Na úvod Národního dne představil Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje MŠMT, výstupy mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které bylo pod organizační záštitou MŠMT zorganizováno v roce 2017. Konkrétně se jednalo o interim hodnocení 58 velkých výzkumných infrastruktur schválených vládou ČR v roce 2015 k poskytování podpory z veřejných prostředků ČR v letech 2016-2019 a o ex-ante hodnocení nových návrhů velkých výzkumných infrastruktur, které byly vypracovány v ČR v období od posledního kola jejich mezinárodního hodnocení v roce 2014.
V dalším průběhu konference byly uspořádány panelové diskuze na vybraná aktuální témata velkých výzkumných infrastruktur adresovaná na národní a mezinárodní úrovni.
Prvním z nich byla dlouhodobá udržitelnost velkých výzkumných infrastruktur, které svou prezentací uvedl Jan Hrušák, místopředseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), načež následnou panelovou diskuzi moderoval Markus Dettenhofer, výkonný ředitel CEITEC.
Druhá panelová debata se zástupci orgánů státní správy ČR se zaměřila na roli velkých výzkumných infrastruktur v národním výzkumném a inovačním systému ČR, přičemž jejím moderátorem byl Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
Třetí panelová diskuze proběhla k otázkám managementu a dlouhodobého strategického rozvoje velkých výzkumných infrastruktur a jejím moderátorem byl Martin Pumera, člen fyzikálního panelu mezinárodní hodnotící komise velkých výzkumných infrastruktur MŠMT, který aktuálně působící na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
V průběhu konference zazněly rovněž prezentace k otázkám European Open Science Cloud (EOSC) a aktuálním možnostem podpory výzkumných infrastruktur a e-infrastruktur z prostředků rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020).
Slavnostně byly poté pokřtěny nové internetové stránky velkých výzkumných infrastruktur ČR provozované e-infrastrukturou CESNET ve spolupráci s MŠMT a zástupci dalších velkých výzkumných infrastruktur ČR zastoupenými v redakční radě webu.
Velké výzkumné infrastruktury jsou jedinečnými zařízeními, která vykazují vysokou znalostní a technologickou náročnost a která jsou provozována na principu otevřeného přístupu k jejich kapacitám. Hostitelské výzkumné organizace tak provozují velké výzkumné infrastruktury vždy primárně pro využití všemi jejich potenciálními uživateli z řad dalších výzkumných organizací či inovujících podniků. Díky své jedinečné znalostní a technologické úrovni umožňují velké výzkumné infrastruktury svým uživatelům dosahovat zcela průlomových poznatků v oblastech základního a aplikovaného výzkumu, jakož i vývoj pokročilých technologií vykazujících vysoký potenciál pro uplatnění v inovativních produktech a službách s vysokou přidanou hodnotou.
