- Úvodní informace
Horizont Evropa – rámcový program EU pro výzkum a inovace představuje v letech 2021–2027 hlavní nástroj EU pro podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) a významnou měrou tak přispívá k posílení Evropského výzkumného prostoru (ERA) a potažmo i evropských výzkumných a technologických základen, oživení evropských inovačních kapacit, konkurenceschopnosti a pracovního trhu. Horizont Evropa si klade za cíl stát se dosud nejambicióznějším výzkumným a inovačním programem, který udrží EU na špici globálního výzkumu a inovací.
Program navazuje na předchozí rámcový program Horizont 2020. Jedná se o již 9. rámcový program v pořadí se zatím nejambicióznějším návrhem rozpočtu ve výši 95,517 mld. eur, tedy o 30 % více než Horizont 2020. Navýšení rozpočtu rámcového programu odráží skutečnost, že výzkum a inovace zůstávají jednou z hlavních politických priorit EU. Rozpočet je rozdělen mezi tři hlavní pilíře a jednu průřezovou oblast programu. Největší část rozpočtu je určena na řešení globálních výzev.
Ve srovnání s předchozím programem Horizont 2020 zahrnuje program Horizont Evropa řadu nových prvků. Výraznější důraz je kladen na otevřenost vědy, konkrétně otevřenost nevyzkoušeným řešením, která mají potenciál zvýšit konkurenceschopnost EU, otevřenost vůči evropské i celosvětové výzkumné spolupráci a otevřenost při přístupu k publikacím a výzkumným datům, což se v programu Horizont Evropa stává zavedeným standardem.
Novým prvek programu jsou také mise, které jsou navázány na tematické klastry ve druhém pilíři. Mise jsou definovány jako portfolia projektů s odvážnými a zároveň měřitelnými cíli, jejichž dopad bude mnohonásobě větší, než by tomu bylo u individuálních projektů. Kromě misí se v Horizontu Evropa objevuje také nový koncept Evropských partnerství, což jsou společné programy, které Evropská komise implementuje ve spolupráci s partnery z veřejné nebo soukromé sféry. Významnou roli v programu získává také Evropská rada pro inovace (EIC), jejíž projekty byly pilotně otestovány již v programu Horizont 2020 a která se nově stává nedílnou součástí třetího pilíře. Jejím úkolem je rozpoznat a následně financovat rychle se rozvíjející, vysoce rizikové inovace se silným potenciálem pro vytvoření zcela nových trhů.
Novinkou programu Horizont Evropa je také Strategický plán, který stanoví strategické směry pro zacílení investic v prvních čtyřech letech jeho provádění. Zajišťuje, aby činnosti EU v oblasti výzkumu a inovací přispívaly k prioritám EU, včetně klimaticky neutrální a ekologické Evropy a Evropy připravené na digitální věk a hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí.
- Struktura
Program Horizont Evropa si s ohledem na kontinuitu zachovává třípilířovou strukturu, jak tomu bylo i v případě programu Horizont 2020. Základní struktura je následující:
První pilíř: Excelentní věda
Druhý pilíř: Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu
Třetí pilíř: Inovativní Evropa
Program obsahuje také horizontální sekci Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru, jejíž aktivity se dělí do dvou bloků: (1) Rozšiřování účasti a šíření excelence, (2) Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.
- Právní rámec
Základní právní rámec programu Horizont Evropa je tvořen třemi legislativními dokumenty:
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013
- Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a o zrušení rozhodnutí 2013/743/EU
- Nařízení Rady (Euratom) 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563
Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER), které funguje jako Národní kontaktní pracoviště (National Contact Point) pro Horizont Evropa: https://www.tc.cz/cs/nabidky/narodni-informacni-centrum-pro-evropsky-vyzkum
- Další zdroje informací
Oficiální stránky programu Horizont Evropa (Evropská komise): https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe_en
Národní portál věnovaný programu Horizont Evropa: https://www.horizontevropa.cz/cs
Twitterový účet Národního informačního centra pro evropský výzkum k programu Horizont Evropa: https://twitter.com/HorizonEU_Czech
Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER), které funguje jako Národní kontaktní pracoviště (National Contact Point) pro Horizont Evropa: https://www.tc.cz/cs/nabidky/narodni-informacni-centrum-pro-evropsky-vyzkum
Informace o rámcovém programu Horizont Evropa poskytují též pracovníci České styčné kancelář pro VaVaI v Bruselu: https://www.czelo.cz
Struktura programu
- První pilíř – Excelentní věda
První pilíř programu Horizont Evropa Excelentní věda podporuje excelentní výzkum a vytváří podmínky pro jeho provozování. Jedná se zejména o podporu vynikajících projektů špičkového badatelského výzkumu, mobilitu vynikajících výzkumných pracovníků a špičkové infrastruktury. Priorita je rozdělena do tří velkých oblastí:
- Evropská rada pro výzkum (ERC)
- Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA)
- Evropské výzkumné infrastruktury
Evropská rada pro výzkum (European Research Council, ERC) vznikla v roce 2007. Financuje špičkový hraniční výzkum v Evropě prostřednictvím výzev, do kterých se mohou přihlásit vědci z celého světa s cílem přilákat nejlepší výzkumné pracovníky ze zahraničí. Žádat o ERC grant mohou jednotlivci z celého světa za předpokladu, že si zvolí hostující instituci v členské zemi EU nebo zemi přidružené k rámcovému programu EU. Jediným kritériem hodnocení je vědecká kvalita návrhu projektu a hlavního řešitele.
Akce Marie Skłodowska-Curie (Marie Skłodowska-Curie Actions, MSCA) podporují školení a kariérní rozvoj výzkumníků prostřednictvím programů pro doktorandy, vědecko-výzkumných pobytů pro postdoktorandy a kolaborativních projektů. Klíčovým principem je mobilita, výzkumníci vyjíždějí na hostitelskou instituci v zemi, kde dlouhodobě nepůsobí, aby získali nové znalosti, dovednosti a kompetence, které přispějí k jejich kariérnímu posunu. MSCA jsou zaměřeny na mezinárodní, mezisektorovou a mezioborovou spolupráci, účast neakademického sektoru (především průmyslu a malých a středních podniků) je vítána.
Výzkumnými infrastrukturami se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, např. sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, např. počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tato oblast výzkumných infrastruktur si klade za cíl vybavit EU kvalitními výzkumnými infrastrukturami světové třídy, zlepšení přístupu k digitálním výzkumným zdrojům prostřednictvím Evropského cloudu pro otevřenou vědu (European Open Science Cloud, EOSC) a přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje EU.
- Druhý pilíř – Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu
Druhý pilíř programu Horizont Evropa se zaměřuje na globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Tento pilíř kromě Společného výzkumného střediska sdružuje šest širokých tematických klastrů, které reprezentují oblasti globálních výzev. Konkrétní priority každého klastru jsou rozděleny do tzv. oblastí intervence. Jedná se o následující klastry a oblasti:
- Zdraví (celoživotní zdraví; environmentální a sociální faktory zdraví; nepřenosné nemoci a vzácná onemocnění; infekční nemoci; nové nástroje, technologie a digitální řešení pro zdravotnictví; systémy zdravotní péče)
- Kultura, kreativita a inkluzivní společnost (demokracie a správa věcí veřejných; kulturní dědictví; socioekonomická transformace)
- Civilní bezpečnost pro společnost (společnosti odolné vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost)
- Digitalizace, průmysl a vesmír (výrobní technologie; klíčové digitální technologie; pokročilé materiály; vznikající průlomové technologie; umělá inteligence a robotika; internet nové generace; pokročilá výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; vesmír, včetně pozorování Země)
- Klima, energetika a doprava (věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické soustavy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v energetické transformaci; obce a města; konkurenceschopnost průmyslu v dopravě; čistá, bezpečná a přístupná doprava a mobilita; inteligentní mobilita; skladování energie)
- Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí (pozorování životního prostředí; biodiverzita a přírodní zdroje; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány a vnitrozemské vody; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích v bioekonomice EU; oběhové systémy)
Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre, JRC), vědecká a znalostní služba Evropské komise, poskytuje nezávislou odbornou vědeckou a technickou podporu politikám EU. Vědci mohou využít možnost přístupu k mnoha zařízením a laboratořím JRC prostřednictvím dohod o spolupráci nebo se účastnit jako partneři ve výzvách k předkládání návrhů projektů v programu Horizont Evropa. JRC rovněž spolupracuje s odděleními politik v celé Evropské komisi na provozování šesti znalostních center, která sdružují odborné znalosti a pomáhají tvůrcům politik porozumět a transparentně a cíleně využívat nejnovější vědecká zjištění.
- Třetí pilíř – Inovativní Evropa
Třetí pilíř programu Horizont Evropa se věnuje konceptu inovativní Evropy. Inovace ve všech podobách jsou pro EU jedním z klíčových faktorů, které jí umožňují nadále zajišťovat svým obyvatelům prosperitu a čelit budoucím výzvám. Jejich zavedení vyžaduje systémový, průřezový a mnohostranný přístup. Do tohoto pilíře se řadí:
- Evropská rada pro inovace
- Evropské inovační ekosystémy
- Evropský inovační a technologický institut
Evropská rada pro inovace (EIC) slouží jako jednotné kontaktní místo EU pro evropské inovátory, a to z řad výzkumníků i soukromých společností, především malých a středních podniků. Jejím cílem je podporovat hlavně rizikové průlomové a přelomové inovace s potenciálem pro tvorbu nových trhů a překlenovat mezery ve financování větší nabídkou nástrojů rizikového financování. To by mělo mj. přispět k rychlejšímu postupu inovativních podniků na cestě od nápadu k tržnímu uplatnění. Hlavními nástroji EIC jsou:
- EIC Pathfinder – pokročilý výzkum průlomových technologií
- EIC Transition – transformace výstupů výzkumu v inovace
- EIC Accelerator – další rozvoj a tržní uplatnění inovací
Evropské inovační ekosystémy (EIE) si kladou za cíl zlepšovat fungování inovačního prostředí napříč EU tak, aby poskytovalo efektivní podporu výzkumným pracovníkům i podnikatelům zabývajícím se inovacemi. Usiluje proto o stimulaci spolupráce, vytváření sítí a výměnu znalostí mezi aktéry, kteří nabízejí podporu inovátorům, a to na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni. Zaměřuje se na všechny druhy inovací a všechny inovátory napříč EU, kromě inovací v podnicích i na sociální inovace a inovace ve veřejném sektoru. Činnosti podporované v oblasti EIE doplňují aktivity nástrojů EIC a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).
Evropský inovační a technologický institut (EIT) byl zřízen jako samostatný subjekt EU v roce 2008 s cílem přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti posilováním inovační kapacity členských států a EU jako celku. Je průkopníkem integrace vzdělávání, podnikání a výzkumu (tzv. znalostního trojúhelníku) a klade silný důraz na podnikatelský talent a inovační dovednosti. Od roku 2014 je součástí rámcových programů EU pro výzkum a inovace. Působí především prostřednictvím znalostních a inovačních společenství (KICs), což jsou rozsáhlá evropská partnerství subjektů z oblasti vzdělávání a odborné přípravy, podnikání a výzkumu. V současné době funguje osm KICs (EIT Digital, EIT Climate-KIC a EIT InnoEnergy, EIT Health, EIT Raw Materials, EIT Food, EIT Urban Mobility a EIT Manufacturing).
- Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru
K hlavním cílům této horizontální části patří zintenzivnit spolupráci v celé Evropě zejména otevřením evropských sítí výzkumu a inovací a přispět ke zkvalitnění kapacit v oblasti řízení výzkumu v zemích způsobilých ucházet se o granty pro rozšiřování účasti (tj. 13 tzv. nových členských států, Portugalsko a Řecko, 9 nejvzdálenějších regionů EU a vybrané třetí země přidružené k programu Horizont Evropa). Dále je nutné podpořit národní politické reformy nejen v oblasti výzkumu a inovací a usnadnit plné využití talentového potenciálu EU prostřednictvím cílených opatření. EU se sice historicky vyznačuje špičkovými vědeckými a technologickými úspěchy, ale její výzkum a inovace jsou stále roztříštěné.
Aktivity jsou rozděleny do dvou bloků:
- Rozšiřování účasti a šíření excelence
- Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací
Rozšiřování účasti a šíření excelence – Snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU napomůže způsobilým zemím dosáhnout konkurenceschopného postavení v globálních hodnotových řetězcích.
Tato část podporuje specifické cíle programu Horizont Evropa: usnadňovat plné zapojení talentového potenciálu Evropy do podporovaných akcí; šířit a propojovat excelenci v celé EU, posilovat vytváření vysoce kvalitních znalostí, a prohlubovat přeshraniční spolupráci mezi odvětvími a obory. Hlavními nástroji jsou především TEAMING, TWINNING, ERA Chairs a program COST.
Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací – Politické reformy na národních úrovních budou vzájemně posíleny a doplněny tvorbou politických iniciativ, výzkumem, vytvářením sítí, navazováním partnerství, koordinací, shromažďováním dat a monitorováním a hodnocením na úrovni EU.
- Mise
Mise představují nový koncept programu Horizont Evropa. Představují portfolia akcí v oblasti výzkumu a inovací se zásadním dopadem napříč obory a odvětvími, které by měly být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva. Každá z misí má mít ambiciózní, jasně definované měřitelné cíle a očekávané dopady dosažitelné ve stanoveném časovém horizontu. Konkrétní zaměření misí vychází z doporučení expertů nominovaných do tzv. výborů misí (Mission boards). Konkrétní mise jsou vyhlašovány formou speciálních výzev ve druhém pilíři programu Horizont Evropa. V druhém pilíři je zahrnuto pět misí:
- Rakovina
- Adaptace na klimatickou změnu včetně společenské transformace
- Zdravé oceány, moře, pobřeží a vnitrozemské vody
- Klimaticky neutrální a chytrá města
- Zdravá půda a potraviny
- Evropská partnerství
Evropská partnerství jsou iniciativy, jejichž prostřednictvím Evropská unie v součinnosti s veřejnými i soukromými partnery podporuje rozvoj a implementaci programu na podporu výzkumu a inovací. Budou hrát rozhodující roli v dosažení strategických cílů v přechodu k ekologické, klimaticky šetrné a digitální Evropě při zachování odolnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rovněž budou hlavním prostředkem v řešení složitých problémů, které potřebují integrovaný přístup za součinnosti velkého počtu aktérů z různých částí hodnotových řetězců a zemí.
Rámcový program Horizont Evropa zavádí v Evropských partnerstvích strategičtější, ucelený přístup zaměřený na jeho dopady. Partnerství jsou zakládána v těch oblastech, v nichž mohou dosáhnout cílů programu Horizont Evropa účinněji než jinými prostředky rámcového programu. Evropská partnerství jsou rozdělena do pěti oblastí: zdraví; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a doprava; potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí; průřezová partnerství.
Evropská partnerství mají jednu z následujících forem: společně programovaná evropská partnerství, společně financovaná evropská partnerství, institucionalizovaná evropská partnerství.
Společně programovaná partnerství (Co-programmed) zajišťují vyšší flexibilitu v implementaci co do složení partnerů, cílů a aktivit. Umožňují širší komunitu partnerů, která si určí střednědobé priority.
Společně financovaná partnerství (Co-funded) představují partnerství s veřejným sektorem ve vztahu k národním programům a politikám skrze grantové dohody a výzvy v pracovních programech.
Institucionalizovaná partnerství jsou založena na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU. Jedná se buď o společné podniky (Joint Undertakings), nebo znalostní a inovační společenství ustavené na základě nařízení o EIT, tzv. Knowledge and Innovation Communities (KICs).
- Euratom
Program Euratom je integrální součástí programu Horizont Evropa a zároveň je k němu komplementární. Cílem programu je výzkum a školící aktivity zaměřené na trvalé zlepšování jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a na radiační ochranu a potenciální příspěvek k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným, účinným a zabezpečeným způsobem.
Program Euratom vychází z vlastního legislativního základu, proto je jeho délka pět let, a sice 2021 až 2025, s následným předpokládaným prodloužením o dva roky, tj. do roku 2027. Základní právní předpisy umožní synergie s programem Horizont Evropa.
Program Euratom využívá stejná kritéria hodnocení projektů nezávislými hodnotiteli. Stejný je požadavek šíření výsledků a maximalizace jejich využívání. Využívá stejné nástroje, např. Portál pro finanční příležitosti a tendry, a platí pro něj stejná pravidla účasti.
Implementace programu a možnosti zapojení
- Pracovní program
Pracovní program programu Horizont Evropa představuje základní dokument pro implementaci výzev Horizontu Evropa. Pracovní program připravuje Evropská komise v návaznosti na legislativní a strategické dokumenty Horizontu Evropa. Pracovní program je Evropskou komisí zevrubně diskutován a připomínkován zástupci členských zemí a zemí asociovaných k rámcovému programu v jednotlivých konfiguracích programového výboru Horizontu Evropa.
Tzv. Hlavní pracovní program je zpravidla dvouletý a sestává ze všeobecného úvodu, všeobecných příloh obsahujících především informace o podmínkách účasti, kritériích a způsobu hodnocení návrhů a další potřebné informace. Dále je pracovní program členěn podle jednotlivých dílčích oblastí Horizontu Evropa, tyto dokumenty obsahují popis výzev včetně finančních alokací, termínů vyhlášení a uzávěrek a podrobný popis vyhlašovaných témat včetně očekávaných dopadů. Vlastní jednoleté pracovní programy má Evropská výzkumná rada (ERC) a Evropská inovační rada (EIC).
Pracovní programy Horizont Evropa a EURATOM jsou zveřejňovány na FTO portálu Evropské komise v sekci How to participate – Reference documents: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/how-to-participate/reference-documents
- Programový výbor
Programové výbory jsou nástrojem pro monitoring implementace a kontrolu nad prováděním rámcového programu členskými státy EU. Členové programových výborů zastávají a prosazují zájmy ČR, které mají přispět k vyššímu zapojení českých subjektů do rámcového programu EU, aktuálně 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021–2027) a jej doplňujícího programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu EURATOM (2021–2025). Členské státy tak mají možnost ovlivňovat implementaci programu Horizont Evropa prostřednictvím činnosti svých zástupců, tzv. delegátů, v příslušných konfiguracích programového výboru.
Členy programových výborů jmenuje MŠMT z pozice ústředního orgánu státní správy ČR, jež odpovídá za účast ČR v rámcových programech. Jedním ze členů delegace ČR do tematických konfigurací programových výborů je vždy rovněž Národní kontaktní bod (NCP) pro relevantní oblast výzkumu a inovací. Programový výbor rovněž plní nezastupitelnou roli v přenosu informací mezi evropskou a národní úrovní a přispívá tak svou činností k zajištění souladu mezi evropskými a národními aktivitami v této oblasti.
- Možnosti zapojení
Veškeré možnosti zapojení se do programu Horizont Evropa jsou uvedeny na stránkách účastnického portálu programu Horizont Evropa: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home
V případě zájmu o účast v programu Horizont Evropa se prosím obracejte na národní kontaktní pracovníky (NCP): https://www.horizontevropa.cz/cs/narodni-kontakty
Databáze expertů Evropské komise – vedle účasti v projektu programu Horizont Evropa představuje další formu zapojení se, a to na více strategické úrovni, registrace do databáze expertů Evropské komise. Z této databáze si následně Evropská komise vybírá experty jak pro účely hodnocení návrhů projektů a monitorovací činnost, tak pro zapojení do expertních poradních skupin. Registraci je možné provést na stránkách účastnického portálu: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/work-as-an-expert
- Možnosti financování
Program Horizont Evropa je realizován prostřednictvím vyhlašování výzev k předkládání projektových návrhů. Výzvy vyhlašuje Evropská komise, a to v souladu se schváleným pracovním programem na dané dvouleté období (více viz „Pracovní program“). Pro tyto účely Evropské komise spustila elektronický portál, který shromažďuje informace o veškerém unijním financování. Jedná se o tzv. Portál pro finanční příležitosti a veřejné zakázky (Funding & Tender Opportunities Portal, Portál FTO), https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/home)
Portál FTO je jednotným vstupním bodem pro všechny přímo řízené programy EU, a to včetně programu Horizont Evropa. Prostřednictvím portálu se provádí veškeré řízení a administrativní operace, které se týkají projektů Horizont Evropa. Tento portál funguje jako jedinečný vstup k financování všech přímo řízených programů EU, k hledání výzev, podávání projektových návrhů, podepisování grantových dohod i reportování vůči Evropské komisi.
- Odborné poradní skupiny
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ustavilo společně se zahájením programu Horizont Evropa tzv. odborné poradní skupiny, které slouží jako expertní zázemí pro delegáty programového výboru. Jejich prvořadým účelem je posílení efektivity prosazování zájmů České republiky v programovém výboru prostřednictvím zajištění vazby mezi zástupci výzkumné a inovační expertní komunity a delegátem programového výboru, která umožňuje formulaci pozice České republiky reflektující zájmy předních výzkumných pracovišť. Členové odborné poradní skupiny tak mají možnost zasílání vstupů k dokumentům projednávaným v rámci programového výboru, zejména k příslušným částem pracovního programu. Současně odborné poradní skupiny umožňují přenos aktuálních informací o průběhu implementace a možnostech účasti v programu Horizont Evropa. Celkově by tak jejich činnost měla přispět ke zvýšení potenciálu České republiky k účasti v programu Horizont Evropa.
Seznam_delegatu_a_NCP_v_konfiguracich_PV_Horizont_Evropa_07.18.2024.xlsx
(15,20 KB)
