Respondenti byli osloveni prostřednictvím jednotlivých vysokých škol a míra jejich zapojení byla nebývale vysoká. V období od 20. června do 16. července 2021 odpovědělo na dotazník 23.256 studentů a 4597 akademických pracovníků vysokých škol. Získané výsledky tak mají vysokou výpovědní hodnotu.
Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Pavel Doleček k šetření uvedl: "Hlavním cílem ankety
bylo získat přímou zpětnou vazbu od těch, kteří byli na vysokých školách dopadům pandemie nejblíže, a podchytit její
konkrétní vlivy na studijní i životní podmínky. Osobně jsem velice rád, jaký významný počet studentů a akademických
pracovníků se šetření zúčastnil, zjištěné výsledky tak mají pro nás velkou váhu. Je z nich patrné, že řada vysokých
škol pohotově zareagovala na krizovou situaci a snažila se zajistit svým studentům adekvátní studijní podmínky i
v online prostředí. Tyto procesy je potřeba nadále rozvíjet a vyhodnocovat, k čemuž nám velmi pomohly
získané odpovědi. Z těch byla také patrná i řada osobních příběhů ovlivněných pandemií, na které
nesmíme zapomínat.“
Studenti byli ve vysoké míře spokojeni s připraveností vysokých škol a se způsobem komunikace, spíše pozitivně
hodnotí také svoji celkovou zkušenost s distanční výukou, a to zejména u teoretické výuky. V případě
praktické výuky ukazují výsledky posun v průběhu pandemie, a tedy lepší adaptaci na straně škol i studentů.
Pro dvě třetiny studentů bylo studium během pandemie více časové zatěžující oproti předchozímu období. U 45 %
studentů došlo ke zhoršení fyzického zdraví, u psychického pak u 55 % z nich. Finanční situace se zhoršila u 27
% studentů, u 70 % byla stejná nebo dokonce lepší než před pandemií. Mezi nejčastější druhy podpory ze strany
vysokých škol se řadila úprava studijních podmínek, prodloužení semestru, ale i psychologická podpora
a zprostředkování
kontaktu s ostatními spolužáky.
S přístupem vysoké školy bylo spokojeno skoro 90 % akademických pracovníků. Tři čtvrtiny z nich byly na
distanční výuku v průběhu pandemie lépe připraveny oproti jejímu počátku. Přes 50 % akademických pracovníků
zhodnotilo práci studentů v rámci distanční výuky jako horší oproti prezenční formě v předchozím období.
Podporu ze strany vysoké školy pociťovali akademičtí pracovníci zejména u zajištění technického vybavení či kurzů
práce s technikou a programy, ve vysoké míře také s úpravou pracovních podmínek. Naopak nedostatky vnímali
v případě psychické a finanční podpory či jiného ocenění za aktivní přístup nebo podpory v oblasti didaktiky
distančního studia a způsobů motivace studentů.
Výsledky šetření byly představeny odborné veřejnosti na konferenci Dny vzdělávací činnosti vysokých škol, která
probíhá ve dnech 9.-10. září 2021 v Národní technické knihovně v Praze. Zohledněny budou v rámci
strategického řízení a při vyhlašování dotačních programů v oblasti vysokého školství.
