Po vystudování vysoké školy by mohl mít v budoucnu mladý člověk dluh u banky až 300 tisíc. Do toho se ovšem nepočítají výdaje na školné. Tak by mohla vypadat realita, pokud se politici inspirují plánem, který dva roky připravovali odborníci. Student by si mohl půjčit 54 tisíc ročně. V on-line rozhovoru odpovídal spoluautor reforem Petr Matějů.
Ministerstvo školství s odborníky připravilo plán na reformu financování vysokoškolského studia. Nápady by se mohla inspirovat nová vláda. Koncepce, kterou připravovali odborníci dva roky, počítá s půjčkami a příspěvky pro studenty, ale tyto finance by nesloužily na úhradu školného, tvrdí spoluautor reforem Petr Matějů z ministerstva. Kvůli školnému by se tak musely navrhnout zvláštní půjčky.
Stávající plán zatím představil půjčky až 54 tisíc korun ročně na studenta, který by z nich doplácel náklady na studium jako jsou koleje, bydlení apod. "Životní náklady studenta v denním studiu na veřejné vysoké škole jsou v průměru 8 500 Kč měsíčně, u studentů soukromých vysokých škol je to dokonce v průměru 15 155 Kč měsíčně. Poslední propočty ukazují, že půjčky by mohly pohybovat okolo 4 000 Kč měsíčně," uvedl v on-line rozhovoru Matějů.
Za pět let studia by se student mohl zadlužit částkou 270 tisíc. Ručil by za ni stát a poskytovaly ji vybrané komerční banky s výhodnějším úrokem než nyní. V současnosti půjčky využívá málo studentů, z výzkumů vyplývá, že to jsou jen 3 procenta.
"Důvod je ale zřejmý, současné půjčky nabízené bankami se velmi podobají spotřebitelským úvěrům nebo hypotékám a těch se studenti i jejich rodiče samozřejmě bojí," vysvětlil Petr Matějů.
Ministerstvo si nechalo vypracovat několik výzkumů k financování školného a jeden z nich ukázal, že při výhodnějších půjčkách u bank by mělo o úvěry zájem až 40 procent studentů.
Aby se studenti nedostali do dluhové pasti, byly by splátky úvěru pohyblivé podle výše platu. Splátkový kalendář by začal ihned po ukončení studia a pokud by dotyčný nedosáhl určitého měsíčního příjmu (odhaduje se 15 tisíc hrubého), strhávalo by se mu 500 korun měsíčně.
Měsíční příděl bude limitován
Počítá se i s možností prominout splátky při prokazatelné neschopnosti splácet z objektivních důvodů, jako je například dlouhodobá nemoc nebo invalidita. Aby se zabránilo zneužití půjčených peněz, dostával by student z roční půjčky na svůj účet vždy měsíční příděl okolo 4 tisíc korun.
"Tímto fázováním předejdeme zneužívání půjček na nákupy drahých předmětů nesouvisejících se studiem, jiná omezení zavádět nechceme," řekl Matějů.
Zajištění studia pomocí půjček je nutné k zavedení školného, na kterém se už shodla trojkoalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Matějů odhaduje, že školné by mohlo přijít nejdříve rok po odstartování půjček.
Kromě ročních půjček by mohli studenti dostávat měsíční příspěvky na studentský účet, které by v případě neplnění studijních povinností vraceli. Stát by údajně nepřišel o žádné peníze, protože by se příspěvky hradily ze slev za nezaopatřené dítě, které si nyní rodiče odečítají z daní. Zároveň by se zvýšila hranice 26 let, kdy končí studentům výhody.
V neposlední řadě by reforma měla řešit i problémy se zaměstnáváním studentů. Ministerstvo tvrdí, že by VŠ studenti měli více studovat a méně pracovat.
Petr Matějů studoval sociologii na FF UK, Univerzitě v Madisonu (Wisconsin, USA) a v Brně. Učil sociologii na domácích i zahraničních univerzitách, mimo jiné na Středoevropské univerzitě v Praze a Budapešti či na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V letech 1998 - 2002 byl poslancem Parlamentu ČR, kde vedl Podvýbor pro vědu a vysoké školy.
V současné době působí jako člen expertního týmu projektu "Reforma terciárního vzdělávání", který v rámci Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost realizuje MŠMT. Od roku 2008 je předsedou Grantové agentury ČR. Je autorem desítek článků v odborných časopisech a spoluautorem čtyř vědeckých monografií k problematice nerovností.
