MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
UČEBNÍ DOKUMENTY
pro odborná učiliště
Denní studium žáků, kteří ukončili povinnou školní docházku
|
Kmenový obor: |
|
2858E Sklář, sklářské práce |
|
Učební obor: |
|
28-58-E/003 Zušlechťování skla |
OBSAH
Strana
Profil absolventa 2
Charakteristika vzdělávacího programu 5
Učební plány 10
Učební osnovy:
Odborné kreslení a modelování 15
Materiály 19
Stroje a zařízení 22
Technologie 25
Odborný výcvik 29
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
PROFIL ABSOLVENTA
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2858E |
Sklář, sklářské práce |
|
Učební obor: |
|
28-58-E/003 Zušlechťování skla |
Zaměření: Učební obor nemá zaměření.
Dosažený stupeň vzdělání: odborná příprava pro kvalifikovaný výkon určitých pracovních činností při přípravných, manipulačních a dokončovacích pracích a při vlastním zušlechťování skla.
Způsob ukončení a certifikace: závěrečná zkouška, výuční list
Výsledky vzdělávání
Absolvent učebního oboru má vytvořeny osobní i odborné předpoklady pro své uplatnění v demokratické společnosti.
V rámci jeho přípravy na práci v podmínkách rychle se měnící společnosti a z této skutečnosti vyplývající potřeby životní adaptability byla posílena orientace na komunikativní dovednosti, dovednosti zdokonalovat vlastní učení i výkonnost, řešit problémové situace a využívat informační technologie na přiměřené úrovni. Důraz byl kladen i na výchovu k životu v harmonii s životním prostředím, okolním světem i se sebou samým, jakož i na posílení schopností a dovedností spolupracovat s druhými lidmi.
Absolvent učebního oboru vykonává určité jednodušší odborné práce při přípravných, manipulačních a dokončovacích pracích a při vlastním zušlechťování skla.
Typickými činnostmi, které absolvent vykonává, jsou:
- příprava pracoviště sklářské dílny, nářadí a forem,
- manipulace se sklářskými formami a sklářskými výrobky po jejich vyfouknutí či vylisování,
- ukládání a vyjímání výrobků z chladicích pecí,
- pukání, broušení, sámování, leštění, řezání, vrtání otvorů a odtavování,
- obsluha jednoúčelových brousicích strojů,
- dekorování výrobků obtisky, tiskem,
- umývání a jiná čištění a balení výrobků a manipulace s nimi.
Předpokládané vědomosti a dovednosti obecného charakteru
Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení žák:
- získal vědomosti a dovednosti v oblasti sociálně komunikativní, tj. v jazykovém projevu, společenském chování a jednání s lidmi, v oblasti občanské výchovy a přípravy na život ve společnosti, v oblasti výchovy k péči o zdraví a ke zdravému životnímu stylu a v oblasti matematických dovedností,
- získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro to, aby uměl vhodným způsobem jednat s jinými lidmi i uplatnit svou osobnost, snažil se chovat v souladu s morálními zásadami a požadavky na kulturní společenské chování, aby se orientoval na trhu práce a aktivně rozhodoval o svém pracovním uplatnění,
- znal podstatu fungování demokratické a občanské společnosti, základní práva a povinnosti každého občana. Byl si vědom důsledků nedodržování zákonnosti a porušování lidských práv a svobody každého člověka,
- měl základní vědomosti z ekonomiky na přiměřené úrovni pro využití v občanském i profesním životě,
- měl základní počítačovou gramotnost pro využití v občanském i profesním životě,
- byl schopen se vyjadřovat s ohledem na své zdravotní postižení, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor, jednání, potřeby, vhodným způsobem komunikovat s druhým člověkem, ve svém projevu se snažil vyjadřovat v souladu s jazykovou normou (spisovnou nebo obecnou češtinou) všude tam, kde to situace vyžaduje,
- měl vědomosti důležité pro péči o zdraví a životní prostředí i poskytnutí nezbytné první pomoci, znal důsledky drogových a jiných závislostí a nezodpovědného sexuálního chování,
- dokázal uplatňovat základní matematické znalosti a dovednosti při řešení problémů a úkolů v běžných životních i pracovních situacích,
- dokázal uplatňovat základní obecné a odborné vědomosti, dovednosti a návyky při řešení problémů a úkolů v běžných životních a pracovních situacích,
- byl připraven rozšiřovat si a prohlubovat svoje vědomosti, dovednosti a návyky a získávat nové.
Předpokládané vědomosti a dovednosti odborného charakteru
Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení žák:
- znal základní úkoly odvětví a uměl se orientovat v základních oblastech sklářské výroby,
- uměl vykonávat odborné práce podle návodů a pod vedením v příslušné oblasti sklářské výroby,
- uměl pracovat při zušlechťování skla podle technologických postupů,
- správně volil a používal vhodné pracovní pomůcky a prostředky, suroviny a materiály,
- měl přehled o manipulaci ve skladech surovin, pomocného materiálu, polotovarů a hotového zboží, o kompletaci a balení výrobků,
- transportoval správně materiály a výrobky,
- si uměl připravit podle potřeby pracovní činnosti vhodné ochranné pomůcky,
- si uměl organizovat svoje přidělené pracoviště, spolupracovat v kolektivu a hospodárně využívat energii a zpracovávané materiály,
- porozuměl funkci strojů, uměl obsluhovat stroje podle účelu použití a konstrukce, prováděl nejnutnější běžnou údržbu výrobních prostředků, které používá ke své práci,
- orientoval se v základních vztazích svého výrobního odvětví k životnímu prostředí a byl si vědom zásad ochrany životního prostředí před možnými negativními vlivy, dovedl své pracovní činnosti v rámci plnění pracovních úkolů vykonávat tak, aby životní prostředí nenarušoval, ale naopak přispíval k jeho zlepšení,
- dodržoval při práci zásady a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce, předpisy protipožární ochrany a uměl zacházet s protipožárním zařízením.
Absolvent na základě obecných pokynů a znalostí technologií, v souladu s předpisy ochrany zdraví, bezpečnosti a hygieny práce a požární prevence, v souladu se zásadami ochrany životního prostředí a při dodržování zásad hospodaření s materiálem, energií a zařízením vykonává tyto pracovní činnosti: připravuje si a organizuje své pracoviště pro prvotní opracování skla a další jednodušší techniky zušlechťování skla, dodržuje stanovené pracovní postupy jak při vlastním zušlechťování výrobků, tak při přípravných, manipulačních a dokončovacích činnostech. Umí zacházet a bezpečně používat předepsané nářadí, stroje, přístroje a zvolit si pro konkrétní práci odpovídající osobní ochranné pomůcky.
Absolvent je schopen po příslušné praxi pracovat na svěřeném pracovním úseku samostatně.
Možnosti uplatnění absolventa
Učební obor odborných učilišť 28-58-E/003 Zušlechťování skla připravuje žáky pro kvalifikovaný výkon stanoveného okruhu pracovních činností při vlastním zušlechťování skla základními technikami a při provádění přípravných, manipulačních a dokončovacích prací ve sklářské výrobě. Absolventi se uplatní ve sklářské výrobě v úseku zušlechťování skla.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2858E |
Sklář, sklářské práce |
|
Učební obor: |
|
28-58-E/003 Zušlechťování skla |
Vstupní předpoklady žáků
Učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku především ve zvláštní škole.
Žák musí splňovat zdravotní požadavky.
Délka vzdělávacího programu a forma studia
2 roky, denní studium
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru odborných učilišť, jehož cílem je, aby obsah přípravy žáků tvořil organický celek vědomostí, znalostí a praktických dovedností s ohledem na speciální požadavky odborné přípravy pro jejich budoucí pracovní uplatnění.
Žáci se připravují na výkon jednoduchých přípravných, vlastních zušlechťovacích a dokončovacích prací v úseku zušlechťování skla.
Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se začlenit do společnosti a uplatnili se na trhu práce na základě zvládnutí stanovených okruhů pracovních činností ve sklářské výrobě a aby si vypěstovali kladný vztah k práci.
Charakteristika obsahových složek
Všeobecné vzdělávání
Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze vzdělávání jazykového a literárního, osobnostního a občanského rozvoje, vzdělávání matematického a rozvoje tělesné kultury.
Vzdělávání jazykové a literární se realizuje v předmětu český jazyk a literatura, přičemž obě dvě části se vzájemně propojují a doplňují. Cílem obou částí je vytvářet kompetence, které jsou především komunikační a sociální nežli vědomostní. Spočívají v dovednostech porozumět textu a využít informace v něm obsažené, schopnosti dorozumět se s lidmi a umět jim naslouchat. Obsah literární složky vzdělávání zprostředkovává žákům zážitky nejen čtenářské, ale i divácké a posluchačské. Učí je dovednostem vyjádřit vlastní kulturní zážitek a chápat přínos estetického osvojování si skutečnosti pro život člověka.
Osobnostní a občanský rozvoj se realizuje v občanské výchově a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich osobní a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také své osobní problémy.
Vzdělávání matematické se realizuje v předmětu matematika a poskytuje žákům matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů běžného života.
Rozvoj tělesné kultury usiluje o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu. Je realizován v předmětu tělesná výchova, ale i v ostatních předmětech zařazováním vhodných kompenzačních a relaxačních cvičení během teoretické a praktické výuky.
Odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí pracovní uplatnění, zejména pro kvalifikovaný výkon určitého okruhu jednodušších pracovních činností ve sklářské výrobě v úseku zušlechťování skla.
Odborné vzdělávání se skládá ze dvou složek: učivo teoretického charakteru je obsaženo v předmětech odborné kreslení a modelování, materiály, stroje a zařízení, technologie a učivo praktického charakteru je obsaženo v předmětu odborný výcvik.
Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednodušších prací ve sklářské výrobě spočívajících v rutinním zvládnutí základních pracovních úkonů a podle intelektuálních možností žáků v dalším rozšiřování jejich nabytých základních pracovních návyků a zkušeností pro určité výrobní úseky týkající se zušlechťování skla (manipulace se surovinami, materiály a výrobky, příprava výroby, jednodušší zušlechťovací operace, dokončovací práce, mytí, balení a expedice výrobků apod.).
Všeobecným a odborným vzděláváním prolíná na přiměřené úrovni učivo z oblasti využívání informačních technologií a práce s informacemi, ekonomiky, ekologie a bezpečnosti práce:
Základy práce s osobním počítačem, získávání a zpracovávání informací se realizují zejména prostřednictvím vyučovacího předmětu práce s počítačem. Těžištěm výuky je žáky seznámit s osobním počítačem a s jeho využitím v osobním, občanském i praktickém životě. Žáci se seznámí se základními částmi počítače a způsoby obsluhy, získají základní znalosti o struktuře a činnosti počítače, naučí se ho spouštět a přejít do textového editoru a následně s ním pracovat, seznámí se s obsluhou periferních zařízení potřebných k činnosti používaného programu a jsou informováni o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci s počítačem.
Základní ekonomické vzdělávání je možné realizovat v rámci specifického učiva předmětu občanská výchova nebo některého odborného předmětu, případně zavedením samostatného předmětu ekonomika (výběrový předmět). Žáci se seznámí se základními ekonomickými pojmy a s jejich vysvětlením, s pracovněprávními vztahy a s nimi souvisejícími činnostmi, dozví se o druzích peněz, mezd, daních, o pojistném a podobně.
Základní ekologické vzdělávání včetně řešení otázek bezpečnosti práce se realizuje prostřednictvím všech všeobecně vzdělávacích předmětů, zejména při výuce předmětu odborný výcvik. Žáci se seznámí se základními zásadami ochrany a tvorby životního prostředí především ve vztahu ke svému výrobnímu odvětví a jsou vychováváni k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k dodržování pracovní a technologické kázně.
Klíčové dovednosti
Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů (možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v tomto učebním oboru. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v odborné složce vzdělávání.
Doporučuje se rozvíjet především personální dovednosti, a to ve smyslu odhadování vlastních možností a stanovení přiměřených cílů vzhledem k osobním dispozicím žáků. Důležité je podněcovat vlastní rozvoj žáka a vést ho k samostatnosti tak, aby se uplatnil v občanském i profesním životě a uměl překonávat svůj handicap. Proto je žádoucí budovat vhodné sociální interakce a maximálně podporovat manuální dovednosti.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském a pracovním životě.
Organizace výuky
Příprava žáků je organizována jako dvouleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon určitého okruhu pracovních činností stanovených profilem absolventa.
Protože se jedná převážně o přípravu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, je vhodnější organizovat výuku tak, aby ve vyučovacím týdnu byla rovnoměrně zastoupena teoretická i praktická složka výuky.
Metodické přístupy
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a situaci v pedagogickém procesu. Za významné pro přípravu v tomto učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva, a metody individuálního přístupu k žákovi.
Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci, vedení školy i vyučující, uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život. Proto je nezbytné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, dále využívat maximálně prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem, vyzývat žáky k aktivnímu zapojení do výuky a řešit na modelových situacích problémy běžného života. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Je žádoucí, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo pomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské výchově) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s nezletilým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.
Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.
Doporučená literatura pro pedagogy
Bakalář E.: Nové psychohry. 1. vyd. Praha, Portál 1998. 223s. ISBN 80-7178-235-1.
Canfield J., Siccone F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. 1. vyd. Praha, Portál 1998. 384 s. ISBN 80-7178-194-0.
Canfield J., Wells H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. 2. vyd. Praha, Portál 1997. 197 s. ISBN 80-7178-136-3.
Černá M., Novotný J., Stejskal B., Zemková J.: Kapitoly z psychopedie. Přepr. vyd. Praha, Karolinum 1995. 82 s. ISBN 80-7066-899-7.
Černochová M. a kol.: Využití počítače při vyučování. 1. vyd. Praha, Portál 1998. 165 s. ISBN 80-7178-272-6.
Hermochová S.: Hry pro život. 1. vyd. Praha, Portál 1994. 1. díl. 174 s. ISBN 80-85282-79-8. 2. díl. 146 s. ISBN 80-85282-80-1.
Housarová B.: Speciálně pedagogická čítanka. 1. vyd. Praha, Karolinum 2003. 171 s. ISBN 80-7290-109-5.
Chvátalová H.: Jak se žije dětem s postižením. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 184 s. ISBN 80-7178-588-1.
Kolář M.: Bolest šikanování - cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 255 s. ISBN 80-7178-513-X.
Krejčířová O.: Estetická výchova mentálně retardovaných. 1. vyd. Olomouc, Netopejr 1998. 93 s. ISBN 80-86096-12-2.
Lokšová I. - Lokša J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1. vyd. Praha, Portál 1999. 199 s. ISBN 80-7178-205-X.
Machková E.: Metody dramatické výchovy. 8., upr. a rozš. vyd. Praha, Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, útvar ARTAMA, 1999. 153 s. ISBN 80-7068-105-5.
Mareš J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha, Portál 1998, 240 s. ISBN 80-7178-246-7.
Michalová Z.: Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních. 1. vyd. Havlíčkův Brod, Tobiáš 2001. 102 s. ISBN 80-7311-000-8.
Patersonová E.: Připravit, pozor, učíme se! 1. vyd. Praha, Portál 1996. 103 s. ISBN 80-7178-102-9.
Slavík J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha, Portál 1999. 190 s. ISBN 80-7178-262-9.
Švarcová I.: Mentální retardace. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 178 s. ISBN 80-7178-506-7.
Valenta J.: Metody a techniky dramatické výchovy. 2. rozš. vyd. Praha, Strom 1998. 279 s. ISBN 80-86106-02-0.
Vítková M.: Integrativní školní (speciální) pedagogika. 1. vyd. Brno, Paido 2003. 248 s. ISBN 80-214-2359-5.
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vědomostí, dovedností a návyků žáků, vede žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze postupně uplatňovat ve všech vyučovacích předmětech a zejména v předmětu odborný výcvik.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva "Úvod do světa práce" do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k "Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol".
Škola respektuje Pokyn MŠMT k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č.j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.
Další specifické požadavky
Zdravotní požadavky
Při výběru učebního oboru 28-58-E/003 Zušlechťování skla nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- prognosticky závažnými nemocemi horních končetin znemožňujícími jemnou motoriku a koordinaci pohybů,
- přecitlivělost na chemické látky v pracovním prostředí,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu,
- prognosticky závažnými a nekompensovanými formami epilepsie a epileptických syndromů, týká se praktické výuky prací s rotujícími stroji a dále za předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu z povolání vyloučit.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární prevence. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci v době výuky vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku a ostatních vyučovacích předmětů. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé, viz Zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb. a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy nebo učitelem odborného výcviku v souladu s oddílem VII. Soustavy učebních oborů na odborných učilištích (Věstník MŠMT ČR, ročník L, sešit 12, leden 1995).
Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem. Osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
UČEBNÍ PLÁN
(obecný)
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2858E |
Sklář, sklářské práce |
|
Učební obor: |
|
28-58-E/003 Zušlechťování skla |
Denní studium
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů |
Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium |
|
A. Povinné vyučovací předměty |
|
|
a) základní předměty |
|
|
Český jazyk a literatura |
2-3 |
|
Občanská výchova |
2 |
|
Matematika |
2-3 |
|
Tělesná výchova |
3-4 |
|
Odborné kreslení a modelování |
3-4 |
|
Materiály |
2-3 |
|
Stroje a zařízení |
2-3 |
|
Technologie |
2-4 |
|
Odborný výcvik |
32-39 |
|
b) výběrové předměty |
2-9 |
|
Celkem hodin týdně |
60-66 |
|
B. Nepovinné vyučovací předměty |
|
Poznámky
1. Učební plán (obecný) je zpracován bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků a je pro školy závazný. Škola si učební plán buď dopracuje podle svých podmínek, nebo si může převzít některý z doporučených učebních plánů, které jsou součástí těchto učebních dokumentů. Při dopracování učebního plánu je nutné dodržet zásady uvedené v poznámkách.
2. Školou dopracovaný obecný učební plán (tzv. konkretizovaný učební plán) nebo převzatý doporučený učební plán, dopracované (tzv. konkretizované) učební osnovy základních předmětů a kompletně zpracované učební osnovy výběrových, případně i nepovinných vyučovacích předmětů, schválené ředitelem školy a opatřené otiskem razítka školy, jsou součástí povinné dokumentace školy. Dopracováním obecného učebního plánu se rozumí rozvržení vyučovacích předmětů včetně výběrových, popř. nepovinných, do jednotlivých ročníků, přidělení časové dotace k jednotlivým vyučovacím předmětům v prvním a druhém ročníku. Konkretizace učebních osnov spočívá v jejich dopracování a zpracování. Dopracováním učebních osnov, jejichž rozpis je v učebních dokumentech uveden rámcově bez rozdělení do jednotlivých ročníků, se rozumí rozvržení učiva učebních osnov do jednotlivých ročníků podle školou dopracovaného učebního plánu nebo podle některého z doporučených učebních plánů. Zpracováním učebních osnov se rozumí zpracování učebních osnov základních vyučovacích předmětů, případně výběrových a nepovinných vyučovacích předmětů ve standardním provedení (identifikační údaje, pojetí vyučovacího předmětu, rozpis učiva, schválení ředitelem školy).
3. Při vlastním zpracování učebního plánu podle obecného učebního plánu a rámcových učebních osnov i při vypracování učebních osnov výběrových předmětů, je třeba dbát na koordinaci učiva mezi jednotlivými vyučovacími předměty. Úzká mezipředmětová vazba existuje zejména mezi odbornými předměty a odborným výcvikem.
4. Při dopracování obecného učebního plánu je škola povinna zařadit vyučovací předměty tělesná výchova a občanská výchova do obou ročníků.
5. Při dopracování obecného učebního plánu (rozvržení předmětů do dvou ročníků) nesmí být celkový počet týdenních povinných vyučovacích hodin v učebním plánu v žádném ročníku nižší než 30 a vyšší než 33 vyučovacích hodin.
6. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu tělesná výchova se řídí organizací teoretického a praktického vyučování. V týdnu teoretického vyučování nesmí klesnout počet vyučovacích hodin tělesné výchovy pod 2 vyučovací hodiny. Doporučuje se zařadit podle možností školy další vyučovací hodiny tělesné výchovy i v týdnech, kdy převažuje nebo je pouze odborný výcvik. Tyto hodiny se nezapočítávají do celkového počtu týdenních vyučovacích hodin z hlediska maximálního stanoveného týdenního počtu hodin. V rámci odborného výcviku se doporučují zařazovat během výuky krátká kompenzační a relaxační cvičení zejména při těch pracovních činnostech, kde se jedná o jednostranné pracovní zatížení.
7. Základní předměty ad a) představují základ vzdělání učebního oboru. Jsou v nich zahrnuty předměty všeobecně vzdělávací (český jazyk a literatura, občanská výchova, matematika a tělesná výchova) a předměty odborné včetně vyučovacího předmětu práce s počítačem. Všeobecně vzdělávací předměty se vyučují podle učebních osnov pro odborná učiliště schválených MŠMT dne 1. 12. 1999, č.j. 33 848/99-24 s platností od 1.září 2000 počínaje 1. ročníkem. V případě inovace učebních osnov budou výše uvedené učební osnovy automaticky nahrazeny inovovanými. Ve schválených učebních osnovách může být dále provedena úprava vzdělávacího obsahu v rozsahu do 30% celkové hodinové dotace. Úpravy se zaměřují na inovace vzdělávacího obsahu, přizpůsobení učiva specifickým vzdělávacím potřebám žáků a zohlednění regionálních podmínek. U učebních osnov odborných vyučovacích předmětů vypracovaných školou podle rámcového rozpisu učiva příslušné učební osnovy na celé období studia (škola si sama zařadí učivo do jednotlivých ročníků a určí si hodinové dotace u jednotlivých tematických celků) platí během studia též úprava vzdělávacího obsahu v rozsahu do 30% celkové hodinové dotace za stejných podmínek jako je tomu u všeobecně vzdělávacích předmětů.
8. Zařazení výběrových předmětů ad b) a stanovení jejich pojetí, obsahu a rozsahu je v kompetenci ředitele školy. Jejich učební osnovy zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Obecně stanovený učební plán včetně možnosti zařadit do výuky výběrové předměty umožňuje zaměřit přípravu žáků k určité profesní oblasti, v níž se předpokládá budoucí uplatnění absolventů a poskytuje škole větší prostor pro organizaci výuky a používání různých metodických postupů. Jako výběrové předměty je možné zařadit např. předměty práce s počítačem, cizí jazyk, základy konverzace v cizím jazyce, estetická výchova, základy ekonomiky, praktická cvičení, laboratorní cvičení apod. Hodiny stanovené pro výběrové předměty lze také využít k posílení hodinové dotace odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů z kategorie základních předmětů; o posílení hodinové dotace rozhodne ředitel školy.
9. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s předpisy stanovenými MŠMT.
10. Stanovení struktury, obsahu i rozsahu nepovinných vyučovacích předmětů je v kompetenci školy, učební osnovy zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Jako nepovinné vyučovací předměty mohou být zařazeny např. předměty základy rodinné výchovy, sportovní hry, zdravotní tělesná výchova apod.
11. V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku musí každý vyučující průběžně zařazovat do výuky problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí, podle charakteru oboru a obsahu předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky z dané odborné oblasti.
12. Pokud škola převzala některý z doporučených učebních plánů v těchto učebních dokumentech nebo si vypracovala vlastní učební plán schválený ředitelem školy na celé období studia, může v těchto učebních plánech provádět úpravy až do výše 10 % celkového týdenního počtu vyučovacích hodin. Při této úpravě se musí dodržet celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a není možné vypustit žádný základní vyučovací předmět.
13. Učivo všech vyučovacích předmětů je v 1. a 2. ročníku rozvrženo do 33 týdnů. Zbývající doba se využije podle dále uvedené tabulky.
14. Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.
Přehled využití týdnů v období září - červen školního roku
|
Činnost |
Počet týdnů v ročníku |
|
|
|
1. |
2. |
|
Vyučování podle rozpisu učiva |
33 |
33 |
|
Lyžařský výcvikový zájezd |
0-1 |
- |
|
Sportovně turistický kurz |
- |
0-1 |
|
Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce |
6-7 |
5-6 |
|
Závěrečná zkouška |
- |
1 |
|
Celkem |
40 |
40 |
Poznámka:
Sportovní kurzy (lyžařský výcvikový zájezd a sportovně turistický kurz) se organizují v souladu s metodickými pokyny MŠMT?) k organizování lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických kurzů, viz učební osnovy tělesné výchovy pro OU. Mohou být organizovány i v jiném ročníku, než je uvedeno v přehledu.
?) Metodický pokyn MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků základních a středních škol z 6. 12. 1993, č.j. 24 799/93-50, a metodický pokyn MŠMT ČR k organizování sportovně turistických kurzů středních škol z 2.8.1994, č.j. 18 338/94-50.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
DOPORUČENÝ UČEBNÍ PLÁN
"TYP A"
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2858E |
Sklář, sklářské práce |
|
Učební obor: |
|
28-58-E/003 Zušlechťování skla |
Denní studium
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
||
|
|
v ročníku |
celkem |
|
|
|
1. |
2. |
|
|
A. Povinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
a) základní předměty |
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1 |
1 |
2 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
2 |
|
Matematika |
1 |
1 |
2 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
4 |
|
Odborné kreslení a modelování |
2 |
1 |
3 |
|
Materiály |
1 |
1 |
2 |
|
Stroje a zařízení |
2 |
1 |
3 |
|
Technologie |
2 |
2 |
4 |
|
Odborný výcvik |
18 |
21 |
39 |
|
b) výběrové předměty |
2 |
2 |
4 |
|
Celkem hodin týdně |
32 |
33 |
65 |
|
B. Nepovinné vyučovací předměty |
|
|
|
Poznámky
1. Tento učební plán byl zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen zejména pro školy, kde příprava žáků se v teoretickém vyučování i odborném výcviku realizuje v učebnách a na pracovištích přímo ve škole.
3. Do výběrových předmětů se doporučuje zařadit předmět ekonomika, nebude-li základní ekonomické učivo probráno v rámci jiných předmětů.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
DOPORUČENÝ UČEBNÍ PLÁN
"TYP B"
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2858E |
Sklář, sklářské práce |
|
Učební obor: |
|
28-58-E/003 Zušlechťování skla |
Denní studium
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
|
|
||
|
|
v ročníku |
Celkem |
|
|
|
|
|
1. |
2. |
|
|
|
|
A. Povinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
|
|
a) základní předměty |
|
|
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1,5 |
1,5 |
3 |
|
|
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
2 |
|
|
|
Matematika |
1,5 |
1,5 |
3 |
|
|
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
4 |
|
|
|
Odborné kreslení a modelování |
2 |
2 |
4 |
|
|
|
Materiály |
2 |
2 |
4 |
|
|
|
Stroje a zařízení |
2 |
1 |
3 |
|
|
|
Technologie |
2 |
2 |
4 |
|
|
|
Odborný výcvik |
15 |
17,5 |
32,5 |
|
|
|
b) výběrové předměty |
1 |
1,5 |
2,5 |
|
|
|
Celkem hodin týdně |
30 |
32 |
62 |
|
|
|
B. Nepovinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
|
Poznámky
1. Tento učební plán byl zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování probíhá ve škole a v odborném výcviku na pracovištích mimo školu.
3. Do výběrových předmětů se doporučuje zařadit předmět ekonomika, nebude-li základní ekonomické učivo probráno v rámci jiných předmětů.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
ODBORNÉ KRESLENÍ A MODELOVÁNÍ
pro učební obor
28-58-E/003 Zušlechťování skla
Pojetí vyučovacího předmětu
Učivo základního odborného předmětu odborné kreslení a modelování poskytuje žákům vědomosti a dovednosti k rozvíjení jejich grafického projevu, prostorové představivosti a výtvarně výrazových prostředků na přiměřené úrovni. Učivo se zaměřuje jak na základy technického kreslení a normalizaci, tak na tvarovací a dekorativní techniky. Odborné kreslení a modelování je základním odborným předmětem s průpravnou funkcí pro další odborné předměty, zejména stroje a zařízení, technologii a odborný výcvik.
Obecný cíl předmětu má své těžiště ve výchově žáků k přesné, svědomité a pečlivé práci. Svými požadavky na úpravnost, čistotu a rozvržení obrazů v ploše přispívá výuka k estetické výchově žáků.
Výchovně-vzdělávací cíle předmětu spočívají jednak v rozvíjení prostorové představivosti a logického myšlení při kreslení návrhů, jednak ve vytváření asociací mezi skutečným tvarem zobrazovaného objektu a jeho znázorněním. Žáci jsou vedeni k samostatné a tvořivé práci na přiměřené úrovni. Předmět odborné kreslení a modelování rozvíjí technické i výtvarné schopnosti a estetické cítění žáků.
Z hlediska klíčových dovedností se předmět podílí s ostatními odbornými předměty na získání jednotlivých kategorií dovedností na příslušné úrovni.
Obsah předmětu je tvořen tak, aby získané vědomosti a dovednosti poskytly žákům schopnost umět učivo aplikovat v praxi. Žáci se učí kreslit z volné ruky podle modelu, seznámí se se základy zobrazování těles, různými druhy promítání a učí se kreslit a číst jednoduché výrobní výkresy sklářských forem a výrobků, navrhnout a zobrazit jednoduchý skleněný předmět s použitím výrobního výkresu. Postupně získávají dovednosti, které jim na základě plošného zobrazování umožňují představit si polohu a tvar zobrazovaných těles v prostoru. Žáci získají přehled o zásadách modelování jednoduchých tvarů, kresby a modelování rostlinných a živočišných motivů a modelování sklářských výrobků. Osvojí si základy technické estetiky tvarů a účelů výrobků, kreslí jednoduché návrhy výrobků s důrazem na spojení jejich funkčních a estetických vlastností. Naučí se též poznávat umělecké tvary a způsoby tvorby vzorů pro dekorování skla, seznamují se s užitou tvorbou, dekoračním řešením plochy a designem výrobku. Žákům je dán prostor pro vlastní návrhovou tvorbu sklářských výrobků (tematický celek 15). Specifické učivo se doporučuje věnovat posílení tematických celků rámcového rozpisu učiva, které mají náročnější obsahovou náplň a vyžadují více individuálního přístupu k jednotlivým žáků.
Organizace vyučování je dána vztahem odborně teoretické a praktické složky předmětu. Výklad a cvičení jsou organicky začleněny do struktury hodiny. Při výuce využívají vyučující tvořivě dostupných moderních vyučovacích metod v souladu s charakterem probíraného učiva, používají modely těles a výrobků, různé druhy technických výkresů a vzorků skla. Vyučující přihlíží k osobnosti každého žáka, jeho mentálním schopnostem a sleduje jeho individuální projev. Vybrané práce žáci kreslí ve formě výkresu tužkou. Vyučující dbá na přesnost, čistotu, správné provedení a dodržení základních norem jak při kreslení výkresu, tak při modelování výrobku. Vyučovací předmět odborné kreslení a modelování se doporučuje zařadit v konkretizovaném učebním plánu do prvního a druhého ročníku studia v rozsahu 3 - 4 vyučovací hodiny za celé období studia, rozvržení učiva do ročníků a stanovení výše hodinové dotace v jednotlivých ročnících jsou v plné kompetenci školy.
Rámcový rozpis učiva. Škola si rozvrhne hodinovou dotaci pro jednotlivé ročníky v rozsahu 3 - 4 týdenní vyučovací hodiny za celé období studia a sama si vypracuje konkretizovanou učební osnovu podle zásad uvedených v poznámkách k obecné formě učebního plánu. Při tvorbě konkretizované učební osnovy je třeba dbát na mezipředmětové vztahy všech odborných předmětů tak, aby byl žák postupně vybavován ucelenými znalostmi pro jejich praktickou aplikaci v ostatních odborných předmětech.
Rámcový rozpis učiva
1. a 2. ročník
(3 - 4 vyučovací hodiny týdně za studium)
1 Úvod
1.1 Náplň odborného kreslení
1.2 Pomůcky na kreslení, druhy výkresů
2 Kreslení podle názoru
2.1 Kreslení z volné ruky
2.2 Kreslení přírodnin
2.3 Kreslení základních geometrických těles
3 Základy technického kreslení
3.1 Význam a účel technického kreslení
3.2 Rovinné útvary
3.3 Druhy promítání; přehled
3.4 Základy pravoúhlého promítání
3.5 Sítě těles
4 Technické výkresy
4.1 Druhy výkresů, formáty, měřítka
4.2 Způsoby kreslení, popisování a kótování výkresů, předepisování přesnosti rozměrů
4.3 Normalizované písmo
4.4 Výrobní výkresy; náplň, úprava, rohové razítko
4.5 Náčrt; jednoduché zobrazení předmětu (vlastní návrh) a jeho přenesení do formy technického výkresu
5 Sklářské výkresy
5.1 Náčrt výrobků podle vzorů, měření, kótování
5.2 Vypracování technického výkresu načrtnutého výrobku v pravoúhlém promítání
5.3 Kreslení tvaru skla z výrobního sortimentu
5.4 Navrhování jednoduchých skleněných výrobků
5.5 Čtení technických výkresů
6 Kreslení sklářských výrobků
6.1 Kreslení jednoduchých a dekorativních sklářských výrobků tužkou a tuší s použitím vodových barev
6.2 Kreslení jednoduchých i složitějších výrobků tužkou a vodovými barvami
7 Střihy
7.1 Význam a použití střihů
7.2 Zhotovování střihů jednoduchých výrobků a jejich čtení
7.3 Zhotovení střihů určitého tvaru v několika velikostech
8 Technická estetika
8.1 Základy technické estetiky
8.2 Forma, barva a účel výrobku
8.3 Jednota celku, charakteristika uměleckého díla, výchova k výtvarnému cítění
8.4 Životní prostředí ve vztahu k oboru
8.5 Sklo v interiéru
9 Základní poznatky tvaroznalství
9.1 Vývoj tvarů skla
9.2 Studie tvarů skla; výrobky umělecké, průmyslově vyráběné výrobky
9.3 Staré techniky zdobení skla
9.4 Moderní techniky zdobení skla
9.5 Úspěchy českého skla ve světě
10 Základy modelování
10.1 Úvod do modelování, hygiena práce
10.2 Modelovací hmoty
10.3 Seznámení s nářadím a technikou modelování
10.4 Plastika, reliéf, užité sochařství
11 Modelování jednoduchých tvarů, těles
11.1 Základní geometrické tvary a jejich skupiny
11.2 Modelování jednoduchých geometrických tvarů a přírodnin v měřítku (např. koule, kvádr, plody, dřevo)
11.3 Modelování písma
12 Modelování jednoduchých přírodních motivů
12.1 Kresba a modelování rostlinných motivů a jejich stylizace
12.2 Kresba a modelování živočišných motivů a jejich stylizace
12.3 Nanášení reliéfu
12.4 Plastika libovolného zvířete
13 Modelování výrobků
13.1 Reliéfní zobrazení výrobku
13.2 Odlévání výrobku do sádry
13.3 Kresebný návrh výrobku; důraz na funkčnost a estetičnost
13.4 Modelování složitějších tvarů; reliéf, plastika
13.5 Modelování libovolného výrobku
14 Modelování dekorativního reliéfu
14.1 Kresba živočišného motivu
14.2 Kompozice do kruhu nebo oválu
14.3 Nanášení základní desky
14.4 Přenášení kresby na desku
14.5 Nanášení reliéfů
15 Souborná práce
15.1 Návrh a výtvarné řešení jednoduchého sklářského výrobku ve vztahu k použitému materiálu a k technice řemeslného provedení
16 Specifické učivo
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
MATERIÁLY
pro učební obor
28-58-E/003 Zušlechťování skla
Pojetí vyučovacího předmětu
Učivo poskytuje žákům informace o surovinách, základních a pomocných materiálech používaných ve sklářské výrobě, o jejich druzích, vlastnostech, funkci a použití. Materiály jsou základním odborným předmětem s průpravnou funkcí pro další odborné předměty, zejména stroje a zařízení, technologii a odborný výcvik.
Obecný cíl předmětu má své těžiště v poznávání principů výroby ve vztahu k fyzikálním a chemickým vlastnostem základních a pomocných surovin a materiálů včetně paliv a energií tak, aby žáci těchto materiálů a energií uměli hospodárně využívat, účelně s nimi pracovat a správně je skladovat za současného dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje životního prostředí a zásad bezpečnosti ochrany zdraví při práci.
Výchovně-vzdělávací cíle předmětu materiály spočívají v rozvíjení a utváření uceleného názoru na přírodní děje ve vztahu k jejich využití v oboru. Žáci jsou vedeni, aby při svých pracovních činnostech ve sklářské výrobě respektovali specifické vlastnosti používaných materiálů a dovedli s těmito materiály hospodárně a bezpečně pracovat.
Z hlediska klíčových dovedností se předmět podílí s ostatními odbornými předměty na získání jednotlivých kategorií dovedností na příslušné úrovni.
Obsah předmětu je tvořen tak, aby získané vědomosti a dovednosti poskytly žákům schopnost umět učivo aplikovat v praxi. Žáci získají postupně přehled o sklářských surovinách, poznají jejich druhy a vlastnosti, funkci a vliv na vlastnosti skla, způsoby úpravy surovin a přípravu sklářského kmene, základní fyzikální a chemické vlastnosti skla, přehled o druzích paliv a energií využívaných ve sklářství a žáruvzdorných materiálech určených ke stavbě pecí a tavení sklovin. Významné jsou i vědomosti o kovech a materiálech sloužících na výrobu forem a o důležitých pomocných materiálech a materiálech sloužících k zušlechťování skla. Učí se rozpoznávat vady skla a určovat jejich příčiny. Seznámí se s druhy vod a s jejich významem z hlediska využití ve sklářské výrobě. Specifické učivo se doporučuje věnovat posílení tematických celků rámcového rozpisu učiva ve vztahu k novým druhům materiálů zaváděným do sklářské výroby a lze jím posílit u náročnějších tematických celků individuální přístup k žákům.
Organizace vyučování. Při výuce je kladen důraz zejména na seznámení žáků s těmi vlastnostmi surovin a materiálů, které ovlivňují kvalitu výrobních polotovarů a hotových sklářských výrobků. Žáci se učí jednotlivé materiály třídit, rozlišovat a označovat. Při vyučování je nezbytné využívat názorných pomůcek (vzorky surovin a materiálů, vzorky skel, modely zařízení, grafy, obrazy, filmy apod.). Vyučovací předmět materiály se doporučuje zařadit v konkretizovaném učebním plánu do prvního a druhého ročníku studia v rozsahu 2 - 3 vyučovací hodiny za celé období studia, rozvržení učiva do ročníků a stanovení výše hodinové dotace v jednotlivých ročnících jsou v plné kompetenci školy.
Rámcový rozpis učiva. Škola si rozvrhne hodinovou dotaci pro jednotlivé ročníky v rozsahu 2 - 3 týdenní vyučovací hodiny za celé období studia a sama si vypracuje konkretizovanou učební osnovu podle zásad uvedených v poznámkách k obecné formě učebního plánu. Všechny tematické celky musí být probrány, přičemž jejich šířku a hloubku stanoví škola vzhledem k mentálním možnostem žáků. Při tvorbě konkretizované učební osnovy je třeba dbát na mezipředmětové vztahy všech odborných předmětů tak, aby byl žák postupně vybavován ucelenými teoretickými znalostmi pro jejich praktickou aplikaci v předmětu odborný výcvik.
Rámcový rozpis učiva
1. a 2. ročník
(2 - 3 vyučovací hodiny týdně za studium)
1 Úvod
1.1 Přehled materiálů používaných ve sklářství, ukázky surovin
1.2 Orientační třídění vzorků surovin a materiálů
2 Sklo a sklovina
2.1 Definice skla, sklo anorganické a organické
2.2 Sklo křemenné a vodní
2.3 Zdroje surovin v přírodě
3 Sklářské suroviny a střepy
3.1 Rozdělení sklářských surovin
3.2 Suroviny vnášející do skla oxidy sklotvorné
3.3 Suroviny vnášející do skla oxidy tavicí
3.4 Suroviny vnášející do skla oxidy stabilizující
3.5 Suroviny čeřicí
3.6 Suroviny kalicí
3.7 Barviva a odbarviva
3.8 Urychlovače tavení
3.9 Střepy jako sklářská surovina; zdroje, skladování, úprava
3.10 Bezpečné pracovní postupy a používání ochranných pomůcek při práci se sklářskými surovinami
4 Úprava surovin a příprava sklářského kmene
4.1 Doprava a skladování surovin pro výrobu skla
4.2 Příprava sklářského kmene
4.3 Doprava a zakládání sklářského kmene
4.4 Bezpečné pracovní postupy
5 Vlastnosti skla
5.1 Fyzikální vlastnosti skla; viskozita skla a odskelnění
5.2 Chemické vlastnosti skla
5.3 Mechanické vlastnosti skla
5.4 Tepelné vlastnosti skla
5.5 Elektrické vlastnosti skla
5.6 Optické vlastnosti skla
6 Základní znalosti o kovech a slitinách
6.1 Přehled o kovových materiálech používaných ve sklářství
6.2 Vlastnosti kovů a slitin
6.3 Surové železo, ocel, litina
6.4 Koroze kovů
6.5 Výroba odlitků sklářských forem
6.6 Úprava povrchu sklářských forem
6.7 Neželezné kovy a jejich slitiny
6.8 Bezpečné pracovní postupy
7 Nekovové materiály
7.1 Plasty a pryže
7.2 Dřevo a ostatní vláknité materiály
7.3 Technická keramika
7.4 Ostatní nekovové materiály
8 Žáruvzdorné materiály
8.1 Druhy žáruvzdorných hmot a jejich vlastnosti
8.2 Účel a použití žáruvzdorných hmot
8.3 Ošetřování a údržba žáruvzdorných hmot
9 Energetické zdroje
9.1 Základní údaje o energetické problematice ve sklářství
9.2 Pevná paliva
9.3 Tekutá paliva
9.4 Plynná paliva
9.5 Elektrická energie
9.6 Ekologická hlediska související s využíváním jednotlivých druhů paliv
9.7 Bezpečnost při práci s energetickými zdroji
10 Voda
10.1 Základní druhy průmyslových vod
10.2 Odpadní vody
10.3 Úprava vody a její význam
11 Materiály k zušlechťování skla, dekorační a balicí materiály
11.1 Brusiva
11.2 Leštiva
11.3 Materiály k chemickému zušlechťování
11.4 Malířské dekorační materiály
11.5 Balicí materiály
11.6 Bezpečné pracovní postupy
12 Vady skla
12.1 Klasifikace vad skla
12.2 Vady vzniklé při tavení skla
12.3 Vady vzniklé při tvarování skla
12.4 Vady vzniklé při chlazení skla
12.5 Ostatní vady skla
13 Kontrola pracovního postupu a třídění hotových výrobků
13.1 Účel a význam třídění výrobků; organizace práce
13.2 Mezioperační a výstupní kontrola
13.3 Měřicí přístroje používané při kontrole
13.4 Bezpečné pracovní postupy
14 Specifické učivo
14.1 Nové druhy surovin, materiálů a energií
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
STROJE A ZAŘÍZENÍ
pro učební obor
28-58-E/003 Zušlechťování skla
Pojetí vyučovacího předmětu
Učivo poskytuje žákům na přiměřené úrovni potřebné vědomosti a dovednosti o strojních součástech a mechanizmech používaných obecně ve sklářské výrobě. Při výuce se využívá vědomostí a dovedností, které žáci průběžně získávají v ostatních odborných předmětech, zejména v odborném kreslení a modelování, technologii a odborném výcviku.
Obecný cíl předmětu má své těžiště v poznávání principů funkce strojů a zařízení z hlediska jejich účelného a bezpečného používání jak při vlastní výrobě skla, tak při zušlechťování skla.
Výchovně - vzdělávací cíle předmětu stroje a zařízení spočívají v seznámení žáků se základní odbornou terminologií typickou pro strojírenství, využití dovedností získaných v technickém kreslení, prohlubování těchto dovedností pro oblast čtení technických a výrobních výkresů na přiměřené úrovni. Žáci se následně seznamují se stroji a zařízeními a s jejich bezpečným použitím ve sklářské výrobě a při zušlechťování skla.
Z hlediska klíčových dovedností se předmět podílí s ostatními odbornými předměty na získání jednotlivých kategorií dovedností na příslušné úrovni.
Obsah předmětu je tvořen tak, aby získané vědomosti a dovednosti poskytly žákům schopnost umět učivo aplikovat v praxi. Žáci získají konkrétní znalosti o základních strojních částech, které jim umožní pochopit princip a funkci celých strojů a strojních zařízení. Seznámí se s funkcí a principy strojů a zařízení, které se používají k výrobě skla a k zušlechťování skla. Důraz se klade na znalost funkce, podstaty a bezpečného použití těch strojů a zařízení, s nimiž budou žáci pracovat v odborném výcviku při zušlechťování skla. Specifické učivo se doporučuje věnovat posílení tematických celků rámcového rozpisu učiva, které mají vztah k novým technikám v oblasti zušlechťování skla a lze jím též posílit u náročnějších tematických celků individuální přístup k žákům.
Organizace vyučování. Vzhledem k tomu, že obsah učiva je převážně odborně teoretický, využívá vyučující názorných forem výuky (reálné součásti, jejich modely, výkresy a exkurze). Vyučující po počáteční převaze metody výkladu postupně využívá prvků problémového vyučování a vede žáky ke stále většímu podílu samostatné práce. Vyučovací předmět stroje a zařízení se doporučuje zařadit v konkretizovaném učebním plánu do prvního ročníku nebo do prvního a druhého ročníku studia v rozsahu 2 - 3 vyučovací hodiny za celé období studia, rozvržení učiva do ročníků a stanovení výše hodinové dotace v jednotlivých ročnících jsou v plné kompetenci školy.
Rámcový rozpis učiva. Škola si rozvrhne hodinovou dotaci pro jednotlivé ročníky v rozsahu 2 - 3 týdenní vyučovací hodiny za celé období studia a sama si vypracuje konkretizovanou učební osnovu podle zásad uvedených v poznámkách k obecné formě učebního plánu. Všechny tematické celky musí být probrány, přičemž jejich šířku a hloubku stanoví škola vzhledem ke specifické přípravě žáků a k jejich mentálním možnostem. Při tvorbě konkretizované učební osnovy je třeba dbát na mezipředmětové vztahy všech odborných předmětů tak, aby byl žák postupně vybavován ucelenými teoretickými znalostmi pro jejich praktickou aplikaci v předmětu odborný výcvik.
Rámcový rozpis učiva
1. ročník nebo 1. a 2. ročník
(2 - 3 vyučovací hodiny týdně za studium)
1 Úvod
1.1 Úloha, význam a obsah předmětu
- práce s technickou literaturou, odborná terminologie
- normalizace, ČSN a ISO normy, používání norem
2 Spojovací součásti a druhy spojů
2.1 Spoje rozebíratelné
2.2 Spoje nerozebíratelné
3 Součásti k přenosu otáčivého pohybu
3.1 Čepy a hřídele
3.2 Ložiska a mazání ložisek
3.3 Hřídelové spojky
4 Mechanické převody
4.1 Řemenové převody
4.2 Řetězové převody
4.3 Převody ozubenými koly
4.4 Mazání převodů
5 Potrubí s příslušenstvím
5.1 Základní rozdělení
5.2 Trouby a trubky
5.3 Spojovací součásti potrubí, těsnění, uložení, dilatace
5.4 Uzavírací armatury; kohout, klapka, ventil, šoupátko
6 Druhy mechanizmů
6.1 Základní rozdělení
6.2 Kinematické mechanizmy
6.3 Hydraulické mechanizmy
6.4 Pneumatické mechanizmy
7 Dopravní stroje a zařízení
7.1 Základní rozdělení
7.2 Jednoduchá zdvihadla
7.3 Čerpadla; rozdělení a funkce
7.4 Ventilátory, dmychadla, kompresory
8 Energetické stroje a zařízení
8.1 Základní rozdělení podle zdrojů energie
8.2 Turbiny
8.3 Spalovací motory
8.4 Elektromotory a elektrická zařízení
8.5 Bezpečnostně technické požadavky
9 Přehled základních strojů a výrobních zařízení používaných v oboru
9.1 Pece používané ve sklářství
9.2 Stroje a zařízení používané při lisování skla
9.3 Provádění údržby sklářských strojů a zařízení
- základní předpisy pro údržbu z hlediska bezpečnosti práce
9.4 Kontrolní a měřicí přístroje
- přístroje na měření teplot
- přístroje na měření tahu a tlaku
- automatizační a regulační technika
- bezpečné pracovní postupy pro práci s kontrolními a měřicími přístroji
10 Stroje a zařízení pro mechanické zušlechťování skla
10.1 Vrtačky; pily; brousicí stroje, opukávací stroje, kombinované poloautomatické stroje
- funkce strojů
- zásady pro dodržování bezpečných pracovních postupů
11 Specifické učivo
11.1 Nové techniky pro oblast zušlechťování skla
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
TECHNOLOGIE
pro učební obor
28-58-E/003 Zušlechťování skla
Pojetí vyučovacího předmětu
Učivo seznamuje žáky s vývojem sklářské výroby, ručním a strojním tvarováním skla a základními technologickými postupy používanými ve výrobě skla. Žáci poznávají technologické postupy v rozsahu potřebném pro získání uceleného přehledu o výrobě skla a zejména ve vztahu pro následné provádění zušlechťování skla.
Obecným cílem předmětu je seznámit žáky se základními pracovními a výrobními postupy ručního i strojního zpracování sklářských výrobků a poskytnout jim na přiměřené úrovni přehled o ručních a strojních postupech, různých způsobech a technikách používaných při zušlechťování skla.
Výchovně-vzdělávací cíle předmětu jsou zaměřeny na získání ucelených teoretických znalostí, aby je žáci uměli využít v praktické výuce zejména při manipulaci s výrobky během procesu výroby, ručním a strojním tvarováním, mechanickém a chemickém zušlechťování skla.
Z hlediska klíčových dovedností rozšiřuje předmět prostor k rozvíjení dovedností řešit problémy a problémové situace. Rozvíjení všech klíčových dovedností musí vycházet ze souladu vzdělávacích a výchovných předpokladů žáků připravujících se v učebním oboru, z jejich individuálních dispozic.
Obsah předmětu. Učivo je koncipováno na jednodušších základech tak, aby žáci pochopili souvislosti mezi jednotlivými technologickými úseky ve výrobě a porozuměli chemickým procesům probíhajícími během zpracování sklářských surovin na sklovinu a dále na finální výrobek a aby hlouběji pochopili základní způsoby zušlechťování skla vzhledem k používaným materiálům a technikám. Žáci získají přehled o způsobech ručního utváření sklářských výrobků od tavení až po jednotlivé způsoby zušlechťování skla. Učí se správně vybírat a používat pracovní pomůcky, nářadí a strojní zařízení, pomocí nichž budou provádět pracovní činnosti v odborném výcviku. Seznamují se i se základy výroby na poloautomatech a automatech. Učí se porozumět technologickým postupům z oblasti tavení a chlazení skla a z oblasti lisování skla. Seznamují se s měřicími přístroji sloužícími ke kontrole průběhu výrobního procesu a s důsledky nedodržování technologických postupů projevujících se ve vzniku vad na výrobcích. Jsou informováni o bezpečných pracovních postupech každé technologické operace a jejím vlivu na životní prostředí. Vyučující při výuce využívá tvořivě dostupných moderních vyučovacích metod v souladu s charakterem probíraného učiva a výklad obohacuje vhodnými ukázkami vzorků a modelů technologických zařízení. Vyučující přihlíží k osobnosti každého žáka, jeho mentálním schopnostem a sleduje jeho individuální projev. Specifické učivo je věnováno základnímu ekonomickému učivu, dále novým výrobním postupům a lze jím též posílit u náročnějších tematických celků individuální přístup k žákům.
Organizace vyučování. Vyučující seznamuje žáky s technologickou dokumentací a vede je k porozumění jednotlivých technologických postupů. Upevňuje a prohlubuje zkušenosti žáků, které již získali na pracovišti během odborného výcviku a učí je chápat souvislosti a návaznosti pracovních postupů a vysvětluje vlivy související s kvalitou vyrobených sklářských výrobků. Výuku je vhodné doplňovat praktickými ukázkami a odbornými exkurzemi do výrobních dílen a firem. Vyučovací předmět technologie se doporučuje zařadit v konkretizovaném učebním plánu do prvního a druhého ročníku studia v rozsahu 2 - 4 vyučovací hodiny za celé období studia, rozvržení učiva do ročníků a stanovení výše hodinové dotace v jednotlivých ročnících jsou v plné kompetenci školy.
Rámcový rozpis učiva. Škola si rozvrhne hodinovou dotaci pro jednotlivé ročníky v rozsahu 2 - 4 týdenní vyučovací hodiny za celé období studia a sama si vypracuje konkretizovanou učební osnovu podle zásad uvedených v poznámkách k obecné formě učebního plánu. Všechny tematické celky musí být probrány, přičemž jejich šířku a hloubku stanoví škola vzhledem k mentálním možnostem žáků. Při tvorbě konkretizované učební osnovy je třeba dbát na mezipředmětové vztahy všech odborných předmětů tak, aby byl žák postupně vybavován ucelenými znalostmi pro jejich praktickou aplikaci.
Rámcový rozpis učiva
1. a 2. ročník
(2 - 4 vyučovací hodiny týdně za studium)
1 Úvod do sklářské výroby
1.1 Význam skla jako technické a užitkové hmoty
1.2 Význam sklářského průmyslu, technologické úseky
1.3 Stručný vývoj sklářské výroby v ČR
2 Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci
2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
2.2 Práva a povinnosti zaměstnanců podle zákoníku práce
2.3 Osobní ochranné pracovní prostředky a pracovní pomůcky používané při práci ve sklářské dílně
3 Technologické procesy
3.1 Tavení skla
- tavicí proces
- tavicí křivky pecí pánvových a vanových
3.2 Pnutí a chlazení skla
- vznik pnutí ve skle
- odstraňování pnutí
- chladicí pece; rozdělení, provoz
- chladicí křivka
4 Ruční tvarování skla
4.1 Příprava pracoviště
4.2 Pracovní nástroje a zařízení pracoviště
4.3 Ruční tvarování; přehled
4.4 Vytváření užitkového skla
4.5 Vytváření dalších druhů výrobků
- zkoušky roztažnosti skla
- vytváření vrstvených skel
- vytváření osvětlovacího skla
- vytváření technického skla
- staré pracovní techniky
- hutní zdobení skla
5 Sklářské formy
5.1 Účel a funkce sklářské formy
5.2 Materiál k výrobě forem
5.3 Způsoby výroby forem
5.4 Rozdělení forem podle použití
5.5 Příprava formy a její ošetřování
6 Strojní tvarování, technologie a strojní zařízení
6.1 Lisování skla
6.2 Strojní foukání skla
6.3 Tažení trubic a tyčí
6.4 Výroba plochého skla
6.5 Speciální druhy sklářské výroby
- výroba optického skla
- výroba skleněných vláken
- výroba kuliček
- odstřeďování, tvarování
- výroba bižuterního skla
- výroba taveného čediče
- výroba balotiny
- výroba pěnového skla
7 Mechanizace a automatizace výroby užitkového skla, osvětlovacího a obalového skla
7.1 Význam mechanizace a automatizace výroby užitkového skla
7.2 Mechanizace a automatizace výroby obalového skla
7.3 Automatizace výroby osvětlovacího skla
7.4 Automatizace odnášení
8 Technologie mytí, čištění a sušení výrobků
8.1 Technika umývání a vymývání výrobků
8.2 Způsoby čištění různých druhů výrobků
8.3 Sušení výrobků po umytí a čištění
8.4 Bezpečné pracovní postupy
9 Třídění výrobků, balení, uskladnění výrobků, expedice
9.1 Zásady pro kontrolu kvality výrobků
9.2 Přehled obalové techniky a materiálů; způsoby balení
9.3 Manipulace s výrobky a jejich expedice
10 Úvod do zušlechťování skla
10.1 Prvotní a dekorativní zušlechťování
10.2 Způsoby zušlechťování; mechanické, chemické,nanášení vrstev
10.3 Používané druhy a tvary skla k zušlechťování
11 Přehled technik používaných při zušlechťování skla
11.1 Prvotní opracování skla
11.2 Mechanické zušlechťování
11.3 Chemické zušlechťování
11.4 Dekorování skla malbou
12 Charakteristika jednotlivých dílen zušlechťovacího procesu
12.1 Seznámení se zušlechťovacím provozem
12.2 Popis dílny pro jednotlivé zušlechťovací techniky; dílna pro obrušování a zabrušování, pracoviště pro předkreslování, dílna pro vybrušování, dílna rytecká, dílna pro mechanické leštění skla
12.3 Vlastní pracoviště brusičů; uspořádání pracovišť, osvětlení, umístění výrobků
12.4 Bezpečnostní předpisy, lékárnička a nemoci z povolání
13 Prvotní opracování skla
13.1 Opukávání skla plamenem, kotoučem, elektrickým proudem
13.2 Obrušování okrajů a dna
13.3 Sámování
13.4 Odtavování, zapalování
13.5 Leštění ohněm
14 Mechanické zušlechťování skla
14.1 Příprava pracoviště
14.2 Pracovní nástroje, zařízení pracoviště, osobní ochranné pomůcky
14.3 Vrtání
14.4 Řezání
14.5 Broušení a rytí
14.6 Leštění
14.7 Pískování
15 Chemické zušlechťování skla
15.1 Příprava pracoviště
15.2 Pracovní nástroje, zařízení pracoviště, osobní ochranné pomůcky
15.3 Leptání
15.4 Matování
15.5 Leštění
16 Zdobení malbou
16.1 Příprava pracoviště
16.2 Pracovní nástroje, zařízení pracoviště, osobní ochranné pomůcky
16.3 Ruční malba skla
16.4 Stříkání skla a sítotisk
17 Specifické učivo
17.1 Nové výrobní postupy
17.2 Nové zušlechťovací techniky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 14. června 2004, č.j. 20 981/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem
Učební osnova předmětu
ODBORNÝ VÝCVIK
pro učební obor
28-58-E/003 Zušlechťování skla
Pojetí vyučovacího předmětu
Ve vyučovacím předmětu si žáci osvojují základní manuální dovednosti pro jednodušší zušlechťovací techniky. Žáci se naučí provádět základní pracovní úkony a operace podle stanoveného pracovního postupu a dobře si organizovat svou práci. Žáci jsou vedeni k hospodárnému využívání surovin a energií, učí se odpovědnosti za kvalitu vykonané a odevzdané práce a naučí se dodržovat zásady ochrany životního prostředí.
Obecným cílem předmětu je poskytnout žákům takové dovednosti a vědomosti, aby po absolvování učebního oboru mohli kvalifikovaně vykonávat jednodušší pracovní činnosti při zušlechťování skla.
Výchovně-vzdělávací cíle předmětu spočívají v tom, že žáci:
- mají přehled o používaných surovinách a materiálech ve sklářství,
- získají přehled o pracovních činnostech v příslušné oblasti technologií zušlechťování různých druhů skla, ve znalosti sledu pracovních činností (přípravné, manipulační, zušlechťovací a dokončovací práce), ve znalostech důvodů používání pracovních a ochranných pomůcek,
- osvojí si obsluhu potřebných strojů a zařízení pro své pracovní činnosti a jejich běžnou údržbu,
- znají a dodržují předpisy a zásady bezpečnosti práce a protipožární ochrany,
- dodržují zásady ochrany životního a pracovního prostředí.
Z hlediska klíčových dovedností poskytuje předmět i prostor k rozvíjení dovedností řešit problémy a problémové situace, umožňuje rozvoj komunikativních dovedností a posilování personálních a interpersonálních dovedností. Rozvíjení všech klíčových dovedností musí vycházet ze souladu vzdělávacích a výchovných předpokladů žáků připravujících se v učebním oboru, z jejich individuálních dispozic.
Obsah předmětu. Vyučování předmětu odborný výcvik navazuje na vědomosti získané ve všech odborných předmětech a zejména v předmětu technologie. Předmět poskytuje žákům technologické znalosti a dovednosti pro výkon jednodušších operací v zušlechťovacích dílnách a provozech. Mistr odborné výchovy při výkladu použije všech dostupných názorných pomůcek a prostředků, aby byli žáci v dostatečné míře před vlastní prací seznámeni formou praktických ukázek s technologickými postupy po teoretické a praktické stránce. V prvním ročníku se zařazují po seznámení žáků s organizací pracoviště a s bezpečnostními předpisy pracovní činnosti odpovídající charakteru polytechnické dílenské výuky. Výuka ve druhém ročníku zahrnuje konkrétní pracovní činnosti, postupuje se od jednodušších pracovních úkonů ke komplexnějším pracovním činnostem. Tematický celek 12 je věnován individuální a kolektivní práci žáků a hodnocení jejich pracovních výkonů. Do specifického učiva se doporučují zařadit nové technologie používané při zušlechťovacích technikách opracování skla a exkurze do výrobních firem. Specifické učivo lze využít k posílení specifických pracovních činností žáků a je vhodné ho zařadit v konkretizované učební osnově do každého ročníku.
Organizace vyučování. Mistr odborné výchovy systematicky sleduje výsledky výuky z hlediska teoretických a zejména praktických dovedností žáků. Vede žáky k šetrnému hospodaření s materiálem, učí je osvojovat si základní dovednosti, vychovává je k přesnosti v práci, k dodržování pracovních postupů a bezpečnostních předpisů při práci, dbá o rozvíjení kladného vztahu žáků ke zvolenému oboru. Mistr odborné výchovy vede žáky k používání správného názvosloví, k uplatňování teoretických poznatků v praxi a seznamuje je též s novými technologickými postupy v oboru.
Praktický výcvik žáků musí probíhat v souladu s platnými předpisy a vyhláškami. V úvodním tematickém celku seznámí mistr odborné výchovy žáky se základními ustanoveními právních norem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu odpovídajícímu požadavkům praktické výuky. V průběhu osvojování každého tematického celku, při nácviku a upevňování dovedností musí být vždy začleněno seznámení s bezpečnostními předpisy a nařízeními. U každého nového tématu a při přechodu na nové pracoviště je mistr odborné výchovy povinen provést instruktáž o bezpečnosti práce a ověřit si vědomosti žáků přezkoušením. Dále je nutné pravidelně provádět instruktáž k plnění zásad bezpečnostních a protipožárních předpisů ve vztahu k jednotlivým druhům prací a zajišťovat přidělení a kontrolu pracovních pomůcek, ochranných pomůcek a potřebné výstroje žáků. Práce mohou mladiství vykonávat jen při dodržení právních předpisů upravujících zvláštní pracovní podmínky mladistvých (vyhláška č. 288/2003 Sb.). Mistr odborné výchovy odpovídá za svěřené žáky v plném rozsahu.
V rámci výuky předmětu odborný výcvik musí být též vymezen prostor pro umožnění transferů získaných dovedností z oblasti tělesné kultury do pracovní motoriky a na zvládnutí kompenzačních cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k požadavkům praxe a budoucí profese, dále pak na vědomosti a dovednosti z oblasti zdravotní výchovy, zejména se jedná o zvládnutí základů poskytnutí první pomoci při úrazu, doporučuje se realizace modelových situací při plnění zásad první pomoci.
Rámcový rozpis učiva. Hodinová dotace předmětu odborný výcvik je stanovena obecným učebním plánem na 32 až 39 hodin týdně za celé období studia. Škola respektuje platné vyhlášky a předpisy, které se týkají odborného výcviku žáků a rozvrhne si tuto celkovou hodinovou dotaci do jednotlivých ročníků tak, aby byly splněny požadavky stanoveného vzdělávacího programu a sama si vypracuje konkretizovanou učební osnovu pro jednotlivé ročníky podle zásad uvedených v poznámkách k obecnému učebnímu plánu. Při tvorbě konkretizované učební osnovy je třeba dbát na mezipředmětové vztahy všech odborných předmětů. Konkretizovanou učební osnovu vypracuje škola pro celé období studia, schvaluje ji ředitel školy a musí být založena v povinné dokumentaci školy.
Rámcový rozpis učiva
1. a 2. ročník
(32 až 39 hodin týdně za studium)
1 Úvod do předmětu
1.1 Seznámení s organizačním uspořádáním učiliště se zřetelem na pracoviště se zvýšeným nebezpečím úrazu
1.2 Seznámení s obsahem a vazbou odborného výcviku na ostatní vyučovací předměty, spolupráce školy s pracovištěm odborného výcviku
1.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární ochrana
1.3.1 Základní ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně: Listina základních práv a svobod, Zákoník práce v platném znění, Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů,kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.
1.3.2 Řízení a zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany: povinnosti zaměstnavatele, povinnosti zaměstnanců, povinnosti žáků, prevence rizik při pracovních činnostech, rizikové práce, pracovní podmínky mladistvých, osobní ochranné prostředky, rizika mimopracovních úrazů, nejčastější zdroje a příčiny pracovních úrazů - evidence pracovních úrazů, první pomoc při úrazech, péče o zdraví, ochrana zdraví, požární ochrana (zajištění požární prevence, pravidla chování při požáru atd.).
1.4 Exkurze na odborná pracoviště
2 Seznámení s přípravou surovin a materiálů používaných ve sklářské výrobě
2.1 Sklad surovin
2.2 Příprava základních a pomocných surovin
2.3 Přehled pomocných materiálů ve sklářské výrobě
2.4 Bezpečné pracovní postupy
3 Seznámení s pracovním nářadím a pomůckami, stroji a zařízeními používanými v oboru
3.1 Exkurze do zušlechťovací dílny
3.2 Názorné ukázky základních pracovních činností s důrazem na správnou volbu pracovních pomůcek a nářadí
3.3 Rozbor získaných poznatků
3.4 Bezpečné pracovní postupy
4 Seznámení s mechanickým opracováním materiálů
4.1 Technologické postupy používané při vrtání, broušení, rytí, leštění apod.
4.2 Bezpečné pracovní postupy
5 Zdobení a dekorace výrobků
5.1 Kontrola kvality výrobku před aplikací zdobení
5.2 Základní zdobící a dekorativní techniky; různé způsoby a techniky
5.3 Bezpečné pracovní postupy
6 Mytí, čištění a balení výrobků
6.1 Nácvik techniky umývání a vymývání výrobků
6.2 Způsoby čištění různých druhů výrobků
6.3 Správná volba zařízení pro sušení výrobků po umytí a čištění
6.4 Nácvik způsobu balení skla, volba správné obalové techniky
6.5 Bezpečné pracovní postupy
Následující tematické celky vyžadují seznámit žáky s bezpečnostními předpisy, normami BOZP, PO II.stupně s ohledem na náročnější výrobní operace
7 Prvotní opracování skla a výrobků
7.1 Pukání plamenem
7.2 Pukání kamenem
7.3 Řezání diapilou
7.4 Odtavování
7.5 Zabrušování okrajů
7.6 Sámování
7.7 Zapalování okrajů
7.8 Leštění okrajů
7.9 Vrtání otvorů
7.10 Bezpečné pracovní postupy
8 Mechanické zušlechťování skla a výrobků
8.1 Hranařské a kuličské broušení a rytí
8.2 Zabrušování (zavrtávání)
8.3 Pískování
8.4 Bezpečné pracovní postupy
9 Dekorování výrobků
9.1 Malba skla
9.2 Dekorování obtisky a sítotiskem
9.3 Bezpečné pracovní postupy
10 Mytí, čištění a balení výrobků
10.1 Technika umývání a vymývání výrobků
10.2 Způsoby mechanického čištění
10.3 Způsoby chemického čištění
10.4 Sušení
10.5 Balení do dřevité vlny a balíků
10.6 Balení do kartonů
10.7 Bezpečné pracovní postupy
11 Třídění a kontrola výrobků
11.1 Třídění výrobků, hodnocení výrobků, definování (kritéria) vad výrobků
11.2 Vedení prvotní technické evidence výrobků
11.3 Ukládání a skladování výrobků
11.4 Bezpečné pracovní postupy
12 Upevňování a prohlubování dovedností a pracovních návyků při zušlechťování sklářských výrobků s ohledem na budoucí praxi
12.1 Individuální práce žáka
12.2 Kolektivní práce žáků
12.3 Hodnocení práce
13 Specifické učivo
13.1 Nové druhy zušlechťovacích technik
13.2 Posilování specifických pracovních činností žáků s ohledem na profesní uplatnění
13.3 Odborné exkurze do výrobních dílen
