Učební dokumenty učebního oboru 41-51-E006 Farmářské práce, MŠMT ČR

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

UČEBNÍ DOKUMENTY

pro odborná učiliště

Denní studium žáků, kteří ukončili povinnou školní docházku

Kmenový obor:	4151E	Zemědělec, zemědělské práce
Učební obor:	41-51-E/006	Farmářské práce

OBSAH:

Strana

Profil absolventa 2

Charakteristika vzdělávacího programu 5

Učební plány 11

Učební osnovy:

Pěstování rostlin 17

Chov zvířat 21

Stroje a zařízení 24

Odborný výcvik 30

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

PROFIL ABSOLVENTA

Kód a název vzdělávacího programu

Kmenový obor:		4151E Zemědělec, zemědělské práce
Učební obor:		41-51-E/006 Farmářské práce

Zaměření: Učební obor nemá zaměření.

Dosažený stupeň vzdělání: odborná příprava pro výkon okruhu činností příslušného povolání

Způsob ukončení a certifikace: závěrečná zkouška, výuční list

Výsledky vzdělávání:

Absolvent učebního oboru byl v návaznosti na všeobecně vzdělávací složku připravován tak, aby se u něj posílily předpoklady pro rozvoj osobnosti. V rámci jeho přípravy na práci v podmínkách rychle se měnící společnosti a z této skutečnosti vyplývající potřeby životní adaptability byla posílena orientace na komunikativní dovednosti, dovednosti zdokonalovat vlastní učení i výkonnost, řešit problémové situace a využívat informační technologie na přiměřené úrovni. Důraz byl kladen i na výchovu k životu v harmonii s životním prostředím, okolním světem i se sebou samým, jakož i na posílení schopností a dovedností spolupracovat s druhými lidmi.

Absolvent učebního oboru vykonává jednoduché práce při výrobě (ve službách) v zemědělství. Typickými činnostmi, které absolvent vykonává, jsou polní práce při pěstování rostlin, příprava a konzervace krmiv, krmení a ošetřování hospodářských zvířat, údržba a jednoduché opravy mechanizačních prostředků, případně také řízení motorových vozidel skupiny T.

Předpokládané vědomosti a dovednosti obecného charakteru

Absolvent učebního oboru

· získal vědomosti a dovednosti v oblasti sociálně komunikativní, tj. v jazykovém projevu, společenském chování a jednání s lidmi, v oblasti občanské výchovy a přípravy na život ve společnosti, v oblasti výchovy k péči o zdraví a ke zdravému životnímu stylu a v oblasti matematických dovedností,

· získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro to, aby uměl vhodným způsobem jednat s jinými lidmi i uplatnit svou osobnost, snažil se chovat v souladu s morálními zásadami a požadavky na kulturní společenské chování, aby se orientoval na trhu práce a aktivně rozhodoval o svém pracovním uplatnění,

· je seznámen s podstatou fungování demokratické a občanské společnosti, se základními právy a povinnostmi každého občana. Je si vědom důsledků nedodržování zákonnosti a porušování lidských práv a svobody každého člověka,

· má nejzákladnější vědomosti z ekonomiky, které byly vybrány tak, aby je mohl využívat pro občanský život,

· je schopen se vyjadřovat s ohledem na své zdravotní postižení, vysvětlit a zdůvodnit svůj názor, jednání, potřeby, vhodným způsobem komunikovat s druhým člověkem, ve svém projevu se snaží vyjadřovat v souladu s jazykovou normou (spisovnou nebo obecnou češtinou) všude tam, kde to situace vyžaduje,

· má vědomosti důležité pro péči o zdraví a životní prostředí i poskytnutí nezbytné první pomoci, zná důsledky drogových a jiných závislostí a nezodpovědného sexuálního chování,

· dokáže uplatňovat základní matematické vědomosti a dovednosti při řešení problémů a úkolů v běžných životních i pracovních situacích,

· je seznámen s osobním počítačem a naučil se základům práce s běžným programovým vybavením s cílem využívat tyto dovednosti v osobním i občanském životě,

· dokáže uplatňovat základní obecné a odborné vědomosti, dovednosti a návyky při řešení problémů a úkolů v běžných životních a pracovních situacích,

· je motivován rozšiřovat a prohlubovat svoje vědomosti, dovednosti a návyky a získávat nové.

Předpokládané vědomosti a dovednosti odborného charakteru

Po ukončení přípravy v učebním oboru farmářské práce a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent

· chápe biologickou a chemickou podstatu procesů probíhajících v organismech rostlin a živočichů,

· zná základní materiály a technologie používané při pěstování rostlin, chovu zvířat a při zpracování zemědělských produktů,

· má přehled o strojích a zařízeních používaných v zemědělství,

· umí hospodárně využívat materiál a energii,

· umí spolupracovat s veterinárním lékařem, s pracovníky poradenských a servisních služeb a organizací,dodavatelskými a odběratelskými firmami,

· umí organizovat svoje přidělené pracoviště, spolupracovat v kolektivu a plnit samostatně svěřené úkoly,

· orientuje se v základních vztazích svého odvětví výroby k životnímu prostředí a zásadách jeho ochrany před možnými negativními vlivy, dovede své pracovní činnosti v rámci plnění pracovních úkolů vykonávat tak, aby životní prostředí nenarušoval, ale naopak přispíval k jeho zlepšení,

· dodržuje při práci zásady a předpisy ochrany, bezpečnosti a hygieny práce, dodržuje předpisy požární ochrany a umí zacházet s protipožárním zařízením.

Absolvent na základě obecných pokynů a znalostí technologií, v souladu s předpisy ochrany zdraví, bezpečnosti a hygieny práce a požární prevence, v souladu se zásadami ochrany životního prostředí a při dodržování zásad hospodaření s materiálem, energií a zařízením vykonává dále uvedené činnosti:

· jednoduché práce dle návodů a pod vedením v zemědělském provozu,

· volí a používá vhodné pracovní prostředky,

· provádí polní práce při pěstování plodin jako například příprava půdy, hnojení, setí, sklizeň, skladování včetně návaznosti na zemědělské služby,

· připravuje a konzervuje krmiva,

· krmí a ošetřuje hospodářská zvířata,

· provádí údržbu a jednoduché opravy mechanizačních prostředků,

· řídí motorová vozidla v rozsahu řidičského oprávnění skupiny T,

· používá základní znalosti o provozu a ekonomice farmy, vede běžné provozní záznamy.

Absolvent je schopen po příslušné praxi samostatně plnit vybrané úkoly ve vymezeném úseku zemědělského provozu.

Možnosti uplatnění absolventa:

Učební obor odborných učilišť farmářské práce připravuje žáky na kvalifikovaný výkon stanoveného okruhu pracovních činností povolání zemědělský dělník, popřípadě k vykonávání jednodušších pracovních činností v povolání zemědělec-farmář. Absolventi se uplatní při vykonávání jednoduchých činností souvisejících s pěstováním rostlin a chovem zvířat, uplatňují se při obsluze a údržbě zemědělské techniky. V případě získání odpovídající profilace v rámci profesní přípravy se absolventi mohou dále uplatnit v opravárenských činnostech, při pěstování ovoce a zeleniny, v oblasti šití, vaření a vedení domácnosti, agroturistiky a péči o krajinu nebo při zajišťování běžných zdravotních, sociálních a pečovatelských služeb v podmínkách života na vesnici.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 20904, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Kód a název vzdělávacího programu

Kmenový obor:	4151E	Zemědělec, zemědělské práce
Učební obor:	41-51-E/006	Farmářské práce

Vstupní předpoklady žáků:

· Učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku, přijímáni jsou přednostně žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.

· Učební obor je určen zdravotně způsobilým žákům.

Délka a forma studia:

· 3 roky, denní studium

· Studium je pouze denní.

Pojetí a cíle vzdělávacího programu:

Jedná se o vzdělávací program učebního oboru odborných učilišť, jehož cílem je, aby obsah přípravy žáků tvořil organický celek vědomostí a praktických dovedností s ohledem na jejich soukromý a občanský život a na speciální požadavky odborné přípravy pro budoucí uplatnění.

Žáci se připravují na vykonávání jednoduchých prací při provozování zemědělské činnosti.

Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se začlenit do společnosti a uplatnit se na trhu práce na základě zvládnutí stanovených okruhů pracovních činností příslušného povolání, a aby si vypěstovali kladný vztah k práci.

Charakteristika obsahových složek:

Všeobecné vzdělávání

Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze vzdělávání jazykového a literárního, osobnostního a občanského rozvoje, vzdělávání matematického a rozvoje tělesné kultury.

· Vzdělávání jazykové a literární se realizuje v předmětu český jazyk a literatura, přičemž obě dvě části se vzájemně podporují a doplňují. Cílem obou částí je vytvářet kompetence, které jsou mnohem více komunikační a sociální než vědomostní. Spočívají v dovednostech porozumět textu a využít informace v něm obsažené, schopnosti dorozumět se s lidmi a umět jim naslouchat. Obsah literární složky vzdělávání zprostředkovává žákům zážitky čtenářské, ale i divácké a posluchačské. Učí je dovednostem vyjádřit vlastní kulturní zážitek a chápat přínos estetického osvojování si skutečnosti pro život člověka.

· Osobnostní a občanský rozvoj se realizuje v občanské výchově a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také své osobní problémy.

· Vzdělávání matematické se realizuje v předmětu matematika - poskytuje žákům matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů běžného života.

· V rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.

· Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se realizuje v předmětu práce s počítačem. Vzdělávací obsah vede žáky k získávání základních dovedností umožňujících použití osobního počítače v běžných situacích občanského i osobního života v současné mediální společnosti.

· Ekonomické vzdělávání se realizuje v předmětu občanská nauka nebo ve školou zařazeném výběrovém předmětu základy ekonomiky. Učivo umožňuje žákům orientaci v tržní ekonomice a poskytuje základní vědomosti a dovednosti týkající se provozu a ekonomiky podniku.

Odborné vzdělávání

Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor vědomostí, praktických dovedností a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění, zejména v povolání zemědělský dělník.

Odborné vzdělávání se skládá ze dvou složek: učivo praktického charakteru je obsaženo zejména v předmětu odborný výcvik a učivo teoretického charakteru je obsaženo v předmětech pěstování rostlin, chov zvířat, stroje a zařízení a motorová vozidla.

Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací v zemědělském provozu.

Klíčové dovednosti

Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů (možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v tomto učebním oboru. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v odborné složce vzdělávání.

Doporučuje se rozvíjet především personální dovednosti, a to ve smyslu odhadování vlastních možností a stanovení přiměřených cílů vzhledem k osobním dispozicím žáků. Důležité je podněcovat vlastní rozvoj žáka a vést ho k samostatnosti tak, aby se uplatnil v občanském i profesním životě a uměl překonávat svůj handicap. Proto je žádoucí budovat vhodné sociální interakce a maximálně podporovat manuální dovednosti.

Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském a pracovním životě.

Organizace výuky:

Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných platných předpisů a poskytuje odbornou přípravu pro výkon okruhu pracovních činností (stanovených profilem absolventa) povolání zemědělský dělník.

Protože se jedná převážně o přípravu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, je vhodnější organizovat výuku tak, aby v týdnu byla rovnoměrně zastoupena teoretická i praktická složka výuky.

Metodické přístupy:

Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a situaci v pedagogickém procesu. Za významné pro přípravu v tomto učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva, a metody individuálního přístupu k žákovi.

Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci, vedení školy i vyučující, uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život. Proto je nutné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat maximálně prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti řešit na modelových situacích problémy běžného života. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Je žádoucí, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské výchově) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech, vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s nezletilým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.

Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i obecné využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.

Doporučená literatura pro pedagogy:

· Bakalář E.: Nové psychohry. 1. vyd. Praha, Portál 1998. 223s. ISBN 80-7178-235-1.

· Canfield J., Siccone F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře. 1. vyd. Praha, Portál 1998. 384 s. ISBN 80-7178-194-0.

· Canfield J., Wells H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků. 2. vyd. Praha, Portál 1997. 197 s. ISBN 80-7178-136-3.

· Černá M., Novotný J., Stejskal B., Zemková J.: Kapitoly z psychopedie. Přepr. vyd. Praha, Karolinum 1995. 82 s. ISBN 80-7066-899-7.

· Černochová M. a kol.: Využití počítače při vyučování. 1. vyd. Praha, Portál 1998. 165 s. ISBN 80-7178-272-6.

· Hermochová S.: Hry pro život. 1. vyd. Praha, Portál 1994. 1. díl. 174 s. ISBN 80-85282-79-8. 2. díl. 146 s. ISBN 80-85282-80-1.

· Housarová B.: Speciálně pedagogická čítanka. 1. vyd. Praha, Karolinum 2003. 171 s. ISBN 80-7290-109-5.

· Chvátalová H.: Jak se žije dětem s postižením. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 184 s. ISBN 80-7178-588-1.

· Kolář M.: Bolest šikanování - cesta k zastavení epidemie šikanování ve školách. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 255 s. ISBN 80-7178-513-X.

· Krejčířová O.: Estetická výchova mentálně retardovaných. 1. vyd. Olomouc, Netopejr 1998. 93 s. ISBN 80-86096-12-2.

· Lokšová I. - Lokša J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. 1. vyd. Praha, Portál 1999. 199 s. ISBN 80-7178-205-X.

· Machková E.: Metody dramatické výchovy. 8., upr. a rozš. vyd. Praha, Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, útvar ARTAMA, 1999. 153 s. ISBN 80-7068-105-5.

· Mareš J.: Styly učení žáků a studentů. 1. vyd. Praha, Portál 1998, 240 s. ISBN 80-7178-246-7.

· Michalová Z.: Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních. 1. vyd. Havlíčkův Brod, Tobiáš 2001. 102 s. ISBN 80-7311-000-8.

· Patersonová E.: Připravit, pozor, učíme se! 1. vyd. Praha, Portál 1996. 103 s. ISBN 80-7178-102-9.

· Slavík J.: Hodnocení v současné škole. 1. vyd. Praha, Portál 1999. 190 s. ISBN 80-7178-262-9.

· Švarcová I.: Mentální retardace. 1. vyd. Praha, Portál 2001. 178 s. ISBN 80-7178-506-7.

· Valenta J.: Metody a techniky dramatické výchovy. 2. rozš. vyd. Praha, Strom 1998. 279 s. ISBN 80-86106-02-0.

· Vítková M.: Integrativní školní (speciální) pedagogika. 1. vyd. Brno, Paido 2003. 248 s. ISBN 80-214-2359-5.

Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vědomostí, dovedností a návyků žáků, vede žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.

Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva "Úvod do světa práce" do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k "Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol".

Škola dále začleňuje do vyučování tematiku ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních v souladu s pokynem MŠMT čj. 12 050/03-22 ze 4. března 2003.

Další specifické požadavky:

Zdravotní požadavky

Při výběru učebního oboru, a to v rozsahu podle předložených učebních dokumentů včetně předloženého profilu absolventa, nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:

· prognosticky závažnými onemocněními podpůrného a pohybového aparátu znemožňujícími zátěž páteře, pokud práce zatěžující páteř nebo pohybový aparát nelze při praktické výuce a při budoucím výkonu povolání vyloučit,

· prognosticky závažnými chronickými nemocemi kůže a spojivek včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky při pěstování rostlin a práci se zvířaty a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,

· prognosticky závažnými chronickými nemocemi dýchacích cest a plic včetně onemocnění alergických, týká se praktické výuky při pěstování rostlin a práci se zvířaty a dále předpokladu, že uvedenou práci nelze při výkonu povolání vyloučit,

· prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů, týká se praktické výuky prací s motorovou mechanizací, s rotujícími stroji, nářadím nebo zařízením a dále předpokladu, že uvedené práce nelze při výkonu povolání vyloučit.

Předpokladem k praktickému výcviku řízení motorových vozidel je splnění podmínek zdravotní způsobilosti stanovených obecně závaznými předpisy.

Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.

Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce

Neoddělitelnou součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární prevence. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizikách možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.

Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,ve znění pozdějších předpisů. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.

Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (Zákoník práce, vyhláška č. 288/2003 Sb.) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.

Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:

Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.

Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.

Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.

Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy nebo učitelem odborného výcviku v souladu s oddílem VII. Soustavy učebních oborů na odborných učilištích (Věstník MŠMT ČR, ročník L, sešit 12, leden 1995).

Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:

Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo při ohrožení zdraví.

Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.

Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

UČEBNÍ PLÁN

(obecný)

Kód a název vzdělávacího programu

Kmenový obor:	4151E	Zemědělec, zemědělské práce
Učební obor:	41-51-E/006	Farmářské práce

Denní studium

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů	Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium
A. Povinné vyučovací předměty
a) základní předměty
Český jazyk a literatura	3
Občanská výchova	3
Matematika	3
Tělesná výchova	5-6
Pěstování rostlin	5-6
Chov zvířat	5-6
Stroje a zařízení	3-6
Motorová vozidla	3-4
Odborný výcvik	60
b) výběrové předměty	5-7
Celkem hodin týdně	95-99
B. Nepovinné vyučovací předměty

Poznámky:

1. Učební plán (obecný) je zpracován bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků a je pro školy závazný. Škola si učební plán buď dopracuje podle svých podmínek, nebo si může převzít některý z doporučených učebních plánů, které jsou součástí těchto učebních dokumentů. Při dopracování učebního plánu je nutné dodržet zásady uvedené v poznámkách.

2. Školou dopracovaný učební plán (obecný) nebo převzatý doporučený učební plán, dopracované učební osnovy základních předmětů a kompletně zpracované učební osnovy výběrových, případně i nepovinných vyučovacích předmětů, schválené ředitelem školy a opatřené razítkem školy, jsou součástí povinné dokumentace školy. Dopracováním učebního plánu (obecného) se rozumí rozvržení vyučovacích předmětů včetně výběrových, popř. nepovinných, do jednotlivých ročníků, jejich časové dotace, a to od 1. do 3. ročníku včetně. Tento učební plán je pro školu závazný. Dopracováním učebních osnov, jejichž rozpis je v učebních dokumentech uveden rámcově bez rozdělení do jednotlivých ročníků, se rozumí rozvržení učiva učebních osnov do jednotlivých ročníků podle školou dopracovaného učebního plánu (obecného) nebo podle některého z doporučených učebních plánů. Zpracováním učebních osnov se rozumí zpracování učebních osnov ve standardním provedení (identifikační údaje, pojetí vyučovacího předmětu, rozpis učiva, schválení ředitelem školy) pro výběrové a nepovinné vyučovací předměty.

3. Při dopracování učebního plánu (obecného) a učebních osnov (zpracovaných bez rozdělení do ročníků), např. formou zpracování tematického plánu, i při zpracování učebních osnov výběrových předmětů, je třeba dbát na koordinaci učiva mezi jednotlivými předměty. Úzká mezipředmětová vazba existuje zejména mezi odbornými předměty a odborným výcvikem.

4. Při dopracování učebního plánu (obecného) je škola povinna zařadit vyučovací předměty tělesná výchova a občanská výchova do všech ročníků.

5. Při dopracování učebního plánu (rozvržení předmětů do všech ročníků) nesmí být celkový počet týdenních povinných vyučovacích hodin v učebním plánu v žádném ročníku nižší než 30 a vyšší než 33 vyučovacích hodin. Vymezení hranic týdenního počtu vyučovacích hodin se týká pouze dopracování učebního plánu do ročníků, nevztahuje se na organizaci vyučování, např. týden teoretického vyučování a týden praktického vyučování.

6. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu tělesná výchova se řídí organizací teoretického a praktického vyučování. Pokud je vyučování organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku, a pokud není možno zajistit výuku tělesné výchovy i v týdnech odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu teoretického vyučování pod 2 hodiny. V případě, že v rámci jednoho týdne probíhá teoretické vyučování i odborný výcvik, je rozsah tělesné výchovy v tomto týdnu 2 hodiny. Doporučuje se však zařadit podle možností další hodiny tělesné výchovy, které se nezapočítávají do týdenního počtu vyučovacích hodin (nejsou považovány za další rozšiřování počtu hodin v učebním plánu z hlediska maximálního stanoveného týdenního počtu hodin). V rámci odborného výcviku je možné zařadit kompenzační cvičení - žáci musí být systematicky poučováni o důležitosti a možnostech kompenzace jednostranného pracovního zatížení relaxačními cvičeními a rekreačním sportem.

7. Základní předměty (a) představují základ vzdělání učebního oboru - jsou v nich zahrnuty předměty všeobecně vzdělávací (český jazyk a literatura, občanská výchova, matematika a tělesná výchova) a předměty odborné. Všeobecně vzdělávací předměty se vyučují podle učebních osnov pro odborná učiliště schválených MŠMT dne 1. 12. 1999,
č.j. 33 848/99-24 s platností od 1. září 2000 počínaje 1. ročníkem. V případě inovace učebních osnov budou výše uvedené učební osnovy automaticky nahrazeny inovovanými. V učebních osnovách může být dále provedena úprava vzdělávacího obsahu v rozsahu do 30 % celkové hodinové dotace v případě, že u jednotlivých tematických celků jsou uvedeny hodinové dotace. Úpravy se zaměřují na inovace vzdělávacího obsahu, přizpůsobení učiva specifickým vzdělávacím potřebám žáků a zohlednění regionálních podmínek. Učební osnovy odborných vyučovacích předmětů jsou zpracovány bez hodinové dotace tematických celků, což umožňuje škole rozpracovat si hodinové dotace do tematického plánu podle možností uplatnění absolventů na trhu práce, vybraného typu učebního plánu, tradic a předpokladů žáků k vykonávaným činnostem.

8. Zařazení výběrových předmětů (b) a stanovení jejich pojetí, obsahu a rozsahu je v kompetenci školy - učební osnovy zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Zařazení výběrových předmětů a obecně stanovený učební plán umožňuje zaměřit přípravu žáků k určité profesní oblasti, v níž se předpokládá budoucí uplatnění absolventů a poskytuje škole větší prostor pro organizaci výuky a používání různých metodických postupů. Jako výběrové předměty je možné zařadit např. předměty práce s počítačem, základy ekonomiky, cizí jazyk, chov drobných hospodářských zvířat, chov koní, pěstování léčivých rostlin, rodinné nauky apod. Hodiny stanovené pro výběrové předměty lze také využít k posílení hodinové dotace odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů z kategorie základní předměty (a); o posílení hodinové dotace rozhodne ředitel školy.

9. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s předpisy stanovenými MŠMT.

10.Stanovení struktury, obsahu i rozsahu nepovinných vyučovacích předmětů je v kompetenci školy, učební osnovy zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Jako nepovinné vyučovací předměty mohou být zařazeny např. předměty základy rodinné výchovy, řízení motorových vozidel, sportovní hry, zdravotní tělesná výchova apod..

11.V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku musí každý vyučující průběžně zařazovat problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí, podle charakteru oboru a obsahu předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky z dané odborné oblasti.

12.Tematika ochrany člověka za mimořádných situací včetně poskytování první pomoci při zraněních se do vyučování zařazuje v souladu s pokynem MŠMT č.j. 12 050/03-22 ze dne 4. března 2003.

13.Pokud škola převzala některý z doporučených učebních plánů v těchto učebních dokumentech, může v něm provádět úpravy až do výše 10 % celkového týdenního počtu vyučovacích hodin. Při této úpravě se musí dodržet celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a není možné vypustit žádný základní vyučovací předmět.

14.Povinný základní vyučovací předmět motorová vozidla je vyučován dle platných předpisů pro získání řidičského oprávnění skupiny T (zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je uvedena v & 20 zákona 247/2000 Sb. Dojde-li ke změně předpisů je třeba výuku podle nich přizpůsobit. Řidičské oprávnění skupiny T si mohou nadanější žáci rozšířit o skupinu B a případně i C v rámci nepovinného předmětu řízení motorových vozidel.

15.Učivo všech vyučovacích předmětů je v 1. až 3. ročníku rozvrženo do 33 týdnů. Zbývající doba se využije podle dále uvedené tabulky.

16.Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.

Přehled využití týdnů v období září - červen školního roku

Činnost	Počet týdnů v ročníku
	1.	2.	3.
Vyučování podle rozpisu učiva	33	33	33
Lyžařský výcvikový zájezd	0-1	-	-
Sportovně turistický kurz	-	0-1	-
Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce	6-7	6-7	6
Závěrečná zkouška	-	-	1
Celkem	40	40	40

Poznámka:

Sportovní kurzy (lyžařský výcvikový zájezd a sportovně turistický kurz) se organizují v souladu s metodickými pokyny MŠMT?) k organizování lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických kurzů, viz učební osnovy tělesné výchovy pro OU. Mohou být organizovány i v jiném ročníku, než je uvedeno v přehledu.

?) Metodický pokyn MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků základních a středních škol z 6. 12. 1993, č.j. 24 799/93-50, a metodický pokyn MŠMT ČR k organizování sportovně turistických kurzů středních škol z 2.8.1994, č.j. 18 338/94-50.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

DOPORUČENÝ UČEBNÍ PLÁN

"TYP A"

Kód a název vzdělávacího programu

Kmenový obor:	4151E	Zemědělec, zemědělské práce
Učební obor:	41-51-E/006	Farmářské práce

Denní studium

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů	Počet týdenních vyučovacích hodin
	V ročníku			celkem
	1.	2.	3.
A.Povinné vyučovací předměty
a) základní předměty
Český jazyk a literatura	1	1	1	3
Občanská výchova	1	1	1	3
Matematika	1	1	1	3
Tělesná výchova	2	2	2	6
Pěstování rostlin	2	1	2	5
Chov zvířat	2	1	2	5
Stroje a zařízení	2	-	1	3
Motorová vozidla	-	3	-	3
Odborný výcvik	18	21	21	60
b) výběrové předměty	3	2	2	7
Celkem hodin týdně	32	33	33	98
B. Nepovinné vyučovací předměty

Poznámka:

1. Tento učební plán byl zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.

2. Tento učební plán je určen zejména pro školy, kde příprava žáků se v teoretickém vyučování i odborném výcviku realizuje v učebnách a na pracovištích přímo ve škole.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

DOPORUČENÝ UČEBNÍ PLÁN

"TYP B"

Kód a název vzdělávacího programu

Kmenový obor:	4151E	Zemědělec, zemědělské práce
Učební obor:	41-51-E/006	Farmářské práce

Denní studium

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů	Počet týdenních vyučovacích hodin
	v ročníku			Celkem
	1.	2.	3.
A.Povinné vyučovací předměty
a) základní předměty
Český jazyk a literatura	1,5	1,5	-	3
Občanská výchova	1	1	1	3
Matematika	1,5	1,5	-	3
Tělesná výchova	2	2	1	5
Pěstování rostlin	3	1	1	5
Chov zvířat	3	1	1	5
Stroje a zařízení	2	1	-	3
Motorová vozidla	-	4	-	4
Odborný výcvik	15	17	28	60
b) výběrové předměty	3	3	1	7
Celkem hodin týdně	32	33	33	98
B. Nepovinné vyučovací předměty

Poznámky:

2. Tento učební plán je určen zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování probíhá ve škole a v odborném výcviku na pracovištích mimo školu.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, Mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

Učební osnova vyučovacího předmětu

PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN

učebního oboru

41-51-E/006 Farmářské práce

1 Pojetí vyučovacího předmětu

1.1 Obecný cíl předmětu

Cílem vyučovacího předmětu pěstování rostlin je poskytnout žákům základní poznatky o principech a zákonitostech pěstování rostlin, zejména o stavbě rostlinného těla, jeho základních morfologických a fyziologických vlastnostech. Žáci získají přehled o technologiích pěstování jednotlivých druhů plodin.

1.2 Výchovně-vzdělávací cíle

Výchovně-vzdělávací cíle předmětu spočívají ve výchově žáků chápajících biologickou a chemickou podstatu pěstování rostlin na jedné straně, technickou vybavenost a ekonomické aspekty na straně druhé. Předmět přispívá k etické a estetické výchově, uplatňovány jsou prvky environmentální výchovy.

Vzdělávání v předmětu pěstování rostlin směřuje k tomu, aby žák:

- chápal stavbu a funkci rostlinných orgánů

- správně používal základní agrotechnické pojmy

- rozpoznal základní druhy polních plodin

- vysvětlil souvislosti mezi vlastnostmi půdy a jejím zpracováním

- znal základní organická a průmyslová hnojiva včetně jejich použití

- popsal obecné požadavky na růst a vývoj rostlin

- charakterizoval způsoby množení rostlin

- vysvětlil význam jednotlivých živin pro výživu rostlin

- získal přehled o základních technologiích pěstování obilnin, okopanin, olejnin, luskovin a pícnin a používaných mechanizačních prostředcích

- ovládal zásady správného hnojení a ošetřování plodin

- dovedl uvést příklady nejčastěji se vyskytujících plevelů, chorob a škůdců v porostech plodin

Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti, dovednosti personální a interpersonální a dovednosti řešit problémy a problémové situace.

1.3 Obsah a charakteristika pojetí výuky

Stěžejním úkolem je poskytnout poznatky z hlavních odvětví pěstování rostlin na takové úrovni, aby se absolventi mohli podílet na kvalifikovaném vykonávání základních manuálních pracovních činností, a to ve velkovýrobě i malovýrobě. Předmět je součástí odborné složky vzdělávání a poskytuje žákům poznatky o stavbě těla rostlin, o způsobech množení rostlin, o možnostech ovlivnění růstu a vývoje rostlin. Učivo umožňuje pochopit vzájemně se podmiňující souvislosti mezi rostlinným organismem a prostředím. Žáci si dále osvojí základy zpracování půdy a možnosti výživy, hnojení a ochrany rostlin před nepříznivými vlivy prostředí. Učivo věnované technologii pěstování jednotlivých druhů polních plodin umožňuje aplikaci poznatků z předmětu stroje a zařízení. Poznatky žáci uplatní zejména v odborném výcviku při praktických činnostech při pěstování jednotlivých plodin. Žáci jsou vedeni k chápání ekologických aspektů pěstování rostlin.

Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i péče o ochranu a tvorbu životního prostředí jsou součástí celého vyučování, a proto se jimi musí vyučující v příslušných souvislostech zabývat.

1.4 Postupy výuky

Při vyučování volí vyučující nejvhodnější metody a formy práce v závislosti na probíraném učivu. Při výuce nového učiva se doporučuje volit metodu výkladu nebo řízeného rozhovoru vždy ve spojení s názorným vyučováním. V hodinách jsou využívány nástěnné obrazy, modely, videoprojekce, diapozitivy. Vhodné je rovněž podněcovat aktivitu žáků zadáváním samostatných úkolů, referátů z odborných časopisů apod. Výuku vhodně doplní exkurze a návštěvy tematických výstav.

V rozpisu učiva je učivo zpracováno rámcově bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků. Specifické učivo poskytuje vyučujícímu určitou volnost - vyučující může zařadit další okruh učiva související s oborem a navazující na podmínky a požadavky daného regionu. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na to, aby učivo po rozvržení do jednotlivých ročníků tvořilo logický systém a bylo úzce koordinováno s učivem dalších předmětů, zejména s učivem předmětů chov zvířat, stroje a zařízení a odborný výcvik. Je žádoucí, aby vyučující respektovali a rozvíjeli mezipředmětové vztahy.

Předmět se doporučuje zařadit do všech tří ročníků s celkovou hodinovou dotací minimálně 5 vyučovacích hodin týdně za studium z důvodu návaznosti a propojenosti jednotlivých tematických celků s předměty chov zvířat, stroje a zařízení a s odborným výcvikem.

2 Rámcový rozpis učiva

(v průběhu přípravy minimálně 5 hodin týdně,

celkem za dobu přípravy minimálně 165 hodin)

1 Biologické základy pěstování rostlin

1.1 Základní podmínky existence života

1.2 Rostlinná buňka

1.3 Pletiva

1.4 Rostlinné orgány

1.5 Rozmnožování rostlin

1.6 Růst a vývoj rostlin

2 Základní složky prostředí života rostlin

2.1 Význam a využití meteorologických prvků

2.2 Půda a její vlastnosti

2.3 Humus

2.4 Půdní druhy a půdní typy

3 Základy výživy rostlin

3.1 Látková výměna a rozdělení živin

3.2 Biogenní prvky

3.3 Hnojiva

3.4 Hnojení půdy

4 Zpracování půdy

4.1 Význam a cíle zpracování půdy

4.2 Základní zpracování půdy

4.3 Předseťové zpracování půdy

4.4 Nové způsoby zpracování půdy

5 Ošetřování rostlin během vegetace

5.1 Mechanické ošetřování

5.2 Integrovaná ochrana rostlin

6 Technologie pěstování rostlin

6.1 Technologie pěstování obilnin

6.2 Technologie pěstování okopanin

6.3 Technologie pěstování olejnin

6.4 Technologie pěstování luskovin

6.5 Technologie pěstování pícnin

6.6 Technologie pěstování dalších významných plodin

7 Ekologické aspekty pěstování rostlin, pěstování polních plodin v podmínkách ekologického zemědělství

8 Hygiena a bezpečnost práce při pěstování rostlin

9 Specifické učivo

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

Učební osnova vyučovacího předmětu

CHOV ZVÍŘAT

učebního oboru

41-51-E/006 Farmářské práce

1 Pojetí vyučovacího předmětu

1.1 Obecný cíl předmětu

Cílem vyučovacího předmětu chov zvířat je poskytnout žákům základní poznatky o principech a zákonitostech chovu zvířat, zejména o stavbě těla hospodářských zvířat, jeho základních morfologických a fyziologických vlastnostech. Žáci získají přehled o technologiích chovu jednotlivých druhů zvířat.

1.2 Výchovně-vzdělávací cíle

Výchovně-vzdělávací cíle předmětu spočívají ve výchově žáků chápajících biologickou a chemickou podstatu chovu zvířat na jedné straně, technickou vybavenost a ekonomické aspekty na straně druhé. Předmět přispívá k etické a estetické výchově, uplatňovány jsou prvky environmentální výchovy.

Vzdělávání v předmětu chov zvířat směřuje k tomu, aby žák:

- chápal stavbu a funkci orgánů a soustav ve vztahu k užitkovosti zvířat

- správně používal základní odbornou terminologii

- znal trendy ve stavech jednotlivých druhů hospodářských zvířat v ČR

- rozpoznal základní plemena hospodářských zvířat

- popsal základní obecné požadavky na exteriér hospodářských zvířat

- charakterizoval jednotlivé užitkové vlastnosti zvířat a vyjmenovat vnitřní a vnější činitele, které je ovlivňují

- popsal způsoby zapouštění plemenic, uvědomoval si přednosti inseminace

- vysvětlil význam bílkovin, tuků a cukrů, minerálních látek a vitamínů pro výživu zvířat

- rozpoznal a charakterizoval základní druhy krmiv, uvedl vhodná krmiva pro skot, ovce, koně, prasata a drůbež

- ovládal zásady správného krmení a napájení zvířat

- dovedl uvést příklady nejčastěji se vyskytujících chorob u skotu, prasat, koní a drůbeže

1.3 Obsah a charakteristika pojetí výuky

Stěžejním úkolem je poskytnout poznatky z hlavních odvětví živočišné výroby na takové úrovni, aby se absolventi mohli podílet na kvalifikovaném vykonávání základních manuálních pracovních činností, a to ve velkovýrobě i malovýrobě. Předmět je součástí odborné složky vzdělávání a poskytuje žákům poznatky o stavbě těla zvířat, o funkcích a vzájemných funkčních souvislostech orgánových soustav, o možnostech jejich adaptace a ovlivňování fyziologických schopností. Učivo umožňuje pochopit vzájemně se podmiňující souvislosti mezi živočišným organismem a prostředím. Žáci si dále osvojí základy obecné zootechniky, výživy a krmení hospodářských zvířat. Další část se zabývá plemenitbou, odchovem, ustájením a ošetřováním zvířat. Učivo věnované chovu jednotlivých druhů a kategorií zvířat umožňuje aplikaci již dříve získaných poznatků v předmětu chovu zvířat a poznatků z předmětů pěstování rostlin a stroje a zařízení. Žáci jsou vedeni k chápání ekologických aspektů chovu zvířat.

Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i péče o tvorbu a ochranu životního prostředí jsou součástí celého vyučování, a proto se jimi musí vyučující v příslušných souvislostech zabývat.

1.4 Postupy výuky

Při vyučování volí vyučující nejvhodnější metody a formy práce v závislosti na probíraném učivu. Při výuce nového učiva se doporučuje volit metodu výkladu nebo řízeného rozhovoru vždy ve spojení s názorným vyučováním. V hodinách jsou využívány nástěnné obrazy, modely, videoprojekce, diapozitivy. Vhodné je rovněž podněcovat aktivitu žáků zadáváním samostatných úkolů, referátů z odborných časopisů apod. Samostatná práce žáků navazuje na teoretické znalosti z předmětu a vychovává k citu pro práci s biologickým materiálem a živými organismy, vede je k systematické, důsledné a pečlivé práci. V rámci výuky předmětu se konají exkurze a návštěvy tematických výstav.

V rozpisu učiva je učivo zpracováno rámcově bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků. Specifické učivo poskytuje vyučujícímu určitou volnost - vyučující může zařadit další okruh učiva související s oborem a navazující na podmínky a požadavky daného regionu. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na to, aby učivo po rozvržení do jednotlivých ročníků tvořilo logický systém a bylo úzce koordinováno s učivem dalších předmětů, zejména s učivem pěstování rostlin, základy mechanizace a s učivem odborného výcviku. Je žádoucí, aby vyučující respektovali a rozvíjeli mezipředmětové vztahy.

Předmět se doporučuje zařadit do všech tří ročníků s celkovou hodinovou dotací minimálně 5 vyučovacích hodin týdně za studium z důvodu návaznosti a propojenosti jednotlivých tematických celků s předměty pěstování rostlin, stroje a zařízení a s odborným výcvikem.

2 Rámcový rozpis učiva

(v průběhu přípravy minimálně 5 hodin týdně,

celkem za dobu přípravy minimálně 165 hodin)

1 Biologické základy chovu zvířat

1.1 Základní anatomické názvosloví, části a krajiny těla zvířat

1.2 Živočišná buňka

1.3 Tkáně

1.4 Orgánové soustavy

1.5 Řízení a koordinace životních procesů

1.6 Srovnání anatomické stavby a funkcí těla savců a ptáků

2 Základy obecné zootechniky

2.1 Plemena

2.2 Vlastnosti zvířat

2.3 Etologie zvířat, welfare

2.4 Plemenářská práce

3 Základy výživy zvířat

3.1 Fyziologie výživy zvířat

3.2 Živiny

3.3 Krmiva, krmné směsi

3.4 Pastva

3.5 Krmné dávky

3.6 Úprava krmiv

4 Postupy při chovu zvířat

4.1 Plemenitba

4.2 Odchov

4.3 Krmení

4.4 Ustájení

4.5 Ošetřování a zacházení se zvířaty

4.6 Prevence chorob

4.7 Ekonomika chovu

5 Základy speciální zootechniky

5.1 Chov skotu

5.2 Chov prasat

5.3 Chov koní

5.4 Chov ovcí a koz

5.5 Chov drůbeže

5.6 Chov dalších druhů zvířat

6 Ekologické aspekty chovu zvířat, chov zvířat v podmínkách ekologického zemědělství,

7 Organizace práce a pracovní postupy při chovu zvířat (nařízení vlády č. 27/2002 Sb.)

8 Specifické učivo

ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

Učební osnova předmětu

Stroje a zařízení

učebního oboru

41-51-E/006 Farmářské práce

1 Pojetí vyučovacího předmětu

1.1 Obecný cíl předmětu

Cílem vyučovacího předmětu je seznámit žáky s důležitými stroji a zařízeními používanými v zemědělství. Žáci získají v přiměřeném rozsahu poznatky ze strojnictví a dále poznatky o zemědělských stavbách.

1.2 Výchovně-vzdělávací cíle

Předmět poskytne žákům celkový přehled o zemědělské technice a umožní pochopení principů činností a seznámení se seřizováním, obsluhou a údržbou jednotlivých stojů a zařízení. Úlohou předmětu je nejen rozvíjet racionální stránky osobnosti žáka, ale ovlivňovat i emocionální stránky jeho osobnosti a přispívat k etické, estetické a ekologické výchově.

Vzdělávání v předmětu stroje a zařízení směřuje k tomu, aby žák

- správně používal základní odbornou terminologii

- vysvětlil způsoby ochrany materiálů jednotlivých strojů

- poznal pohony jednotlivých strojů a zařízení

- popsal funkci jednotlivých částí strojů a zařízení

- rozpoznal základní stroje a zařízení používané při pěstování rostlin a chovu zvířat a pochopil zásady jejich sestavení do linek

- popsal seřizování jednotlivých částí strojů podle podmínek jejich činnosti jak na polích, tak i ve stájích

Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět zejména rozvíjení dovednosti řešit problémy a problémové situace a numerické dovednosti zadáváním vhodných příkladů.

1.3 Obsah a charakteristika pojetí výuky

Obsah vyučovacího předmětu má několik tematických celků, které zahrnují jak úvodní obecnou část, tak vlastní aplikovanou část. Výuka navazuje na poznatky žáků z matematiky a fyziky ze základní školy. Lze využívat poznatků a zkušeností žáků z předmětů pěstování rostlin, chov zvířat, motorová vozidla a zejména z odborného výcviku.

Učivo umožňuje žákům získat základní poznatky o strojích a zařízeních používaných při pěstování rostlin a chovu zvířat, aby se absolventi mohli podílet na kvalifikovaném vykonávání základních pracovních činností v zemědělství. Předmět poskytuje základní poznatky o částech strojů a zařízení, o jejich seřizování, obsluze, údržbě a opravách. Učivo umožňuje pochopit vzájemnou návaznost jednotlivých strojů v technologických linkách.

1.4 Postupy výuky

Při vyučování volí vyučující nejvhodnější metody a formy práce v závislosti na probíraném učivu. Při výuce nového učiva doporučujeme volit metodu výkladu nebo řízeného rozhovoru ve spojení s názorným vyučováním. V hodinách budou využívány např. obrazy, prospekty strojů a zařízení a videoprojekce. Vhodné je podněcovat aktivitu žáků zadáváním samostatných úkolů a referátů, používat odborné časopisy. Samostatné práce vedou žáky k systematické práci. V rámci výuky předmětu se konají exkurze a návštěvy tematických výstav, návštěvy předváděcích výstav jednotlivých firem, kde jsou předváděny stroje a zařízení. Důležité je využívat mezipředmětových vztahů tohoto předmětu s předměty pěstování rostlin, chov zvířat, motorová vozidla a zejména s odborným výcvikem, v němž žáci získané poznatky aplikují při provádění pracovních činností.

Předmět se doporučuje zařadit s celkovou hodinovou dotací minimálně 3 týdenní vyučovací hodiny za studium. Vyučující musí se žáky probrat všechny uvedené tematické celky. Tematický celek specifické učivo poskytuje prostor pro zařazení některých nových poznatků do výuky.

2 Rámcový rozpis učiva

(v průběhu přípravy minimálně 3 hodiny týdně,

celkem za dobu přípravy minimálně 99 hodin)

1 Význam strojů a zařízení pro zemědělství

2 Technické materiály

2.1 Konstrukční materiály

2.2 Ochrana materiálu před vlivy prostředí

2.3 Provozní materiály

2.4 Uskladnění paliv a maziv, bezpečnost práce

3 Strojní součásti

3.1 Spoje, druhy spojů

3.2 Mechanizmy k přeměně pohybu

3.3 Součásti k přenášení otáčivého pohybu

3.4 Převody

4 Elektrická zařízení

4.1 Zdroje elektrické energie

4.2 Obsluha a údržba elektrických zařízení, bezpečnost práce

4.3 Ochrana před škodami způsobenými elektrickým proudem, první pomoc při úrazu elektrickým proudem

5 Mechanizační prostředky pro manipulaci s materiálem

5.1 Mechanické dopravníky

5.2 Čerpadla a příslušenství

5.3 Přívěsy a návěsy

5.4 Paletizace a kontejnerizace

6 Mechanizační prostředky používané při pěstování rostlin - konstrukce, činnost, seřízení, údržba a opravy, bezpečnost práce

6.1 Mechanizační prostředky na zpracování půdy

6.2 Mechanizační prostředky pro hnojení

6.3 Mechanizační prostředky na setí a sázení

6.4 Mechanizační prostředky pro ochranu rostlin

6.5 Mechanizační prostředky pro sklizeň a posklizňovou úpravu pícnin, obilovin, okopanin a speciálních plodin (podle oblasti)

7 Mechanizační prostředky používané při chovu zvířat

7.1 Stavby pro hospodářská zvířata

7.2 Stroje a zařízení pro přípravu krmiv a pro zakládání krmiva, napáječky

7.3 Zařízení pro odklízení výkalů

7.4 Poutání a vážení zvířat

7.5 Zařízení pro dojení a chlazení mléka

7.6 Zařízení pro sběr a třídění vajec

7.7 Bezpečnost práce

8 Specifické učivo

ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

dne 14. června 2004, č.j. 20 979/2004-24 s platností od 1. září 2004 počínaje 1. ročníkem

Učební osnova předmětu

ODBORNÝ VÝCVIK

učebního oboru

41-51-E/006 Farmářské práce

1 Pojetí vyučovacího předmětu

1.1 Obecný cíl předmětu

Obecným cílem předmětu je vytváření dovedností, zkušeností a návyků, které žákům umožní po absolvování učebního oboru vykonávat dělnická povolání v zemědělské prvovýrobě, službách pro zemědělství a v navazujících oblastech zpracování zemědělských produktů. Žáci se učí vykonávat méně náročné činnosti související s pěstováním rostlin a chovem zvířat, provádějí obsluhu jednoduchých strojů a údržbu zemědělské techniky. V rámci profilace, vytvářené absolvováním vybraných témat specifického učiva, žáci provádějí opravárenské činnosti, pěstují ovoce a zeleninu, učí se šít, vařit a vést domácnost, pečovat o krajinu apod.

1.2 Výchovně-vzdělávací cíle

Vyučovací předmět odborný výcvik výrazně přispívá k vytváření dobrého poměru k práci, k uvědomělé pracovní kázni, pořádku, k estetickému cítění, svědomitosti, poskytování vzájemné pomoci. Vyučující vede žáky k dodržování hygienických a ekologických zásad, dodržování bezpečnosti při práci a naučí je používat ochranné pracovní prostředky a pracovní pomůcky.

Vzdělávání v předmětu odborný výcvik směřuje k tomu, aby žák:

- při práci správně používal základní odbornou terminologii

- prováděl vybrané činnosti při pěstování plodin - přípravu půdy, hnojení, setí, sklizeň, skladování včetně návaznosti na zemědělské služby,

- obsluhoval a prováděl běžnou údržbu jednoduchých strojů a zařízení používaných při pěstování rostlin a chovu zvířat, jejich seřízení a odstranění běžných poruch vzniklých v rozsahu svého povolání

- ošetřoval, připravoval krmiva a krmil hospodářská zvířata včetně koní

- při práci se zvířaty uplatňoval kladný vztah a zodpovědný přístup ke zvířatům, zabezpečil ochranu zvířat proti týrání včetně uplatňování prvků welfare

- dodržoval požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a obecných zásad bezpečného chování

- dodržoval zásady požární prevence a zacházení s věcnými prostředky požární ochrany

Z hlediska klíčových dovedností se zaměřuje pozornost na rozvoj všech klíčových dovedností, zejména však na komunikativní dovednosti, personální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace.

1.3 Obsah a charakteristika pojetí výuky

Odborný výcvik má mezi odbornými předměty zásadní význam, protože se zaměřuje na vytváření dovedností stanovených profilem absolventa a využívá vědomostí získaných v ostatních teoretických předmětech, tyto vědomosti spojuje s výkonem konkrétních pracovních činností, upevňuje je, prohlubuje a rozšiřuje. Obsah vyučovacího předmětu odborný výcvik pokrývá okruh pracovních činností při pěstování rostlin a chovu zvířat. Je žádoucí, aby vyučující respektovali a rozvíjeli mezipředmětové vztahy s předměty pěstování rostlin, chov zvířat, stroje a zařízení a motorová vozidla.

Zvláštní pozornost věnuje vyučující dodržování zásad bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a požární ochraně.

Na začátku 1. ročníku seznámí žáky se základními ustanoveními právních norem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu odpovídajícím požadavkům výuky v odborném učilišti, a tuto problematiku probere znovu v úvodu 2. a 3. ročníku. S příslušnými předpisy musí být žáci seznámeni v průběhu osvojování každého tematického celku a při přechodu na nové pracoviště. Na nových pracovištích je nutné žáky s těmito pracovišti řádně seznámit, poukázat na možná nebezpečí, ověřit znalosti přezkoušením a provést u všech proškolení prokazatelný zápis. Značnou pozornost je nutné věnovat práci se stroji a zařízeními, jakož i práci se zvířaty, kde musí být učiněna taková opatření, která spolehlivě zabrání úrazu nebo poškození zdraví. Součástí ochrany zdraví a bezpečnosti práce je soustavné prověřování vědomostí žáků z oblasti technologie pracovních postupů, žáci si musí uvědomovat možná rizika, která vyplývají z pracovních činností, naučí se poskytovat první pomoc a osvojí si postupy při vzniku mimořádných událostí.

1.4 Postupy výuky

Při vyučování volí vyučující nejvhodnější metody a formy práce v závislosti na probíraném učivu. V odborném výcviku postupují vyučující od jednoduchých pracovních operací ke složitějším. Žáci jsou vedeni k samostatné práci, předpokládá se, že u složitějších činností budou přímo vedeni vyučujícím. V rozpisu učiva je učivo zpracováno rámcově bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků, pořadí jednotlivých tematických celků mimo prvního tematického celku není pevně stanoveno. Tematické celky 1, 2, 3 jsou určeny pro všechny žáky, kteří se připravují v oboru. Tématický celek "specifické učivo" uvádí příklady dalších okruhů činností a nabízí žákům profilaci podle jejich zájmů, schopností, podmínek školy a požadavků regionu. Doporučuje se, aby každý žák absolvoval alespoň jeden okruh specifického učiva. Je nezbytné, aby vyučující před zahájením 1. ročníku rozvrhli učivo do všech tří ročníků najednou. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát na to, aby učivo po rozvržení do jednotlivých ročníků tvořilo logický systém, a aby bylo úzce koordinováno s učivem navazujících předmětů.

Předmět se zařazuje do všech tří ročníků v týdenní dotaci 60 vyučovacích hodin za studium.

2 Rámcový rozpis učiva

(v průběhu přípravy 60 hodin týdně,

celkem za dobu přípravy minimálně 1980 hodin)

1 Úvod

1.1 Seznámení s organizací odborného učiliště

1.2 Základní ustanovení právních norem bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci

1.3 Nejčastější zdroje a příčiny pracovních úrazů

1.4 Druhy ohrožení při práci a způsoby ochrany pracovníků

1.5 Prevence rizik při pracovních činnostech v oboru

1.6 První pomoc při úrazech

1.7 Požární prevence (protipožární předpisy, požární plán a poplachové směrnice, hořlavé látky, druhy hasicích přístrojů a jejich používání).

1.8 Seznámení s náplní předmětu, organizací odborného učiliště a smluvními pracovišti

1.9 Exkurze v provozech související se zemědělskou výrobou a službami

2 Pěstování rostlin, mechanizovaná výroba a sklizeň zemědělských plodin

2.1 Základní ruční práce se zemědělským nářadím, manipulace s materiálem

2.2 Praktické seznámení s jednoduššími mechanizačními prostředky

2.3 Údržba a seřízení traktorů

2.4 Seřízení, údržba,obsluha a opravy mechanizačních prostředků

2.4.1 Zpracování půdy

2.4.2 Hnojení půdy

2.4.3 Setí a sázení

2.4.4 Ošetřování rostlin

2.4.5 Sklizeň pícnin

2.4.6 Sklizeň obilovin

2.4.7 Sklizeň okopanin

2.4.8 Dopravní prostředky

2.4.9 Nakladače

3 Chov zvířat, základní technologie v živočišné výrobě, ošetřování , krmení a správné zacházení s mechanizačními prostředky

3.1 Chov telat

3.2 Chov mladého skotu

3.3 Chov dojnic

3.3.1 Ošetřování dojnic

3.3.2 Krmení

3.3.3 Inseminační a veterinární zákroky

3.3.4 Vedení evidence, kontrola užitkovosti

3.3.5 Technologie dojení - dojicí automaty, dojírny

3.3.6 Obsluha zařízení pro ošetřování mléka

3.4 Chov prasat

3.4.1 Seznámení s provozem pro chov prasat

3.4.2 Chov prasnic - krmení, ošetřování, technologie chovu

3.4.3 Chov selat - krmení , ošetřování

3.4.4 Výkrm prasat - krmení, ošetřování , technologie chovu

3.4.5 Vedení evidence v chovu prasat

3.4.6 Veterinární zákroky

3.5 Chov koní

3.5.1 Seznámení s chovem koní

3.5.2 Krmení a ošetřování koní

3.5.3 Sedlání a vedení koní

3.5.4 Jízda v sedle

3.5.5 Jízda s potahem

4 Specifické učivo

4.1 Ruční obrábění kovů

4.2 Strojní obrábění kovů

4.3 Tváření kovů za tepla

4.4 Ruční práce se dřevem

4.5 Montážní a demontážní práce

4.6 Opravy traktorů ve specializovaných dílnách

4.7 Chov drobných hospodářských zvířat

4.8 Vedení domácnosti

4.9 Pěstování ovoce a zeleniny

4.10 Činnosti v rámci agroturistiky

4.11 Péče o krajinu

4.12 Kurz na obsluhu sklízecí mlátičky

4.13 Kurz na obsluhu sklízecí řezačky

4.14 Kurz na obsluhu nakladače

4.15 Kurz na obsluhu motorové pily

4.16 Svářečský kurz

MŠMT ČR

Navigace

Moje menu

Naposledy čtené články

Vyhledávání

Přepínání jazyků