Vysoké školy mají ze svého postavení povinnost udržovat vysoký standard vzdělávání, jehož efektivita se přirozeně odvíjí od kvality vzdělávací činnosti. Zodpovědnost za kvalitu má primárně vedení vysokých škol a fakult, zároveň je ale nutné klást důraz na motivaci a přípravu akademických pracovníků, aby mohli své pedagogické kompetence rozvíjet a lépe předávat své know-how studentům. Diskutována byla rovněž role pedagogických center či specifického vzdělávání akademických pracovníků, které povede ke zdokonalování jejich výuky.
Vrchní ředitelka Radka Wildová se společně s předsedou Rady NAÚ Robertem Plagou, předsedou Rady vysokých škol Milanem Pospíšilem nebo prorektorkou pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy Markétou Martinkovou účastnila závěrečné panelové diskuse shrnující hlavní témata: „Chceme podpořit vysoké školy, aby si téma rozvoje kvalitní vysokoškolské výuky vzaly za své důkladně s nimi o tomto tématu jednáme. Účinnou cestou může být mj. budovat na vysokých školách centra pedagogické podpory, které mohou sloužit jako prostor čerpání inspirace, sdílení zkušeností a dobré praxe“.
Významnou část konference rovněž tvořila inspirace ze zahraničí, kdy vystoupili celkem 4 zahraniční hosté ze Švédska a Německa a sdíleli přístupy jednotlivých států či univerzit k tématu rozvoje kvality výuky. Aspekt sdílení mezinárodní zkušenosti v závěrečné debatě zmínila i vrchní ředitelka Wildová s odkazem na mezinárodní projekt Profformance+, jehož je za Českou republiku členem MŠMT společně s Domem zahraniční spolupráce a některými experty. Projekt si klade za cíl podpořit navyšování kvality výuky a učení na vysokých školách. V minulých letech byl v rámci projektu vytvořen soubor kritérií pro hodnocení vzdělávací činnosti učitelů, který bude testován na pilotních návštěvách ve všech partnerských zemích (mimo ČR např. Rakousko nebo Maďarsko).
