K pochopení celé věci je potřeba se podívat trochu dál do nedávné minulosti. Daleko před inkriminovanou zprávu BIS, která byla publikována v prosinci minulého roku. Již v září loňského roku se ministr školství Plaga v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu (odvysíláno 4. 9. 2018) nechal slyšet, že je potřeba se na moderní dějiny zaměřit. Konkrétně uvedl: „Já si skutečně myslím, že třeba v dějepise je nezbytné, abychom se posunuli a řekli si zcela jasně, kde má být těžiště této výuky. A měly by to být novodobé dějiny a ne třetihory.“
Když BIS v prosinci prezentovala svou zprávu o údajném ruském vlivu na školství, ministr Plaga se k těmto silným vyjádřením stavěl velmi rezervovaně a již tehdy avizoval, že se bude chtít s ředitelem BIS sejít a zjistit, z jakých zdrojů se při tvorbě této zprávy vycházelo. Po schůzce uvedl POUZE to, že „v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin“, aniž by jakkoliv komentoval zprávu BIS z loňského prosince.
Z hlediska názoru pana ministra tedy po schůzce s ředitelem BIS nenastal žádný zásadní posun, protože o nutnosti dbát na vyváženou výuku moderních dějin hovořil již v Českém rozhlase v září, jak je uvedeno v úvodu. Jako doplnění pak lze úvést vyjádření ministra Plagy, že „neznalost moderních dějin mezi mladými lidmi je alarmující – zejména pak klíčové události od doby založení samostatného Československa – např. roky 1918, 1938, 1948, 1968 nebo 1989. V rámci revize rámcových vzdělávacích programů je tedy potřeba vytvořit dostatečný prostor pro vyváženou výuku moderních dějin“.
Postoj ministra Plagy ke zjištěním zprávy BIS z prosince lze uvést na příkladu poslanecké interpelace poslance Lukáše Bartoně (Piráti), který ministra školství interpeloval 6. 12. 2018, tedy pár dní poté, co BIS své závěry zveřejnila:
Vážený pane ministře školství, jsem velkým zastáncem toho, aby se posilovala míra výuky moderních dějin. Proto mě překvapila výroční zpráva BIS, která říká, že: "Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry proložena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození)." Rád bych se vás v reakci na to zeptal, jestli vy jako ministr souhlasíte s hodnocením tohoto stavu a jaké nápravné kroky případně chystáte. Budete v rámci tohoto hodnocení například zvažovat zásah do reformy RVP nebo do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků?
Písemná odpověď ministra školství Roberta Plagy na výše uvedenou interpelaci:
Vážený pane poslanče,
s textem uvedeným ve výroční zprávě BIS ve smyslu, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a že proruským panslovanstvím je do jisté míry proložena i výuka českého jazyka, respektive literatury (národní obrození), nemohu souhlasit. Školy uskutečňují vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů (dále jen „RVP“) a jejich podoba vychází z obecných cílů vzdělávání uvedených v § 2 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.
Platné RVP jednoznačně akcentují nezatížený globální pohled na novověké a nejnovější dějiny a učitelé i žáci jsou vedeni k tomu, aby kriticky hodnotili předkládaná fakta a historický vývoj, a to zvláště s důrazem na negativní dopady, která lidskému společenství přinášejí nedemokratické režimy. Ani Česká školní inspekce ve své tematické zprávě „Výuka soudobých dějin na 2. stupni ZŠ a na SŠ“ při hodnocení nezjistila v obsahu vzdělávání žádné zásadní nedostatky.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) koncipovalo a vydalo „Doporučení k výuce dějin 20. století“. Cílem tohoto doporučení je podtrhnout důležitost období druhé poloviny 20. století ve výuce vzdělávacího oboru Dějepis a dalších společenskovědních vzdělávacích oborů. Doporučení vychází z obecné potřeby metodické podpory výuky živých dějin a z nutnosti posílení významu této tematiky vzhledem k jejímu ideologickému zatížení z nedávné minulosti a jejímu následnému zanedbávání. Zohledňuje mimo jiné specifickou českou zkušenost s totalitními režimy 20. století a při výuce dějin ve školách doporučuje využívat svědectví pamětníků, pramenů k dějinám všedního dne, rodinné a regionální historie. Obsahuje také odkazy na tematickou literaturu, weby a další užitečné projekty. Nedílnou součástí tohoto doporučení jsou také přílohy, které vyučujícím poskytují konkrétní příklady a názorná doporučení, jakým způsobem mohou k výuce soudobých dějin přistupovat. Tyto přílohy jsou průběžně aktualizovány a doplňovány o příklady dobré praxe a zveřejňovány na webu MŠMT a na metodickém portálu www.rvp.cz.
Další podpora výuky soudobých dějin ze strany MŠMT je realizována prostřednictvím dotační výzvy. Tato výzva je zaměřena na aktivity nestátních neziskových organizací působících v regionálním školství a jejím účelem je mimo jiné obohacení procesu vzdělávání v oblasti aktuálních vědních poznatků a společenských témat, v šíření příkladů dobré praxe a ve vzdělávání pedagogických pracovníků. Preferovaným tematickým zaměřením pro rok 2018 byla stanovena významná kulatá výročí moderních českých dějin (1848, 1918, 1938, 1948, 1968). V roce 2017 byl pak celý modul výzvy zaměřen na vznik a využití výukových materiálů s didaktickou hodnotou k výuce dějin 20. století. S podporou výuky dějin 20. století se počítá i v připravované dotační výzvě na rok 2019.
Významnou podporu MŠMT také uskutečňuje v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. V souvislosti s výukou dějin 20. století uspořádal v uplynulém roce Národní institut dalšího vzdělávání již 3. ročník celostátní konference, na které se uskutečnila celá řada významných akcí a přednášek, např. „Ruské revoluce 20. století z pohledu současnosti“, „100. výročí ČSR“, „Tenkrát v roce 1968…“, a další se připravují. Na vybraných krajských pracovištích NIDV aktuálně probíhají další vzdělávací programy k významným historickým výročím: „Vyučujeme závěr 1. světové války a vznik ČSR prostřednictvím netradičních didaktických pomůcek“, „První republika“, „Poválečná léta 1945-1948 v Československu“, „Cesty minulostí I – rok 1968“, „Únor 1948 v perspektivě historiografie a didaktiky“, „Jak učit o komunismu“, „Jak učit o normalizaci“, „Konfliktní vzpomínání 1938, 1968“, a další.
Výuka soudobých dějin patří mezi priority ministerstva. MŠMT má rozhodně zájem na tom, aby povědomí o moderních dějinách mezi mladými lidmi bylo co nejširší a bez ideologického zatížení. Považuji za podstatné žákům předkládat nezkreslená fakta a věřím, že učitelé dějepisu jsou schopni toto období žákům vykládat s patřičným vyváženým a kritickým komentářem. Dál se budeme aktivně podílet na zlepšování kvality výuky, podporovat vzdělávání pedagogů, vyhlašovat projekty a realizovat podpůrné programy a cíleně tak posilovat povědomí mládeže o složitém historickém vývoji v minulém století.
S pozdravem
Robert Plaga
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
