V textu je zpravidla používána pouze zkratka „žák", která ve většině případů zahrnuje celou skupinu dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.
Kdo patří mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami?
Není jasně definováno, kdo může být žákem se speciálními vzdělávacími potřebami. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením.
Co jsou to podpůrná opatření?
Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Dělí se do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti.
Může se jednat o poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení, úpravu organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání, výuku předmětů speciálně pedagogické péče, úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, personální podporu a další.
V prvním stupni mohou být poskytována ze strany školy nebo školského zařízení bez nutnosti návštěvy školského poradenského zařízení. Pokud nepostačuje podpora v prvním stupni, doporučí škola zákonným zástupcům vyšetření ve školském poradenském zařízení. To posoudí speciální vzdělávací potřeby s využitím psychologické a/nebo speciálně pedagogické diagnostiky, informací o dosavadním průběhu vzdělávání žáka, charakteru obtíží, informací školy o poskytovaných podpůrných opatřeních prvního stupně, podmínek školy a posouzení zdravotního stavu poskytovatelem zdravotních služeb nebo posouzení podstatných skutečností ke stanovení podpůrných opatření jiným odborníkem, je-li to třeba. Pro doporučení konkrétních podpůrných opatření školské poradenské zařízení zjišťuje také možnost využití personálních a materiálních podmínek školy.
Podmínkou poskytování podpůrného opatření druhého až pátého stupně školou nebo školským zařízením je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého.
Jak postupovat v případě, kdy zákonný zástupce nebo škola nesouhlasí s doporučením či zprávou vydanou školským poradenským zařízením?
Dle § 16b školského zákona může žák, zákonný zástupce, škola nebo školské zařízení, případně také orgán veřejné moci, který svým rozhodnutím uložil zákonnému zástupci žáka či samotnému žákovi povinnost využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy obdržel zprávu nebo doporučení školského poradenského zařízení, požádat právnickou osobu zřízenou a pověřenou ministerstvem prováděním revizí o jejich revizi.
Prováděním revizí je pověřeno Revizní pracoviště Národního pedagogického institutu České republiky.
Jaká je náplň práce asistenta pedagoga? A jak se liší od osobního asistenta?
Asistent pedagoga je podpůrné opatření, které může být doporučeno ze strany školského poradenského zařízení od třetího stupně podpůrných opatření. Jednomu žákovi nelze doporučit současně více než jedno podpůrné opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga.
Asistent pedagoga pomáhá při organizaci a realizaci vzdělávání, podporuje samostatnost a aktivní zapojení žáka do všech činností uskutečňovaných ve škole v rámci vzdělávání, včetně poskytování školských služeb. Poskytuje podporu učiteli při vzdělávání všech žáků třídy, přičemž postupuje podle pokynů učitele. Zásadní je v tomto ohledu nastavení efektivní spolupráce asistenta pedagoga a učitele. Pomoc v tomto procesu může např. metodická podpora Národního pedagogického institutu ČR. Náplň práce v rámci pracovní smlouvy stanovuje ředitel školy, který plně odpovídá za to, že škola poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu se školským zákonem.
Ve školách mohou působit dva typy asistentů pedagoga:
- Podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb. – asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě, ve které se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami nebo ve škole zajišťující vzdělávání žáků formou individuální integrace, získává odbornou kvalifikaci minimálně středním vzděláním s maturitní zkouškou, v případě nepedagogického zaměření zároveň s absolvovaným studiem pedagogiky podle § 22 odst. 1 v souladu se Standardem studia pedagogiky pro asistenty pedagoga. Jeho náplní práce je zejména přímá pedagogická činnost při vzdělávání a výchově podle přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele (ve školní družině) zaměřená na individuální podporu žáků a práce související s touto přímou pedagogickou činností, podpora žáka v dosahování vzdělávacích cílů při výuce a při přípravě na výuku, žák je přitom veden k nejvyšší možné míře samostatnosti, výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků a další činnosti spojené s nácvikem sociálních kompetencí. Může vykonávat i činnosti uvedené u asistenta pedagoga podle § 20 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb.
- Podle § 20 odst. 2 zákona č. 563/2004 Sb. – asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích, získává odbornou kvalifikaci minimálně základním vzděláním a studiem pro asistenty pedagoga, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost spočívající v pomocných výchovných pracích. Jeho náplní práce jsou zejména pomocné výchovné práce a organizační činnosti při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pomoc při adaptaci žáků, komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází, zaměřené na podporu pedagoga zvláště při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, nezbytná pomoc žákům při sebeobsluze pří výchovné a vzdělávací činnosti a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou, pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
U asistenta pedagoga nesmí docházet k překračování kompetencí. To znamená přebírání role učitele či poradenského pracovníka (vedení výuky bez přítomnosti učitele, diagnostikování, poskytování rad zákonným zástupcům), samostatné rozhodování o výuce bez konzultace s učitelem (změny zadání úkolů, upravování obsahu výuky, hodnocení žáků), udělování kázeňských opatření apod.
Metodické vedení asistentů pedagoga ve škole zajišťuje speciální pedagog, případně výchovný poradce.
Asistenta pedagoga nelze zaměňovat s osobním asistentem. Asistent pedagoga je pedagogický pracovník podporující učitele, nejedná se o osobního asistenta žáka.
Osobního asistenta si hradí uživatel této sociální služby sám, k čemuž může využít příspěvek na péči, o který zažádá na příslušném úřadě práce podle místa bydliště rodiny. Osobní asistent není pedagogickým pracovníkem ani zaměstnancem školy. Osobní asistenti mohou působit ve školách na základě žádosti zákonných zástupců, přičemž jejich přítomnost při vzdělávání schvaluje ředitel školy. Jedná se o pomocného pracovníka konkrétního žáka, kterému poskytuje zejména pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně, zajištění stravy atd., a není možné, aby poskytoval přímou pedagogickou činnost při vzdělávání.
Jaké jsou změny v působení asistentů pedagoga v 1. ročnících?
Jako jedno z opatření v souvislosti se změnami v oblasti odkladů povinné školní docházky a z důvodu zajištění plynulého přechodu dětí mezi mateřskou a základní školou, budou s účinností od 1. 1. 2026 působit asistenti pedagoga v každé „běžné“ třídě s 15 a více žáky 1. ročníku. Financováno ze státního rozpočtu bude 20 hodin přímé pedagogické činnosti, tedy 0,56 úvazku na každou takovou třídu.
Asistent pedagoga bude financován prostřednictvím PHAmax, maximálního týdenního počtu hodin výuky zabezpečovaného vedle učitele asistentem pedagoga, a to v závislosti na počtu žáků prvního ročníku základního vzdělávání ve třídě. Rozhodující bude počet žáků vykázaný k 30. 9. Změna počtu žáků v průběhu školního roku nemá vliv na financování.
Přítomnost asistenta pedagoga v „běžných“ třídách s 15 a více žáky 1. ročníku je vyžadována. V případě, kdy ředitel základní školy prokazatelně nemůže činnost zajistit asistentem pedagoga s odbornou kvalifikací podle § 20 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., může v souladu s § 22 odst. 11 tohoto zákona po nezbytnou dobu zaměstnat pracovníka bez této kvalifikace. Tím není dotčena odpovědnost ředitele základní školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání.
Působení asistenta pedagoga v 1. ročníku základní školy by se mělo zaměřovat zejména na podporu učitele při vzdělávání heterogenních kolektivů, individualizaci, diferenciaci a organizaci vzdělávání, dále na pomoc žákům při adaptaci na nové prostředí, pravidla a nároky, při soustředění, přípravě pomůcek, porozumění zadání, sebeobsluze, sociálním začleňování.
Kolik pedagogických pracovníků může souběžně působit ve třídě?
Podle § 17 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. ve třídách, odděleních a studijních skupinách, které nejsou zřízeny podle § 16 odst. 9 školského zákona, mohou vykonávat přímou pedagogickou činnost souběžně nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci.
Metodický pokyn k vyhlášce č. 27/2016 Sb. uvádí, v jakých případech lze doporučit druhého asistenta pedagoga do třídy. S účinností od 1. 9. 2026 budou pravidla propsána i do vyhlášky č. 27/2016 Sb., konkrétně § 12 odst. 2:
Podpůrná opatření spočívající ve využití asistenta pedagoga a v případě prvního ročníku základního vzdělávání společně s rozsahem úvazku asistenta pedagoga podle § 46 odst. 4 zákona mohou v souhrnu na 1 třídu překročit 1,0 úvazku pouze v případě, kdy nepostačuje stávající rozsah podpory asistentem pedagoga a
a) ve třídě jsou více než 4 žáci s přiznaným podpůrným opatřením třetího až pátého stupně, nebo
b) ve třídě jsou alespoň 3 žáci s přiznaným podpůrným opatřením třetího až pátého stupně, z nichž alespoň 1 má diagnostikované závažné poruchy chování, autismus nebo kombinaci poruchy chování s dalším zdravotním znevýhodněním.
Může asistent pedagoga zůstávat sám s žákem ve třídě v době pobytu třídy venku/vzdělávání mimo budovu školy?
Ne, asistent pedagoga nemůže zůstávat s žákem sám ve třídě. Výchovně-vzdělávací činnost probíhá i během pobytu venku, a proto by měl asistent pedagoga spolupracovat s učitelem i v tomto čase.
Asistent pedagoga není určen k tomu, aby zajišťoval dohled nad žákem samostatně. Výjimkou je jen krátká a nezbytně nutná doba, maximálně 15 minut. Hlavní role asistenta pedagoga je pomáhat učiteli při vzdělávání celé třídy a pracovat podle jeho pokynů.
Jakým způsobem postupovat při poskytování podpůrného opatření asistent pedagoga při střídavé péči (dvě různé školy)?
Podle § 11 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. má školské poradenské zařízení povinnost při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb žáka vycházet z podmínek školy, ve které se žák vzdělává nebo se bude vzdělávat.
V § 15 odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb. je upřesněno, že pro vzdělávání žáka lze v daném období vydat pouze jedno doporučení. Více doporučení lze vydat, pokud je vzhledem k více druhům znevýhodnění žáka uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona nezbytné vydání doporučení různými školskými poradenskými zařízeními s ohledem na jejich zaměření nebo je-li žákovi souběžně poskytováno vzdělávání nebo školské služby ve více školách.
Každá škola musí mít pro žáka vlastní doporučení. Obě školy by měly se souhlasem zákonných zástupců sdílet informace, vzájemně spolupracovat a podle potřeby společně konzultovat se školským poradenským zařízením. Je důležité, aby školské poradenské zařízení při vypracování doporučení zohlednilo personální a materiální podmínky každé školy a nastavilo podpůrná opatření samostatně pro každou z nich.
V doporučení má být také jasně uvedeno, že asistent pedagoga bude poskytován vždy jen v týdnu, kdy žák navštěvuje danou školu. Počet hodin asistenta pedagoga se proto určuje podle doporučení, ale jen pro týdny, kdy žák do konkrétní školy skutečně dochází.
Jak postupovat v případě zajištění poskytování podpůrného opatření asistent pedagoga v mateřské škole po dobu přerušení nebo omezení provozu v období letních prázdnin, kdy je dítě přijato k předškolnímu vzdělávání do jiné mateřské školy?
Obecně platí, že doporučení školského poradenského zařízení vydaná pro účely poskytování podpůrných opatření se vydávají vždy pro konkrétní školu nebo školské zařízení. Školské poradenské zařízení totiž při doporučování konkrétních podpůrných opatření zjišťuje také možnost využití personálních a materiálních podmínek školy vytvořených v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření jiným dětem. Při tomto zjišťování škola poskytuje školskému poradenskému zařízení součinnost (§ 12 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
Z výše uvedeného plyne, že doporučení školského poradenského zařízení je nepřenosné na jinou školu či školské zařízení a doporučení lze uplatnit pouze ve škole či školském zařízení, které je v doporučení uvedeno. Lze však postupovat ve smyslu § 43a zákoníku práce, kdy je možné uzavřít se zaměstnancem dohodu o dočasném přidělení k jinému zaměstnavateli. Důležité totiž je, že asistent pedagoga je nadále zaměstnancem „kmenové" mateřské školy, kam bylo podpůrné opatření doporučeno. A dále, že plat nebo mzdu dočasně přiděleného zaměstnance poskytuje zaměstnavatel, který ho dočasně přidělil.
Asistent pedagoga však musí být dočasně přidělen do mateřské školy, do které bude o prázdninách docházet dítě z „kmenové” školy, kterému byl doporučen jako podpůrné opatření.
Institut dočasného přidělení by ovšem nebylo možné použít například v případě přestupu dítěte z jedné školy do druhé. Tam by již muselo být vydáno nové doporučení.
Lze doporučit personální podpůrné opatření (asistenta pedagoga) do dětského domova?
Podpůrné opatření asistent pedagoga do dětského domova lze doporučit dle vyhlášky 27/2016 Sb. v rozsahu úvazku 0,25, nejedná se však o obvyklý postup. Dětský domov neposkytuje vzdělávání, pouze vede děti k přípravě na výuku. Dostatečnost personálního zajištění dětského domova by měla být řešena se zřizovatelem.
Jak vyučovat podpůrné opatření „předmět speciálně pedagogické péče“?
To, jak bude výuka předmětu speciálně pedagogické péče organizována, je v kompetenci ředitele školy. Odvíjí se to například od skutečnosti, zda bude poskytováno toto podpůrné opatření více žákům školy, a to v podobné oblasti, nebo bude poskytován předmět speciálně pedagogické péče v dané oblasti jen jednotlivým žákům, od možností personálního zabezpečení výuky. Vždy je však upřednostňováno skupinové pojetí výuky.
Záleží také na tom, zda je předmět speciálně pedagogické péče realizován v podobě vyučovacího předmětu (např. zdravotní tělesná výchova, alternativní a augmentativní komunikace, řečová výchova), nebo není vyučovacím předmětem, ale spíše druhem intervence a má přispět ke zlepšení aktuálních obtíží žáka (rozvoj percepčně-motorických funkcí, jazykových kompetencí a komunikačních dovedností, prostorové orientace a orientace v čase, pozornosti, paměti atd.). Pokud je předmět speciálně pedagogické péče poskytován jako intervence, na vysvědčení se nehodnotí. V případě vyučovacího předmětu se hodnotí slovně.
Škola vychází hlavně z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, kde je uvedeno, že časová dotace na předmět speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace. Nesmí být překročena maximální týdenní hodinová dotace povinných vyučovacích hodin stanovená v § 26 odst. 2 školského zákona.
Výuku předmětu speciálně pedagogické péče vždy zajišťuje speciální pedagog s odbornou kvalifikací podle § 18 zákona č. 563/2004 Sb.
Předměty speciálně pedagogické péče nelze zaměňovat s pedagogickou intervencí. Výuka předmětů speciálně pedagogické péče nemá vést k doučování.
Je možné na základě podpůrného opatření upravit výstupy/výsledky vzdělávání jen u některých vzdělávacích oblastí?
Pokud má žák doporučené ze strany školského poradenského zařízení podpůrné opatření zaměřené na úpravu výstupů/výsledků vzdělávání, tyto mohou být sníženy až na minimální doporučenou úroveň podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ve vzdělávacích oblastech, v nichž žák selhává. Toto podpůrné opatření lze doporučit od třetího stupně podpůrných opatření, a to pouze žákům s lehkým mentálním postižením (viz Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).
Jakou podporu lze poskytovat žákům s odlišným mateřským jazykem?
Žákům, kteří nejsou zahrnuti do bezplatné jazykové přípravy podle § 20 školského zákona, § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb., § 10 – 11c vyhlášky č. 48/2005 Sb. a § 6a – 6d vyhlášky č. 13/2005 Sb. a žákům, kteří jazykovou přípravu již ukončili, ale nadále potřebují podporu v češtině, může být jazyková podpora zajišťována pomocí podpůrných opatření úprava obsahu vzdělávání (posílení výuky českého jazyka nebo výuky českého jazyka jako jazyka cizího) podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. Poskytování podpůrných opatření rovněž není vyloučeno v takových odůvodněných případech, ve kterých nelze z nějakého důvodu zajistit jazykovou přípravu, ačkoli na ni má žák nárok. Vždy však musí být nejprve projednána možnost zabezpečení jazykové přípravy s konkrétní školou, z níž žák do školského poradenského zařízení přichází, která možnost zajištění jazykové přípravy konzultuje s krajským úřadem.
Lze vzdělávací obsah vzdělávacího oboru další cizí jazyk nahradit v nejlepším zájmu žáka vzdělávacím obsahem vzdělávacího oboru cizí jazyk nebo obsahem češtiny jako druhého jazyka?
Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pro žáky se zrakovým, sluchovým, tělesným postižením, s narušenou komunikační schopností, s poruchou autistického spektra, se specifickými poruchami učení nebo chování může škola upravit vzdělávací obsah podle závažnosti jejich znevýhodnění. Škola ve školním vzdělávacím programu pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona nahradí vzdělávací obsah jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá z doporučení školského poradenského zařízení.
Lze tedy nahradit vzdělávací obsah jiným vzdělávacím obsahem, a to v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. Přičemž nedochází k úpravě výstupů, pokud je vzdělávací obsah vzdělávacího oboru nahrazen vzdělávacím obsahem jiného vzdělávacího oboru. V odůvodněných případech je toto podpůrné opatření možné doporučit od třetího stupně podpůrných opatření.
Jak postupovat v případě, kdy je ve třídě žák s náročným chováním?
Vždy je nutné zajištění multioborové spolupráce podle povahy náročného chování, charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáka apod. Uplatní se preventivní působení ze strany Orgánu sociálně-právní ochrany dětí a intervence odborníků ze zdravotnictví.
Pokud se jedná o žáka s poruchami autistického spektra, poruchami chování nebo jiným zdravotním postižením, je nezbytné situaci řešit ve spolupráci se školským poradenským zařízením, jehož je žák klientem, a případně upravit nastavení podpůrných opatření, nebo s metodickou podporou spádové pedagogicko-psychologické poradny.
U žáků s poruchami autistického spektra se doporučuje postupování podle metodického doporučení Dodržování pravidel prevence vzniku problémových situací a vypracování krizového plánu.
Aktuálně probíhá pilotní ověřování mobilních multidisciplinárních týmů duševního zdraví při střediscích výchovné péče v rámci výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský Podpora poradenského systému. V těchto týmech působí psycholog, speciální pedagog a sociální pedagog a jejich cílem je přímá podpora žáků, škol, školských zařízení i rodin. Poskytují podporu žákům, kteří mají náročné chování a psychické problémy, a to tam, kde je aktuálně potřeba podpory žáka a osob, které se podílejí na jeho výchově a vzdělávání. Mají za cíl podporu psychického zdraví, prevenci rozvoje psychických onemocnění, podporu škol při vzdělávání žáků s psychickými problémy, náročným chováním a speciálními vzdělávacími potřebami.
Další informace uvádí také metodické doporučení České školní inspekce Přístupy k náročnému chování dětí a žáků a možnosti jeho řešení. Další vzdělávání v této oblasti poskytuje Národní pedagogický institut ČR.
Jak postupovat v případě, kdy žák základní školy nemůže z důvodu dlouhodobých zdravotních problémů docházet do školy? Lze nastavit distanční vzdělávání jako podpůrné opatření?
Pokud jde o dlouhodobější zdravotní problém, kdy se žák nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, je nutné postupovat dle § 50 odst. 3 školského zákona. Ředitel školy rozhodne o formě výuky, stanoví takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky. Škola nemá povinnost zajistit distanční vzdělávání.
Školské poradenské zařízení nemůže nařídit škole, aby zajišťovala distanční vzdělávání. Podpůrná opatření individuální vzdělávací plán a organizace výuky umožňují upravit přítomnost žáka ve výuce. Nicméně nelze stanovit distanční vzdělávání jako podpůrné opatření.
Uvádí se na vysvědčení informace, že byla žákovi poskytována podpůrná opatření?
Podpůrná opatření slouží k vyrovnání příležitostí žáků při vzdělávání a umožňují, aby dosahovali dobrých výsledků se zohledněním jejich speciálních vzdělávacích potřeb. Z tohoto důvodu se na vysvědčení neuvádějí informace o podpůrných opatřeních, a to ani v rámci slovního hodnocení.
Jak postupovat v případě, kdy žák se speciálními vzdělávacími potřebami ukončuje devátou třídu a je předpoklad, že na střední škole bude potřebovat podpůrná opatření?
Doporučení školského poradenského zařízení je vždy určeno do školy, v níž se bude žák vzdělávat a v níž mu budou poskytována podpůrná opatření.
Školské poradenské zařízení musí při nastavování podpůrných opatření zohledňovat i materiální a personální vybavení školy, podmínky školy/třídy, ve které se žák vzdělává nebo se bude vzdělávat apod.
Pokud je žák v deváté třídě základní školy a je předpoklad, že na střední škole bude potřebovat poskytování podpůrných opatření, tzn. po adaptačním procesu nebude stačit nastavení podpůrných opatření prvního stupně, je vhodné řešit nastavení podpory co nejdříve po jejich vyhodnocení.
Podpůrná opatření personálního charakteru nejsou vhodná pro praktickou výuku, žák se připravuje na budoucí povolání.
Jak postupovat v případě, kdy škola nemůže zajistit poskytování podpůrných opatření?
Pokud škola nemůže zajistit poskytování doporučených podpůrných opatření (např. asistenta pedagoga), musí vždy spolupracovat se školským poradenským zařízením. To nejdříve posuzuje, zda lze využít již existující personální nebo materiální podmínky, které byly vytvořeny pro podporu jiných žáků (§ 12 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.). Asistent pedagoga je podpůrné opatření s podmíněnou normovanou finanční náročností, takže finanční prostředky se poskytují jen tehdy, pokud žák nemůže využít již dříve doporučené podpůrné opatření financované ze státního rozpočtu na základě doporučení pro jiného žáka.
Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy k tomu v roce 2019 vydalo Metodický pokyn k vyhlášce č. 27/2016 Sb., který tuto problematiku podrobně vysvětluje.
Pokud není možné z vážných důvodů ihned zajistit doporučeného asistenta pedagoga, škola musí po dohodě se školským poradenským zařízením a se souhlasem zákonných zástupců nezletilého nebo zletilého žáka zajistit jiné podobné podpůrné opatření stejného stupně. Pokud se nepodaří opatření zajistit do čtyř měsíců od vydání doporučení, musí škola tuto skutečnost projednat se školským poradenským zařízením, v souladu s § 16 odst. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Jak postupovat v případě, kdy škola odmítá poskytovat podpůrné opatření?
Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. má škola povinnost poskytovat podpůrná opatření bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a poté, co zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého udělil ve škole nebo školském zařízení písemný informovaný souhlas s jejich poskytováním.
V případě, že škola nebo školské zařízení doporučená podpůrná opatření neposkytuje, je nutné situaci projednat s ředitelem školy, případně jejím zřizovatelem. Pokud nedojde k nápravě, je možné předat osobně, písemně či telefonicky podnět nejbližšímu krajskému inspektorátu České školní inspekce.
