Debaty navázaly na novou iniciativu Evropské unie „Jedna Evropa, jeden trh“ (One Europe, One Market), jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost EU prostřednictvím hlubší integrace evropského trhu a účinnější podpory výzkumu a inovací.
Jedním z hlavních témat byla tzv. „pátá svoboda“ EU, která má vedle volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu zajistit také volný pohyb znalostí, výzkumných pracovníků a inovací. K jejímu naplnění má přispět připravovaný Akt o Evropském výzkumném prostoru (ERA Act), jehož návrh chce Evropská komise představit letos v září.
„Za klíčovou prioritu považuji odstraňování překážek bránících volnému pohybu znalostí a výzkumných kapacit v Evropě. Aby byla Evropa konkurenceschopná a stala se atraktivní destinací pro excelentní vědce a talentované experty, musí podporovat mobilitu výzkumných pracovníků, pokročit v uznávání kvalifikací napříč EU a odstraňovat regulatorní a administrativní bariéry pro přeshraniční spolupráci, a to při zachování silných stránek Evropy, jako je akademická svoboda či integrita výzkumu,“ uvedl vrchní ředitel Fryč.
Druhá část jednání byla věnována tomu, jak zvýšit evropskou výkonnost v oblasti inovací a zefektivnit přenos výsledků výzkumu do hospodářské praxe. Diskuse se soustředila na podporu inovativních firem, odstraňování překážek růstu a efektivnější využívání evropských nástrojů financování. Také v této oblasti Evropská komise připravuje novou legislativu – Evropský inovační akt (European Innovation Act).
„Diskuse o Evropském fondu pro konkurenceschopnost a budoucím 10. rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa představují jedinečnou příležitost vytvořit propojený a efektivní evropský ekosystém podpory výzkumu a inovací. Je nezbytné, aby tyto programy byly úzce propojeny a umožňovaly podporu excelentních projektů v celém inovačním cyklu – od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až po komercializaci a uvedení inovací na trh. Současně s tím je třeba podporovat dlouhodobou úzkou spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem, například prostřednictvím evropských partnerství a dalších forem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem,“ poznamenal vrchní ředitel Fryč.
Na okraj zasedání se uskutečnilo také setkání vedoucích delegací zemí Visegrádské skupiny. Česká republika zde představila program ERC CZ, který financuje špičkové výzkumné projekty doporučené Evropskou radou pro výzkum (ERC), jež však z důvodu omezených evropských prostředků nezískaly podporu z rozpočtu ERC. Český model vzbudil zájem partnerů jako příklad dobré praxe pro posilování účasti vědců v prestižních grantových schématech.
Další zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost ve formaci pro výzkum se uskuteční 4. prosince 2026 v Bruselu.
