V řadě již čtvrté setkání strategických diskusí s názvem „Kulatý stůl k národní pozici FP10“ pořádalo MŠMT ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce na půdě Univerzity Karlovy. Tentokrát se jednání účastnilo užší spektrum odborníků, kteří diskutovali finální podobu pozice k 10. rámcovému programu EU (FP10) a přispěli svými připomínkami k jejímu dokončení před formálním schvalováním.
Kulatý stůl zahájila Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy
a výzkumu, která ve své úvodní řeči ocenila velký zájem o formování a přispění k národní pozici k FP10.
Kromě toho představila cíle MŠMT pro nadcházející programové období, k nimž mimo jiné patří budování silné role
MŠMT při formování a implementaci FP10, aktivní zapojení se do rozhodovacích procesů na úrovni EU a v neposlední
řadě i zajištění národní finanční spoluúčasti v nástrojích, které poskytují jasnou přidanou hodnotu jako jsou
například Evropská partnerství. Tyto nástroje umožňují získat z EU stejnou finanční částku, jakou poskytne ČR.
Lucie Núñez Tayupanta, ředitelka odboru výzkumu a vývoje MŠMT, poté představila finální návrh pozice ČR k FP10. Následně proběhla diskuse, po níž si vzala slovo Lenka Procházková z České styčné kanceláře pro výzkumu v Bruselu (CZELO), která se ve své prezentaci zabývala průsečíky národních pozic členských států s národní pozicí ČR. Poslední příspěvek měl Matúš Žiga ze Stálého zastoupení ČR při EU, který prezentoval legislativní proces EU v souvislosti s přípravou FP10.
Konečná verze národní pozice ČR k FP10 by měla být k dispozici do konce roku 2024. V roce 2025, po zveřejnění legislativního návrhu Evropské komise, budou stanoveny národní priority, které budou prosazovány při projednávání FP10, jehož samotné zahájení je plánováno na rok 2028.
