Se 4 teleskopickými stanicemi, každá se 6 teleskopy, a 1660 pozemními detektory, rozprostírajícími se na více než 3000km2, je Augerova observatoř pravděpodobně nejrozlehlejší vědeckou pozorovací soustavou na světě. Cílem jejího výzkumu je detekce a studium vysokoenergetických částic kosmického záření pronikajících do atmosféry, z nichž některé svým nábojem mnohonásobně překonávají uměle vytvořené částice z urychlovače v CERN. Projekt byl zahájen počátkem 90. let 20. století americkým astrofyzikem, nositelem Nobelovy ceny Jamesem Croninem a jeho kolegou Allanem Watsonem. Čeští vědci byli u zrodu Observatoře Pierra Augera od samého počátku.
ČR byla prostřednictvím Fyzikálního ústavu Akademie věd, Univerzity Karlovy a Palackého univerzity v Olomouci jednou z 15 zakladatelských zemí. V ČR bylo vyrobeno 15 z 27 zrcadel pro fluorescenční detekční dalekohledy observatoře. S přispěním Astronomického ústavu Akademie věd byl navržen a je provozován rovněž robotický dalekohled FRAM, který pomáhá zjišťovat stav atmosféry pro kalibraci pozorování. To vše bylo umožněno díky finanční podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aktuálně z dotací na podporu velkých výzkumných infrastruktur.
Velká výzkumná infrastruktura AUGER-CZ byla velmi kladně hodnocena i při posledním mezinárodním hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR. Proto získala finanční podporu také pro další tříleté období 2020 až 2022. Představuje jeden z pilířů nejnovější aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022.
