MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
UČEBNÍ DOKUMENTY
pro odborná učiliště
Denní studium žáků, kteří ukončili povinnou školní docházku
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské práce
|
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
OBSAH:
Strana
Profil absolventa 2
Charakteristika vzdělávacího programu 5
Učební plány 10
Učební osnovy:
Odborné kreslení 16
Strojnictví 19
Kovářské stroje 21
Strojírenská technologie 24
Technologie 28
Odborný výcvik 32
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Kód a název vzdělávacího programu:
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Zaměření: Učební obor nemá zaměření.
Dosažený stupeň vzdělání: odborná příprava pro výkon okruhu činností příslušného povolání
Způsob ukončení a certifikace: závěrečná zkouška, výuční list
Absolvent učebního oboru je v návaznosti na všeobecně vzdělávací složku připravován tak, aby se u něj posílily předpoklady pro rozvoj osobnosti. V rámci jeho přípravy na práci v podmínkách rychle se měnící společnosti a z této skutečnosti vyplývající potřeby životní adaptability je posílena orientace na komunikativní dovednosti, dovednosti zdokonalovat vlastní učení i výkonnost a řešit problémové situace. Důraz je kladen na výchovu k životu v harmonii s životním prostředím, okolním světem i sám se sebou, i na posílení schopností a dovedností spolupracovat s druhými lidmi.
Absolvent učebního oboru vykonává jednoduché práce při ohřevu polotovarů ke kování v různých druzích průmyslových pecí, při manipulaci s polotovary, při výrobě výkovků a výlisků strojních součástí, nářadí a nástrojů za tepla ohýbáním, ručním a strojním kováním volným i zápustkovým a při navazujících dokončovacích operacích, včetně rukodělné výroby.
Předpokládané vědomosti a dovednosti obecného charakteru:
· získal vědomosti a dovednosti v oblasti sociálně komunikativní, tj. v jazykovém projevu, společenském chování a jednání s lidmi, v oblasti občanské výchovy a přípravy na život ve společnosti, v oblasti výchovy k péči o zdraví a ke zdravému životnímu stylu a v oblasti matematických dovedností,
· získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro to, aby uměl vhodným způsobem jednat s jinými lidmi i uplatnit svou osobnost, snažil se chovat v souladu s morálními zásadami a požadavky na kulturní společenské chování, aby se orientoval na trhu práce a aktivně rozhodoval o svém pracovním uplatnění,
· je seznámen s podstatou fungování demokratické a občanské společnosti, se základními právy a povinnostmi každého občana; je si vědom důsledků nedodržování zákonnosti a porušování lidských práv a svobod každého člověka,
· má nejzákladnější vědomosti z ekonomiky, které byly vybrány tak, aby je mohl využívat i pro občanský život,
·
je schopen se vyjadřovat s ohledem na své případné zdravotní
postižení, vysvětlit
a zdůvodnit svůj názor, jednání, potřeby, vhodným způsobem komunikovat s druhým člověkem, ve svém projevu se snaží
vyjadřovat v souladu s jazykovou normou (spisovnou nebo obecnou češtinou) všude tam, kde to situace
vyžaduje,
· má vědomosti důležité pro péči o zdraví a životní prostředí i poskytnutí nezbytné první pomoci, zná důsledky drogových a jiných závislostí a nezodpovědného sexuálního chování,
· dokáže uplatňovat základní matematické znalosti a dovednosti při řešení problémů a úkolů v běžných životních i pracovních situacích,
· dovede uplatňovat základní obecné a odborné vědomosti, dovednosti a návyky při řešení problémů a úkolů v běžných životních i pracovních situacích,
· je motivován rozšiřovat a prohlubovat svoje vědomosti, dovednosti a návyky a získávat nové.
Předpokládané vědomosti a dovednosti odborného charakteru:
Po ukončení přípravy v učebním oboru kovářské práce a po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky absolvent
· zná základní druhy strojírenských materiálů, jejich nejdůležitější vlastnosti a způsob jejich označování,
· zná základy zobrazování součástí a polotovarů na strojnických výkresech, orientuje se v jednoduchých výkresech součástí a polotovarů,
· rozezná základní strojní součásti a zná jejich funkci,
· zná základní druhy strojů a zařízení, používaných v kovárnách,
· umí při ručním zpracování kovů volit a používat vhodné pracovní pomůcky, nářadí a nástroje a vykonávat základní práce: měřit délky a úhly pevnými a posuvnými měřidly, kontrolovat přímost a rovinnost ploch, orýsovávat ploché polotovary, dělit materiál sekáním, řezáním a stříháním, rovnat a ohýbat plechy, dráty a tyče, obrábět materiál pilováním, vrtáním, vyhrubováním a vystružováním, řezat běžné vnitřní a vnější závity, brousit na kotoučových bruskách, spojovat díly nýtováním, ostřit a udržovat běžné ruční nástroje a nářadí, popř. pracovat se základními druhy mechanizovaného ručního nářadí,
· umí vykonávat základní kovářské práce: bezpečně manipulovat se žhavými polotovary a výkovky, obsluhovat kovářskou výheň, ohřívat v ní polotovary a výkovky, určovat odhadem jejich teplotu, dělit materiál sekáním, vytahovat jej do délky, kovat do šířky, pěchovat, ohýbat plochý a profilový materiál, kovat jednoduché profily, kovářsky svařovat, opravovat a udržovat jednoduché ruční nástroje a nářadí, kalit je a popouštět s odhadem teploty podle popouštěcích barev,
· dovede ručním kováním vyrobit jednoduché užitkové i dekorativní předměty z kovů včetně jednoduché povrchové úpravy,
· umí při strojním kování obsluhovat různá ohřívací zařízení, ohřívat polotovary a předkovky na určenou kovací teplotu, vykonávat základní kovářské operace při volném kování jednoduchých výkovků a při zápustkovém kování výkovků střední technologické složitosti a hmotnosti na různých druzích kovacích strojů, okrajovat, rovnat a kalibrovat zápustkové výkovky,
· umí si zorganizovat práci na přiděleném pracovišti,
· dovede své pracovní činnosti v rámci plnění pracovních úkolů vykonávat tak, aby nenarušoval životní prostředí,
· zná a dodržuje předpisy a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, používá předepsané osobní ochranné pracovní prostředky,
· dodržuje předpisy požární ochrany, je seznámen s obsluhou protipožárních zařízení, dovede používat jednoduché hasební prostředky a hasicí přístroje.
Možnosti uplatnění absolventa:
Učební obor odborných učilišť kovářské práce připravuje žáky na výkon povolání dělník v kovárně, popř. k vykonávání vybraných pracovních činností v povolání kovář.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU
Kód a název vzdělávacího programu:
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce |
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
· Učební obor je určen žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku, přijímáni jsou přednostně žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.
· Učební obor je určen zdravotně způsobilým žákům.
Délka vzdělávacího programu a forma studia
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Jedná se o vzdělávací program učebního oboru odborných učilišť, jehož cílem je, aby obsah přípravy žáků tvořil organický celek vědomostí, znalostí a praktických dovedností s ohledem na jejich soukromý a občanský život a na speciální požadavky odborné přípravy pro budoucí povolání.
Žáci se připravují na jednoduché práce při ohřevu polotovarů ke kování, při manipulaci s polotovary, při výrobě výkovků a výlisků strojních součástí, nářadí a nástrojů za tepla ohýbáním, ručním a strojním kováním volným i zápustkovým a při navazujících dokončovacích operacích.
Žáci jsou vychováváni tak, aby byli schopni se uplatnit na trhu práce, začlenit se do
společnosti na základě zvládnutí vybraných činností profese a vypěstovali si kladný vztah
k práci.
Charakteristika obsahových složek
Obsahové složky všeobecného vzdělávání se skládají ze vzdělávání jazykového a literárního, osobnostního a občanského rozvoje, vzdělávání matematického a rozvoje tělesné kultury.
· Vzdělávání jazykové a literární se realizuje v předmětu český jazyk a literatura, přičemž obě dvě části se vzájemně podporují a doplňují. Cílem obou je vytvářet kompetence, které jsou mnohem více komunikační a sociální než vědomostní. Spočívají v dovednostech porozumět textu a využít informace v něm obsažené, schopnosti dorozumět se s lidmi a umět jim naslouchat. Obsah literární složky vzdělávání zprostředkovává žákům zážitky čtenářské, ale i divácké a posluchačské. Učí je dovednostem vyjádřit vlastní kulturní zážitek a chápat přínos estetického osvojování si skutečnosti pro život člověka.
· Osobnostní a občanský rozvoj se realizuje v občanské výchově a jeho cílem je přispět k přípravě žáků na jejich soukromý a občanský život v demokratickém státě tak, aby se žáci lépe orientovali ve společnosti a aktivně se mohli zapojit do ovlivňování veřejných záležitostí a dokázali řešit také své soukromé problémy.
· Vzdělávání matematické se realizuje v předmětu matematika. Má žákům poskytnout matematické vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k osvojení učiva odborných předmětů a k řešení praktických úkolů denní potřeby.
· V rozvoji tělesné kultury jde zejména o upevňování zdraví, efektivní využívání volného času a uspokojení zájmu žáků o pohybovou aktivitu.
Odborné vzdělávání poskytuje žákům soubor vědomostí, praktických dovedností
a návyků nezbytných pro jejich budoucí uplatnění zejména v povolání dělník v kovárně, popř. kovář.
Odborné vzdělávání se skládá ze dvou složek: učivo praktického charakteru je obsaženo v předmětu odborný výcvik, učivo teoretického charakteru je obsaženo v odborných předmětech odborné kreslení, strojnictví, kovářské stroje, strojírenská technologie a technologie.
Odborná příprava má těžiště v přípravě na výkon jednoduchých prací, běžně vykonávaných v kovárnách.
Rozvíjení klíčových dovedností musí vycházet ze vzdělávacích a výchovných předpokladů (možností) a osobních dispozic žáků připravujících se v tomto učebním oboru. Za žádoucí se považuje zejména posilování komunikativních, personálních a interpersonálních dovedností, a dovedností řešit na přiměřené úrovni problémy a problémové situace, a to jak ve všeobecně vzdělávací, tak i v odborné složce vzdělávání.
Doporučuje se rozvíjet především personální dovednosti a to ve smyslu odhadování možností a stanovení přiměřených cílů vzhledem k osobním dispozicím žáků. Důležité je podněcovat vlastní rozvíjení se zaměřením na zjišťování možností dalšího uplatnění na trhu práce a uplatnění v životě vzhledem k případnému zdravotnímu postižení. Je žádoucí budovat vhodné sociální interakce a maximálně podporovat manuální dovednosti.
Klíčové dovednosti získávané prostřednictvím vzdělávání mají umožnit žákům přizpůsobivěji reagovat na společenský vývoj a rozvoj odvětví a vytvářejí předpoklady pro uplatnění žáků v občanském a pracovním životě.
Příprava žáků je organizována jako tříleté denní studium, je zakončena závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání dělník v kovárně, popř. vybraného okruhu pracovních činností v povolání kovář. Protože se jedná převážně o přípravu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, je vhodnější organizovat výuku tak, aby v týdnu byly zastoupeny praktická i teoretická výuka.
Metody a formy vzdělávací práce volí vyučující zejména se zřetelem k charakteru předmětu a situaci v pedagogickém procesu. Za významné pro přípravu v tomto učebním oboru lze považovat důsledné uplatňování pedagogických zásad vyučujícími, zejména zásady názornosti a přiměřenosti učiva a metody individuálního přístupu k žákovi.
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjejí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vlastností a schopností žáků.
Je nutné, aby si pedagogičtí pracovníci (vedení školy i vyučující) uvědomili, že se v oboru připravují žáci, kteří většinou v této přípravě ukončí své systematické vzdělávání, takže je důležité, aby získali vědomosti a dovednosti nezbytné pro další osobní, občanský a pracovní život. Proto je nutné k těmto žákům přistupovat se záměrem maximálně je motivovat, zejména kladným hodnocením, využívat maximálně prostor ve všeobecně vzdělávacích předmětech k prakticky zaměřeným činnostem a k účasti řešit na modelových situacích problémy běžného života. Informace by měly být podloženy vlastní činností žáků při řešení úkolů. Je žádoucí, aby vyučující volili specifické metody, např. exkurze na pracovní úřad a demonstrace hledání pracovního uplatnění, inscenační metody založené na hře, vhodné pro poznání sebe i druhých, pro vytvoření kontaktu a komunikace ve dvojicích a ve skupině, nebo napomáhající lépe pochopit a osvojit si i některé teoretické učivo (např. v občanské výchově) a ukazující např. způsob komunikace s úředníky ve věcech jednotlivce či rodiny na úřadech. Vhodná je i účast na přelíčení u soudu v trestním řízení s nezletilým, vyplňování různých dotazníků a tiskopisů, se kterými se setkají v běžném životě, sestavení životopisu, vyplňování poukázek, složenek, účast, chování a oblékání na různých společenských akcích apod.
Pozornost by měla být věnována také nácviku metod a technik učení a práci s textem jako základním zdrojem informací. Vhodné je i využití počítače při vyučování včetně speciálních výukových programů.
Doporučená literatura pro pedagogy
· Bakalář, E.: Nové psychohry, Praha, Portál 1998,
· Canfield, J., Siccone, F.: Hry pro výchovu k odpovědnosti a sebedůvěře, Praha, Portál 1998.
· Canfield, J., Wells, H.C.: Hry pro zlepšení motivace a sebepojetí žáků, Praha, Portál 1995,
· Černochová, M. a kol.: Využití počítače při vyučování, Praha, Portál 1998,
· Hermochová, S.: Hry pro život 1 a 2, Praha, Portál 1994, 1995,
· Lokšová, I., Lokša, J.:Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole, Praha, Portál 1998,
· Machková, E.: Metody dramatické výchovy, 7. rozšířené vydání, Praha, Artama 1993,
· Mareš, J.: Styly učení žáků a studentů, Praha, Portál 1998,
· Patersonová, E.: Připravit, pozor, učíme se!, Praha, Portál 1998,
· Slavík, J.: Hodnocení v současné škole, Praha, Portál 1999,
· Valenta, J.: Metody a techniky dramatické výchovy, 2. vydání, Praha, Strom 1998,
Vyučující v koordinaci s ostatními vyučujícími vyvíjí soustavnou péči o vytváření a rozvíjení profesních vědomostí, dovedností a návyků žáků, vede žáky k trpělivé a soustavné práci a usiluje o to, aby si žáci vytvořili dobrý vztah k praktickým činnostem. Výchovu v tomto smyslu lze uplatnit zejména v předmětu odborný výcvik.
Škola přiměřeně aplikuje metodický pokyn k zařazení učiva "Úvod do
světa práce" do vzdělávacích programů středních škol, který vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády
České republiky ze dne 3. dubna 2000 č. 325 k "Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol".
Další specifické
požadavky
Při výběru do učebního oboru kovářské práce nejsou zdravotně způsobilí uchazeči trpící zejména:
- nemocemi pohybového ústrojí znemožňujícími práci ve vynucené poloze a středně velkou zátěž,
- poruchami funkce horních a dolních končetin,
- prognosticky závažnými nemocemi dýchacích cest,
- prognosticky závažnými nemocemi srdce a oběhové soustavy vylučujícími středně velkou zátěž,
- prognosticky závažnými a nekompenzovanými formami epilepsie a epileptických syndromů a kolapsovými stavy, a to při praktické výuce a předpokladu práce ve výškách, s motorovou mechanizací, točivými stroji, nářadím nebo zařízením,
- závažnými poruchami sluchu, a to v případě výuky a prací v podmínkách rizikových prací z hlediska hluku,
- prognosticky závažnými nemocemi oka znemožňujícími zvýšenou fyzickou zátěž a manipulaci s břemeny,
- prognosticky závažnými poruchami vidění, poruchami zorného pole, poruchami barvocitu.
Zdravotní omezení vždy závisí na specifických požadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař.
Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienu práce
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází ve výchovně vzdělávacím procesu z požadavků v době výuky platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a českých technických norem). Požadavky vybrané z těchto předpisů se musí vztahovat k výkonu konkrétních činností, které jsou obsahem odborného výcviku. Tyto požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informaci o rizicích možných ohrožení, jimiž jsou žáci při teoretickém i praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením těchto zdrojů rizik.
Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným zdravotnickými předpisy, zejména: vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, a nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Je nutno se řídit též nařízením vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jakož i ověření znalostí, musí být prokazatelné.
Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky právních předpisů upravujících zákazy prací pro mladistvé (zákoník práce, vyhláška č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s podmínkami, za nichž mladiství mohou konat zakázané práce z důvodu přípravy na povolání.
Základními podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se rozumí:
11 Důkladné seznámení žáků s platnými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s technologickými a pracovními postupy.
12 Používání strojů a zařízení, pracovních nástrojů a pomůcek, které odpovídají bezpečnostním předpisům.
13 Používání osobních ochranných prostředků podle vyhodnocených rizik pracovních činností.
14 Seznámení žáků s vybranými kapitolami zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
15 Dodržování maximálního počtu žáků ve skupině dozorované mistrem odborné výchovy nebo učitelem odborného výcviku v souladu s oddílem VII. Soustavy učebních oborů na odborných učilištích (Věstník MŠMT ČR, ročník L, sešit 12, leden 1995).
16 Vykonávání stanoveného dozoru na pracovištích žáků, přičemž stupně dozoru jsou vymezeny následovně:
Práce pod dozorem - vyžaduje trvalou přítomnost osoby pověřené dozorem, která dozírá na dodržování BOZP a pracovního postupu. Tato osoba musí všechna pracovní místa zrakově obsáhnout tak, aby mohla bezprostředně zasáhnout v případě porušení bezpečnostních předpisů a pracovních pokynů nebo ohrožení zdraví.
Práce pod dohledem - osoba pověřená dohledem zkontroluje před zahájením práce pracoviště žáků a pokud všechna pracovní místa zrakově neobsáhne, pak je v průběhu prací obchází a kontroluje.
Stanovení příslušného stupně dozoru na konkrétní probírané téma odborného výcviku je povinností vedoucích zaměstnanců příslušného učňovského zařízení v závislosti na charakteru tématu a podmínkách jednotlivých pracovišť, kde žáci příslušný tematický celek plní.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů |
Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium |
|
A. Povinné vyučovací předměty |
|
|
a) základní předměty |
|
|
Český jazyk a literatura |
3 |
|
Občanská výchova |
3 |
|
Matematika |
3 |
|
Tělesná výchova |
5 až 6 |
Odborné kreslení |
4 |
Strojnictví |
1 |
|
Kovářské stroje |
2 |
|
Strojírenská technologie |
3 |
|
Technologie |
6 až 8 |
|
Odborný výcvik |
60 |
|
b) výběrové předměty |
4 až 8 |
|
Celkem hodin týdně |
95 až 99 |
|
B. Nepovinné vyučovací předměty |
|
1. Učební plán (obecný) je zpracován bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků a je pro školy závazný. Škola si buď dopracuje tento učební plán podle svých podmínek, nebo může převzít některý z doporučených učebních plánů, které jsou součástí těchto učebních dokumentů. Při dopracování učebního plánu je nutné dodržet zásady uvedené v poznámkách.
2. Školou dopracovaný učební plán (obecný) nebo převzatý doporučený učební plán, dopracované učební osnovy základních předmětů a kompletně zpracované učební osnovy výběrových, případně i nepovinných vyučovacích předmětů, schválené ředitelem školy a opatřené razítkem školy, jsou součástí povinné dokumentace školy. Dopracováním učebního plánu (obecného) se rozumí rozvržení vyučovacích předmětů včetně výběrových, popř. nepovinných, do jednotlivých ročníků, jejich časové dotace, a to od 1. do 3. ročníku včetně. Tento učební plán je pro školu závazný. Dopracováním učebních osnov, jejichž rozpis je v učebních dokumentech uveden rámcově bez rozdělení do jednotlivých ročníků, se rozumí rozvržení učiva učebních osnov do jednotlivých ročníků podle školou dopracovaného učebního plánu (obecného) nebo podle některého z doporučených učebních plánů. Zpracováním učebních osnov se rozumí zpracování učebních osnov ve standardním provedení (identifikační údaje, pojetí vyučovacího předmětu, rozpis učiva, schválení ředitelem školy) pro výběrové a nepovinné vyučovací předměty.
3. Při dopracování učebního plánu (obecného) a učebních osnov (zpracovaných bez rozdělení do ročníků), např. formou zpracování tematického plánu, i při zpracování učebních osnov výběrových předmětů, je třeba dbát na koordinaci učiva mezi jednotlivými předměty. Úzká mezipředmětová vazba je žádoucí zejména mezi odbornými předměty a odborným výcvikem.
4. Při dopracování učebního plánu (obecného) je škola povinna zařadit vyučovací předměty tělesná výchova, občanská výchova, technologie a odborný výcvik do všech ročníků.
5. Při dopracování učebního plánu (rozvržení předmětů do tří ročníků) nesmí být celkový počet týdenních povinných vyučovacích hodin v učebním plánu v žádném ročníku nižší než 30 a vyšší než 33 vyučovací hodiny. Vymezení hranic týdenního počtu vyučovacích hodin se týká pouze dopracování učebního plánu do ročníků, nevztahuje se na organizaci vyučování, např. týden teoretického vyučování a týden praktického vyučování.
6. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu tělesná výchova se řídí organizací teoretického a praktického vyučování. Pokud je vyučování organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku, a pokud není možno zajistit výuku tělesné výchovy i v týdnech odborného výcviku, nesmí klesnout počet hodin tělesné výchovy v týdnu teoretického vyučování pod 2 hodiny. V případě, že v rámci jednoho týdne probíhá teoretické vyučování i odborný výcvik, je rozsah tělesné výchovy v tomto týdnu 2 hodiny. Doporučuje se však zařadit podle možností další hodiny tělesné výchovy, které se nezapočítávají do týdenního počtu vyučovacích hodin (nejsou považovány za další rozšiřování počtu hodin v učebním plánu z hlediska maximálního stanoveného týdenního počtu hodin). V rámci odborného výcviku je možné zařadit kompenzační cvičení - žáci musí být systematicky poučováni o důležitosti a možnostech kompenzace jednostranného pracovního zatížení tělesnými cvičeními a rekreačním sportem.
7. Základní předměty (a) představují základ vzdělání učebního oboru - jsou v nich zahrnuty předměty všeobecně vzdělávací - český jazyk a literatura, občanská výchova, matematika a tělesná výchova - a předměty odborné. Všeobecně vzdělávací předměty se vyučují podle učebních osnov pro odborná učiliště schválených MŠMT dne 1. 12. 1999, č.j. 33 848/99-24 s platností od 1. září 2000 počínaje 1. ročníkem. V případě inovace učebních osnov budou výše uvedené učební osnovy automaticky nahrazeny inovovanými. V učebních osnovách může být dále provedena úprava vzdělávacího obsahu v rozsahu do 30 % celkové hodinové dotace v případě, že u jednotlivých tematických celků jsou v učebních dokumentech uvedeny hodinové dotace. Úpravy se zaměřují na inovace vzdělávacího obsahu, přizpůsobení učiva specifickým vzdělávacím potřebám žáků a zohlednění regionálních podmínek. Učební osnovy odborných vyučovacích předmětů jsou zpracovány bez hodinové dotace tematických celků, což umožňuje škole rozpracovat si hodinové dotace do tematického plánu podle možností uplatnění absolventů na trhu práce, vybraného typu učebního plánu, zkušeností školy a předpokladů žáků k vykonávaným činnostem.
8. Zařazení výběrových předmětů (b) a stanovení jejich pojetí, obsahu a rozsahu je v kompetenci školy - učební osnovy zpracované vyučujícími schvaluje ředitel školy. Zařazení výběrových předmětů a obecně stanovený učební plán umožňuje zaměřit přípravu žáků do určité profesní oblasti, v níž se předpokládá budoucí uplatnění absolventů a poskytuje škole větší prostor pro organizaci výuky a používání různých metodických postupů. Jako výběrové předměty je možné zařadit např. předměty estetická výchova, základy rodinné výchovy, práce s počítačem, ekonomika, praktická cvičení, laboratorní cvičení, strojírenská měření apod. Hodiny stanovené pro výběrové předměty lze také využít k posílení hodinové dotace odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů z kategorie základní předměty (a); o posílení hodinové dotace rozhodne ředitel školy.
9. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s předpisy stanovenými MŠMT.
10. Stanovení struktury, obsahu i rozsahu nepovinných vyučovacích předmětů je v kompetenci školy, učební osnovy zpracované vyučujícími schválí ředitel školy. Jako nepovinné vyučovací předměty mohou být zařazeny např. předměty základy rodinné výchovy, sportovní hry, zdravotní tělesná výchova, apod.
11. V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu včetně odborného výcviku musí každý vyučující průběžně zařazovat problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k péči o životní prostředí, podle charakteru oboru a obsahu předmětu aktualizovat učivo o nové poznatky z dané odborné oblasti.
12. Pokud škola převzala některý z doporučených učebních plánů z těchto učebních dokumentů, může v něm provádět úpravy až do výše 10% celkového týdenního počtu vyučovacích hodin. Při této úpravě se musí dodržet celkový týdenní počet hodin stanovený učebním plánem a není možné vypustit žádný základní vyučovací předmět.
13. Učivo všech vyučovacích předmětů je v 1. až 3. ročníku rozvrženo do 33 týdnů. Časová rezerva se využije podle dále uvedené tabulky.
14. Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů.
Přehled využití týdnů v období září - červen školního roku
|
Činnost |
Počet týdnů v ročníku |
||
|
|
1. |
2. |
3. |
|
Vyučování podle rozpisu učiva |
33 |
33 |
33 |
|
Lyžařský výcvikový zájezd |
0 až 1 |
- |
- |
|
Sportovně turistický kurz |
- |
0 až 1 |
- |
|
Časová rezerva, opakování učiva, exkurze, výchovně vzdělávací akce |
6 až 7 |
6 až 7 |
6 |
|
Závěrečná zkouška |
- |
- |
1 |
|
Celkem |
40 |
40 |
40 |
Sportovní kurzy (lyžařský výcvikový zájezd a sportovně turistický kurz) se organizují v souladu s metodickými pokyny MŠMT *) k organizování lyžařského výcviku žáků a sportovně turistických kurzů, viz učební osnovy tělesné výchovy pro OU. Mohou být organizovány i v jiném ročníku, než je uvedeno v přehledu.
*) Metodický pokyn MŠMT ČR k organizaci lyžařského výcviku žáků základních a středních škol z 6.12.1993, čj. 24 799/93-50 a metodický pokyn MŠMT ČR k organizování sportovně turistických kurzů středních škol z 2.8.1994, čj. 18 338/94-50.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce
|
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
|||
|
|
v ročníku |
celkem |
||
|
|
1. |
2. |
3. |
|
|
A.Povinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
|
a) základní předměty |
|
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Matematika |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
2 |
6 |
|
Odborné kreslení |
2 |
2 |
- |
4 |
|
Strojnictví |
1 |
- |
- |
1 |
|
Kovářské stroje |
- |
- |
2 |
2 |
|
Strojírenská technologie |
2 |
1 |
- |
3 |
|
Technologie |
2 |
2 |
3 |
7 |
|
Odborný výcvik |
18 |
21 |
21 |
60 |
|
b) výběrové předměty |
2 |
2 |
2 |
6 |
|
Celkem hodin týdně |
32 |
33 |
33 |
98 |
|
B. Nepovinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
1. Tento učební plán byl zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování i odborném výcviku se realizuje v učebnách a na pracovištích přímo ve škole.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Kód a název vzdělávacího programu
|
Kmenový obor: |
2357E |
Kovář, kovářské práce |
|
Učební obor: |
|
23-57-E/002 (24-89-2) |
|
|
|
Kovářské práce
|
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
|
Kategorie a názvy vyučovacích předmětů |
Počet týdenních vyučovacích hodin |
|||
|
|
v ročníku |
celkem |
||
|
|
1. |
2. |
3. |
|
|
A.Povinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
|
a) základní předměty |
|
|
|
|
|
Český jazyk a literatura |
1,5 |
1,5 |
- |
3 |
|
Občanská výchova |
1 |
1 |
1 |
3 |
|
Matematika |
1,5 |
1,5 |
- |
3 |
|
Tělesná výchova |
2 |
2 |
2 |
6 |
|
Odborné kreslení |
2 |
2 |
- |
4 |
|
Strojnictví |
1 |
- |
- |
1 |
|
Kovářské stroje |
- |
2 |
- |
2 |
|
Strojírenská technologie |
3 |
- |
- |
3 |
|
Technologie |
2 |
3 |
2 |
7 |
|
Odborný výcvik |
15 |
17 |
28 |
60 |
|
b) výběrové předměty |
3 |
3 |
- |
6 |
|
Celkem hodin týdně |
32 |
33 |
33 |
98 |
|
B. Nepovinné vyučovací předměty |
|
|
|
|
1. Tento učební plán byl zpracován v souladu s poznámkami k obecně zpracovanému učebnímu plánu. Pro další práci s tímto doporučeným učebním plánem platí všechny poznámky uvedené k obecně zpracovanému učebnímu plánu.
2. Tento učební plán je určen zejména pro školy, kde příprava žáků v teoretickém vyučování probíhá ve škole a v odborném výcviku na pracovištích mimo školu.
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Učební osnova předmětu
učebního oboru
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Vyučovací předmět odborné kreslení poskytuje žákům především dovednost čtení výrobních výkresů strojních součástí a jejich polotovarů.
Obecným cílem předmětu je poskytnout žákům základní vědomosti o zobrazování na strojnických výkresech a schématech; zejména na výkresech strojních součástí a schématech strojů a zařízení, používaných při výrobě výkovků. Předmět také přispívá ke cvičení prostorové představivosti a vychovává žáky k přesné, svědomité a pečlivé práci s prvky estetické výchovy.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· znalost a používání odborné terminologie typické pro strojírenství,
· znalost a používání názvů sdružených průmětů, jejich správné umístění na kreslicí ploše a kreslení sdružených průmětů základních geometrických těles,
· kreslení sdružených průmětů jednoduchých složených těles,
· znalost zásad kótování délkových rozměrů, úhlů, poloměrů, průměrů, úkosů, kuželovitosti, jehlanovitosti, zkosení hran součástí a otvorů,
· znalost označování drsnosti povrchu, tepelného zpracování a způsobů úprav povrchu,
· čtení jednoduchých strojírenských výkresů,
· čtení diagramů, tabulek a výrobních výkresů jednoduchých strojních součástí,
· vyhledávání potřebných technických informací z tabulek, norem, diagramů apod.,
Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti (jak ústní, tak grafické) a dovednosti řešit problémy; v přiměřené míře lze rozvíjet i dovednost numerických aplikací. Přispívá i k rozvíjení dovednosti pracovat s informacemi (např. vyhledáváním potřebných údajů o materiálech a polotovarech, technologických podmínkách zpracování apod. v dílenských tabulkách), což usnadňuje výuku v odborném výcviku a umožňuje práci v reálných výrobních podmínkách.
Předmět odborné kreslení je základním odborným předmětem který rozvíjí a prohlubuje dovednosti správně číst, kreslit a používat skici, diagramy, tabulky, normy, číselné a slovní informace (návody, dílenské příručky, technická literatura apod.), symboly a výkresy součástí i sestav. Prioritou je především dovednost čtení výkresů, popř. další technické dokumentace. V rozpisu učiva jsou jednotlivé tematické celky uspořádány do didaktického systému, který nemá být porušen. Vychází z mezinárodní technické normalizace a přes normalizaci v technickém kreslení pokračuje ve strojnickém kreslení - zobrazování na strojnických výkresech, kótování, předepisování přesnosti rozměrů, tvarů, polohy a jakosti povrchů součástí. Shrnujícím učivem je čtení a kreslení výkresů základních strojních součástí a spojů, popřípadě výkresů jednoduchých sestavení.
Charakteristickým rysem předmětu je rozvíjení a upevňování prostorové představivosti a obrazotvornosti při zobrazování těles, ve vytváření asociací mezi skutečným tvarem zobrazovaného předmětu a jeho zobrazením a ve vytváření dovednosti ve čtení výkresů, technické a odborné literatury, tabulek, grafů, příslušných návodů a schémat s porozuměním jejich obsahu ve vztahu k předpokládaným činnostem absolventa. Získané vědomosti, dovednosti a návyky jsou prakticky využívány ve všech navazujících odborných předmětech.
Při kreslení součástí používá vyučující vhodné modely, názorné pomůcky a technické výkresy. Podle povahy učiva využívá vyučující moderních vyučovacích metod a pomůcek. Pokud možno probíhá vyučování odbornému kreslení v odborné učebně.
Při práci ve škole kreslí žáci především v sešitech. Vyučující opravuje práci žáků a dbá na přesnost, správnost, čistotu provedení a popis i na rozvržení obrazů na ploše. Klade důraz na dodržování ČSN pro technické výkresy a uplatňuje i estetická hlediska.
V rozpisu učiva je učivo zpracováno rámcově, a také bez rozvržení učiva do jednotlivých ročníků. Pořadí jednotlivých tematických celků není rozpisem pevně stanoveno, je však nezbytné, aby byly probrány všechny tematické celky. Vyučující také může ve smyslu poznámek k učebním plánům zařadit další, v rámcovém rozpisu neuvedené učivo, potřebné z hlediska aktualizace, regionálních specifik, zájmu žáků apod. Je nezbytné, aby vyučující již před zahájením přípravy v 1. ročníku rozvrhl učivo do všech ročníků, ve kterých se bude předmětu vyučovat. Při dopracování učební osnovy je třeba dbát toho, aby učivo po rozvržení do ročníků (popř. po dalších úpravách) tvořilo logický systém a aby bylo koordinováno s učivem navazujících předmětů, zejména s učivem odborného výcviku tak, aby byly žádoucím způsobem respektovány mezipředmětové vazby.
Vyučovací předmět odborné kreslení se doporučuje zařadit do 1. a 2. ročníku. Jeho celkový rozsah činí 4 hodiny týdně za dobu studia, celkem tedy 132 hodiny za celé studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové předměty.
11.1 Význam odborného kreslení
11.2 Pomůcky pro kreslení a jejich používání
11.4 Základní geometrické konstrukce
12 Normalizace v technickém kreslení
12.6 Popisování výkresů, písmo
13 Zobrazování základních, upravených a složených geometrických těles
13.2 Zobrazování hranatých těles
13.3 Zobrazování rotačních těles
14 Zobrazování na strojnických výkresech
14.5 Zjednodušování obrazů součástí
14.6 Kreslení přetvořených součástí
15.1 Kótovací, pomocné a odkazovací čáry
16 Předepisování přesnosti rozměrů a tvaru
16.3 Úchylky délkových rozměrů
16.5 Úchylky geometrického tvaru a vzájemné polohy ploch
16.6 Úchylky netolerovaných rozměrů
17 Předepisování jakosti povrchu
17.2 Předepisování úprav povrchu a tepelného zpracování
18 Předepisování materiálu součástí
18.1 Označování materiálu součástí
18.2 Označování druhů výchozích polotovarů
19 Provedení výrobních výkresů a jejich náležitosti
20 Kreslení a čtení výkresů jednoduchých strojních součástí a sestavení
20.1 Závity a součásti se závity
20.8 Další jednoduché strojní součásti
20.9 Jednoduché výkresy sestavení
20.10 Kreslení jednoduchých náčrtů
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Učební osnova předmětu
učebního oboru
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Vyučovací předmět strojnictví poskytuje žákům především základní přehled nejdůležitějších součástí a mechanizmů, ze kterých sestávají stroje a zařízení.
Obecným cílem je poskytnout žákům nejzákladnější poznatky o nejčastěji se vyskytujících strojních součástech a jednoduchých mechanizmech, ze kterých sestávají komplexnější celky - stroje. Osvojení těchto poznatků vytváří předpoklady pro zvládnutí vědomostí o strojních zařízeních, se kterými budou žáci tohoto učebního oboru pracovat, tedy poznatky, které budou dále prohlubovány a rozšiřovány v předmětech kovářské stroje a odborný výcvik.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· znalost odborné terminologie typické pro strojírenství,
· přehled o rozdělení spojů podle podstaty, funkce a podle rozebíratelnosti,
· znalost hlavních druhů rozebíratelných a nerozebíratelných spojů a jejich použití,
· znalost běžných druhů normalizovaných spojovacích součástí a jejich typického použití,
· znalost částí strojů umožňujících pohyb, jejich rozdělení a použití,
· znalost základních pojmů z oblasti mechanických převodů a mechanizmů,
· znalost druhů potrubí a armatur a příklady jejich použití,
· znalost základních pojmů z oblasti mechanizmů,
· znalost zdvihacích, dopravních a manipulačních strojů a zařízení, zejména těch, které se vyskytují v kovárnách a znalost oblastí jejich použití.
Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením návyku používání správného názvosloví strojních součástí. Může přispět i k rozvíjení dovednosti řešit problémy.
Obsah vyučovacího předmětu vyplývá z dále uvedeného rámcového rozpisu učiva. Obecný obsah předmětu strojnictví je však (také s ohledem na menší časovou dotaci) zúžen na strojní součásti, mechanizmy a dopravní stroje, významné z hlediska učebního oboru, tj. vyskytující se v kovárnách. Obsah, týkající se již specificky kovářských strojů, je pak zařazen v navazujícím předmětu kovářské stroje.
Vyučovací předmět strojnictví se doporučuje zařadit do 1. ročníku. Jeho celkový rozsah činí 1 hodinu týdně za dobu studia, celkem tedy 33 hodiny za celé studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové předměty. Při případném zvýšení počtu hodin je vhodné zařadit předmět i do vyššího (2.) ročníku; v každém případě je však potřebné zohlednit návaznost tohoto předmětu a předmětu kovářské stroje, který jeho obsah dále rozšiřuje.
11.1 Význam vyučovacího předmětu
11.2 Normalizace strojních součástí
12 Spojovací součásti a druhy spojů
12.2 Kolíky, klíny a pera, jejich spoje
13 Součásti k přenosu otáčivého pohybu
13.3 Ložiska, jejich mazání a těsnění
13.4 Spojky pevné, výsuvné, kapalinové a speciální
14.2 Převody třecí, řemenové a řetězové
15.4 Těsnění, dilatace a uložení potrubí
15.5 Uzavírací přístroje a příslušenství potrubí
16 Mechanizmy a jejich součásti
17.2 Jednoduchá zdvihadla a manipulátory
17.5 Zařízení k dopravě kapalin a plynů
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Učební osnova předmětu
učebního oboru
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Vyučovací předmět stroje a zařízení poskytuje žákům poznatky z oblasti speciálních strojů a zařízení používaných při výrobě různých druhů výkovků a při přípravě polotovarů k jejich výrobě.
Obecným cílem předmětu je získání základních vědomostí, popř. i dovedností, týkajících se poznatků o konstrukci a funkčních principech, parametrech, a také o ošetřování a údržbě nejdůležitějších strojů a výrobních zařízení používaných v kovárnách. Obsah předmětu seznamuje žáky s činností strojů a zařízení a rozvíjí tím jejich technické myšlení a chápání funkce jednotlivých strojů a zařízení, které pak mohou využívat při jejich obsluze a údržbě. Vědomosti a dovednosti získané v tomto předmětu umožňují žákům lépe se orientovat při provozu a pochopit technologický průběh a výsledky výrobního procesu.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· přehled o strojích pro volné a zápustkové kování, jejich základních funkčních principech a zásadách obsluhy
· přehled o zařízeních k manipulaci s polotovary a výkovky
· přehled o strojích a zařízeních k přípravě polotovarů ke kování
· přehled o mechanizovaných linkách na výrobu výkovků a o jejich jednotlivých stanicích
· znalost zásad ošetřování a údržby strojů a zařízení
Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením návyku používání správného názvosloví strojů, jejich uzlů a součástí. Přispívá i k rozvíjení dovednosti řešit problémy; např. osvojení správných zásad obsluhy a údržby usnadňuje výuku v odborném výcviku, popř. práci v reálných výrobních podmínkách.
Obsah vyučovacího předmětu úzce navazuje na obsah vyučovacího předmětu strojnictví; využívá vědomostí, které si v něm žáci osvojili a dále je prohlubuje a rozšiřuje. Využívá také dovedností, které si žáci osvojili (popř. osvojují) v předmětu odborné kreslení. V jednotlivých tematických celcích a tématech vyučující po přehledu a rozdělení strojů vysvětlí jejich funkční princip, uvede jejich typické použití, hlavní celky či části. Dále pak uvede zásady správné obsluhy (popř. upozorní na nesprávné postupy), seřízení, ošetřování a údržby.
Je žádoucí, aby vyučující volil optimální metody a formy práce v závislosti na probíraném učivu, preferoval názornost ve výuce (nákresy, schémata, ukázky reálných součástí a další vhodné pomůcky). Vyučující doplňuje a rozšiřuje učivo o nové odborné poznatky z této oblasti. Vyučující se musí průběžně zabývat i otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Za velmi důležité se považuje snaha vyučujících o propojení a návaznost učiva v odborných předmětech. V předmětu kovářské stroje jde zejména o vazbu na předměty strojnictví, technologie a odborný výcvik.
Předmět se doporučuje zařadit do 2. nebo 3. ročníku (popř. do obou uvedených) v celkovém rozsahu 2 vyučovací hodiny týdně za celé studium, celkem tedy 66 hodin za studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové předměty. V každém případě je potřebné zohlednit návaznost tohoto předmětu a předmětu strojnictví, jehož obsah je předmětem kovářské stroje dále rozšiřován.
18.1 Rozdělení kovářských strojů
18.2 Porovnání tváření kovů údery a tlakem
19.2 Výkon, závislost mezi hmotností výkovku a beranu
19.3 Buchary mechanické. Rozdělení, podstata činnosti, výkon, řízení a obsluha
19.4 Buchary pneumatické, parní a tlakovzdušné. Rozdělení, podstata činnosti, výkon, řízení a obsluha
19.5 Buchary protiběžné. Rozdělení, podstata činnosti, použití, výkon, řízení a obsluha
19.7 Základy bucharů. Kovadla a kovátka, upínání, ošetřování
19.9 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci při kování na bucharech
20 Lisy a další kovací stroje, stroje a zařízení pro přípravu polotovarů
20.1 Lisy a jejich rozdělení, porovnání práce lisů a bucharů. Typické práce, prováděné na lisech a na dalších druzích strojů. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci při kování na lisech a zvláštních kovacích strojích
20.2 Lisy mechanické. Druhy, popis konstrukce, hlavní části, užití při kování
20.3 Lisy hydraulické, parohydraulické, elektrohydraulické. Druhy, popis konstrukce, hlavní části, užití při kování
20.4 Zvláštní kovací stroje - vodorovné kovací stroje, kovací a pěchovací stroje s indukčním ohřevem, kovací válce, redukovací stroje, stroje GFM
20.5 Kovací linky - uspořádání, hlavní části, hlediska pro sestavování
20.6 Stroje a zařízení pro přípravu polotovarů - stroje na stříhání, lámání a řezání. Zařízení pro řezání kyslíkem. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci na strojích a zařízeních k přípravě polotovarů
21.2 Dopravníky, skluzy a další manipulační zařízení a prostředky
21.3 Sestavování a uspořádání kovářských strojů a manipulačních prostředků do pracovišť
22 Údržba kovářských strojů a linek
22.1 Běžná údržba a drobné opravy kovářských strojů a linek
22.2 Nejčastější příčiny poruch, jejich prevence, zjišťování a odstraňování
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Učební osnova předmětu
učebního oboru
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Vyučovací předmět strojírenská technologie je základním odborným předmětem, jehož obsahem je učivo o vlastnostech, použití a dalším zpracování technických materiálů. Hlavní důraz je kladen na problematiku spojenou s dalším zpracováním materiálů a jejich použitím s ohledem na jejich vlastnosti.
Obecným cílem předmětu je přispívat k rozvíjení logického myšlení žáků a pomáhat vytvářet předpoklady pro získání uceleného širšího technického základu, potřebného ke studiu navazujících odborných předmětů, k získávání konkrétních znalostí o základních druzích technických materiálů, jejich vlastnostech, použití a dalším zpracování. Tím se vytvářejí předpoklady pro správné technologické myšlení žáků, potřebné pro studium navazujících odborných předmětů, úžeji spjatých s oborem (vyučovací předmět technologie) i pro přímé využití v odborném výcviku i v praxi.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· používání správné terminologie z oblasti běžně používaných strojírenských materiálů, polotovarů a strojírenských technologií,
· znalost základních druhů technických materiálů,
· znalost základních fyzikálních, chemických, mechanických a technologických vlastností materiálů a jejich vlivu na jejich použitelnost a zpracování,
· znalost nejdůležitějších kovových materiálů železných a neželezných, jejich vlastností, použití a označování,
· znalost nejdůležitějších technických materiálů nekovových, jejich vlastností a použití,
· znalost druhů a způsobů provedení tepelného a chemicko-tepelného zpracování ocelí,
· podstata koroze a způsoby ochrany proti korozi,
· podstata, způsoby a použití odlévání,
· podstata, způsoby a použití tváření,
· podstata a použití jednotlivých způsobů obrábění,
· znalost způsobů nerozebíratelných spojení s materiálovým stykem.
Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením návyku používání správného názvosloví z oblasti běžně používaných strojírenských materiálů, polotovarů a strojírenských technologií. Přispívá i k rozvíjení dovednosti pracovat s informacemi (např. vyhledáváním potřebných údajů o materiálech a polotovarech, technologických podmínkách zpracování apod. v dílenských tabulkách), což usnadňuje výuku v odborném výcviku a umožňuje práci v reálných výrobních podmínkách.
Obsah vyučovacího předmětu sestává ze dvou hlavních částí. První z nich pojednává o strojírenských materiálech. V ní se vyučující věnuje především druhům materiálů, jejich charakteristickým vlastnostem (zejména těm, které jsou důležité pro jejich zpracování), použití a označování (především ocelí a neželezných kovů, zpracovávaných kováním). K významným materiálům patří nejen materiály konstrukční, ale i nástrojové a pomocné (lepidla, tmely, brusiva, maziva apod.). Výrobě technických materiálů se vyučující věnuje pouze okrajově. Druhá část podává přehled o technologiích zpracování strojírenských materiálů na polotovary a výrobky. Zde se vyučující soustřeďuje se především na nezbytné předpoklady pro použití jednotlivých technologií, na jejich možnosti a využití. Obsahem předmětu je i učivo o spojování materiálů (svařování, pájení a lepení materiálů) a ochraně součástí a výrobků před nepříznivými vlivy (povrchové úpravy).
Vyučovací předmět má především průpravnou funkci ve vztahu k předmětům technologie a odborný výcvik. Proto je třeba při zpracovávání podrobného rozpisu učiva optimalizovat mezipředmětové vztahy mezi souvisejícími předměty a využívat i vědomostí a dovedností, které si žáci osvojili i v ostatních vyučovacích předmětech.
Rozpis učiva je zpracován pouze rámcově. Není rozčleněn do ročníků a časová dotace jednotlivých tematických celků není stanovena. Vyučující uvedený rámcový rozpis učiva rozpracuje podle hodinové dotace předmětu v ročníku. Rozpracování učiva musí vycházet z potřeby naplnění stanovených výchovně vzdělávacích cílů, a také z důležitosti jednotlivých tematických celků a témat pro učební obor; přitom jsou uplatňovány i mezipředmětové vztahy s ostatními odbornými vyučovacími předměty.
Jako velmi vhodný doplněk výuky lze doporučit exkurze do strojírenských provozů. Tyto exkurze však musí vyučující předem dobře metodicky připravit.
Předmět se doporučuje zařadit do 1. a 2. ročníku v celkovém rozsahu 3 vyučovací hodiny týdně za celé studium, celkem tedy 99 hodin za studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové předměty. V každém případě je potřebné zohlednit koordinaci tohoto předmětu zejména s předměty technologie a odborný výcvik.
11.2 Rozdělení technologií ve strojírenství
12 Vnitřní stavba kovů a slitin
13 Základní vlastnosti materiálů a jejich zkoušení
13.1 Fyzikální vlastnosti a jejich zkoušení
13.2 Chemické vlastnosti a jejich zkoušení
13.3 Mechanické vlastnosti a jejich zkoušení
13.4 Technologické vlastnosti a jejich zkoušení
14.1 Železné kovy. Rozdělení, označování, použití, polotovary
14.2 Neželezné kovy. Rozdělení, označování, použití
14.3 Prášková metalurgie. Podstata, použití
15 Technické nekovové materiály
15.6 Maziva a chladicí prostředky
16.4 Zušlechťování a povrchové kalení
16.5 Chemicko-tepelné zpracování ocelí
16.6 Tepelné zpracování neželezných kovů
16.7 Bezpečnost a ochrana zdraví při tepelném zpracování kovů
17.1 Základy slévárenské technologie
17.6 Odlévání, čištění a úprava odlitků
17.8 Bezpečnost a ochrana zdraví ve slévárenství
18.2 Způsoby tváření kovů za tepla
18.3 Plošné a objemové tváření kovů za studena
18.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při tváření
19.2 Rozdělení technologií, druhy obráběcích strojů
19.5 Vrtání, vyhrubování, vystružování, zahlubování, řezání závitů
19.7 Hoblování, obrážení a protahování
19.10 Bezpečnostně technické požadavky na stroje a zařízení pro obrábění
19.11 Bezpečné pracovní postupy při strojním obrábění materiálu
20 Spojování kovových a nekovových materiálů
20.6 Bezpečnost a ochrana zdraví při spojování materiálu
21.2 Povrchové úpravy kovových materiálů
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Učební osnova předmětu
učebního oboru
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Vyučovací předmět technologie poskytuje žákům na přiměřené úrovni vědomosti a dovednosti o postupech práce při ručním zpracování kovů a hotovení výkovků, o používaném nářadí, nástrojích, měřidlech a pomůckách.
Obecným cílem předmětu je poskytnout teoretické vědomosti, nezbytné pro zvládnutí dovedností, které si žáci osvojují v odborném výcviku a budou je využívat při praktických činnostech při výkonu povolání.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· znalost a používání správného odborného názvosloví,
· znalost postupů nejběžnějších operací ručního zpracování technických materiálů, používaného nářadí a nástrojů,
· znalost sledu operací pro výrobu jednoduchých výkovků ručním i strojním kováním,
· znalost způsobů provedení jednotlivých operací ručního i strojního kování, potřebného nářadí, nástrojů, měřidel a dalších pracovních pomůcek,
· volba druhu a rozměru výchozího polotovaru pro zhotovení jednoduchého výkovku,
· znalost způsobů ohřevu polotovaru,
· znalost zásad a postupů ošetření nářadí, nástrojů, běžné údržby strojů a technologického zařízení,
· znalost zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, zásad požární bezpečnosti a ekologických zásad,
· znalost používání konkrétních druhů osobních ochranných pracovních prostředků.
Z hlediska klíčových dovedností umožňuje předmět rozvíjet zejména komunikativní dovednosti a to zejména vytvořením návyku používání správného názvosloví. Přispívá i k rozvíjení dovednosti pracovat s informacemi; vyhledávat potřebné údaje o technologických podmínkách zpracování (např. kovacích teplot, údajů pro tepelné zpracování apod. v dílenských tabulkách), což usnadňuje výuku v odborném výcviku a umožňuje práci v reálných výrobních podmínkách.
Obsah vyučovacího předmětu sestává z několika okruhů: ruční zpracování kovů, ruční a strojní kování, učivo o technologických postupech. V těchto částech vyučující vždy podrobně probere postupy práce, technologické podmínky, používané nástroje, nářadí, měřidla a další pomůcky, včetně jejich ošetřování. Upozorní také na nesprávné postupy práce a na jejich důsledky na kvalitu práce.
Učivo tematického celku 5 má v podstatě informativní charakter; žáci sice budou v odborném výcviku jednoduché činnosti z oblasti svařování provádět, jde však spíše pouze o seznámení s problematikou.
Doplňujícím učivem je učivo tematických celků 7, 9 a 10, přičemž učivo o technologických postupech (tematický celek 10) má shrnující charakter.
Velmi podrobně je vyučující povinen se věnovat otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, zásadám ochrany proti požáru a ekologickým otázkám. U každého tématu, které má vztah k praktickému výkonu činností proto uvádí příslušné předpisy, pravidla bezpečné práce, upozorňuje na možná rizika a uvádí i typické příklady nesprávných postupů, popř. technologické nekázně.
Vyučovací předmět má především průpravnou funkci ve vztahu k předmětu odborný výcvik, s jehož obsahem je nejtěsněji spjat. Proto je třeba při zpracovávání podrobného rozpisu učiva tento těsný vztah optimalizovat. Je také žádoucí využívat vědomostí a dovedností, které si žáci osvojili i v ostatních vyučovacích předmětech, zejména strojírenské technologii, strojnictví a kovářských strojích.
Rozpis učiva je zpracován pouze rámcově. Není rozčleněn do ročníků a časová dotace jednotlivých tematických celků není stanovena. Vyučující uvedený rámcový rozpis učiva rozpracuje podle hodinové dotace předmětu v ročníku. Rozpracování učiva musí vycházet z potřeby naplnění stanovených výchovně vzdělávacích cílů, a také z důležitosti jednotlivých tematických celků a témat pro učební obor; přitom jsou uplatňovány i mezipředmětové vztahy s ostatními odbornými vyučovacími předměty.
Předmět je třeba zařadit do všech tří ročníků v celkovém rozsahu 6 až 8 vyučovacích hodin týdně za celé studium, celkem tedy 198 až 264 hodiny za studium. Další hodiny pro případné rozšíření lze čerpat z počtu hodin, určených pro výběrové předměty.
1.3 Obecně platné předpisy a pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce
11.3 Pilování, kontrola pilovaných ploch
11.4 Vrtání, zahlubování, vystružování
11.6 Rovnání a ohýbání, určení délky pro ohyb
11.7 Sekání, probíjení, označování razidly
11.9 Broušení, ostření jednoduchých nástrojů
11.10 Bezpečnost a ochrana zdraví při ručním zpracování kovů
3.1 Význam kování, přehled operací ručního kování, vliv kování na materiál
3.2 Ohřev oceli na kovací teplotu, barvy žhavé oceli, výheň a její obluha
3.6 Rozšiřování - kování do šířky
3.8 Ohýbání, stáčení, zkrucování
3.11 Kování jednoduchých profilů
3.12 Postup kování jednoduchých výkovků
3.13 Bezpečnost a ochrana zdraví při ručním kování
4.1 Obecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v kovárnách, hygiena práce a hygiena prostředí, protipožární ochrana a její prostředky
4.2 Ohřívací zařízení. Rozdělení, druhy, zařízení pro kontrolu chodu a měření teplot, obsluha
4.3 Volba stroje, jeho příprava a údržba
4.4 Základní druhy prací při strojním kování
4.5 Kování s použitím zápustek a dalších pomůcek
4.6 Teorie kování, jeho vliv na mechanické a technologické vlastnosti, stupeň prokování
4.7 Kovací teploty, podmínky ohřevu a možné vady
4.8 Technické požadavky ČSN na výkovky
4.9 Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých operacích volného strojního kování
5.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při svařování. Protipožární předpisy a protipožární ochrana, jednoduché hasební prostředky
5.2 Svařování plamenem. Plyny, zařízení a příslušenství. Přídavné materiály, technologie stehování
5.3 Ruční svařování elektrickým obloukem obalenou elektrodou. Zařízení, jeho údržba a nastavení. Přídavné materiály, technologie stehování. Možnost úrazů elektrickým proudem, první pomoc
6.1 Rovnání tyčí, trubek, profilů a plechů ručně, lisem, místním ohřevem
6.2 Ruční ohýbání tyčí, trubek, profilů a plechů
6.3 Ohýbání profilů a tlustých plechů v přípravcích a zápustkách
6.4 Bezpečnost a ochrana zdraví při rovnání a ohýbání
7 Organizační uspořádání kovářských pracovišť
7.1 Vybavení pracovišť stroji, nástroji, nářadím a manipulačními prostředky
7.2 Uspořádání pracovišť v závislosti na druzích práce
7.3 Bezpečnostní, hygienické a protipožární vybavení pracovišť
7.4 Periodické kontroly stavu pracovišť, jejich údržba
8.1 Význam, porovnání s volným kováním, rozdělení
8.2 Konstrukce zápustek. Dělicí rovina, výronek, úkosy stěn dutin, zaoblení hran, přídavky na smrštění, středění vršku a spodku. Tečení kovu při kování
8.3 Materiál zápustek a jejich výroba. Upínání, pracovní teplota a mazání zápustek, údržba a ošetřování, skladování a evidence zápustek
8.4 Požadavky a volba strojů pro zápustkové kování
8.5 Technologie zápustkového kování; přípravné, pracovní a dokončovací operace (předkování, okrajování výronku, kalibrování)
8.6 Organizace práce čety při zápustkovém kování
8.8 Tepelné zpracování, úprava povrchu (tryskání, omílání, moření, odmašťování, základní nátěr) výkovků
8.9 Kování na vodorovných kovacích strojích, kovacích válcích a dalších strojích
8.10 Přesné kování v zápustkách
8.11 Bezpečnost a ochrana zdraví při zápustkovém kování
9.1 Nové technologie hotovení výkovků
9.2 Zvyšování přesnosti výkovků
9.3 Nové materiály pro výrobu zápustek
9.4 Pokrokové technologie výroby zápustek
10 Technologické postupy výroby výkovků
10.1 Návrh výkresu výkovku z výkresu součásti
10.2 Stanovení hmotnosti, druhu a rozměrů výchozího polotovaru
10.3 Účel technologického postupu a jeho náležitosti. Stanovení technologického postupu výroby výkovku (sled operací, výrobní zařízení)
10.4 Stanovení pracovního postupu, technologických podmínek (např. teploty, času, atd.) a nezbytného nářadí, nástrojů a pomůcek pro jednotlivé operace
10.5 Příklady typických technologických postupů volného a zápustkového kování výkovků menší hmotnosti a technologické složitosti
10.6 Konstrukce a montáže kovových výrobků
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY
Učební osnova předmětu
učebního oboru
23-57-E/002 (24-89-2) Kovářské práce
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. května 2003, č.j. 20 242/2003-24 s platností od 1. září 2003 počínaje 1. ročníkem
Vyučovací předmět odborný výcvik poskytuje žákům komplexní odborné vědomosti a dovednosti, potřebné pro výkon pracovních činností povolání dělník v kovárně (popř. vybraných činností povolání kovář) a také nezbytné pro schopnost řídit se předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a předpisy protipožárními. Žáci získají návyky používání osobních ochranných pracovních prostředků a dovednost používání hasicích přístrojů a jednoduchých hasebních prostředků.
Obecným cílem předmětu je
získání praktických dovedností a návyků vedoucích
k bezpečnému zvládnutí příslušných výrobních úkolů na pracovištích zabývajících se výrobou výkovků. Žáci aplikují
teoretické vědomosti nabyté v odborných předmětech v praktické výuce a osvojují si příslušné dovednosti týkající se
správného zacházení s polotovary, řízením, obsluhy a údržby strojů a zařízení, provádění jednoduchých kontrol
polotovarů a hotových výrobků. Odborný výcvik klade důraz na dodržovaní zásad osobní hygieny a hygieny pracoviště a
na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Výchovně vzdělávacím cílem předmětu je vypěstovat u žáků základní dovednosti a správné pracovní návyky, vést žáky k technologické kázni, hospodárnému zacházení se surovinami a energiemi.
Cílové vědomosti a dovednosti:
· ruční dělení, obrábění a zpracování kovů, popř. i nekovových materiálů,
· provádění základních montážních prací (spoje šroubové, nýtové, klínové, s pery apod.),
· udržování a ostření jednoduchých ručních nástrojů,
· provádění úkonů běžné údržby strojního zařízení,
· obsluhování zařízení pro ohřev polotovarů,
· ohřívání polotovarů na předepsanou teplotu,
· manipulování se žhavými polotovary,
· uvádění do chodu a obsluha běžných druhů kovací strojů,
· provádění jednotlivých základních operací při ručním i strojním kování technologicky nepříliš složitých výkovků,
· provádění dokončovacích a doplňkových operací při výrobě výkovků,
· volba druhu a rozměrů výchozího polotovaru pro zhotovení jednoduchého výkovku,
· provádění kontrolních operací, používání měřidel a pomůcek,
· dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, pravidel požární bezpečnosti a ekologických hledisek,
· používání předepsaných osobních ochranných pracovní prostředků,
· používání hasicích přístrojů a jednoduchých hasebních prostředků.
Z hlediska klíčových dovedností by měl mistr odborné výchovy nebo učitel odborného výcviku zaměřit pozornost na rozvoj všech klíčových dovedností, zejména však na komunikativní dovednosti, personální dovednosti a dovednosti řešit problémy a problémové situace.
Obsah vyučovacího předmětu vychází z obsahu pracovních činností povolání dělník v kovárně. Žáci jednotlivé činnosti postupně nacvičují a ujasňují si vazby mezi činnostmi, technologickými postupy a používanými stroji, zařízeními, nástroji a nářadím a získávají přehled o souvislostech jednotlivých výrobních úseků. Postupuje se od jednoduchých pracovních úkonů ke složitějším.
Učivo předmětu odborný výcvik využívá vědomostí, které si žáci osvojují v teoretické složce vyučování, navazuje na ně a jejich praktickým využíváním je upevňuje a doplňuje. Uvedená vazba se netýká pouze odborné složky teoretického vyučování; mistr odborné výchovy využívá i vědomostí, které si žáci osvojili ve vyučovacích předmětech všeobecně vzdělávacích.
V úvodním tematickém celku 1. ročníku jsou žáci seznámeni se základními ustanoveními právních norem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, s hygienickými a protipožárními předpisy v rozsahu odpovídajícím požadavkům výuky.
Před zahájením nového tématu a při přechodu na jiné pracoviště musí být vždy začleněna vedle seznámení s příslušnými ustanoveními právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rovněž informace o rizicích možných ohrožení života a zdraví; tyto vědomosti žáků ověřuje mistr odborné výchovy přezkoušením. Je rovněž důležité, aby žáci získali kvalifikaci "pracovníků seznámených" ve smyslu § 3 vyhlášky 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů (pozn. - každý, kdo pracuje na pracovišti s elektrickými zařízeními, musí získat tuto základní elektrotechnickou kvalifikaci. Ta spočívá v seznámení se základním bezpečnostním předpisem pro pracovníky bez elektrotechnické kvalifikace, tj. ČSN 34 3108 v rozsahu činnosti žáků. To je pouze první část; ve druhé části musí být žák seznámen s konkrétními elektrickými zařízeními - stroj, počítač atd., které při výuce nebo odborném výcviku používá. Musí být seznámen s umístěním hlavního vypínače elektrického proudu a se způsobem vypínání, s návody pro obsluhu strojů, elektrických přístrojů a zařízení, které při odborném výcviku používá, s postupem při jejich základní obsluze, resp. údržbě a čištění. Seznámení může provést pověřený pracovník - kvalifikace alespoň podle § 3 vyhlášky č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O seznámení musí být sepsán zápis, který podepíše školený i školitel. Seznámení není třeba opakovat, pokud žák resp. pracovník nemění konkrétní pracoviště nebo zaměstnavatele. Na novém pracovišti u stejného zaměstnavatele postačí nová druhá část, v novém zaměstnání je třeba provést nové seznámení).
V prvním a v části druhého ročníku si žáci osvojují základní dovednosti a návyky při ručním zpracováním kovů, dřeva a plastů a základních operacích ručního kování. Při jednoduchých montážních činnostech se seznamují i s používáním nástrojů, pomůcek a zařízením, ale i s organizací pracoviště a postupně získávají pracovní zkušenosti.
Ve 2. a 3. ročníku si žáci získané dovednosti prohlubují, upevňují, a rozšiřují o činnosti při obsluze kovacích strojů a při strojním kování. Tematické celky 6 a 7 (svařování) jsou probírány pouze na úrovni seznámení; jejich absolvování nevyúsťuje získáním oprávnění (průkazu), vykonávat tyto činnosti.
Mistr odborné výchovy nebo učitel odborného výcviku vede žáky ke kladnému přístupu k práci a k profesní orientaci, pěstuje u žáků smysl pro povinnost, odpovědnost, svědomitost a týmovou spolupráci.
Mistr odborné výchovy nebo učitel odborného výcviku odpovídá za svěřené žáky v plném rozsahu po celou dobu odborného výcviku organizovaného skupinovou formou.
Rozpis učiva je zpracován pouze rámcově. Není rozčleněn do ročníků a časová dotace jednotlivých tematických celků není stanovena. Vyučující uvedený rámcový rozpis učiva rozpracuje podle hodinové dotace předmětu v ročníku. Rozpracování učiva musí vycházet z potřeby naplnění stanovených výchovně vzdělávacích cílů, a také z důležitosti jednotlivých tematických celků a témat pro učební obor; přitom jsou uplatňovány i mezipředmětové vztahy s ostatními odbornými vyučovacími předměty.
Vyučovací předmět odborný výcvik je třeba zařadit do všech tří ročníků v celkovém rozsahu 60 hodin týdně za celé studium, celkem 1980 hodin za studium.
1.1 Seznámení s organizací odborného učiliště
1.2 Základní ustanovení právních norem o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci
1.3 Nejčastější zdroje a příčiny pracovních úrazů
1.4 Druhy ohrožení při práci a způsoby ochrany pracovníků
1.5 Prevence rizik při pracovních činnostech v oboru
1.7 Požární ochrana, používání jednoduchých hasebních prostředků a hasicích přístrojů
1.8 Seznámení s obsahem předmětu
1.9 Exkurze do kovárenského provozu
2 Základní zámečnické práce - ruční zpracování kovů
2.4 Vrtání, zahlubování, vyhrubování a vystružování
2.8 Sekání, probíjení, označování razidly
2.9 Pilování zakřivených ploch
2.10 Broušení na kotoučových bruskách, ruční ostření jednoduchých nástrojů
2.11 Bezpečnost a ochrana zdraví při ručním zpracování kovů, používání osobních ochranných pracovních prostředků
3 Základní kovářské práce - ruční kování
3.1 Seznámení s kovářským pracovištěm a jeho organizací
3.2 Nácvik úderů jednoručním a dvouručním kladivem, údery ve dvojicích
3.3 Obsluha kovářské výhně, ohřev materiálu, odhad teploty.
3.4 Nácvik používání kleští a dalšího nářadí
3.6 Prodlužování, kování klínů
3.7 Oprava a údržba jednoduchých nástrojů a nářadí
3.8 Jednostranné a oboustranné osazování
3.11 Ohýbání, ohýbání trubek, ohýbání s použitím přípravků
3.12 Prorážení děr, rozšiřování proražených otvorů, kování prstenců
3.13 Kování jednoduchých profilů
3.16 Bezpečnost a ochrana zdraví při ručním kování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
4.1 Obsluha pecí a zařízení k měření a regulaci teploty, lázně pro tepelné zpracování
4.3 Kalení a popouštění, tepelné zpracování jednoduchých nástrojů a nářadí
4.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při tepelném zpracování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
5.1 Přípravné práce pro ohřev a kování, příprava pracovišť, nářadí a nástrojů
5.2 Nácvik řízení a obsluhy různých druhů bucharů
5.10 Kování jednoduchých profilů
5.11 Kování legovaných ocelí a neželezných kovů a slitin
5.13 Bezpečnost a ochrana zdraví při strojním kování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
6 Svařování plamenem - seznámení
6.1 Seznámení s pracovištěm a jeho zařízením. Bezpečnost a ochrana zdraví při svařování plamenem, používání osobních ochranných pracovních prostředků. Ustanovení ČSN 05 0610 a jejich dodržování. Ukázka práce se svařovací soupravou
6.2 Nácvik základních dovedností - zapálení, nastavení a zhášení plamene, vedení hořáku, natavování základního materiálu
7 Ruční svařování elektrickým obloukem obalenou elektrodou - seznámení
7.1 Seznámení s pracovištěm a jeho zařízením. Bezpečnost a ochrana zdraví při elektrickém svařování, používání osobních ochranných pracovních prostředků. Ustanovení ČSN 05 0630 a jejich dodržování. Ukázka práce se zařízením
7.2 Návary v poloze vodorovné shora - nastavení parametrů svařování, zapálení oblouku, nácvik vedení elektrody
7.3 Stehování koutového svaru v poloze vodorovné do úžlabí
7.4 Stehování V svaru v poloze vodorovné shora
7.5 Stehování tenkých plechů tupými I svary v poloze vodorovné shora
8.1 Rovnání kladivem, místním ohřevem, na rovnacích lisech a válcích
8.2 Ohýbání plechů, tyčí a profilů za studena i za tepla, s použitím přípravků a zápustek
8.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při rovnání a ohýbání, používání osobních ochranných pracovních prostředků
9.1 Příprava pracoviště - upínání a ohřev zápustek, upínání okrajovacího nářadí, ošetřování zápustek a dalšího nářadí, příprava, seřízení a údržba strojů
9.2 Předkování a kování jednoduchých výkovků v jednodutinových zápustkách
9.3 Kování výkovků v postupových (několikadutinových) zápustkách
9.4 Okrajování výronku, rovnání a kalibrování výkovků
9.5 Bezpečnost a ochrana zdraví při zápustkovém kování, používání osobních ochranných pracovních prostředků
10 Práce na dalších druzích kovářských strojů
10.1 Práce na různých druzích bucharů
10.2 Práce na kovacích lisech, vodorovných kovacích strojích apod.
10.3 Práce u různých druhů zařízení pro ohřev
10.4 Práce při přípravě polotovarů
10.5 Dokončovací práce na výkovcích
11.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, používání osobních ochranných pracovních prostředků
11.1 Stavební zámečnické výrobky (např. rámy, mříže, vrata, zábradlí apod.)
