Na programu jednání byly tři hlavní politické debaty. První se zaměřila na oblast vysokého školství, konkrétně na iniciativu Evropského diplomu, který představuje nový typ kvalifikace, jež má podpořit vznik společných vzdělávacích programů relevantních pro trh práce a přispět k rozvoji společné evropské identity. Evropský diplom budou společně udělovat univerzity z různých zemí EU. Tento koncept si klade za cíl nejen zvýšit atraktivitu evropského vzdělávacího prostoru pro studenty z celého světa, ale také zjednodušit byrokratické procesy a posílit spolupráci mezi univerzitami.
„Evropský diplom by mohl posílit spolupráci v rámci mezinárodní akademické obce, a to nejen mezi studenty, ale především mezi akademickými pracovníky. Iniciativa Evropského diplomu přispěje k vyšší kvalitě vzdělávání a výzkumu a zároveň podpoří pocit evropské sounáležitosti. ČR vítá tuto iniciativu a její přínos pro posílení evropské konkurenceschopnosti.“, uvedl Matúš Žiga, attaché pro výzkum ze Stálého zastoupení ČR při EU, který MŠMT na jednání reprezentoval.
Další dvě debaty se týkaly oblasti výzkumu, kde MŠMT zastupovala velvyslankyně ČR v Maďarsku Eva Dvořáková. Hlavními tématy byly posílení evropské konkurenceschopnosti prostřednictvím výzkumu a inovací a snížení roztříštěnosti Evropského výzkumného prostoru (ERA). To jsou také priority, k nimž maďarské předsednictví připravuje návrhy závěrů Rady. Paní velvyslankyně k tomu poznamenala: „Investice do výzkumu a inovací jsou zásadní pro naši globální konkurenceschopnost a pro pokrok v mnoha oblastech politiky. I když jsme dosáhli pokroku ve snižování rozdílů uvnitř EU, stále přetrvávají významné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony. Musíme podporovat centra excelence, inovační huby a výzkumně orientované univerzity, ale zároveň zajistit lepší využití výsledků výzkumu a ochranu duševního vlastnictví.“
Třetí debata se zaměřila na otázku svobody vědeckého výzkumu. Účastníci diskutovali o výzvách, kterým čelí akademické a výzkumné instituce v kontextu měnící se geopolitické situace a nutnosti chránit akademická práva a svobody před nelegitimními zásahy. MŠMT ve svém vystoupení zdůraznilo význam silného a nezávislého výzkumného sektoru, který je zásadní pro ochranu evropských demokratických hodnot.
Na okraj jednání ministrů byla také podepsána Společná deklarace mezi Českou republikou, Maďarskem a Německem k budoucímu vstupu Německa do ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure). ELI ERIC je přední světová výzkumná infrastruktura v oblasti laserových technologií a interakcí laserového záření s hmotou, která aktuálně sestává ze dvou pilířů – ELI Beamlines (ČR) a ELI ALPS (Maďarsko). V rámci deklarace Německo přijalo politický závazek vstoupit do ELI ERIC od roku 2027 a stávající hostitelské země jej v tomto úsilí budou podporovat. Experimenty vedené německými vědci či s jejich účastí tvoří cca 14 % všech experimentů provedených v rámci ELI ERIC v uplynulých 2 letech.
Další, tentokrát formální zasedání výzkumné konfigurace Rady pro konkurenceschopnost se uskuteční 29. listopadu 2024 v Bruselu.
