Původní verze článku na Učitelskélisty.cz
16 . 3. 2009 zveřejnilo MŠMT návrh Standardu kvality profese učitele a vyzvalo odbornou i laickou veřejnost k
diskusi. Podle prvních reakcí to bude diskuse dosti bouřlivá.
Standard by měl popsat žádoucí kompetence a činnosti učitele a formulovat úroveň kvality, jíž by měli dosahovat
všichni učitelé po několika letech praxe. »Chceme, aby se na popisu požadavků podíleli zejména ti nejpovolanější -
sami učitelé. Věřím, že napomůžeme tomu, aby učitelé jako příslušníci profese diskutovali o povaze a znacích dobrého
vyučování a aby našli shodu na odborné úrovni«, zdůraznil ministr Ondřej Liška.
Náměstek ministra Jindřich Kitzberger řekl v úvodu tiskové konference, že pokusy definovat standard profese učitele v minulosti nebyly úspěšné. Ministerstvo doufá, že tentokrát se to podaří. V současné době se mění role školy i role učitelů. Proto chce MŠMT vést zásadní dialog s učitelskou veřejností, jak chápe svou profesi. K jejímu výkonu jsou potřeba talent a intuice, ale také znalosti a dovednosti, které musí reagovat na změny ve společnosti a potřeby žáků. Definování standardní kvality práce učitele bude základním kamenem pro zamýšlený systém profesního růstu a kariérního růstu.
Jako závažný důvod, proč formulovat standard kvality profese učitele, uvedla na tiskové konferenci členka autorského týmu Hana Košťálová potřebu zlepšit kvalitu výuky a zhoršujících se výsledků vzdělávání. Podle zahraničních výzkumných studií výsledky žáků nejvíce ovlivňuje právě kvalita učitelovy práce, která má vliv i na chování žáků.
Co obsahuje dokument?
Zároveň byla spuštěna webová stránka www.standarducitele.cz, kde jsou k dispozici všechny potřebné materiály a připravený prostor k diskusi.
V textu standardu na výše uvedené webové stránce najdete představu autorů návrhu, co je standard a čemu slouží, cíle projektu i odborné a veřejné diskuse a doporučení pro její zajištění. V příloze jsou domácí i mezinárodní souvislosti projektu.
Ve zdůvodnění, proč je důležitá kvalita učitelovy práce, návrh uvádí: »Význam kvalitního školního vzdělání jako základu pro celoživotní učení se zvyšuje. Už nestačí, aby všechny děti chodily do školy - je potřeba, aby všechny děti mohly chodit do dobrých škol, v nichž vyučují kvalitní učitelé. Školy ve vyspělých zemích usilují o to, aby zvýšily účinnost své práce a aby vyrovnávaly nepříznivé mimoškolní vlivy v prostředí svých žáků.
Zvýšit kvalitu učitelovy práce znamená především přijmout fakt, že povaha učitelského povolání se zásadně proměnila, požadavky na učitele jsou nejen vyšší, ale jsou mnohdy i zcela jiné než v minulém století. Kvalitně vyučovat neznamená dělat dobře totéž, co dělaly předchozí generace učitelů. Společnost očekává od svého vzdělávacího systému jinou službu, kterou vyjadřuje nově formulovanými vzdělávacími cíli pro jednotlivce (celoživotní učení, kompetence) i pro celý vzdělávací systém (spravedlivost, relevance). Zásadně se změnily děti, které je těžké přitáhnout k učení neúčinnými nástroji vnější motivace. K dispozici je řada psychologických a pedagogických výzkumů, které dokládají daty, jaké postupy ve výuce vedou k tomu, že se žáci doopravdy učí. Z těchto zdrojů vycházejí požadavky na to, co a jak by měl učitel dělat, aby bylo možné jeho práci považovat za kvalitní.«
Pracovní skupina rozdělila činnosti učitele do tří oblastí: 1. Výuka jako proces vyučování a učení (plánování, realizace, reflexe), 2. Širší kontext výuky (rozvoj školy, klima, spolupráce s rodiči, kolegy a veřejností), 3. Profesní rozvoj učitele (profesní poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty). K nim jsou uvedeny příklady ve formě kritérií. Právě při popisu kritérií kvality jednotlivých činností je největší prostor pro diskusi. Možná by nebylo na škodu udělat pro začátek také profesiografické šetření, co všechno dělá učitel už dnes.
Kam s připomínkami nebo návrhy?
Úvodem na webu standardu je dopis ministra Ondřeje Lišky adresovaný všem učitelům. Vyzývá je k účasti na diskusi. Píše: »Dospěl jsem se svými spolupracovníky k přesvědčení, že pokud se nepodaří dosáhnout významné spoluúčasti učitelů na vytváření standardu, nebude mít tento dokument žádnou šanci na další úspěch. Proto Vám také k diskusi nepředkládám hotový standard, protože právě to by mohlo být důvodem k obavám, že už je vlastně všechno vyřešeno a že jsou možné jen kosmetické změny. Nebyl by problém nějaký kompletní standard vytvořit od stolu - mám k dispozici dostatek podkladů včetně příkladů ze zahraničí. Vycházím však z přesvědčení, že takový postup by nevedl k cíli...
Na tomto místě bych rád zdůraznil, že v kontextu s vytvářením standardu budu usilovat o to, aby učitel měl ke své práci zajištěny dobré podmínky... Jsem si zcela vědom, že dnes tomu tak není a že formulovat popis kvality v učitelově práci nelze oddělit od úvah o podmínkách k této práci... Současně s jeho aplikací musí přijít zvyšování učitelova platu, možnost profesního růstu, podpora v systému dalšího vzdělávání, zvyšování prestiže profese učitele ve společnosti.«
Diskuse na webu má formu strukturovaného dotazníku nebo volné diskuse na dílčí témata. Můžete odpovídat na otázky jen podle svého výběru a také si přečíst dotazníky již vyplněné. Zdá se, že možnost diskutovat vzbudila zájem - již v prvních dnech se zapojilo přes 50 účastníků. Ti, kteří s myšlenkou hodnotit kvalitu profese učitele nesouhlasí, se většinou halí anonymitou a často volí jiné diskusní platformy, kde si neberou servítky. Je to škoda, protože každou věcnou připomínkou či námitkou se bude ministerstvo a tvůrčí tým vážně zabývat a názory učitelů by se měly promítnout do konečné podoby standardu.
Na webu je také připraven text Standard kvality profese učitele v otázkách a odpovědích. Obsahuje odpovědi na nejčastější otázky, které mohou pedagogy napadat nad textem standardu: komu standard prospěje a jak, zda bude dobrá práce finančně oceněna, kdo bude učitelovu práci posuzovat, jak bude učitel dokazovat, že standard plní a co se stane, když standard nesplní. Další odpovědi se týkají způsobu, jak diskutovat a co se s diskusními příspěvky stane, jak budou zpracovávány.
Nenechte se ovlivnit poplašnými zprávami
Bohužel většina médií ve zprávě o zahájení diskuse zdůraznila či vyselektovala jako obvykle věci kontroverzní, které mohou učitele jenom nadzvednout (kontrolu, propuštění při nesplnění standardu, atestace). Na tiskové konferenci jsem byla a slyšela jsem, jak byly tyto věci vysvětlovány a kolik jim bylo věnováno prostoru. Projekt standardu je zatím v úvodní fázi, ke které by se měli vyjádřit především učitelé, mnoho detailů včetně těch uvedených není (a ani nemůže být) dořešeno. Všichni zájemci včetně rodičů a ostatní veřejnosti se mohou v diskusi vyjádřit a jejich názory budou zohledněny. Možná by nebylo na škodu připomenout, jak často jsme my učitelé v minulosti kritizovali, že se vyjadřovat k podobným opatřením ministerstva nemůžeme. A neříkejte, že všichni pedagogové učí výborně, takže není potřeba kvalitu jejich práce odlišit a rozdílně ohodnotit.
Bylo by dobré seznámit se s návrhy v klidu, bez emocí a předsudků, prodiskutovat je s někým a po zralé úvaze napsat svůj osobní názor či názor své školy nebo organizace. Ministerstvo vyzývá k organizování takových diskusí jak ředitele škol, tak asociace pedagogů, fakulty vzdělávající učitele, vzdělávací centra nebo krajské úřady. Termíny regionálních akcí je možné zveřejňovat na webu standardu, kde je připraven harmonogram.
Jistě máme všichni zájem, aby se kvalita vzdělávání zlepšovala - bezesporu na tom závisí kvalita života nás všech v budoucnosti. Pokud by tento první náčrt standardu přinesl jenom to, že začneme opravdu vážně diskutovat o smyslu profese učitele, o jeho nových rolích, které přinášejí změny ve světě a ve společnosti a nevymyslela si je nějaká »hrstka fanatiků«, o tom, co to vlastně je dnes kvalita vzdělávání, pak splnil svoji roli. Výsledná podoba standardu musí samozřejmě být propracovaná, realizovatelná, s jasně formulovanými kritérii, propojená s metodickou podporou učitelů, s obnovením systému jejich dalšího vzdělávání, s novým systémem jejich profesního a kariérního růstu a hlavně to celé musí být finančně zabezpečeno. Jinak to nemá smysl. Nelze zvyšovat nároky na učitele bez zásadní shody, jaké vzdělání chceme pro naše děti a kolik na to chceme vynaložit. To, že Česká republika dlouhodobě silně pokulhává ve srovnání s vyspělými státy v procentu HDP věnovaném na vzdělávání, už nese svoje trpké ovoce. Je zbytečné obviňovat se z toho navzájem, ale je potřeba to změnit.
Máme tak kvalitní vzdělávání, jak kvalitně ho tento stát financuje. A může být bohužel i hůř. Proto by se měli do věcné diskuse zapojit kromě pedagogů i rodiče a ostatní občané a vyvinout tlak na politiky, aby vzdělávání nebylo prioritou stran jen na papíře. Něco kritizovat, nota bene vulgárním a zjednodušujícím způsobem, je velice snadné. Kritika je (často jedovatá) bylina, která v našem národě silně bují a kvete. Těžší ale je nějaký smysluplný systém, který by dobře sloužil lidem, vymyslet a zrealizovat.
