Hodnocení zkombinovalo takzvanou interim evaluaci 45 velkých výzkumných infrastruktur, které už financovány MŠMT jsou, a takzvané ex-ante hodnocení 12 návrhů projektů velkých výzkumných infrastruktur, které byly předloženy jako zcela nové v reakci na výstupy analýzy „krajiny“ velkých výzkumných infrastruktur, mapující vědně-oborové, respektive sektorové oblasti dosud nedostatečně reflektované projekty velkých výzkumných infrastruktur. Informaci, rekapitulující východiska evaluace, principy jejího metodického rámce a hodnotících kritérií, personální složení mezinárodní evaluační komise, a i samotný průběh a výsledky hodnocení, předložilo MŠMT na zasedání vlády ČR 6. prosince 2021.
EU-ARC.CZ: Atacama Large Millimetre / Submillimetre Array – účast ČR
Mezinárodní hodnocení potvrdilo špičkovou úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR
„Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 bylo po evaluacích zorganizovaných v letech 2014 a 2017 v pořadí již třetím cyklem hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, který Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo na principu mezinárodního peer-review. Do hodnocení byly zapojeny přední osobnosti evropských a světových výzkumných infrastruktur a přes vysoce nastavenou laťku zahraniční hodnotitelé potvrdili znamenitou kvalitativní úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR, plně srovnatelnou se špičkovými výzkumnými infrastrukturami provozovanými v Evropě a ve světě. Mezinárodní hodnotící komise tak potvrdila mj. i oprávněnost veřejných investic do velkých výzkumných infrastruktur ČR a jejich nezpochybnitelné přínosy a dopady nejen na poli vědeckém a technologickém, ale taktéž socioekonomickém,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga k výsledkům mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR.
Téměř polovina z celkem 57 projektů velkých výzkumných infrastruktur, které hodnocení absolvovaly, potvrdila špičkovou úroveň, přičemž výlučný zlomek z projektů dosáhl na průměrné, přesto solidní výstupy hodnocení, potvrzující jejich postavení ve výzkumně-infrastrukturním ekosystému ČR.
Reaktory LVR-15 a LR-0: Experimentální jaderné reaktory LVR-15 a LR-0
Úspěchy výzkumně-infrastrukturní politiky ČR naplňující i cíle politiky soudržnosti EU
„Výsledky letošního mezinárodního peer-review velkých výzkumných infrastruktur jsou pro výzkumné stakeholdery v ČR bezpochyby značným zadostiučiněním. Většina z evaluovaných velkých výzkumných infrastruktur ČR absolvovala obdobně náročné hodnocení již opakovaně i v letech 2014 a 2017 a jsem tak velmi rád, že potvrdily svou kvalitu i nyní. Současně mě velice těší, že mezinárodní hodnotící komise, složená z nezpochybnitelných zahraničních autorit, potvrdila úspěch výzkumně-infrastrukturní politiky ČR. Výstupy evaluace přitom znamenají mj. i úspěch implementace politiky soudržnosti EU v ČR, protože právě ze zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů byly v uplynulé dekádě hrazeny investiční náklady většiny velkých výzkumných infrastruktur ČR,“ dodal náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček.
Celá jedna čtvrtina projektů velkých výzkumných infrastruktur aktuálně financovaných ze strany MŠMT přitom spočívá v zabezpečení účasti ČR na výstavbě a provozu zahraničních výzkumných infrastruktur, které jsou situovány v Evropě, ve Spojených státech amerických a v zemích Latinské Ameriky. Pozitivní výsledky jejich hodnocení tak potvrzují mimo jiné i schopnost výzkumné komunity a průmyslu ČR podílet se na znalostně a technologicky nejnáročnějších výzkumně-infrastrukturních projektech současnosti.
CzeCOS
Metodický rámec hodnocení inspirovaný ESFRI
Metodika mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR byla také v roce 2021 inspirována monitorovacími postupy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), používanými k evaluaci výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu. Hodnocení tak proběhlo v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy, které jsou aktuálně užívány pro evaluaci výzkumných infrastruktur v Evropě. Metodický rámec zahrnoval široké možnosti hodnotících kritérií, které postihovaly rozsáhlou škálu atributů, a to zejména znalostní expertízu a technologickou úroveň velkých výzkumných infrastruktur, jejich uživatelskou strategii a politiku otevřeného přístupu, způsob řízení a strukturu managementu, přístupy k nakládání s vědeckými daty, spolupráci s veřejnou výzkumnou sférou a s průmyslovým sektorem na národní, ale i mezinárodní úrovni, plány dlouhodobého investičního rozvoje, vědeckou výkonnost anebo socioekonomické přínosy a dopady.
CZECRIN: Český národní uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu
Mezinárodní hodnotící komise pokrývající všechny vědní oblasti
Na hodnocení velkých výzkumných infrastruktur spolupracovala s MŠMT evaluační komise složena z celkem 33 mezinárodně uznávaných odborníků, sdružených do 6 hodnotících panelů a zaměřených na disciplinární oblasti fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, biomedicínských věd, humanitních a společenských věd a e-infrastruktur. Samotná evaluační procedura zkombinovala formu panelového hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, které spočívalo v zadání vždy 3 zahraničních vzdálených recenzí ke každému projektu velkých výzkumných infrastruktur, jež následně sloužily jako nezávislé odborné vstupy, respektive pomocné podklady pro úvahy vedené hodnotícími panely mezinárodní evaluační komise. Hodnotící panely měly v průběhu více jak šestiměsíčního evaluačního procesu i možnost interview se zástupci velkých výzkumných infrastruktur. Nesly přitom odpovědnost za konečné výstupy hodnocení, které společně s doporučeními zaznamenaly formou takzvaných konsensuálních posudků vypracovaných ke každému jednomu projektu velké výzkumné infrastruktury.
LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy
Víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur ČR 2023+
Výstupy uskutečněného mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR budou využity jako východiska přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2023, jeho střednědobého výhledu na léta 2024–2025 a jeho dlouhodobého výhledu do roku 2028. Návazně na jeho schválení vládou ČR v první polovině příštího roku by měl kabinet schválit v průběhu druhé poloviny roku 2022 také projekty velkých výzkumných infrastruktur k financování ze zdrojů účelové podpory MŠMT v období let 2023+.
e-INFRA CZ: e-Infrastruktura ČR
