Jako první představili své pohledy na věc zástupci tří ministerstev, a to MŠMT, ministerstva pro vědu, výzkum a inovace a ministerstva průmyslu a obchodu. Václav Velčovský z MŠMT otevřel téma kohezní politiky EU, která má za cíl snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů: „Bude nutné si navyknout na to, že podmínky kohezní politiky budou přísnější. Už nebudeme dělat jen špičkový výzkum, výzvy se budou týkat více tematických celků a konkrétních výzev,“ uvedl.
Náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček upozornil, že na rozpočet je třeba se dívat ve větším kontextu než po kapitolách, jako je tomu teď.
Také Petr Filipi z MPO potvrdil, že stát bude více dbát na to, aby finanční prostředky šly skutečně na reálný výzkum a vývoj. Zároveň představil plán ministerstva na sběr zpětné vazby od firem. Ta by měla pomoci s lepším nastavením jednotlivých dotačních výzev tak, aby více vyhovovaly soukromému sektoru. Konkrétní programy a způsoby, jak více propojit spolupráci mezi soukromou a akademickou sférou, představil druhý blok konference. Jan Piskáček z Agentury pro podnikání a inovace ukázal příležitosti, které přináší OP TAK. Michaela Vlková z Technologického centra Praha následně představila program Horizont Evropa. Pohled soukromého sektoru přednesl vládní zmocněnec pro spolupráci s Evropskou GNSS agenturou GSA a místopředseda AMSP Karel Dobeš. Upozornil především na zdlouhavý proces administrace projektů, který často vede k tomu, že firmy si výzkum řeší samy. Třetí blok konference se pak zaměřil na obecné otázky vědy a výzkumu: Open Science, možnosti komercializace a genderovou dimenzi ve vědě.
Vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů EU a ESIF na MŠMT Václav Velčovský se vyjádřil k tématu kohezní politiky EU.
Jiří Marek z organizace EOSC (European Open Science Cloud) představil vizi Open Science, která by měla zpřístupnit data z výzkumu a vývoje pro další využití. Otomar Sláma z Charles University Innovations Prague upozornil na fakt, že spousta vynálezů se dostane pro praxe, ale nejsou medializované. Důvodem je především brzká komercializace či dílčí vylepšení už existujících produktů. Ucelený produkt je totiž výstupem výzkumu a vývoje pouze výjimečně.
Gabriela Langhammerová ze Sociologického ústavu AV ČR účastníky uvedla do problematiky genderové nevyváženosti. Zatímco 60 % absolventů magisterského studia jsou ženy, na výzkumných pozicích jich najdeme jen 28 %.
Česko má také nejméně profesorek z celé Evropy. Tato nevyváženost vede k nevyváženosti celé vědy, kdy vznikají produkty, které neřeší potřeby různých skupin osob. Na změnu je třeba systematická genderová politika nejen ve vědě, ale napříč celou společností.
Závěrečná panelová diskuze pak přinesla větší vhled do spolupráce akademického a soukromého sektoru. Panelisté,
kterými byli prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost z Karlovy univerzity Ladislav Krištoufek, ředitel pro výzkum a
vývoj a člen představenstva COMTES FHP a.s. (Asociace Výzkumných Organizací) a předseda představenstva Comtes FHT Jan
Džugan, a také Karel Dobeš z AMSP se shodli, že narůstá administrativa, která může některé společnosti odradit.
Zároveň upozornili na zastaralý systém hodnocení výzkumu, který vychází z 90. let 20. století a doplácí na něj
především společenské a humanitní obory. Shodli se také na tom, že tahounem spolupráce mezi firmami a výzkumnými
organizacemi by měl být soukromý sektor. Je však třeba zrychlit administraci projektů, zlepšit spolupráci na
mezinárodní úrovni, a také nastavit lepší podmínky pro vědecké pracovníky. Ti totiž často dají přednost komerčnímu
sektoru.
Akce Konsolidační balíček jako příležitost pro systémovou proměnu českého
výzkumu se konala pod záštitou MŠMT. Jejím cílem bylo rozpoutat diskuzi nad spoluprací
akademické a komerční sféry a ukázat na příležitosti i překážky, které přináší úspory ve státním rozpočtu i aplikace
výzkumu do praxe.
