Ministerstvo školství spolu se skupinou poslanců aktuálně předložilo novelu školského zákona, která navrhuje, aby odklady povinné školní docházky byly možné pouze ze závažných zdravotních důvodů a na základě odborného posouzení. Česká republika je v současnosti zemí s nejvyšším podílem odkladů na světě – týkají se až 25 % dětí, zatímco v jiných evropských státech jde o jednotky procent. Návrh novely doprovází balíček podpůrných opatření, který má zajistit, aby se každé dítě mohlo úspěšně zapojit do vzdělávání.
Tým Strategie 2030+ představil a se zainteresovanými stranami prodiskutoval konkrétní změny – mimo jiné důraz na kvalitní diagnostiku školní zralosti v mateřských školách, další vzdělávání učitelů, zavedení adaptačního období v prvních třídách a zejména posílení role asistentů pedagoga. Záměrem je, aby každá první třída měla k dispozici asistenta pedagoga, který podpoří děti při nástupu do školy. Tento krok byl podpořen jak odborníky z oblasti vzdělávání, tak lidskoprávními organizacemi, které dlouhodobě upozorňují na důležitost předškolního vzdělávání jako nástroje integrace a podpory dětí z různorodých prostředí.
Součástí jednání byla také diskuze o profesní roli učitelek a učitelů mateřských škol. Náměstek ministra Jiří Nantl přednesl záměr vytvořit kompetenční rámec pedagoga MŠ, který jasně vymezí nároky, odpovědnosti a profesní standardy této důležité profese. Na potřebě takového rámce se účastníci setkání shodli a jeho příprava bude zahájena v nejbližší době.
V rámci programu byl rovněž představen nový nástroj pro sledování kvality péče o děti v raném věku. Monitorovací rámec, který vznikl zejména pro účely dětských skupin ve spolupráci s MPSV, UNICEF a Evropskou komisí, má pomoci obcím i státu lépe plánovat a vyhodnocovat, jak dobře fungují služby pro děti do šesti let – nejen podle počtu míst, ale především podle kvality a dostupnosti péče.
