II.
Předkládací zpráva
Vláda svým usnesením č. 5 ze dne 7. ledna 2004 schválila Národní politiku výzkumu a vývoje České republiky na léta 2004 - 2008. Tato politika určila základní tématické i systémové priority výzkumu, stejně jako nastínila hlavní problémy této oblasti, a vyznačila nástroje i opatření k zajištění její realizace. Vznikala v podmínkách, kdy na Českou republiku, jako přistupující zemi do EU, jsou kladeny závazné úkoly spojené s naplňováním Lisabonské strategie prostřednictvím Barcelonských cílů. Hlavním z těchto cílů, které by měly zajistit růst konkurenceschopnosti při udržení sociální soudržnosti, je zajistit nárůst výdajů na výzkum a vývoj na 3% HDP do roku 2010. Přitom 1% by mělo jít z veřejných zdrojů a vhodné rámcové podmínky by měly motivovat soukromé investice do výzkumu ve zbylé výši, tzn. 2% HDP. Tomuto tématu se věnuje dokument Evropské komise "Více výzkumu pro Evropu: vzhůru ke 3% HDP", COM (2002) 499.
Výzkum, vývoj a inovace, resp. jejich realizované výsledky, jsou přitom určeny jako hlavní implementační nástroj Lisabonské strategie. Za účelem naplnění tohoto ambiciózního cíle vydala Evropská komise dokument "Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu" ("Investing in research: an action plan for Europe") COM (2003) 226F/2 (dále nazýván Akční plán pro Evropu), který zahrnuje hlavní stávající (realizovaná) a nová opatření (zahájená v roce 2004 a později), jak tohoto cíle dosáhnout. Rada Evropské unie schválila hlavní poslání Akčního plánu pro Evropu ve svém usnesení ze dne 22. září 2003 a naléhá tímto usnesením na členské státy, aby zajistily plnění konkrétních opatření vyplývajících z Akčního plánu pro Evropu (publikováno v Official Journal of the European Union C 250/2 ze dne 18. října 2003).
Česká republika se začleňuje do implementačního procesu v době probíhající reformy veřejných financí, která se projevila na poměrně střízlivé charakteristice východisek i střednědobých horizontů našeho výzkumu. Důvodem je především restrikce veřejných výdajů. Vedle nepochybné nutnosti definovat priority a ty dále podporovat za účelem udržení kvalitního a prakticky využitelného výzkumu alespoň v některých oblastech, byl v národní politice pochopitelně kladen důraz i na vypracování rámcových opatření k zajištění především 2% HDP z neveřejných zdrojů, což je opatření relativně nezávislé na státním rozpočtu. Hlavní rámcová opatření, v některých případech i s definovanou intenzitou jejich naplňování a případně i přibližnými časovými horizonty a určenou mírou závaznosti jejich zajištění, pak byla popsána v konkrétních odstavcích národní politiky. V návaznosti na to nová národní politika obsahuje pro Českou republiku nejdůležitější opatření Akčního plánu pro Evropu upravená na domácí podmínky. Národní politika reflektuje i další důležité materiály Evropské komise s tím, že je modifikuje na prostředí České republiky.
Vedle poměrně přesného určení stěžejních opatření zmiňovaného akčního plánu a definování postupů a priorit v souladu s ním, což byl jeden ze splněných požadavků na národní politiku, se Česká republika potřebuje vyjádřit k tomuto akčnímu plánu i jako celku a zaujmout postoj k novým[1] i stávajícím opatřením realizovaným samotnou Evropskou komisí nebo nadnárodními finančními, patentovými a jinými zainteresovananými organizacemi, s jejichž podporou se při zajištění investic do výzkumu počítá. Rovněž je třeba definovat úkoly vyplývající z realizace opatření akčního plánu na národní a regionální úrovni, navrhnout odpovědnost za jejich splnění a identifikovat další pro Českou republiku dosud neprozkoumané způsoby podpory investic tak, jak jsou v některých opatřeních vyjádřeny. Na rozdíl od národní politiky, kde jsou stěžejní opatření Akčního plánu pro Evropu rozpracována do jednotlivých relevantních odstavců, odráží přístup České republiky k Akčnímu plánu pro Evropu právě vztah naší země ke všem opatřením, která tento materiál Evropské komise obsahuje. Důvodem je nejen zajistit konkrétní navrhovaná opatření na národní a regionální úrovni ke všem jednotlivým opatřením tohoto akčního plánu a identifikovat instituce, v jejichž kompetenci a odpovědnosti je plnění daného opatření, ale i mapovat již probíhající realizace opatření na národní, případně krajské úrovni a další aktivity, které by se mohly k naplnění opatření využít.
Na jarním zasedání Evropské rady v roce 2005 bude provedeno podrobné hodnocení Lisabonské strategie. Evropská komise bude v druhé polovině roku 2004 vyžadovat od členských zemí EU, včetně těch, které přistoupí v roce 2004, podklady o plnění nejvýznamnějších realizačních dokumentů Lisabonské strategie. K nim bude patřit i Akční plán pro Evropu. Návrh usnesení vlády proto ukládá nositelům odpovědnosti za jednotlivá opatření, aby do 31. prosince 2004 podali stručnou informaci o plnění opatření Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Ačkoli je předkládaný materiál především o přístupu České republiky k Akčnímu plánu pro Evropu, jsou v části III diskutovány i některé další důležité dokumenty (sdělení Evropské komise):
a) Více výzkumu pro Evropu: vzhůru ke 3% HDP, COM (2002) 499, ze kterého uváděný akční plán vychází,
b) Budování společné budoucnosti: hlavní politické úkoly a rozpočtové prostředky v rozšířené Unii 2007 - 2013, COM (2004) 101,
c) Globální monitorování ovzduší a bezpečnost: vytvoření kapacit do roku 2008 (Akční plán 2004 - 2008), COM (2004) 65.
Vedle těchto diskutovaných materiálů bylo rovněž přihlíženo i k některým aktuálním sdělením Evropské komise:
a) Evropská iniciativa pro růst. Investice do sítí a vědění pro růst a zaměstnanost, COM (2003) 690,
b) Evropa a základní výzkum, COM (2004) 9,
c) Roční strategické záměry pro rok 2005, COM (2004) 133,
d) Úloha vysokých škol v Evropě znalostí, (COM 2003) 58,
e) Otázky evropského obranného průmyslu a trhu, (COM 2003) 113.
Tyto materiály budou dále analyzovány a případně implementovány v rámci plnění pravidelných úkolů v oblasti správy a řízení výzkumu a vývoje daných zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje v platném znění.
Přístup České republiky k materiálu "Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu" a k dalším dokumentům EU pro oblast výzkumu a vývoje byl připraven na základě plnění úkolů uložených usnesením vlády č. 5 ze dne 7. ledna 2004 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Radě pro výzkum a vývoj ve spolupráci se zainteresovanými úřady státní správy.
Materiál byl rozeslán k připomínkám 33 ústředním správním orgánům a dalším zainteresovaným organizacím dopisem ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petry Buzkové č.j. 14 235/2004-34 ze dne 10. března 2004 s termínem 26. března 2004. Ve stanové lhůtě pro připomínkové řízení přišlo celkem 74 připomínek z 31 připomínkových míst. Při projednání připomínek k jednotlivým opatřením, kde je odpovědnost, respektive spoluodpovědnost, dána Ministerstvu průmyslu a obchodu, byly veškeré námitky zástupců tohoto resortu s nimi vypořádány na jednání 15. dubna 2004. Zásadní připomínky Ministerstva životního prostředí byly vypořádány projednáním se zástupcem tohoto resortu. Zástupci příslušných připomínkových míst vyjádřili souhlas se způsobem vypořádání. Tři zásadní připomínky Akademie věd ČR byly akceptovány částečně a dvě akceptovány nebyly. Ve věci vypořádání připomínek Akademie věd ČR se konalo jednání dne 15. dubna 2004 na základě dopisu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petry Buzkové předsedkyni Akademie věd ČR doc. RNDr. Heleně Illnerové, DrSc. č.j. 16 047/2004-34 ze dne 8. dubna 2004 za účasti místopředsedy Rady pro výzkum a vývoj a zástupce odboru sekretariátu Rady pro výzkum a vývoj. Způsob vypořádání připomínek byl projednán a došlo ke shodě. Opakované projednávání zásadního nesouhlasu Ministerstva financí s opatřeními, u kterých je toto ministerstvo uváděno jako odpovědný orgán pro implementaci, vedlo ke vzájemné dohodě na vypořádání připomínek tohoto resortu dne 17. května 2004. Materiál se předkládá bez rozporu.
