Co bylo účelem vytvoření nového typu hodnocení velkých výzkumných infrastruktur (VI)?
Globálním cílem hodnocení bylo získání expertních podkladů pro informované politické rozhodnutí o financování velkých infrastruktur v nadcházejícím sedmiletém období 2016 – 2022. Budování a provoz výzkumných infrastruktur ČR jsou finančně náročné a není možné je zabezpečit z běžných výzkumných grantů či institucionální podpory při zohlednění dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Důvodem je, že oba tyto nástroje financování jsou primárně orientovány na vlastní výsledky výzkumu. Výzkumná infrastruktura nicméně nepředstavuje vlastní výzkum, ale kapacity nezbytné pro jeho provádění. Zařízení splňující vysoce náročná kvalitativní kritéria velké infrastruktury je proto nezbytné hodnotit a tedy i financovat prostřednictvím specifického nástroje, který musí být vzájemně komplementární s nástroji institucionálního financování.
Jakým způsobem hodnocení probíhalo?
Aby bylo hodnocení skutečně kvalitní, bylo provedeno ve dvou kolech. Součástí byly přitom i ústní pohovory se členy mezinárodní hodnotící komise k vysvětlení nejasností, což není v ČR zpravidla obvyklé. V prvním kole hodnocení se posuzovalo, zda se skutečně jedná o výzkumnou infrastrukturu. Ve druhém kole pak byla hodnocena zejména kvalita, výkon či mezinárodní význam infrastruktury, pokud to bylo relevantní.
Nové hodnocení je založené na informovaném mezinárodním peer-review. Kdo byli členové panelů?
Základním článkem hodnocení bylo 6 oborových panelů, které se skládaly ze 3 expertů. Vedoucím panelu byl odborník na výzkumné infrastruktury a další 2 členové byli vědečtí odborníci, přitom jeden z nich mohl být i Čech. Mezi členy mezinárodní hodnotící komise se tak objevili nejen špičkoví zahraniční výzkumní pracovníci, ale zejména experti na výzkumné infrastruktury s dlouhodobými a relevantními zkušenostmi s jejich provozováním či dokonce tvorbou politiky výzkumných infrastruktur v zemích EU. Výjimkou nebyli ani bývalí či stávající delegáti zemí EU do Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).
Jak hodnoticí panely postupovaly?
Oborový panel v rámci prvního kola evaluace návrhy infrastruktur porovnával vzhledem k charakteristice výzkumných infrastruktur a vybral do dalšího kola jen ty, které tyto rysy skutečně měly. Na této úrovni byly detailně rozpracované návrhy pro druhé kolo hodnocení rozeslány třem hodnotitelům v zahraničí v rámci externího peer-review. V průběhu celého procesu hodnocení byl klíčový důraz kladen na spolupráci se zahraničními experty, kteří nejenže vynikají na svém poli vědecké působnosti, ale disponují i detailní znalostí provozu a řízení výzkumných infrastruktur v zahraničí. Hodnocení provedené v rámci dílčích odborných panelů diskutovala na závěr v plénu celá hodnotící komise, načež vedoucí panelů vypracovali závěrečné doporučení pro Ministerstvo školství.
Bylo podle Vás hodnocení pomocí peer-review úspěšné?
Na to, že se jednalo o první takové peer-review hodnocení prováděné v podmínkách ČR, lze jej ocenit vysoce pozitivně a považovat za jistým způsobem průlomové s velkými nadějemi na zásadní trvalé zvýšení evaluační kultury hodnocení výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Zjevně se v tomto případě vyplatila „investice“ do náročné metodologické přípravy hodnocení a výběru vysoce kvalitních zahraničních odborných hodnotitelů. Ministerstvu i jim patří velké uznání, protože takto náročné hodnocení proběhlo v ČR jako vůbec první svého druhu.
Jaké máte ohlasy od hodnocených VI?
Zatím ještě nemáme oficiální ohlasy, jelikož stále probíhá poslední krok procesu, kterým je negociace finanční podpory. Celkově máme ale velmi pozitivní dojem a ocenění i ze zahraničí. Skutečně se tady podařila věc, kterou nám mohou závidět i jinde v Evropě. Žádná jiná evropská země totiž takovýmto způsobem hodnocení nenavazuje na nastávající programové období, na výběr nových pan-evropských výzkumných infrastruktur a nesynchronizuje období financování tak, jako právě u nás. Mělo by teď být mnohem jednodušší plánovat podporu pozitivně hodnocených velkých infrastruktur.
Jak MŠMT využije výsledky hodnocení výzkumných infrastruktur?
Výsledky hodnocení budou primárně použity pro strategické řízení v oblasti velkých infrastruktur a budou tvořit zásadní podklad pro rozhodnutí o jejich financování v nadcházejícím období víceletého finančního rámce 2016 – 2022. Souběžně probíhá aktualizace Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur a mezinárodní zhodnocení je její významnou součástí. V neposlední řadě bude hodnocení využito i k rozhodnutí o podpoře panevropských výzkumných infrastruktur s českou účastí v rámci procesu aktualizace Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury.
Více podrobností o hodnocení výzkumných infrastruktur si můžete přečíst ve zbývající části rozhovoru, který je v celé délce k dispozici na webu IPN Metodika http://metodika.reformy-msmt.cz/rozhovor-radislav-sedlacek.
