitivně, protože to je cesta ke sportovním úspěchům v budoucnosti. Zazněly příspěvky od obecného pohledu na výběr talentů až ke konkrétním metodám výběru. Další práce ukazují na pečlivou deskripci procesu sportovní přípravy především ve sportovních třídách.
Potěšitelný je fakt, že velký počet příspěvků byl z oblasti sportovních her, od kterých očekáváme v budoucnu návrat do zóny úspěšnosti.
Některé práce dokumentují sledování zkušeností z úspěšné praxe v zahraničí, porovnávání s naším stavem a hledání řešení pro náš postup.
Příspěvky byly z celé škály sportů – olympijských, neolympijských, tradičních i rezortních.
Dvoudenní jednání ukázalo, že existuje dostatek zanícených odborných pracovníků a řešitelů, kteří se věnují teoreticko vědecké činnosti a chtějí racionální, exaktní cestou řešit problematiku vrcholového sportu. Pomáhat prostřednictvím vědecko metodické činnosti zlepšovat úroveň sportovní přípravy a tím pomoci zvyšování sportovní výkonnosti talentované mládeže a seniorské sportovní reprezentace.
Závěry a doporučení :
- Nadále pokračovat a zkvalitňovat systém sportovní přípravy ve sportovních třídách a sportovních centrech mládeže. Perspektivně provést hodnocení činnosti a event. přikročit k dílčím úpravám počtů tříd, center a zařazených sportů.
- Inovovat a koordinovat činnost rezortních sportovních center za účasti příslušných rezortů, neboť tato centra jsou nejvýznačnějším článkem zabezpečení sportovní reprezentace.
- Urychleně vytvořit systém zdravotní péče o sportovní reprezentaci a talentovanou mládež ve spolupráci s MŠMT, MZ a ČOV.
- V reakci na stagnaci metodické činnosti a vědeckého servisu u řady sportovních svazů se zaměřit na podporu této oblasti především prostřednictvím ČOV, ČSTV, oborových fakult TV a sportu a odborných pracovišť rezortů.
- Usilovat o rozvoj vědecko výzkumné činnosti pro oblast vrcholového sportu formou grantové politiky vypisováním aktuálních témat krátkodobého i dlouhodobého výzkumu.
- Hledat cesty k finanční podpoře sportovně talentované mládeže z prostředků obcí a krajů.
Závěry a doporučení sekce 4: Sport zdravotně postižených a jiných minorit
Odborný garant: Jaroslav Potměšil
Cílem konference bylo podnítit dialog o významu a perspektivách tělesné výchovy a sportu v ČR a vymezit priority státní politiky a občanských sdružení a harmonizovat je s vývojem sportu v Evropské Unii.
Celková koncepce jednání sekce vycházela důsledně ze současných tendencí Rady Evropy. Konkrétně ze závěrů konference ministrů odpovědných za “čistý a zdravý sport pro třetí tisíciletí” (Bratislava 2000).
Sport je zde chápán především jako socializační faktor, který může spojit evropské národy bez ohledu na etnické, kulturní, sociální i ekonomické hranice.
Východiskem jsou zásady zakotvené v Evropské chartě sportu, v Evropské chartě sportu pro všechny: zdravotně postižené osoby a v Kodexu sportovní etiky.
V průběhu jednání se ukázalo, že takto formulovaná problematika nebyla šťastná. Jednak se přes snahu nepodařilo zajistit k aktivní účasti kromě zástupce národnostních menšin a romské komunity nikoho ze skupin sociálně znevýhodněných a skupin na okraji společnosti. Jednak proto, že úroveň, organizace a zajištění činnosti je u jednotlivých subjektů velmi rozdílná.
Sport osob se zdravotním postižením má fungující organizaci, soutěže a výsledky i personální zajištění. Zajištění sportu u národnostních skupin a etnik probíhá v rámci kulturních programů. Naproti tomu u ostatních uvažovaných skupin (nezaměstnaných, imigrantů, bezdomovců a sociálně znevýhodněných) není zatím s kým ani o čem jednat.
Celkem bylo předneseno 28 sdělení.
Doporučujeme
- Pro další jednání oddělit problematiku sportu zdravotně postižených od ostatních minorit. Těmto věnovat dostatečnou pozornost ve vlastní sekci
- Přesto, že sport osob se zdravotním postižením prokázal v poslední době progres který se projevil zvláště výsledky na paralympijských hrách v Sydney, doporučujeme zaměřit pozornost především na získávání co možná největšího počtu handicapovaných pro provádění pohybových aktivit
- Zasazovat se o to, aby terapie prostřednictvím pohybu (tzn. tělesné výchovy a sportu) byla akceptována jako forma rehabilitace a byla zařazena do bodového systému zdravotních pojišťoven
- V souvislosti s novým samosprávním uspořádáním věnovat na regionálních i místních úrovních pozornost sportu bez bariér a to zásadně v komplexním pojetí, tj. legislativě, ekonomickému a materiálnímu zabezpečení i personálnímu zajištění a vždy pro všechny druhy zdravotních postižení
- Vzhledem k tomu, že problematika sportu zdravotně postižených je meziresortní, domníváme se, že by bylo účelné, kdyby se podařilo iniciovat systematickou spolupráci mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí
- Konstatujeme, že další rozvoj sportu zdravotně postižených je limitován nedostatkem odborníků na všech úrovních. Proto je velmi žádoucí dotvářet systém vzdělávání tak, aby zahrnoval akademické stupně na všech typech škol (a to i zdravotních a sociálních), dále pak ve svazové sféře i v rámci občanských sdružení a to jednak dle postižení a jednak dle sportovních odvětví
- Za důležitou považujeme realizaci systematického a vzájemně koordinovaného výzkumu v této oblasti se zaměřením na “přínos účasti ve sportu”
- Závěrečná diskuse ukázala užitečnost vzájemné výměny názorů a hledání řešení vyhovujících všem druhům postižení. Byly nastoleny i další otázky, např. věnovat pozornost i netradičním sportovním odvětvím (např. technickým disciplinám a motorismu), metodologickým problémům, začlenění kinezioterapie do terapií v psychiatrických léčebnách, využívání možností kinantropologické společnosti apod.
Závěry a doporučení sekce 5: Ekonomika, marketing a legislativa sportu
Odborný garant: Eva Čáslavová
Počet příspěvků: 12
Počet účastníků: 53
Další žádoucí kvalitativní a kvantitativní rozvoj a efektivní fungování sportu v ČR na počátku III. milénia přináší s sebou řadu aktuálních a naléhavých otázek, především ekonomického, marketingového a legislativního charakteru. Problematika jejich obsahu a možných optimálních řešení představuje dlouhodobý úkol sportovní teorie a praxe v reflexi na transformační procesy a další orientaci naší společnosti. V souladu s přednesenými příspěvky a z nich vyplývajícími hlavní informace a náměty se předkládají následující závěry a doporučení:
Účastníci sekce
- navrhují přehodnotit stálá objektivní kritéria rozdělování finančních příspěvků pro zajištění vypsaných programů občanských sdružení v tělesné výchově a sportu podle jejich relevantní nabídky sportovních příležitostí;
- podporují nové legislativní podmínky pro sportovní prostředí na úrovni krajů a obcí;
- podporují marketingové myšlení ve sportovních organizacích a posilování tendencí účelné integrace pojetí sportu jako národohospodářského odvětví;
- podporují přijetí dosud absentujícího zákona o sportu jako prvého kroku ke zdokonalení legislativy v oblasti sportu.
Závěry a doporučení sekce 6: Profesionální a dobrovolné vedení ve sportu, licenční politika
Odborný garant: Jan Karger
Počet příspěvků: 6
Počet účastníků: 35
Závěry a doporučení:
- Doporučuje MŠMT, aby při stanovování obsahové náplně připravovaných pedagogických center byla zařazena i problematika dalšího vzdělávání učitelů předmětu tělesná výchova
- Doporučuje MŠMT aktivní přístup při přípravě dalších novel Živnostenského zákona ve smyslu udržení stávající strategie při udělování vázaných činností
- Doporučuje detailnější analýzy obsahového zaměření a personálního obsazení projektů, předkládaných k akreditačnímu řízení a zvýšení následného dohledu nad činností již akreditovaných subjektů
- Doporučuje MŠMT ve spolupráci s občanskými sdruženími vypracování vyhlášky, ve které by byly stanoveny celostátně platné názvy sportovních kvalifikací (trenér, instruktor apod.) včetně jejich obsahové náplně a případného profesního zařazení
Závěry a doporučení sekce 7: Sport v začleňování ČR do EU
Odborný garant: Pavel Slepička
Jednání sekce se průběžně účastnilo 41 účastníků. V této sekci se referáty dotýkaly zejména systémového pohledu na začleňování našeho sportu do evropského kontextu, ať již máme na mysli Evropskou unii, Radu Evropy či jiné evropské struktury. Příspěvky se lišily na úrovni obecnosti, neboť v některých případech šlo o široce pojatou problematiku významu sportu pro společnost v zemích EU, některá sdělení přinesla velmi konkrétní reference týkající se organizačního a finančního zajištění sportu ve vybraných zemích (Finsko, Německo, Velká Británie, Francie, Rakousko). Zazněly i některé specifické příspěvky, z nichž nejzajímavější se týkaly úlohy obcí v Evropské unii a České republice, dále aktivit mládeže v evropských zemích a výchovy v přírodě, právních otázek , otázek šíření informací či jazykové přípravy studentů na evropský trh práce. Dále se prezentovaly problémy vědecké práce ve sportu v evropském kontextu. Na základě projednávaných témat lze navrhnout následující doporučení:
- Maximálně využívat informací z informačních systémů Rady Evropy a organizací Evropské unie ve vztahu ke sportu.
- Vytvořit informační systém nabídky pohybových aktivit na místní a regionální úrovni.
- Profesionalizovat péči o sport na místní a regionální úrovni tak, aby odpovídala situaci v EU.
- Postupně vytvořit profesní sdružení manažerů sportu pracujících na místní a regionální úrovni a navázat spolupráci s obdobnými sdruženími v zemích EU.
Závěry a doporučení sekce 8: Tělesná aktivita, tělesná zdatnost a zdraví
Odborný garant: Rudolf Kovář
Jednání sekce se průběžně účastnilo 41 účastníků. V této sekci se referáty dotýkaly zejména Sekce č. 8 s názvem Tělesná aktivita, tělesná zdatnost a zdraví patřila k nejobsažnějším a shromáždila celkem 27 příspěvků seskupených do 5 bloků. Značný počet aktivních účastníků se projevil i ve velké tématické rozdílnosti, což značně ztěžuje jejich obecnější charakteristiku.
Byly předneseny práce zaměřené na teoretickometodologické a terminologické aspekty, dále práce prezentující výsledky různých empirických studií realizovaných u mládeže, dospělých i seniorů, a to zdravých i nemocných, práce hodnotící účinnost a vliv různých forem tělocvičné a sportovní aktivity s ohledem na tělesné, sociální, emoční a další aspekty, nechyběly ani práce pojednávající o organizačních, státoprávních a legislativních otázkách a opatřeních.
Z prezentovaných příspěvků a bohaté diskuse vyplynuly následující závěry a doporučení:
- Všemi dostupnými prostředky podporovat a odpovídajícími formami propagovat využití různých forem tělocvičné a sportovní činnosti jako významného faktoru pro rozvoj tělesné zdatnosti a podporu zdraví jedince i populace.
- Při tvorbě pohybových programů respektovat individuální zvláštnosti s ohledem na pohlaví, věk, zdravotní stav, úroveň zdatnosti, sociální a materiální okolnosti a další.
- Vytvořit odpovídající podmínky pro přípravu a vzdělávání odborníků pro výše uvedenou oblast spolu s vypracování systému odborných atestací.
- Ve spolupráci s vysokými školami, vychovávajícími odborníky pro oblast TV a sportu, vytvořit podmínky (jak materiální, tak kádrové) pro realizaci výzkumných úkolů, orientovaných na využití různých forem tělesné aktivity jako prostředku pro ovlivnění zdraví a kvality života.
- Aktivovat a rozšířit působnost stávajících center při obecních úřadech o nabídku různých forem organizované a neorganizované TV a sportu v dané lokalitě.
- Doporučit občanským sdružením zabývat se komplexním přístupem k ovlivňování zdraví a kvality života prostřednictvím odpovídající tělesné aktivity
Závěry a doporučení sekce 9: Sport a životní prostředí
Odborný garant: Tomáš Doležal
Při jednání sekce bylo předneseno celkem 5 příspěvků.
Jednání bylo přítomno 22 účastníků.
Z prezentovaných příspěvků a bohaté diskuse vyplynuly následující závěry a doporučení:
- Dále se zabývat problematikou sportu a životního prostředí jak po stránce teoretické a odborné, tak i ve smyslu přenášení teoretických poznatků do sportovní praxe.
- Přijmout účinná opatření ke zkvalitnění ekologického vzdělávání a osvěty všech účastníků pohybových aktivit. V tomto smyslu propagovat vydávání dostatečného množství informačních publikací. Prosazovat rozšíření ekologické výchovy na všech stupních škol.
- Vyřešit otázku financování informačních center cestovního ruchu v souvislosti s novým územním uspořádáním a rozšíření jejich výchovné působnosti na účastníky cestovního ruchu při vytváření nových turistických produktů v oblasti šetrné turistiky.
- V souvislosti se vstupem do EU se zabývat otázkou legislativní úpravy práva vstupu do přírody pro sportovní a turistické aktivity – zejména v chráněných územích. Nadále zachovat v lesním zákoně a zákoně o ochraně přírody a krajiny právo volného vstupu do lesa a přírody.
- Prohlubovat spolupráci státní správy, místní samosprávy, nevládních organizací a institucí a podnikatelské sféry při realizaci podmínek pro trvale udržitelný rozvoj v oblasti sportu a cestovního ruchu.
Závěry a doporučení sekce 10: Olympismus a olympijská výchova
Odborný garant: Jiří Kössl
Účastníci sekce 10 “Olympismus a olympijská výchova” se shodli na tom, že je třeba:
- chránit, rozvíjet a šířit myšlenky olympismu, jenž je přes četné problémy důležitým aspektem současného sportu . Jeho myšlenky a hodnoty obohacují výchovný a morální základ sportu,
- věnovat soustavnou pozornost otázkám olympijské výchovy mládeže, podporovat snahy ČOV/ČOA o zařazení olympijské výchovy do curricula základních a středních škol a ve spolupráci ČOV/ČOA, FTVS UK a MŠMT vytvářet příslušné metodické pokyny a učební pomůcky,
- věnovat pozornost péči (s ohledem na jejich význam pro řídící, výchovnou a propagační práci) o archivní a jiné materiály v tělovýchovných a sportovních orgánech a organizacích. Iniciovat (MŠMT, TMTVS a OSC ČOV) vytvoření jednotného metodického pokynu pro archivaci a zabezpečení dokumentace v tělovýchovných a sportovních organizacích a podniknout další potřebné kroky zabezpečení této problematiky
- podpořit pořádání dětských olympijských dnů jako významného prostředku programu olympijské výchovy,
- podporovat úsilí vybudovat z Atletického střediska Emila Zátopka v Houštce centrum olympijské výchovy v České republice.
Kulatý stůl A:
Sport pro všechny na začátku nového tisíciletí u nás a ve světě
Předsedající: Rudolf Šimek
Závěry a doporučení:
Jednání u kulatého stolu A: Sport pro všechny na začátku nového tisíciletí u nás a ve světě mělo 28 účastníků.
Úvodní slovo přednesl Rudolf Šimek, Česká asociace Sport pro všechny.
Se svými příspěvky vystoupilo osm účastníků.
Závěry:
Psychosociální funkce sportu v kontextu kvality života
Přesedající: Václav Hošek
Závěry a doporučení:
1. Vstupní referáty nahlížely sport z hlediska institucionállního a společenského zájmu, což zasedání kulatého stolu doplnilo o egoistický pohled zájmu individua zkvalitnit si život prostřednictvím sportovních aktivit.
2. Psychosociálni funkce sportu v relaci ke kvalitě života jsou:
a) socializační (začlenění do skupiny sportujících, sociální srovnávání výkonů, teamwork,
kohese, integrace)
b) naturalizační – interní (podpora přírodního fylogenetického základu člověka, antidomestifikační účinky sportu)
- externí (harmonizace s přírodními silami, sport jako mediátor “dialogu”
s přírodou, estetické účinky přírodních vlivů)
c) euforizační ( sport proti emoční implozi jako prostředek “sebeotevření”, zábavná podívaná, možnosti dobrodružství, kreativní a estetické prožitky).
3. Sport funguje v naznačeném smyslu především za okolností kvalitního vedení aktivit k žádoucímu psychosociálnímu efektu.
Kulatý stůl C:
Metodologie výzkumu - kvalitativní a kvantitativní metody
Předsedající: Jan Hendl
Závěry a doporučení:
Na úvod přednesli doc. Vl. Komeštík a Dr. L. Čepička příspěvky zakončené diskusní otázkou, zda je možné a potřebné určit doporučení pro kurikula metodologie výzkumné práce pro studijní směry kinantropologického zaměření. Druhá otázka, která se diskutovala, se týkala náhodnosti splnění pohybového dovednostního testu, zachycená pomocí Rashova modelu položkových odpovědí. V souvislosti s uplatněním kvalitativních metod se konstatovalo, že v protikladu ke směřování v zahraničí si naši výzkumníci nekladou takové výzkumné otázky, které by bylo vhodné řešit kvalitativní metodologií. Význam kvalitativních metod se demonstroval na přehledové statistice vědeckých prací v časopisech Research Quarterly in Exercise and Sports a Journal of Teaching in Physical Education. V období 1988 až 1997 tvořilo ze všech empirických prací 40% prací kvalitativního charakteru. Další diskuse o významnosti nastolených témat a potřebnosti řešit související problémy vedla k těmto závěrům:
Závěry:
- Na základě komparace domácích i zahraničních škol předmětu metodologie výzkumu a diplomový seminář vytvořit základní model výuky metodologie (a statistiky) pro všechny studijní obory v rámci kinantropologických studií.
- Vytvořit kritéria pro hodnocení obsahu a kvality řešení návrhu projektu a konečného zpracování závěrečné bakalářské, diplomové a disertační práce.
- Formulovat základní požadavky na kompetence a povinnosti vedoucích závěrečných studentských prací.
Kulatý stůl E:
Sportovně talentovaná mládež - identifikace sportovního talentu a možnosti sportovní přípravy ve škole a mimo školu
Předsedající: Václav Bunc
Byly diskutovány tyto základní problémové okruhy :
- výběr – zachycení talentu - jak
- proces následné kultivace - kdy
- co
- materiální - finance
- podmínky - lidské – kvalifikace, finance
- rodina – škola - volný čas
- jednostranná zátěž - kompenzace
- průběžná kontrola – možnost “přechodu” na jiný sport
zpětná vazba
Kulatý stůl F:
Sokolství
Předsedající: Bohuslav Hodaň
Závěry a doporučení:
Dvě hodiny trvající diskuse vyšla z předneseného referátu a postupně se zaměřila na tyto problémy:
- pojetí češství v dnešní společnosti, jeho význam
- nabídka pozitivních hodnot
- možnosti formulování “nového sokolství”
- Sokol a vrcholový sport
- problém odměňování
Možnosti dalšího rozvoje sokolské myšlenky a sokola jako organizace, jsou podle diskutujících na vzdělávání mládeže v jednotách i školách, na vzdělávání cvičitelů a na širší propagaci sokolských myšlenek.
Kulatý stůl G:
Vývojové trendy v atletice
Předsedající: Karel Kovář, Pavel Tilinger
Závěry a doporučení:
Diskuse u kulatého stolu probíhala na dvě úzce související témata:
- Systém soutěží v atletice
- Změny v periodizaci sportovní přípravy
V systému sportovních soutěží došlo v posledním desetiletí k výrazným změnám. Vznikly nové disciplíny, nové významné soutěže. Diskutovala se problematika netradičního zařazení MS juniorů v Chile v měsíci říjnu a s tím související problémy. Pozdní termín a přesun na jižní polokouli znamenal změny v modelu přípravy juniorů. Ukázalo se, že junioři, kteří v ČR značně převyšují své vrstevníky, nebyli schopni na vrcholné soutěži uspět (psychické selhání). Doporučením je, aby reprezentanti mohli pravidelně soutěžit na nejvyšší úrovni a cíleně vyzkoušet velké časové a vzdálenostní posuny, jinak není možné plánovaně dosahovat úspěchů na mezinárodním poli.
Všichni se shodli na tom, že úloha soutěží jako prezentace výsledků tréninku roste. Soutěže mají stále rostoucí význam jako specifický prvek tréninku.
Změny v periodizace sportovní přípravy, které jsou nutné v důsledku rozšíření soutěží na jižní polokouli a prodloužení soutěžního období, zatím nejsou systematicky uplatňováni. Pouze nejlepší čeští atleti, kteří mají jistotu startu na významných soutěžích, mohou přípravu plánovitě podřizovat soutěžím. U většiny však dochází k vyladění formy v určitém období a pak často zoufalému shánění závodů k plnění limitů na OH, MS, ME. S tím souvisí zvýšený stres, způsobený zajišťováním dopravy, ubytování atd. Výkon v soutěži pak není maximální. Chybí rovněž umění vyladit sportovní formu na nejdůležitější den a hodinu.
Kulatý stůl splnil očekávání a přinesl řadu podnětných návrhů pro všechny účastníky.
Kulatý stůl H:
Sport a právo (právo ve sportu - iluze nebo nutnost?)
Předsedající: Michal Králík
Jednání u kulatého stolu, jenž byl věnován dosud opomíjené problematice vztahů sportu a práva, se zúčastnilo 15 osob. Diskutující byli zastoupeni sportovními funkcionáři sportovních subjektů na úrovni nižších organizačních článků sportovního hnutí i reprezentantem Českého olympijského výboru, a také právníky pohybujícími se ve sportovním prostředí, přičemž spektrum diskutujících umožnilo široký pohled na zkoumanou problematiku, která byla zkoumána zejména z pohledu potřeby zintenzivnění zkoumání právních aspektů sportovní činnosti jakožto relevantního zkoumání sportovních vztahů.
Závěry a doporučení :
- Problematika právních aspektů sportovní činnosti nutně vyžaduje trvalé zohlednění a zkoumání, neboť právo se dotýká prakticky všech aspektů sportovní činnosti, počínaje organizačním, institucionálním a materiálním zabezpečením sportovní činnosti přes otázky dosud upřednostňované k posouzení sportovními normami (doping, postihování negativních jevů sportovní činnosti – sportovní úrazy a pod.) až k otázkám speciální sportovní legislativy (zákon o sportu a pod.). Zde je nutno zkvalitnit právní ingerenci tak, aby právo ve sportu nebylo iluzí.
- Právní intervence do sportovních vztahů nesmí být vedena pouze po linii represivní funkce práva, ale prvotním smyslem právních zásahů do sportovní činnosti je regulace sportovních vztahů napomáhající rozvoji a fungování sportovního hnutí, když represivní funkce práva nastupuje zejména tam, kde dosah sportovní regulace je neúčinný, nedostatečný, absentující, případně rozporný s právní úpravou.
- Byla zdůrazněna nutnost právního ošetření transparentnosti nabídky poskytovatelů sportovních služeb zejména z hlediska jejich odpovědnosti a průhlednosti finačních operací tam, kde se jedná o subjekty s “vnitřním monopolem” na poskytování sportovních služeb určitého druhu.
- Klást důraz na přísné dodržování terminologických otázek ve vzájemných vztazích sportu a práva s ohledem na rozdílný terminologický aparát obou oblastí, který musí být sklouben tak, aby právní úprava při dodržování zákonitostí legislativního procesu zohlednila pojmový aparát používaný ve sportovní oblasti.
- Vyjádřeno doporučení vědeckého zkoumání vzájemných vztahů sportu a práva na akademické úrovni vědeckého přístupu právnickými fakultami se zdůrazněným primátem sportovní teorie ve vymezení terminologických sportovních pojmů implementovaných do legislativního procesu.
- Značná specifika vzájemných vztahů sportu a práva vyžadují úzkou kooperaci odborníků z obou oblastí s naléhavou potřebou zahájení této spolupráce mj. i s ohledem na předpokládanou integraci České republiky do Evropské unie.
- Prosazovat myšlenku výuky oboru “sportovního práva” na tělovýchovných i právnických fakultách
- Zásadním způsobem změnit dostupnost zahraničních materiálů z uvedené oblasti zlepšením informačních technologií a spoluprací se zahraničními knihovnami.
- Vyjádřena myšlenka potřeby pořádání diskusních fór k problematice vzájemných vztahů mezi sportem a právem, a tím přispět ke zvýšení informovanosti o uvedené oblasti
- Akceptována potřeba vydání uceleného materiálu formou publikace k seznámení veřejnosti s uvedenou problematikou
Kulatý stůl J:
Outdoor - problémy teorie, kvalifikace a spolupráce
Předsedající: Jan Neuman
Zařazení problematiky "outdoor" na program Národní konference "Sport v České republice na začátku nového tisíciletí" považujeme za uznání její důležitosti. Pod tímto termínem se dnes skrývá mnoho rozličných aktivit od sportů v přírodě, aktivní turistiky, dobrodružných programů až po výchovu v přírodě zaměřenou pro různé skupiny obyvatel.
S činnostmi, které pod tuto střechu spadají se setkáváme ve školách, ve sportu a volném čase, v profesionální přípravě i v komerční sféře (Outdoor industry).
Závěry a doporučení:
Sport v České republice na začátku nového tisíciletí
Závěry a doporučení, Praha 2001
Vydala Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu
Praha 2001
© Jan Karger a kolektiv autorů:
Václav Bunc, Eva Čáslavová, Tomáš Doležal, František Dvořák, Karel Frömel, Bohuslav Hodaň, Václav Hošek, Jan Hendl, Jiří Kössl, Karel Kovář, Rudolf Kovář, Michal Králík, Jan Neuman Jaroslav Potměšil, Pavel Slepička, Vratislav Svatoň, Rudolf Šimek, Pavel Tilinger
