ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
Skoč na obsah Skoč na navigaci

MŠMT ČR MŠMT ČR

Navigace

  • Ministerstvo
    • Základní informace
    • Služby veřejnosti
    • Legislativa
    • Hospodaření resortu
    • Kariéra na MŠMT
    • Pro novináře
    • Ceny MŠMT
    • Genderová rovnost
    • Archiv
  • Vzdělávání
    • Školství v ČR
    • Pedagogičtí pracovníci a pracovnice
    • Společné vzdělávání
    • Předškolní vzdělávání
    • Základní a základní umělecké vzdělávání
    • Střední vzdělávání
    • Vyšší odborné vzdělávání
    • Vysoké školství
    • Spec.vzděl., prevence, inst. vých.
    • Školní stravování
    • Další vzdělávání
    • Školský rejstřík
    • Organizace školního roku
  • Mládež
    • Aktuality
    • Politika mládeže
    • Mládež v pohybu a ve zdraví
    • Finanční podpora
    • Neformální a zájmové vzdělávání
    • Mezinárodní spolupráce
    • Letní tábory
    • Odkazy
    • Kontakty
    • Archiv
  • Sport
    • Kontakty
    • Národní rada pro sport
    • Dokumenty
    • Akreditace - změna od 1. 1. 2020
    • Antidoping
    • Sport
    • Neinvestiční dotace
    • Investiční dotace
    • ARCHIV
  • Výzkum a vývoj
    • BEZPEČNOST VÝZKUMU
    • Aktuality
    • Dokumenty a legislativní předpisy
    • Podpora výzkumu a vývoje
    • Mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
    • Evropský výzkumný prostor
    • Projekty sdílených činností
    • Veřejné rejstříky, registry a seznamy
    • Ceny ministra ve VaVaI
    • Ostatní
  • EU a zahraničí
    • Pomoc Ukrajině
    • Stipendijní pobyty v zahraničí
    • Financování - výzvy a peněžní dary
    • Uznávání kvalifikací a vzdělání v EU
    • Rada EU
    • Erasmus+ a Evropský sbor solidarity
    • Evropský prostor pro vzdělávání
    • Evropské školy
    • Další aktivity v oblasti politik EU
    • Studium cizinců v České republice
    • Mezinárodní smlouvy, organizace a sankce
    • Češi v zahraničí, lektoráty a krajané
    • Jazykové vzdělávání a další mezinárodní projekty
    • Archiv
  • Fondy EU
    • Národní plán obnovy
    • OP JAK (2021-2027)
    • OP VVV (2014-2020)
    • OP VaVpI (2007-2013)
    • OP VK (2007-2013)
  • Marwel seznam

    Moje menu

    Přidat stránku pod názvem:

    Naposledy čtené články

    • GDPR - otázky a odpovědi
    • Změna metodiky
    • Kompletní pedagogická dokumentace vzdělávacího programu OBECNÁ ŠKOLA, čj. 12035/97 20, včetně všech změn a doplňků (2. část pro 6. – 9. ročník)

Vyhledávání

Přihlášení   Registrace
x


Poslat heslo

Přepínání jazyků

Výběr jazyka englishEN
Titulní stránka ⁄ Dokumenty ⁄ Ostatní dokumenty ⁄ GDPR - otázky a odpovědi

GDPR - otázky a odpovědi

V souvislosti s  evropským nařízením o ochraně osobních údajů, které začíná platit od 25. května 2018, připravilo MŠMT souhrn nejčastějších otázek a odpovědí, se kterými se na ministerstvo školy obrací.    

1. Na začátku školního roku bude důležité znění přihlášky ke školnímu stravování, kam strávníci zapisují své osobní údaje. Domníváte se, že na přihlášce musí být uveden souhlas strávníka (zák. zástupce) se zpracováním osobních údajů dle GDPR, když tyto informace jídelna musí evidovat ze zákona?

Podle názoru MŠMT není nutné, aby školní jídelna coby školské zařízení požadovala souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem zabezpečení školního stravování žáků.
Podle čl. 6 nařízení GDPR účinného od 25. 5. 2018 je zpracování osobních údajů zákonné, pokud jsou zpracovávány v odpovídajícím rozsahu a zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
Právnická osoba, která vykonává činnost školy, má zákonem stanovenou povinnost zajistit školní stravování, a to přednostně v zařízeních školního stravování. MŠMT ale není gestorem problematiky ochrany osobních údajů a nemá pravomoc závazného výkladu právních předpisů. Výše uvedený výklad příslušných ustanovení má proto pouze informativní povahu.

2. Podle některých informací budou muset poskytovat souhlas se zpracováním informací už třináctileté děti. Co se stane v případě, že školy od nich nebo jejich rodičů tento souhlas nedostanou?

Dítě může udělit souhlas se zpracováním osobních údajů v závislosti na své rozumové a volní vyspělosti. Nařízení upravuje věkovou hranici udělení souhlasu dítěte v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti, a to v případě, že je dítě ve věku nejméně 16ti let s tím, že členské státy mohou právním předpisem stanovit nižší věk, ne však nižší než 13 let. V této souvislosti je třeba zmínit, že česká právní úprava v současně navrhovaném znění počítá s věkovou hranicí 15 let. Je však nezbytné uvést, že návrh zákona o zpracování osobních údajů je dosud v legislativním procesu a není tak vyloučeno, že se věková hranice bude měnit. Ministerstvo v této souvislosti v metodické pomůcce doporučuje, aby bylo ke každému dítěti přistupováno jednotlivě a vždy bylo detailně posuzováno, k jakému zpracování dítě dává souhlas.

K druhé části dotazu je třeba uvést, že pokud zpracování bez souhlasu není možné (tzn. nejde o zpracování, jež umožňuje bez souhlasu subjektu údajů právní předpis) a poskytnutí souhlasu bylo dítětem nebo zákonným zástupcem odepřeno, pak osobní údaje v tomto smyslu nelze zpracovávat. V praxi dále může docházet k situacím, kdy dítě vysloví se zpracováním svých osobních údajů souhlas, ale osoba vykonávající rodičovskou odpovědnost k dítěti se zpracováním osobních údajů dítěte nesouhlasí a naopak. V takovéto situaci lze doporučit vyvinutí zvýšeného úsilí k dosažení shody, přičemž pokud se ani přes toto úsilí shody nepodaří dosáhnout, je třeba o tomto učinit záznam do spisu (jedná se například o situace, kdy rodič dítěte nebude souhlasit s vytvořením e-mailové adresy dítěte sestávající z jeho jména). V případě zásadní otázky a neshody mezi dítětem a osobou, která ve vztahu k němu vykonává rodičovskou odpovědnost (typicky například v případě, kdy rodiče budou požadovat, aby dítě mělo zvláštní stravovací režim, nicméně dítě bude preferovat běžný stravovací režim, apod.), lze doporučit osobní údaje spíše nezpracovávat, případně se obrátit na věcně a místně příslušný soud s žádostí o ustanovení kolizního opatrovníka v této věci.

3. Na nedodržení podmínek nařízení jsou vypsány poměrně drastické pokuty. Kdo je ve školství bude platit, pokud některé školy tyto předepsané podmínky nesplní? Budete je vymáhat po jejich ředitelích?

K výši pokut je třeba uvést, že nařízení stanoví toliko maximální výši pokuty a nikoli pevnou částku. Dozorový úřad tedy v konkrétních případech na základě daných skutkových okolností stanoví, v jaké výši bude případná pokuta uložena s tím, že nelze bez dalšího předpokládat, že by v prostředí školství byly standardně ukládány pokuty v maximální či obdobné výši.  K druhé části dotazu je třeba konstatovat, že tento není položen zcela jasně. Pokud by byla škole za případné pochybení uložena pokuta, pak ministerstvo není orgánem, který by mohl tuto pokutu jakkoli vymáhat, natož pak regresem vůči ředitelům škol. Ukládání případných pokut je toliko v kompetenci dozorového úřadu.

4. Jaká konkrétní opatření musí školy zavést?

Konkrétní nezbytná opatření v jednotlivých školách budou vždy záviset na tom, jaké osobní údaje a jakým způsobem se v jednotlivé škole zpracovávají. Ministerstvo vypracovalo ryze praktický „Stručný návod na zabezpečení procesů související s GDPR ve školách“ (dále jen „stručný návod“), který obsahuje popis jednotlivých činností, které je třeba udělat krok za krokem. Přílohou stručného návodu jsou pak rozsáhlé vzorové záznamy, které budou podle názoru ministerstva z velké části aplikovatelné napříč školami. Stručný návod si tak klade za cíl školám přípravu na účinnost nařízení zásadně zjednodušit. Co se týče konkrétních činností, které je třeba udělat, pak lze v souhrnu uvést, že školy by měly zejména zanalyzovat, jaké údaje zpracovávají a jakým způsobem. Na základě této analýzy je pak možné vypracovat záznamy o činnostech zpracování ve smyslu čl. 30 nařízení (viz příloha stručného návodu). Školy by si měly dále zkontrolovat také smlouvy, které se zpracování těchto dat týkají, například smlouvy s poskytovateli IT či čipových karet ke vstupu do škol; doporučení ke zpracovatelským smlouvám jsou rovněž ve stručném návodu uvedena. Tamtéž dále najdou postup, jak správně nastavit vnitřní procesy (včetně vzoru vnitřního předpisu) a vzorové informace o činnostech zpracování. Stručný návod, který školy provede problematikou GDPR po praktické stránce, je k dispozici ZDE.

Zároveň MŠMT připravilo praktickou metodickou pomůcku pro snadnější implementaci GDPR ve školství, kteráje k dispozici ZDE.

5. Co se změní při ochraně údajů dětí?

Nařízení GDPR obecně práva subjektů údajů posiluje s tím, že práva dětí je třeba ve vztahu k ochraně osobních údajů obzvlášť chránit. Nařízení v čl. 8 nově upravuje, že souhlas se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti může udělit dítě ve věku nejméně 16 let s tím, že členské státy mohou stanovit věk nižší, nejméně však 13 let. Podle informací kterými disponujeme, obsahuje návrh zákona o zpracování osobních údajů, který je v současné době v legislativním procesu, věkovou hranici 15 let. Výše zmíněná úprava se však skutečně týká pouze nabídky služeb informační společnosti přímo dítěti, v ostatních otázkách zůstává právní úprava neměnná, tedy že dítě může udělit souhlas se zpracováním osobních údajů v závislosti na své rozumové a volní vyspělosti.

6. Mohou školy dle nařízení zveřejňovat jména a příjmení žáků, třídu a jejich fotky například ve školním časopise, na sociálních sítích a na webu školy? Některé školy tvrdí, že nebudou moct napsat do školního časopisu ani to, že žák „Jan Novák z 2. A“ vyhrál školní soutěž. Jaká forma zveřejnění je přípustná a je k ní potřeba souhlasu žáka či rodičů se zpracováním osobních údajů?

V propagačních materiálech školy, ve výroční zprávě či ročence školy, na školním webu či na nástěnkách ve škole apod. lze s obecným souhlasem žáků nebo zákonných zástupců žáků uveřejňovat výhradně textové či obrazové informace o jejich úspěších (např. u soutěží umístění na předních místech) s uvedením pouze jména (případně ročníku či třídy). Žák nebo zákonný zástupce má právo požadovat bezodkladné zablokování či odstranění informace či fotografie či záznamu týkající se jeho osoby, který zveřejňovat nechce. Platí to i o fotografiích či záznamech žáka bez uvedení jména v rámci obecné dokumentace školních akcí a úspěchů.

7. Školy musí mít pověřence pro ochranu osobních údajů, může jím být i zaměstnanec školy?

Ano, pověřenec může být zaměstnancem správce (tj. ředitele) v pracovněprávním vztahu či na základě dohody o provedení práce či pracovní činnosti, ale rovněž může vykonávat své povinnosti i na základě smluvního vztahu se správcem za předpokladu, že splňuje podmínky dané nařízením. V podrobnostech si ministerstvo dovoluje odkázat na metodickou pomůcku, která je dostupná ZDE a v níž lze najít podrobná doporučení k problematice pověřence. 

Nahoru

Navigace v sekci

  • Zákony
  • Nařízení vlády
  • Vyhlášky
  • Právní výklady MŠMT
  • Směrnice MŠMT
  • Příkazy ministryně/ministra
  • Rozvojové programy, pokusná ověřování, dotační programy
  • Věstníky MŠMT
  • Výroční zprávy
  • Ceny MŠMT
  • Ostatní dokumenty
    • Seznamy platných předpisů

Patička

small-logo.png Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

mapa stránek | novinky e-mailem | prohlášení o přístupnosti | RSS 


Rejstříky, databáze
  • Statistika školství
  • Pro veřejnost
  • O školské statistice
  • Sběry statistických dat
  • Statistické výstupy a analýzy
  • Číselníky a klasifikace
  • Adresáře školských institucí
  • Důležité odkazy
  • Školský rejstřík
  • Přehled vysokých škol
  • Plán veřejných zakázek 2024
  • Otevřená data
  • PORTÁL YOUR EUROPE
Kontakt pro veřejnost

Karmelitská 529/5
118 12 Praha 1
tel. ústředna:
+420 234 811 111

Podatelna pro veřejnost:

pondělí a středa - 7:30-17:00
úterý a čtvrtek - 7:30-15:30
pátek - 7:30-14:00


8:30 - 9:30 - bezpečnostní přestávka
(více informací ZDE)

Elektronická podatelna:
posta@msmt_gov_cz

ID datové schránky: vidaawt

Snadné čtení

1Snadne cteni

© 2013 – 2025  MŠMT

Nastavení soubrů cookies

Tvorba webových stránek a aplikací Tvorba webových stránek a aplikací